Témata
Reklama

Atraktivní projekty - Noví domácí mazlíčkové

Roboty jsou už desítky let v centru pozornosti vědců a techniků. Využívají se v průmyslové výrobě, v armádách, ale i ve zdravotnictví a v poslední době také v domácnostech.

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

Důchodci v pečovatelském domě Horský park ve Stuttgartu byli docela překvapení, když jim v jídelně nabídl šálek vody robot. „Jmenuje se Care-O-bot 3 a měl za úkol nabízet vodu starším lidem, kteří často zapomínají na pitný režim," vysvětluje Dr. Birgit Grafová, projektová manažerka Fraunhoferova výzkumného ústavu. Pokus se setkal s příznivým přijetím, protože lidé jej brali spíš jako novou formu zábavy než nutnou povinnost.

Reklama
Reklama
Robot O-bot 3 je určen pro služby v domácím prostředí.

Služba pro seniory

Robot O-bot 3 je určen pro služby v domácím prostředí. Pro test v domově důchodců jej výzkumníci naprogramovali tak, aby automaticky kontroloval vodní chladič, na svém robotickém rameni nesl podnos s pohárem s vodou a nabízel ji seniorům. Za tímto zdánlivě jednoduchým úkolem je řada let náročné práce. Robot se musí vyznat v prostředí, například díky barevným kamerám a laserovým snímačům umístěným ve své hlavě. Jen tak se dokáže vyhnout překážkám. Také za každým pohybem robotického ramene bychom měli vidět složité výpočty. Roboti jako tento by mohli i nadále hrát důležitou roli, protože seniorů přibývá, a zároveň stále ubývá mladých lidí, kteří by se o ně mohli starat. V Německu se podle spolkového statistického úřadu zvýší do roku 2050 podíl lidí nad pětašedesát let o 36 procent a osob starších než osmdesát let vzroste až o 136 procent. Ve stejné době se počet lidí v produktivním věku sníží o čtvrtinu.
Trend naznačuje, že senioři ve vlastním domově mohou být soběstační do vysokého věku. V mnoha projektech po celém světě se plánují a také už staví byty pro seniory s elektronikou a různými senzory. Už nyní jsou mnohde lidé vybaveni zařízením pro dálkové lékařské kontroly. A nyní k tomu přistupují roboti jako noví domácí mazlíčci.

Robot nejvýznamnějšího japonského robotnického pracoviště v Humanoid Robotics Institute na Waseda University v Tokiu.

V lidské podobě


Milovníci japonské technologie neznají strach z kontaktu s roboty. V čele pozornosti jsou nyní humanoidi. Tito roboti připomínají lidi, protože mají hlavu, ruce a nohy. Některé prameny uvádějí, že v Japonsku pracuje více než 160 týmů na vývoji servisních robotů. Snad nejvýznamnějším pracovištěm v tomto ohledu je Humanoid Robotics Institute na Waseda University v Tokiu.

Ústav robotiky a mechatroniky DLR v Německu vyvinul například mobilního humanoidního robota se jménem Justin, který umí připravit čaj. Snadno otevře krabičku a instantní čaj vsype do šálku a zalije horkou vodou.
Pro tyto operace jsou základem jemné robotické ruce a ústav DLR je vyvinul ve spolupráci s Harbin Institute of Technology v Číně. Ruka s pěti prsty má čtyři klouby a je sotva větší než ta lidská. Její nejnovější inovací je fakt, že pohyb prstů se neděje v samotné ruce, nýbrž jako u lidí v předloktí. Celkem 54 malých motorků pohybuje prsty pomocí tenkých vláken.

Robot Armar může dělat sám užitečné věci, například vloží nádobí do myčky a zapne ji. Jeho velkou předností je, že se sám učí pozorováním. Například sleduje, jak člověk utírá stůl houbou a pak napodobuje stírací pohyb. Roboti by se tak mohli učit od lidí, dokonce i žehlení.

Experti se domnívají, že roboti budou v budoucnosti nejen poslouchat povely, ale jednoho dne jednat aktivně.

Justin umí připravit čaj.

V mezinárodním měřítku
Roboty pro domácnost a pro osobní péči patří do segmentu trhu, u něhož se předpokládá silný růst. „Očekáváme, že se zvýší počet robotů nasazených v domácnostech do příštího roku až na 4,8 milionů kusů," říká Gudrun Litzenbergerová, ředitelka odboru statistiky Mezinárodní robotické asociace ve Frankfurtu nad Mohanem. „Jsou to ale většinou roboti sekající trávník nebo čistící bazény. Trh s roboty pečujícími o lidi je stále velmi malý. Výrazně poroste až v průběhu příštích deseti let."

Armar se rád sám učí.

Jak se inteligentní domácnosti a roboty mohou vzájemně doplňovat, to je předmětem také jednoho atraktivního projektu Evropské unie ve spolupráci s dalšími 17 partnery.

Karel Sedláček

pressin@iol.cz

On-line verzi časopisu MM Průmyslové spektrum si můžete nově zakoupit v digitální trafice PUBLERO

Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 110738
Datum: 28. 06. 2011
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Seriál
Firmy
Související články
Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Související články
Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Letem technickým světem

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat pouze svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměření a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Letem technickým světem VI

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat jen svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměřeni a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Letem technickým světem IV

Každý den nás překvapuje zprávami z vědecko-technické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat pouze svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměřeni a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Supravodič, to je 8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Poměrně dobře je známo, že Velký hadronový urychlovač v CERNu používá supravodivé magnety a že je bude používat i tokamak ITER. Jak je to však s použitím supravodičů v dalších vědeckých zařízeních? Kdy byl použit supravodič poprvé?

Hyperrychlost pro superspolehlivost

Rosatom vyvíjí a používá superpočítače schopné provést stovky trilionů operací za sekundu.

Strašidlo jménem (umělá) inteligence

Světem obchází strašidlo umělé inteligence. Jinak řečeno stroj, který se stane chytřejším než člověk a ovládne život na planetě Zemi. Je to vlastně strach z technického pokroku, který se dá interpretovat také jako obava z odcizení nebo z tajemné propasti lidské mysli.

Zvídavé neutrony

Teroristické útoky v Belgii ukázaly, že v kontrole zavazadel v dopravních terminálech jsou povážlivé rezervy. Nadějí mohou být neutronové skenery, které oproti klasickým bezpečnostním rámům a rentgenům dokážou odhalit i samotnou výbušninu.

Umělé svaly, část 3: Dielektrické elastomery, 2. díl

Náš seriál pokročil do 21. století, ve kterém se téma umělých svalů stále častěji spojuje s technologií dielektrických elastomerů. Mobilní roboti, výrobní stroje, linky, dopravníky… všude zde se nabízí jejich využití. 2. díl je pokračováním a dokončením tématu dielektrických elastomerů

Umělé svaly; část 3. Dielektrické elastomery, část 1.

Náš seriál pokročil do 21. století, ve kterém se téma umělých svalů stále častěji spojuje s technologií dielektrických elastomerů. Mobilní roboti, výrobní stroje, linky, dopravníky… všude zde se nabízí jejich využití.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit