Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> ATRAKTIVNÍ PROJEKTY - Loď, vzducholoď a vlak
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

ATRAKTIVNÍ PROJEKTY - Loď, vzducholoď a vlak

Doprava roste na vodě, ve vzduchu i na souši. Není proto divu, že se i v tomto odvětví objevují přitažlivé projekty.

EMMA je největší

První kontejnerová loď na světě se objevila v roce 1956 v USA, kde vznikla přestavbou běžné nákladní lodě Ideal X. Po ní brzy následovaly další.První kontejnerová loď na světě se objevila v roce 1956 v USA, kde vznikla přestavbou běžné nákladní lodě Ideal X. Po ní brzy následovaly další.

Někteří experti nyní uvádějí,že roční celosvětový nárůst kontejnerové přepravy se pohybuje okolo 10 %, což je výrazným impulzem pro stavbu nových lodí. Jen v loňském roce se jich začalo vyrábět více než šest set.

V Hamburku sídlící Germanischer Lloyd, což je společnost zabývající se klasifikací lodí, společně s loděnicí Hyundai Heavy Industrie předložily už téměř před deseti lety projekt lodě dlouhé 282 metrů, široké 52 metrů a s ponorem 13,5 metru. Na palubu by se vešlo 6 230 kontejnerů a v podpalubí 7 210 kontejnerů. Se dvěma motory o výkonu 45 000 kW by mohla dosahovat rychlosti 25,5 uzlu. Předpokládaná doba výroby se odhaduje na devět nebo deset měsíců. S první lodí se počítá pravděpodobně v příštím roce. Termín však není jistý, protože o ni zatím nikdo neprojevil zájem.

Největší kontejnerovou lodí se proto stala EMMA Maersk, která vychází ze zmíněného projektu, ale s jedním motorem a s jedním šroubem. Pohon obstarává 14válcový motor Wärtsilä s výkonem 80 MW. Byla postavena před dvěma lety v dánské loděnici Odense Staalskibsværft a patří do skupiny A. P. Møller-Mærsk.

Anotace
Největší kontejnerová loď na světě se jmenuje EMMA.

Velikostí si nezadá s letadlovou lodí – je dlouhá téměř 400 metrů, široká 56 metrů a ponor činí 16 metrů. Posádku však tvoří jen 13 mužů.

Velikost každé kontejnerové lodi je určována kapacitou míst pro kontejnery TEU (TEU je přepravní jednotka, kontejner měří 20 stop). Rejdařství Maersk-Line je však výjimkou, protože neoznačuje své lodi maximálním prostorem pro kontejnery, ale maximální nosností. Počet přepravovaných kontejnerů se tudíž jen odhaduje, a tím se vysvětluje, proč různé zdroje uvádějí různé údaje. Většina pramenů však odhaduje maximální počet kontejnerů 11 až 16 tisíc.

Kontejnerová loď EMMA dostala jméno po nedávno zesnulé snaše Arnolda Petera Møllera, zakladatele firmy, a je registrována v dánském Taarbeeku.

Anotace
Velikostí si EMMA nezadá s letadlovou lodí.

Jistě není bez zajímavosti, že EMMA má ponor ošetřen speciálním nátěrem s obsahem křemíku, čímž se ušetří až 1 200 tun paliva. Může se také pochlubit systémem, který zachycuje teplo z odpadních spalin, dochází k úspoře energie, a ta se dá využít např. při vytápění kajut.

EMMA může ztratit prvenství. Už se hovoří o plavidlu s kapacitou 21 000 kontejnerů. Roste totiž cena fosilních paliv a nutí rejdaře zvětšovat velikost lodí, a tím zvyšovat efektivitu přepravy, a současně vyvolává tlak na snižování rychlosti plavby. Zatímco ještě v roce 2004 tvořily náklady na palivo 33 %, v současnosti je to již kolem 63 % z celkových nákladů rejdařů.

Tyto představy jsou však omezovány nedostatečnými možnostmi přístavů, především malou hloubkou a nedostatkem jeřábů.

Do hry však vstupuje ještě jeden aspekt. V polovině letošního října vypršela výjimka, která umožňovala existenci tzv. námořní konference mezi Dálným východem a Evropou. Jednalo se vlastně o druh kartelových dohod, které regulují lodní linky na jednotlivých destinacích. Zánikem této nejstarší námořní konference vůbec se otevírá tento trh i pro další potenciální rejdaře. To jistě brzy vyvolá zvýšení konkurenčního prostředí a tlak na nabízené ceny. Pak by se mohl zvýšit zájem o obrovské kontejnerové lodě.

Loděnice Odense Staalskibsværft patří do skupiny A. P. Møller-Mærsk. Byla založena v letech 1818–1919 panem A. P. Møllerem a o rok později ji jako první opustila parní loď Robert Mærsk. Později se rozrostla, začala vyrábět především ropné tankery. V posledních dvou letech se však dostala do červených čísel a zdálo se, že bude uzavřena. Letos jí pomohla dánská armáda a objednala si u ní tři fregaty. Tím bylo zachráněno 300 pracovních míst až do roku 2012.

Anotace
EMMA přepraví až 16 tisíc kontejnerů.

Naděje jménem SkyHook

Nákladní vzducholoď v projektu SkyHook vypadá ekologicky a navíc přitažlivě. Přestože se podobnými myšlenkami zabývá řada firem, Boeing chce v tvrdé konkurenci uspět. Nákladní vzducholoď v projektu SkyHook vypadá ekologicky a navíc přitažlivě. Přestože se podobnými myšlenkami zabývá řada firem, Boeing chce v tvrdé konkurenci uspět.

Vzducholoď by měla unést až 40 tun nákladu až na vzdálenost 320 km, aniž by musela doplňovat palivo. Start se plánuje na rok 2012. Tento dopravní prostředek bude 92 metrů dlouhý a naplněn heliem. Čtyři motory s technikou helikoptéry budou obstarávat pohon a náklad bude zavěšen na lanech.

Boeing ve spolupráci s partnerskou kanadskou firmou SkyHook International nejprve vyvine a vyrobí dvě vzducholodě typu JHl-40 (Jess Heavy Lifter). Pohupující se transportní prostředek by měli využívat především stavbaři při budování silniční sítě v Kanadě a na Aljašce. Už se objevila celá plejáda dalších zájemců, zejména z oblasti získávání ropy a dalších surovin v málo přístupných místech.

„Společnost SkyHook je majitelem patentu k modelu JHL-40 a poskytla Boeingu příležitost vzducholoď vyvinout a sestrojit," cituje tisková zpráva koncernu Boeing Pata Donellyho, ředitele pro moderní rotorové systémy. Ostatně kdyby se záměr vydařil, jistě by našel i vojenské uplatnění.

Projekt má však i řadu kritiků, kteří připomínají neblahý osud německé firmy CargoLift, jejíž plány na přepravu nákladů pomocí vzducholodí ztroskotaly v roce 2002. Firma vyhlásila bankrot a poškodila desetitisíce malých akcionářů. Projekt byl podobně ambiciózní. Vzducholoď měla být dlouhá 260 metrů a užitečný náklad měl činit až 160 tun. Jiní jdou ještě dál a připomínají předválečný Zeppelin. Jeho nástupce, Zeppelin Luftschifftechnik GmbH v Friedrichshafenu, nyní opět staví vzducholodě. Mají hotové čtyři a poslední z nich začala v říjnu používat k vyhlídkovým letům společnost Airship Ventures v americkém Texasu. Také ostatní se využívají především k turistickým a reklamním účelům. Jiná společnost chce ve Francii použít vzducholoď dokonce jako „vzdušný hotel“.

Anotace
Vzducholoď SkyHook při těžbě dřeva…

Anotace
… a při zásobování v odlehlých oblastech

Kalifornií rychle a ekologicky

Při amerických volbách začátkem listopadu si Američané vybírali nejen nového prezidenta, ale rozhodovali v místních referendech o různých otázkách. V Kalifornii to bylo mimo jiné lidové hlasování o tom, zda si stát Kalifornie má vzít půjčku na výstavbu železniční rychlodráhy. To je samo o sobě v Americe zvláštní, protože země bývá označována jako ráj privátního automobilismu a voliči bývají k obřím projektům skeptičtí. Nicméně guvernér Arnold Schwarzenegger ekologický projekt vysokorychlostní železnice už dříve také podpořil, ačkoliv bude velice nákladný. Měl by však ulehčit přetíženým letištím a dálnicím. Ovšem limitující byly vždy finance. Zdroje kalifornské vlády nebudou v žádném případě stačit. Proto hlasování o zadlužení. Ovšem očekává se podpora od federální vlády. Barack Obama měl totiž ve svém volebním programu podporu veřejné dopravy, a to vzbudilo na různých místech velká očekávání. Navíc se ukázalo, že designovaný viceprezident Joe Biden je velký fanda železnic. Pro cestu do Washingtonu používá vlak a v Senátu vždy podporoval rozvoj železnic. Ve svém domovském státě Delaware organizuje každoročně před Vánocemi večeři pro vedení polostátní železniční společnosti Amtrak.

Anotace
Vize kalifornského rychlovlaku

Zatímco Bushova administrativa si myslela, že by neměla podporovat soukromé firmy, nastupující prezident to vidí jinak. Při amerických volbách začátkem listopadu si Američané vybírali nejen nového prezidenta, ale rozhodovali v místních referendech o různých otázkách. V Kalifornii to bylo mimo jiné lidové hlasování o tom, zda si stát Kalifornie má vzít půjčku na výstavbu železniční rychlodráhy. To je samo o sobě v Americe zvláštní, protože země bývá označována jako ráj privátního automobilismu a voliči bývají k obřím projektům skeptičtí. Nicméně guvernér Arnold Schwarzenegger ekologický projekt vysokorychlostní železnice už dříve také podpořil, ačkoliv bude velice nákladný. Měl by však ulehčit přetíženým letištím a dálnicím. Ovšem limitující byly vždy finance. Zdroje kalifornské vlády nebudou v žádném případě stačit. Proto hlasování o zadlužení. Ovšem očekává se podpora od federální vlády. Barack Obama měl totiž ve svém volebním programu podporu veřejné dopravy, a to vzbudilo na různých místech velká očekávání. Navíc se ukázalo, že designovaný viceprezident Joe Biden je velký fanda železnic. Pro cestu do Washingtonu používá vlak a v Senátu vždy podporoval rozvoj železnic. Ve svém domovském státě Delaware organizuje každoročně před Vánocemi večeři pro vedení polostátní železniční společnosti Amtrak. Zatímco Bushova administrativa si myslela, že by neměla podporovat soukromé firmy, nastupující prezident to vidí jinak.

Anotace
Součástí nové tratě bude I výstavba moderních nádraží.

Při kalifornském referendu získal návrh s označením 1A, částečně řešící financovaní vysokorychlostní železniční tratě v objemu 9 miliard dolarů, podporu 52,13 % voličů (5 050 544 hlasů), a posunul tak celý projekt blíže k uskutečnění. Úřad California High-Speed Rail Authority získá částku 9,95 miliardy dolarů, kterou stát Kalifornie zajistí pomocí vydání dluhopisů. Asi 90 procent z této částky má jít na projektování a výstavbu systému vysokorychlostních železničních tratí o celkové délce přesahující 1 000 km. Trať povede ze San Franciska do Los Angeles a bude mít řadu ramen.

Asi 950 milionů dolarů je určeno na vylepšování železnic napojujících se na budoucí vysokorychlostní síť. Náklady na výstavbu celé sítě se odhadují na 40 miliard dolarů. Dalších 30 miliard tedy musí California High-Speed Rail Authority získat z jiných veřejných či soukromých zdrojů, přičemž částkou přibližně 10 miliard dolarů zřejmě přispěje federální rozpočet. První vlak by měl na tuto trať vyjet rychlostí 320 km/h za šest let a kompletní systém by měl být dokončen v roce 2020.

Karel Sedláček

pressin@iol.cz

Další články

Zajímavosti ve vědě a technice

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: