Témata
Reklama

ATRAKTIVNÍ PROJEKTY - Loď, vzducholoď a vlak

Doprava roste na vodě, ve vzduchu i na souši. Není proto divu, že se i v tomto odvětví objevují přitažlivé projekty.

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

EMMA je největší

Někteří experti nyní uvádějí,že roční celosvětový nárůst kontejnerové přepravy se pohybuje okolo 10 %, což je výrazným impulzem pro stavbu nových lodí. Jen v loňském roce se jich začalo vyrábět více než šest set.

V Hamburku sídlící Germanischer Lloyd, což je společnost zabývající se klasifikací lodí, společně s loděnicí Hyundai Heavy Industrie předložily už téměř před deseti lety projekt lodě dlouhé 282 metrů, široké 52 metrů a s ponorem 13,5 metru. Na palubu by se vešlo 6 230 kontejnerů a v podpalubí 7 210 kontejnerů. Se dvěma motory o výkonu 45 000 kW by mohla dosahovat rychlosti 25,5 uzlu. Předpokládaná doba výroby se odhaduje na devět nebo deset měsíců. S první lodí se počítá pravděpodobně v příštím roce. Termín však není jistý, protože o ni zatím nikdo neprojevil zájem.

Největší kontejnerovou lodí se proto stala EMMA Maersk, která vychází ze zmíněného projektu, ale s jedním motorem a s jedním šroubem. Pohon obstarává 14válcový motor Wärtsilä s výkonem 80 MW. Byla postavena před dvěma lety v dánské loděnici Odense Staalskibsværft a patří do skupiny A. P. Møller-Mærsk.

Reklama
Reklama
Největší kontejnerová loď na světě se jmenuje EMMA.

Velikostí si nezadá s letadlovou lodí – je dlouhá téměř 400 metrů, široká 56 metrů a ponor činí 16 metrů. Posádku však tvoří jen 13 mužů.

Velikost každé kontejnerové lodi je určována kapacitou míst pro kontejnery TEU (TEU je přepravní jednotka, kontejner měří 20 stop). Rejdařství Maersk-Line je však výjimkou, protože neoznačuje své lodi maximálním prostorem pro kontejnery, ale maximální nosností. Počet přepravovaných kontejnerů se tudíž jen odhaduje, a tím se vysvětluje, proč různé zdroje uvádějí různé údaje. Většina pramenů však odhaduje maximální počet kontejnerů 11 až 16 tisíc.

Kontejnerová loď EMMA dostala jméno po nedávno zesnulé snaše Arnolda Petera Møllera, zakladatele firmy, a je registrována v dánském Taarbeeku.

Velikostí si EMMA nezadá s letadlovou lodí.

Jistě není bez zajímavosti, že EMMA má ponor ošetřen speciálním nátěrem s obsahem křemíku, čímž se ušetří až 1 200 tun paliva. Může se také pochlubit systémem, který zachycuje teplo z odpadních spalin, dochází k úspoře energie, a ta se dá využít např. při vytápění kajut.

EMMA může ztratit prvenství. Už se hovoří o plavidlu s kapacitou 21 000 kontejnerů. Roste totiž cena fosilních paliv a nutí rejdaře zvětšovat velikost lodí, a tím zvyšovat efektivitu přepravy, a současně vyvolává tlak na snižování rychlosti plavby. Zatímco ještě v roce 2004 tvořily náklady na palivo 33 %, v současnosti je to již kolem 63 % z celkových nákladů rejdařů.

Tyto představy jsou však omezovány nedostatečnými možnostmi přístavů, především malou hloubkou a nedostatkem jeřábů.

Do hry však vstupuje ještě jeden aspekt. V polovině letošního října vypršela výjimka, která umožňovala existenci tzv. námořní konference mezi Dálným východem a Evropou. Jednalo se vlastně o druh kartelových dohod, které regulují lodní linky na jednotlivých destinacích. Zánikem této nejstarší námořní konference vůbec se otevírá tento trh i pro další potenciální rejdaře. To jistě brzy vyvolá zvýšení konkurenčního prostředí a tlak na nabízené ceny. Pak by se mohl zvýšit zájem o obrovské kontejnerové lodě.

Loděnice Odense Staalskibsværft patří do skupiny A. P. Møller-Mærsk. Byla založena v letech 1818–1919 panem A. P. Møllerem a o rok později ji jako první opustila parní loď Robert Mærsk. Později se rozrostla, začala vyrábět především ropné tankery. V posledních dvou letech se však dostala do červených čísel a zdálo se, že bude uzavřena. Letos jí pomohla dánská armáda a objednala si u ní tři fregaty. Tím bylo zachráněno 300 pracovních míst až do roku 2012.

EMMA přepraví až 16 tisíc kontejnerů.

Naděje jménem SkyHook

Vzducholoď by měla unést až 40 tun nákladu až na vzdálenost 320 km, aniž by musela doplňovat palivo. Start se plánuje na rok 2012. Tento dopravní prostředek bude 92 metrů dlouhý a naplněn heliem. Čtyři motory s technikou helikoptéry budou obstarávat pohon a náklad bude zavěšen na lanech.

Boeing ve spolupráci s partnerskou kanadskou firmou SkyHook International nejprve vyvine a vyrobí dvě vzducholodě typu JHl-40 (Jess Heavy Lifter). Pohupující se transportní prostředek by měli využívat především stavbaři při budování silniční sítě v Kanadě a na Aljašce. Už se objevila celá plejáda dalších zájemců, zejména z oblasti získávání ropy a dalších surovin v málo přístupných místech.

„Společnost SkyHook je majitelem patentu k modelu JHL-40 a poskytla Boeingu příležitost vzducholoď vyvinout a sestrojit," cituje tisková zpráva koncernu Boeing Pata Donellyho, ředitele pro moderní rotorové systémy. Ostatně kdyby se záměr vydařil, jistě by našel i vojenské uplatnění.

Projekt má však i řadu kritiků, kteří připomínají neblahý osud německé firmy CargoLift, jejíž plány na přepravu nákladů pomocí vzducholodí ztroskotaly v roce 2002. Firma vyhlásila bankrot a poškodila desetitisíce malých akcionářů. Projekt byl podobně ambiciózní. Vzducholoď měla být dlouhá 260 metrů a užitečný náklad měl činit až 160 tun. Jiní jdou ještě dál a připomínají předválečný Zeppelin. Jeho nástupce, Zeppelin Luftschifftechnik GmbH v Friedrichshafenu, nyní opět staví vzducholodě. Mají hotové čtyři a poslední z nich začala v říjnu používat k vyhlídkovým letům společnost Airship Ventures v americkém Texasu. Také ostatní se využívají především k turistickým a reklamním účelům. Jiná společnost chce ve Francii použít vzducholoď dokonce jako „vzdušný hotel“.

Vzducholoď SkyHook při těžbě dřeva…
… a při zásobování v odlehlých oblastech

Kalifornií rychle a ekologicky

Při amerických volbách začátkem listopadu si Američané vybírali nejen nového prezidenta, ale rozhodovali v místních referendech o různých otázkách. V Kalifornii to bylo mimo jiné lidové hlasování o tom, zda si stát Kalifornie má vzít půjčku na výstavbu železniční rychlodráhy. To je samo o sobě v Americe zvláštní, protože země bývá označována jako ráj privátního automobilismu a voliči bývají k obřím projektům skeptičtí. Nicméně guvernér Arnold Schwarzenegger ekologický projekt vysokorychlostní železnice už dříve také podpořil, ačkoliv bude velice nákladný. Měl by však ulehčit přetíženým letištím a dálnicím. Ovšem limitující byly vždy finance. Zdroje kalifornské vlády nebudou v žádném případě stačit. Proto hlasování o zadlužení. Ovšem očekává se podpora od federální vlády. Barack Obama měl totiž ve svém volebním programu podporu veřejné dopravy, a to vzbudilo na různých místech velká očekávání. Navíc se ukázalo, že designovaný viceprezident Joe Biden je velký fanda železnic. Pro cestu do Washingtonu používá vlak a v Senátu vždy podporoval rozvoj železnic. Ve svém domovském státě Delaware organizuje každoročně před Vánocemi večeři pro vedení polostátní železniční společnosti Amtrak.

Vize kalifornského rychlovlaku

Zatímco Bushova administrativa si myslela, že by neměla podporovat soukromé firmy, nastupující prezident to vidí jinak. Při amerických volbách začátkem listopadu si Američané vybírali nejen nového prezidenta, ale rozhodovali v místních referendech o různých otázkách. V Kalifornii to bylo mimo jiné lidové hlasování o tom, zda si stát Kalifornie má vzít půjčku na výstavbu železniční rychlodráhy. To je samo o sobě v Americe zvláštní, protože země bývá označována jako ráj privátního automobilismu a voliči bývají k obřím projektům skeptičtí. Nicméně guvernér Arnold Schwarzenegger ekologický projekt vysokorychlostní železnice už dříve také podpořil, ačkoliv bude velice nákladný. Měl by však ulehčit přetíženým letištím a dálnicím. Ovšem limitující byly vždy finance. Zdroje kalifornské vlády nebudou v žádném případě stačit. Proto hlasování o zadlužení. Ovšem očekává se podpora od federální vlády. Barack Obama měl totiž ve svém volebním programu podporu veřejné dopravy, a to vzbudilo na různých místech velká očekávání. Navíc se ukázalo, že designovaný viceprezident Joe Biden je velký fanda železnic. Pro cestu do Washingtonu používá vlak a v Senátu vždy podporoval rozvoj železnic. Ve svém domovském státě Delaware organizuje každoročně před Vánocemi večeři pro vedení polostátní železniční společnosti Amtrak. Zatímco Bushova administrativa si myslela, že by neměla podporovat soukromé firmy, nastupující prezident to vidí jinak.

Součástí nové tratě bude I výstavba moderních nádraží.

Při kalifornském referendu získal návrh s označením 1A, částečně řešící financovaní vysokorychlostní železniční tratě v objemu 9 miliard dolarů, podporu 52,13 % voličů (5 050 544 hlasů), a posunul tak celý projekt blíže k uskutečnění. Úřad California High-Speed Rail Authority získá částku 9,95 miliardy dolarů, kterou stát Kalifornie zajistí pomocí vydání dluhopisů. Asi 90 procent z této částky má jít na projektování a výstavbu systému vysokorychlostních železničních tratí o celkové délce přesahující 1 000 km. Trať povede ze San Franciska do Los Angeles a bude mít řadu ramen.

Asi 950 milionů dolarů je určeno na vylepšování železnic napojujících se na budoucí vysokorychlostní síť. Náklady na výstavbu celé sítě se odhadují na 40 miliard dolarů. Dalších 30 miliard tedy musí California High-Speed Rail Authority získat z jiných veřejných či soukromých zdrojů, přičemž částkou přibližně 10 miliard dolarů zřejmě přispěje federální rozpočet. První vlak by měl na tuto trať vyjet rychlostí 320 km/h za šest let a kompletní systém by měl být dokončen v roce 2020.

Karel Sedláček

pressin@iol.cz

Reklama
Vydání #12
Kód článku: 81210
Datum: 17. 12. 2008
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Seriál
Firmy
Související články
Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Související články
Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Knižní tipy

Knižní tipy pro čtenáře MM Průmyslového spektra

Česká trsátka rozeznívají struny na celém světě

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Jaderné elektrárny ze zakonzervovaných stavenišť

S projekty výstavby jaderných elektráren, které byly na několik let, někdy i desítek let zakonzervovány, se můžeme setkat po celém světě. Některé z nich se podařilo dokončit a mohou tak plnit svou roli v nízkoemisní výrobě elektřiny.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Hokejové puky z Kateřinic zamířily na olympiádu

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Reaktor Argus-M - fénix jaderné medicíny

Díky stárnutí jaderných reaktorů, které produkují nejpoužívanější radiofarmaka, dochází k obnovení zájmu o polozapomenutý typ reaktorů, které mají palivo rozpuštěné ve vodě. Ruská korporace Rosatom vstupuje na mezinárodní trh s reaktory Argus-M.

Letem technickým světem

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat pouze svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměření a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit