Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> ATRAKTIVNÍ PROJEKTY Národní technická knihovna: Krásná, praktická a energetická
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

ATRAKTIVNÍ PROJEKTY Národní technická knihovna: Krásná, praktická a energetická

Národní technická knihovna, která vyrůstá za 2 miliardy korun v Praze 6, očekává každoroční návštěvu zhruba 900 000 návštěvníků. Budova bude odpovídat požadavkům a potřebám uživatelů třetího tisíciletí, mimo jiné i svými nízkými energetickými nároky. Energetické úspory v řádu desítek procent proti srovnatelným budovám budou dosaženy zejména díky netradičnímu uspořádání vnitřních prostor, fasádě či zelené střeše celého objektu.

Co knihovna nabídne

Budova Národní technické knihovny, která je ve tvaru zaobleného čtverce 75 x 75 metrů, nabídne na šesti nadzemních a třech podzemních podlažích jak prostory knihovny samotné, včetně noční studovny, tak kavárnu, přednáškový sál, výstavní prostory, pobočku městské knihovny, knihkupectví a další obchodní prostory. Půdorys objektu se blíží tvaru kruhu, což přinese minimální ochlazovaný či ohřívaný povrch při stejném vnitřním objemu. Fasáda bude mít mobilní stínění kryté vnějším pláštěm. Jednoduchý návrh zevnějšku se odráží i uvnitř objektu v nízkém počtu pevných stěn a nosných sloupů, což usnadní (a zlevní) případné budoucí úpravy vnitřních prostor objektu. Zeleň na střeše – „páté fasádě“ – bude fungovat jako akumulátor a regulátor odtoku dešťové vody. V areálu knihovny bude park se vzrostlými stromy a další zelení.

Z veřejného prostoru krytého „vnitřního náměstí“ je vstup do veřejných prostor i do knihovny samotné. Všechna podlaží knihovny jsou propojena rozlehlým atriem přivádějícím dostatek světla do centra budovy a usnadňujícím její přirozené vertikální provětrávání. Do studijních a administrativních míst při fasádě či atriu budovy bude proudit denní světlo. Knihy v  regálech, kterým nadbytek světla škodí, budou naopak ve vnitřních prostorách.

Anotace
Takto bude vypadat Národní technická knihovna ve dne…

Anotace
… a takto v noci.

Technické zajímavosti

Díky tomu, že budova bude vybavena automaticky řízeným přirozeným provětráváním a předchlazením, dosáhne se zde – ve srovnání s jinými obdobnými stavbami – snížení počtu chladicích jednotek. Vytápění a chlazení v plné míře využívá systém aktivace betonového jádra, který spočívá v tom, že celá hmota stropů slouží pro akumulaci tepla či chladu. Plochy stropů a podlah fungují pak jako sálavé, nebo naopak chladicí plochy. Tomu napomáhají i odkryté stropy bez podhledů. Objekt se bude ovládat prostřednictvím integrovaného řídicího systému.

Národní technická knihovna je technicky připravena na nepřetržitý provoz, po otevření se počítá s provozem od pondělí do pátku od 8 do 22 hodin a v sobotu od 10 do 17 hodin, skutečnou provozní dobu určí potřeby návštěvníků a personální (a finanční) možnosti provozovatele.

Anotace
Interiér budovy bude velmi působivý.

Stavba Národní technické knihovny je jedním z prioritních projektů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V nové budově naleznou studenti, pedagogičtí a vědečtí pracovníci i technicky orientovaná veřejnost sloučené knihovní fondy Státní technické knihovny a knihoven Českého vysokého učení technického v Praze a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Národní technická knihovna bude schopna pojmout více než 1,7 milionu svazků. Nejžádanější tituly budou v tematickém uspořádání a v počtu až 500 000 svazků volně přístupné.  Dokončení stavby se plánuje na příští rok.

Karel Sedláček

Generální dodavatel: Sekyra Group Real Estate

Investor: Státní technická knihovna

Architekt: Projektil architekti

Projektant: HELIKA

Dodavatel stavebních prací: sdružení Metrostav a OHL ŽS

Celková výše investice: cca 2 miliardy korun

Termín otevření: 2009

ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA VĚDY A TECHNIKY

Investice do nových ropovodů

Kanadské ropné písky se těší velkému zájmu a ropovody zažívají doslova boom. Miliardové investice směřují jak do těžby, tak do přepravy a zpracování. Kanadský průmysl zaměřený na využívání ropných písků bude potřebovat v následujících pěti letech ropovod s kapacitou kolem 1 milionu barelů. Velká část nového potrubí bude položena ze severu v provincii Alberta směrem na jih a především do USA. Bude končit v rafineriích s technologiemi na zpracování ropy z písků. Podle odhadu sdružení Canadian Energy Pipeline Association se musí stávající síť ropovodů do roku 2015 zdvojnásobit. Firmy, jež jsou členy této asociace a přepravují 95 % ropných a plynných produktů v Kanadě, provozují nyní více než 100 000 kilometrů ropovodů v Kanadě a v USA.

Společnost TransCanada patří mezi největší distribuční kanadské ropné společnosti a obhospodařuje 59 tisíc kilometrů ropovodů. Nyní zahájila výstavbu ropovodu Keystone, který bude dlouhý 3 456 kilometrů a povede z nalezišť Hardisty na severu Alberty do amerického státu Illinois, do rafinerií Wood River a Patoka. Odtud povede odbočka do rafinerie Cushing v Oklahomě. Předpokládá se, že by potrubím mohlo v počáteční fázi začátkem roku 2009 proudit denně v průměru 435 tisíc barelů. V závěrečné fázi výstavby v roce 2011 se má kapacita zvýšit na 590 tisíc barelů.

Energetický koncern Enbridge připravuje jiný atraktivní projekt, a sice Alberta-Clipper. Denně by měl přepravit 450 tisíc barelů do středozápadu Spojených států. Další ropovody se připravují.

Anotace
Ropovod Keystone povede z Alberty do rafinerií v Illionois.

Větrné mlýny mají budoucnost na moři

Na moři vane vítr silněji a stabilněji. Odborníci odhadují, že využití energie větru je proto o 40 % větší než na pevnině.

Zatím největší mořská větrná elektrárna na světě Nysted Havmøllepark je umístěna na písečné mělčině na jižním pobřeží Dánska. Zařízení s maximálním výkonem 165,6 MW se nachází asi 10 km jižně od města Nysted a 10 km západně od přístavu Gedser v Baltském moři. Zařízení zabírá 24 km² a oficiálně bylo uvedeno do provozu 1. prosince 2004. Výstavba si vyžádala 1,6 miliardy dánských korun, což je asi 213 milionů eur. Roční produkce stačí zásobovat 145 000 dánských domácností.

Elektrárna obsahuje celkem 72 větrných turbín. Každá věž je vysoká 69 metrů a nese tři vrtule, každou dlouhou 41 metrů. Rotor tak dosahuje maximální výšky 110 metrů a minimálně 28 metrů, to závisí na stavu vody. Každý větrný mlýn dosahuje výkonu 2,3 MW. Hmotnost jedné věže činí celkem 2 045 tun, z čehož připadá na základy 1800 t, na samotnou stavbu věže 110 t a na technické vybavení 135 t. Zařízení může vyrábět elektrický proud při rychlosti větru 3 m.s-1 až 25 m.s-1, při velké bouři však musí být vypnuto. Elektrárna je kontrolována dálkově z Kodaně.

Dánský energetický plán z roku1966 předpokládá, že v roce 2030 budou větrné mořské elektrárny mít výkon 4 tisíce MW, což ročně znamená dodávku 13,5 TWh elektrické energie. To odpovídá 40 % spotřeby elektrické energie v Dánsku. Zatím činí tento podíl 20 procent.

Podle odhadů European Wind Energy Association (EWEA) bude ještě v tomto desetiletí v Evropě instalováno 10 000 MW ve větrných mořských elektrárnách a do roku 2020 to má být 70 000 MW. Již dnes se více než 300 větrných mlýnů o celkovém výkonu 600 MW točí na pobřeží Dánska, Švédska, Velké Británie a Islandu.

Anotace
Zatím největší mořská větrná elektrárna na světě Nysted Havmøllepark

Jen v Německu se nyní připravuje 40 projektů pro Severní a Baltské moře. Proti skandinávským a britským plánům obsahují záměr postavit větrné elektrárny poměrně daleko od pobřeží, kde hloubka dosahuje až 40 metrů.

Karel Sedláček

ksedlacek@iol.cz

Další články

Měření ve strojírenství

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: