Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> ATRAKTIVNÍ PROJEKTY- Mrakodrapy jako kinetické perly
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.
Nomenklatura:

ATRAKTIVNÍ PROJEKTY- Mrakodrapy jako kinetické perly

V polovině příštího roku bude v Dubaji, v současné době největší experimentální architektonické laboratoři na světě, dokončena stavba otáčejícího se mrakodrapu.

Praha se sice může pochlubit Tančícím domem, ale ten jen jako tančící vypadá. A ještě je k tomu zapotřebí trochu představivosti. Nyní jsou však v módě mrakodrapy, které se otáčejí jako elegantní tanečníci.

Anotace
Dubaj je v současné době největší experimentální architektonická laboratoř na světě.

V létě příštího roku má být v Dubaji uveden do provozu rotující mrakodrap vysoký 70 poschodí a brzy po něm druhý, ale v Moskvě, a ten dokonce s 80 patry. Alespoň je o tom přesvědčen autor projektu David Fisher, americký architekt izraelského původu, který studoval ve Florencii.

První nápad ve Švédsku

Poprvé se myšlenka rotujícího mrakodrapu objevila ve Švédsku pod názvem Turning Torso. Jde o nejvyšší švédský mrakodrap a druhou nejvyšší evropskou budovu. Otáčející se torzo je pro jihošvédské město Malmö jako Eiffelovka pro Paříž – symbol města.

S výstavbou tohoto architektonicky pozoruhodného díla začali při příležitosti architektonické výstavy v roce 2001 a za čtyři a půl roku byla věž pokřtěna. Výrazně změnila tvář oblasti a stala se jednou z ikon příznivců moderní architektury.

Mrakodrap stojí na 30 metrů širokém a 7 metrů hlubokém základě a šroubovitě zvedá svých 54 poschodí, každé o rozloze 400 metrů čtverečních. Každé patro je přesně uloženo na druhém, ale současně proti tomu spodnímu pootočeno o 1,6°. V celé své výšce se pak budova pootáčí o 90°, z dálky vypadá, jako by se otáčela. V žádném prostoru nenajdeme pravý úhel. Stěny se od středu rozbíhají paprskovitě, každá v jiném úhlu. Příčky oddělující jednotlivé místnosti sledují zakřivení fasády. Takže zavěsit obraz na stěnu je problém. Plášť budovy je stabilizován ocelovou konstrukcí, protože jinak by se budova tak vykláněla, až by hrozilo zhroucení celé stavby. Vnitřní betonové jádro má vnitřní průměr 11,6 metru.

Mrakodrap vysoký 190 metrů nabízí svým obyvatelům při hezkém počasí nádherný pohled na Öresund. Ve dvou suterénech jsou umístěny servisní a technické služby. V prvních dvou nadzemích podlažích našly své umístění kanceláře. V dalších patrech je místo pro 147 bytů, jejichž rozloha se pohybuje od 45 do 180 čtverečních metrů. Všechny chodby jsou osvětleny diodami LED.

Autorem projektu je světoznámý španělský architekt Santiago Calatrava, který realizací své futuristické vize dodal třetímu největšímu švédskému městu patřičný lesk. Radní zase sklidili od odborné veřejnosti chválu za odvahu, s jakou prosadili neobvyklý projekt, a Malmö se tak chlubí skutečnou architektonickou perlou.

Anotace

Anotace

Anotace
Turning Torso – nejvyšší švédský mrakodrap a druhá nejvyšší evropská budova.

Skutečně rotující mrakodrap

Projekt v Dubaji se týká opravdu rotujícího mrakodrapu, kdy se každé poschodí otáčí samostatně. Prefabrikáty jednotlivých bytů se budou vyrábět sériově v továrně a na místě budou jen vsazeny do připravené konstrukce. Tím se bude šetřit čas a peníze.

Anotace
V noci je pohled na Turning Torso efektní.

Na každém poschodí bude jak malá větrná elektrárna, tak solární články, takže budova by prý měla být nezávislá na vnějších energetických zdrojích. Snídat může obyvatel bytu při pohledu na východ slunce a večeřet třeba při sledování západu slunce. To bude možné, stačí jen stisknout příslušné tlačítko nebo dát ústní povel do speciálního mikrofonku, který převede zvuk na patřičný řídicí signál. Byt se bude otáčet velmi pomalu, aby se nikomu nedělalo špatně. Nejmenší byt má 123 čtverečních metrů a stojí 4 miliony dolarů, ten největší, v nejvyšším patře, zaujímá 1 200 metrů čtverečních a stojí 38 milionů dolarů. Kdo na tom bude trvat, může si nechat nákladním výtahem dovézt auto až k sobě a parkovat třeba v bytě. Různí podnikatelé už projevují zájem postavit něco podobného také v Německu.

Anotace
Počítačová animace rotujícího mrakodrapu v Dubaji v různých fázích – každé poschodí se může otáčet samostatně.

Otáčející se vyhlídky

Idea otáčejícího se prostoru není nová. Uplatnila se už dříve především v koncepcích otáčejících se restaurací na různých věžích.

Americký architekt Richard Foerster postavil už v 60. letech minulého století ve městě Wilton v americkém státě Connecticut rotující privátní dům. Nejznámějším rotujícím domem v Německu je Heliotrop architekta Rolfa Dische. Kolem své osy se otočí za hodinu. Podle odhadu stavebního experta Chada Randla existuje ve světě už asi 100 otáčejících se domů, ale projekt Davida Fischera svou dimenzí překonává všechny předchozí.

Anotace
Rotující interiéry

Anotace
Počítačová kresba je fascinující.

Karel Sedláček

Obr jménem Perdido

Američané budují v Mexickém zálivu obří ropnou plošinu vysokou skoro jako Eiffelovka. Zde se těží ropa už dlouho, ale vlastně jen v pobřežním šelfu. Současný projekt má několik zvláštností.

Především se bude těžit v podmořském kaňonu Alaminos, pouhých 15 kilometrů od mexického pobřeží, který je velmi hluboký. Vrt dosáhne mořského dna až v hloubce 2 380 metrů a těžit se má začít v příštím roce.

Anotace
Vlečné čluny dopravují část ropné plošiny na určené místo.

Konsorcium účastníků projektu vzniklo již před více než třemi lety. Odvážné průkopnické sdružení tvořily velmi silné subjekty – především jako vůdčí společnost Shell Off shore Inc. spolu s významnými partnery, kterými se staly petrolejářské koncerny BP a Chevron, aktérem je také Tobago and Silvertip Fields a další, již minoritní podílníci.

Podle tiskových materiálů firmy Shell se místo těžby v Alaminos Canyonu jmenuje Perdido podle nedalekého rekreačního ráje na pobřeží zálivu. Leží asi 320 km jižně od texaského Freeportu. Ložisko je pravděpodobně nepřímou součástí slavných texaských podzemních lagun, kde se těží již po několik generací. Kapacita těžitelných zásob je odhadována na 130 000 barelů denně.

Anotace
Perdido v plné kráse

Projekt Perdido obsahuje celou soustavu vrtů. Koncepce je unikátní v tom, že se bude těžit formou klasického přímého vrtu, podobně jako na mělčinách. Nikoli tedy z plovoucí plošiny spojené s místem vrtu pružnými potrubími a kabely pro přenos energie a s vlastními vrtnými soupravami zakotvenými na dně.

Ostatně i Perdido bude mít tyto satelitní vrtné věže okolo unikátního extrémně hlubokého centrálního vrtu, ale jen ve funkci doplňkového využití blízkých menších zdrojů suroviny uložených těsně pod povrchem mořského dna. Plošina Perdido bude tedy „centrálou“ soustřeďující produkci z okruhu téměř 50 kilometrů ze tří hlavních polí – Great White, Siver Tip, Tobago. Produkce ropy a plynu se bude transportovat novými i stávajícími produktovody do amerických rafinerií.

Anotace
Plošina připomíná obra

Zdejší ložiska vznikla vlastně již v mladších třetihorách, takže dobývaný produkt by měl být kvalitní. Shell je průkopníkem vrtů v pobřežním šelfu již od roku 1990. Je především respektovaným vůdcem zdejších naftařů jak ve vývoji a hledání zdrojů, tak v objemu produkce.

Konstrukce vrtné plošiny Perdido je unikátní z několika hledisek. Její základní gigantickou válcovou ocelovou konstrukci, která bude věží plovoucí na hladině, dodala finská společnost Technip sídlící ve městě Pori, zařízení pochází z produkce firmy Kiewit z texaského Inglesidu, vlastní technologické zařízení pro dobývání ropy na věži dodala Noble Clyde Boudreaux. Plošina je už od dubna v zálivu a nyní se usazuje na své místo asi 321 kilometrů jižně od Houstonu. Do provozu má být uvedena za rok.

pressin@iol.cz

Další články

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: