Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Atraktivní projekty: Město 21. století
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Atraktivní projekty: Město 21. století

Vídeň je nejen v evropském, ale dnes se dá říci, že už i ve světovém kontextu na jednom z předních míst pomyslného žebříčku nejlépe se rozvíjejících velkoměst. Její architektura a urbanismus si za posledních třicet let vydobyly právem uznání odborné i laické veřejnosti.

Dokladem soustavné pozornosti aspektům životního prostředí, do něhož samozřejmě spadá i komfortní bydlení, je nejnovější projekt nové vídeňské městské části Aspern. Nehovoří se o něm jako o nějakém městě budoucnosti neboli o vzdálené futuristické vizi na pomezí fantazie, ale jako o městě první poloviny 21. století. Plány zohledňují všechny současné požadavky na zdravý život v městském prostředí, jsou pevně zakotveny v realitě a už se začínají naplňovat.

Člověk v centru pozornosti

Ředitelka projektu Mgr. Christiane Spiessová řekla: „Aspern, nové jezerní vídeňské město, je jedním z největších evropských projektů současnosti. Vyrůstá z tradičních kořenů rakouské metropole, ale směřuje do budoucnosti. Naše základní motto zní: místo pro život.“

 
Aspern ve Vídni nebude smutné sídliště, ale plnokrevný urbanistický organismus.

V tomto případě se může hovořit o naplňování představy Smart City. Pod tímto pojmem se skrývá jak efektivní využívání dosavadních zdrojů a systémů, tak jejich propojování s nejnovějšími technologiemi s příznivými ekologickými dopady a za ekonomicky výhodných nákladů. Spojují se zde zájmy vedení města i průmyslových a obchodních kruhů, ale také sociální potřeby a požadavky obyvatel.

Aspern a jeho rozvoj

Prognózy hovoří o tom, že v roce 2035 by mohly žít ve Vídni dva miliony lidí. To znamená, že ročně bude zapotřebí asi osm tisíc bytových jednotek. Aspern odpovídá tomuto trendu. Mezi lety 1991 až 2001 se zvýšil počet obyvatel o 28 %, do roku 2007 o dalších 10 %.

 
Výstavba již začala a z této věže mohou zájemci pozorovat stavební práce.

Do roku 1904 byl Aspern samostatnou obcí, ale poté se stal 22. vídeňským okresem. K jeho rozvoji přispěla ve dvacátých letech výstavba letiště, jež bylo v provozu i několik let po válce. Ve Schwechatu však vyrostlo letiště nové a staré bylo nakonec uzavřeno v roce 1977. S nevyužitou plochou si dlouho nikdo nevěděl rady. Naštěstí v jižní části tohoto prostoru postavila automobilka General Motors výrobnu motorů, v níž našlo zaměstnání více než 2 000 lidí.

Ale většina rozsáhlého území stále zůstávala ladem, i když se nachází v příhodné lokalitě směrem k Bratislavě. Dvacet let se diskutovalo o možném využití. Až se vedení města rozhodlo: postavíme nový Aspern.

Strategické možnosti rozvoje

Koncem října 2001 odstartoval za podpory magistrátního oddělení 18 (Rozvoj města a plánování) projekt SUPerNOv. Jeho cílem bylo pomocí expertů prozkoumat strategické možnosti rozvoje severovýchodní části Vídně ze všech hledisek, především s ohledem na životní prostředí a sociálně-ekonomické aspekty.

A nebude to město ledajaké. Bude to příklad pro ostatní. Smíchají se zde jednotlivé městské funkce tak, aby město nebylo jen noclehárnou. Územní plán vytvořil švédský architekt Tovatt, který vídeňská městská rada dne 25. května 2007 jednomyslně schválila.

 
Takto vypadá plán výstavby.

Na základě územního plánu vyhlásila Vídeň mezinárodní soutěž pro architekty a urbanisty, které se zúčastnilo 27 interdisciplinárních týmů. Byli v nich architekti, projektanti, sociologové krajiny i umělci. Nakonec porota v čele s architektem Rüdigerem Lainerem udělila první cenu plánu dánského studia Architekti Jana Gehla. Největší podíl na této koncepci mají architekti Oliver Schulze a Lærke Jul Larsen. Kodaňský tým s velkým renomé především v oblasti plánování otevřených území vypracoval „Manuál pro veřejný prostor“, který slouží jako základní východisko pro inovační a sociálně-harmonický rozvoj Jezerního města Aspern Vídeň.

Jako 340 fotbalových hřišť

Město vyroste na rozloze 240 hektarů, což odpovídá ploše 340 fotbalových hřišť. Celkové náklady se odhadují na čtyři miliardy eur. Do infrastruktury investuje město Vídeň 300 milionů eur.

Geografický střed bude tvořit v devítihektarovém parku deset metrů hluboké jezero o rozloze pěti hektarů. Bude napájeno podzemními vodami. Jak je z plánu patrné, bude to tzv. město krátkých cest. Základem dopravy bude silniční okruh, středem povede i linka metra, která se na severu setká s železniční zastávkou a v budoucnu i s dálnicí. Uvnitř budou nákupní bulváry s předzahrádkami, atrii a pasážemi. Žádné supermarkety, ale přízemní obchody, restaurace či kavárny. Pohodu nabídne i zelená promenáda kolem jezera s hřišti a sportovišti. V severozápadní části vyroste velký školní areál doplněný studentskými kolejemi.

 
Rezidenční část v představě architekta

V současné době se diskutuje o podobě polikliniky s jednotlivými ordinacemi praktických i odborných lékařů. Ve středu města se počítá s kulturním centrem a nyní se hovoří také o možném ekumenickém středisku.

V jižní části bývalého letiště staví také ještě švýcarská firma Hoerbiger svou vídeňskou pobočku s 230 pracovními místy. Celková investice dosahuje 45 milionů eur. Kromě výroby kompresorů zde bude umístěno také oddělení výzkumu a vývoje.

Technologické centrum IQ

Ostatně v Aspernu je už v provozu Technologické centrum IQ Hospodářské agentury Vídeň. Je postaveno na principu pasivního domu. Zahrnuje 6 600 čtverečních metrů kanceláří a laboratoří. Nejenže spoří energii, ale dokonce jí produkuje více, než spotřebuje. Moderní vnější fasáda v kombinaci se vzduchovou vrstvou a trojnásobným zasklením a 26 centimetrů tlusté zateplení poskytuje standard pasivní stavby. Automatické řízení žaluzií podle intenzity slunečního záření nabízí optimum denního světla a tepla. Ozelenění fasády chrání stavbu před prachem, udržuje odpovídající vlhkost a přispívá tak ke zlepšení klimatu v interiérech. Integrované fotovoltaické panely na ploché střeše o celkové ploše 1 300 čtverečních metrů patří k největšímu nasazení solárního zařízení na komerčních budovách v Rakousku. Větrání se řídí podle dat získaných senzory, takže se v zimě vyzařované teplo používá k přitápění. V létě ochlazuje vedení procházející betonovým jádrem budovu vodou z vlastní studny.

 
Letos v březnu bylo uvedeno do provozu Technologické centrum IQ. (Foto: Kurt Kuball)

V přízemí má pronajaté plochy dceřiná společnost Technické univerzity Vídeň, jež zde instalovala zkušební zařízení a obráběcí stroje. V suterénu jsou již instalovány sloupy s přípojkami na dobíjení elektromobilů.

Krok za krokem

Celý projekt je rozdělen do několika etap. První se již realizuje a skončí v roce 2017. Druhá je ohraničena rokem 2022 a třetí cílovým rokem 2030. Prvních 6 500 bytů má být hotovo už v za dva roky. Počet obyvatel bude postupně narůstat a nakonec by zde mohlo bydlet až dvacet tisíc lidí. Jistě není bez zajímavosti, že všechny ulice a náměstíčka ponesou jména slavných žen, které se narodily nebo působily ve Vídni.

„Dostali jsme obrovskou šanci, kterou musíme využít,“ řekla na závěr ředitelka projektu Mgr. Christiane Spiessová. Je plná energie, dovede být razantní i empatická, a tak se zdá, že Vídeň svou příležitost nepromarní.

Karel Sedláček

sedlacek.kar@seznam.cz

Další články

Všeobecné strojírenství
Zajímavosti ve vědě a technice
Výzkum/ vývoj

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: