Témata
Reklama

Atraktivní projekty: Odsud až ke hvězdám

Světově proslulý architekt Norman Foster navrhl kosmické nádraží pro privátní lety do vesmíru. Společnost Virgin Galactic, která tyto výlety připravuje, vybrala po dlouhém váhání prostor u Las Cruces v americkém státě Nové Mexiko. Kosmodrom dostal jméno Spaceport America, už se začal stavět a do provozu má být uveden v příštím roce.

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

Tak začínal můj článek, který jsme otiskli v tomto seriálu v prvním čísle ročníku 2008. Byla to opravdu senzace. Architektonická kancelář Foster a partneři se společně s americkou konstruktérskou společností URS Corporation prosadila v tvrdé mezinárodní konkurenci odvážným a nápaditým řešením. Od státu zastoupeného úřadem New Mexico Spaceport Authority (NMSA) a od privátní společnosti Virgin Galactic britského miliardáře sira Richarda Bransona obdržela objednávku na architektonické a konstrukční řešení odbavovací haly, řídicí a kontrolní centrum, prostory pro cestující a návštěvníky, tréninkové středisko a hangáry částečně umístěné pod zemí. V nich budou umístěny dva nosné letouny typu White Knight 2 a celkem pět kosmických lodí SpaceShipTwo z produkce společnosti Scaled Composites. Stavba si vyžádá asi 30 milionů dolarů.

Turisté z celého světa budou používat mezinárodní letiště Las Cruces International Airport se třemi startovacími a přistávacími dráhami. Cestující, kteří si za 200 tisíc dolarů koupí letenku, se na výlet do kosmu budou tři dny připravovat v tréninkovém centru kosmodromu Spaceport America, připomínajícím podle některých kritiků tak trochu létající talíř, který právě přistál. Podle konceptu společnosti Virgin Galactic by turisté po krátké přípravě nastoupili do kosmické lodi SpaceShipTwo, kterou vynese letadlo White-Knight 2 do výšky asi 16 kilometrů. Vedoucí kosmické mise zapne raketový pohon a kosmická loď se od letadla odpoutá a bude vypuštěna do kosmu. Do jaké vzdálenosti od rodné planety se dostane, není dosud zcela jasné. Podle všeobecné definice začíná kosmický prostor ve výši 100 kilometrů nad Zemí. Po několika minutách ve stavu beztíže začne loď „plachtit“ zpět a přistane opět na základně Spaceport America.

Reklama
Reklama
Letecký pohled na hangár, který má sloužit i jako řídicí centrum a odbavovací terminál pro kosmické turisty.
Autor u hangáru. Blíž k stavbě nesměl.

Když jsem letos v zimě cestoval po Novém Mexiku, nemohl jsem si nechat ujít příležitost podívat se na tento atraktivní projekt na vlastní oči. Napsal jsem tedy tiskovému oddělení Spaceportu, aby mi umožnili návštěvu, ale byl jsem odmítnut. Důvod byl jednoduchý: mají v době mé plánované návštěvy dovolenou. Nejprve jsem se zasmál, ale potom jsem pochopil. Krátce předtím totiž došlo při zkušením letu jejich raketoplánu SpaceShipTwo v mohavské poušti v Kalifornii ke smrtelné nehodě. Jeden pilot se katapultoval, druhý zemřel. Bohužel, byla to další tragická událost ve vývojovém programu společnosti Virgin Galactic. Už při dřívějších testech lodě SpaceShipTwo zemřeli tři lidé a další tři byli těžce zraněni.

Pravda nebo následky

Přesto jsem toužil kosmické nádraží vidět. Zjistil jsem, že společnost už dokonce založila cestovní kancelář a pro turisty organizuje návštěvy. Veškerá komunikace probíhá pouze elektronicky. Zaplatil jsem tedy poplatek a dostavil se na určené místo. Odjíždí se z městečka s podivuhodným názvem Truth or Consequences čili Pravda nebo následky. V tu chvíli jsem netušil, jak paradoxně mi bude znít v uších v následujících hodinách.

Runway působí skutečně depresivně.

Jistě není bez zajímavosti, že městečko se před lety proslavilo několika léčebnými prameny. Dnes má šest tisíc obyvatel. Původně se jmenovalo Hot Springs. V roce 1950 zdejší lidé poslouchali tehdy velmi oblíbený rozhlasový pořad celostátní sítě NBC Truth or Consequences čili Pravda nebo následky, který uváděl populární komik a konferenciér Ralph Edwards. Jednou řekl, že které město se jako první přejmenuje podle jeho pořadu, tak tam přijede a uspořádá tam estrádu. To byl samozřejmě geniální marketinkový trik. Ovšem obyvatelé lázeňského městečka byli taky chytří a řekli si – to bude výborná reklama pro naše lázeňské městečko a jistě nám přiláká další návštěvníky. Jak řekli, tak udělali. Horké prameny přejmenovali na T or C (což je dosud uznávaná zkratka jejich městečka). Zda se přejmenovalo ještě nějaké jiné město, se mi nepodařilo zjistit, ale jisté je, že se dočkali v rádiu zdarma velké reklamy. Od té doby navštěvoval konferenciér Edwards městečko vždy první víkend v květnu, a to plných 50 let! Jeho program se jmenoval Fiesta a zahrnoval taky přehlídku krásy. Občané z vděčnosti po něm pojmenovali místní park. Kterému českému konferenciérovi se to povede!

Ovšem nejvíc se v posledních letech město proslavilo skutečností, že v poušti 48 km východně zde začali stavět Spaceport America. Celému projektu předcházela dlouhá řada analýz. Autor jedné studie Státní univerzity Nového Mexika předpověděl, že Spaceport America bude za pět let provozu zaměstnávat asi 2 300 lidí a ekonomický přínos pro region odhaduje téměř na miliardu dolarů. Jako první prý poletí majitel Branson se svými dětmi a rodiči.

Nečekané překvapení

Není divu, že jsem hořel zvědavostí. Když konečně minibus na domluvený sraz přijel, byl průvodce a řidič v jedné osobě zaskočen. Kromě mne totiž čekala na exkurzi jen jedna starší učitelka fyziky odněkud z Floridy. Přitom je v podmínkách uvedeno, že se návštěva uskuteční pouze tehdy, sejdou-li se nejméně tři zájemci.
Trnul jsem strachy, jak to dopadne. Přiletěl jsem sem přes půl světa, jsem pár kilometrů od vysněné atrakce, a nakonec se vrátím domů s nepořízenou? Mezitím jsem musel vyplnit desetistránkový dotazník, který zahrnoval také příkazy a zákazy. Souhlasil jsem se vším. Například, že v případě nutnosti si nasadím přilbu, že se nebudu zpěčovat příkazům průvodce a že se od něho nebudu vzdalovat na víc než tři metry. Poslední věta mne dorazila: Pamatuj, že v případě, že něco vypadá nebezpečně, to také nebezpečné je!

Takto vypadá Spaceport America.

Nakonec jsme přece jen vyjeli, protože cestu si zaplatili ještě dva další lidé. Z nějakého důvodu nepřišli, tak jsme od odjeli sami. Měli smůlu.

Asi hodinu trvalo, než jsme se dokodrcali náhorní planinou k drátěnému plotu. Žádná brána, natož slavobrána. Hlídač měl stanoviště v dřevěné kůlničce. Projeli jsme v jeho doprovodu na vysněný kosmodrom. Nejprve jsme navštívili docela hezkou halu se střechou připomínající hlavičku hříbečka hnědáčka. Uvnitř byly toalety. Čisté a zdarma. Na to si Američané potrpí. A hala se dvěma velkými hasičskými auty a dvěma hasiči. Ale žádné letadlo, žádní piloti, žádný letištní ruch.

Potom jsme se projeli po startovací a přistávací dráze. Její osamělost měla v sobě něco tragického. Nakonec jsme přijeli k jediné dokončené budově, která má být hangárem, řídicím centrem, diváckým střediskem i odbavovací halou pro cestující. Nesměli jsme se k ní sice přiblížit, ale i z dálky bylo vidět, že uvnitř zeje prázdnotou.

A pak jsme opět nasedli a jeli zpět. Kladl jsem si otázku: jaké následky bude mít pravda, až vyjde najevo? Co zbude investorům?

Oči pro pláč

O několik dní později britský miliardář a vizionář Richard Branson (64) oznámil, že i když ještě není známo, proč jeho kosmická lodička explodovala ve výši 10 km, bude v 500milionovém projektu pokračovat. Letos v květnu prý představí nový kosmický stroj s novým pohonem vlastního vývoje a s novou pohonnou látkou. První komerční lety uskuteční v příštím roce, tedy se sedmiletým zpožděním. Vychází z předpokladu, že jeho nová kosmická loď nebude muset opakovat všechny testy, protože bude fungovat na stejném principu jako ta první.

Ale kosmodrom není zdaleka hotov. Daňové poplatníky zdejšího okresu stál 8 milionů dolarů a nepřináší žádný užitek. Situací se začali zabývat nejen novináři, ale i politici. Někteří uvažují, zda by se areál neměl prodat. Jiní chtějí dát projektu ještě jednu šanci a chtějí jej oživit novými investicemi, například dalším hangárem a výstavbou nové přístupové silnice.

Hasiči jsou připraveni.
Hasičská zbrojnice je hezká.

Richard Branson se nenechal neúspěchem zlomit a zachoval se podle starého pravidla vizionářů. Jen nepřiznat barvu a odvrátit pozornost na něco jiného. Tak oživil svůj starší, taky atraktivní projekt. Jmenuje se LouncherOne. Tento kosmický dopravní prostředek by prý mohl pracovat na podobném principu jako výletní loď pro kosmické turisty. Po odpojení od mateřské lodi by LounecherOne měl vypustit na oběžnou dráhu malé satelity. V příštím roce by se měly uskutečnit testovací lety a v roce 2017 by měl vypustit 648 satelitů! V konečné fázi projektu by jich umístil na běžnou dráhu celkem 2 400 a vytvořily by síť pro přenos internetu. Celkové náklady odhaduje na 2 miliardy dolarů. Potřebnou továrnu prý umístí nedaleko Los Angeles a už prý shání kvalifikované zaměstnance. „Satelity by mohly mít nosnost 225 kg a vypuštění jednoho by se prý podařilo za méně než 10 milionů dolarů,“ řekl minulý měsíc na konferenci Satellite 2015 ve Washingtonu George Whitesides, ředitel společnosti Virgin Galactic.

Je to realistické, nebo zase jen plácnutí do vody?

Karel Sedláček, Nové Mexiko

karel.sedlacek@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #5
Seriál
Firmy
Související články
Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Atraktivní projekty - Vojenská základna plná tajemství

V rámci pěstování vztahů s veřejností – public relations – se v Americe nejen soukromé firmy, ale i vládní organizace snaží vycházet zájemcům vstříc a pořádají různé dny otevřených dveří. Tak jsem měl možnost prohlédnout si například Pentagon, ale i vojenskou základnu v Novém Mexiku, kde se testovaly atomové bomby.

Atraktivní projekty: Google chce létat

Internetový gigant Google není už dávno jen vyhledávač. Připravuje nové atraktivní projekty, a proto rozšiřuje svůj investiční záběr.

Související články
Atraktivní projekty: Jen vítr to ví…

Zkrotit vítr a využít jej ve svůj prospěch toužil člověk už od úsvitu dějin. Dodnes jsou známé větrné mlýny na starověké Krétě nebo ve středověkém Holandsku. I na některých místech Čech a Moravy se v minulosti osvědčily. Moderní doba však proměnila i tuto techniku.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Atraktivní projekty: FEL ČVUT v Praze s USA proti teroru

Velkými výzvami současnosti jsou jednak řízení a koordinování bezpilotních letadel a jednak ochrana lodí před piráty a teroristy. Těmito tématy se kromě jiných zabývají také vědečtí pracovníci, pedagogové a studenti na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze.

Atraktivní projekty: Jak budeme létat?

Otázka je aktuální: jak při zvyšující se letecké přepravě snižovat emise oxidu uhličitého a tím chránit klima? A k ní se přiřazují další: jaké dopady má rostoucí mobilita na kapacitu letišť a výkonnost letištní infrastruktury? Tyto i jiné otazníky můžeme shrnout do jediného: jak má vypadat letadlo budoucnosti?

Atraktivní projekty: Roboty jako mouchy

Ze všech létajících tvorů na Zemi nás nejvíc fascinuje hmyz. Může se vznášet, snadno pohybovat v libovolném směru a umí se vyhnout šíleně rychle letící plácačce. Není divu, že inspiroval skupinu vědců a inženýrů postavit nejmenší a nejvíce agilní létající roboty.

Atraktivní projekty: Zajímavé experimenty NASA

Na výstavě EXPO, kterou u příležitosti 15-ti let svého trvání uspořádala začátkem letošního roku Akademie aeronautických modelů v jihokalifornském městě Ontario, prezentovala NASA model kosmického kluzáku.

Atraktivní projekty: Kříženci jsou v módě

Podle definice je za hybridní dopravní prostředek pokládán takový, jenž využívá k pohonu nejméně dvou energetických zdrojů a má v sobě zabudovány dva zásobníky energie. Někteří kříženci stanovenou normu přesně nedodržují, ale přesto jsou za hybridy označováni. Pojmenování není důležité, důležitý je výsledek.

Atraktivní projekty: Plyn v centru pozornosti

V celosvětovém hledání zdrojů energie se nyní do centra pozornosti dostává plyn. Podle novinových zpráv se nejrůznější experti domnívají, že tento trend bude mít závažný dopad nejen na světový trh s energií, ale doufají, že i pozitivní odraz ve větší bezpečnosti USA i Evropy.

Atraktivní projekty: Jaké bude letadlo budoucnosti?

Na tuto otázku hledají odpověď vědci a konstruktéři z významných výzkumných center po celém světě. Patří mezi ně i odborníci z Německého výzkumného ústavu pro letectví a kosmonautiku (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt - DLR).

Koroze napříč všemi obory

Mezinárodní konference Eurocorr, která každoročně přiláká k účasti tisícovku zástupců komerční i akademické sféry včetně nejvýznamnějších celosvětově uznávaných korozních inženýrů, řadu sponzorů a vystavovatelů z oblastí povrchových úprav a povlaků kovů, chemických úprav prostředí, elektrochemických protikorozních ochran, korozního monitoringu, inspekce a zkušebnictví a mnoha dalších, se letos v září díky Asociaci korozních inženýrů poprvé v historii konala v Praze.

Made in Asia

Třináctý ročník výstavy China International Machine Tool Show se opět nesl v duchu změn, které v Číně delší dobu probíhají. Čeští škarohlídi se ve zprávách „radují“, že růst Číny v minulém kvartále zpomalil. A hned udávají čísla ze 7,4 na 7 procent. Zajisté katastrofální – sarkasmus. V tomto textu se dostaneme k některým aspektům i konkrétním objektům vystavované výrobní techniky, kterých si letos stálo za to všimnout.

Quo vadis, svařování?

Svařování je dlouhodobě jedna z nejvýznamnějších strojírenských výrobních technologií. Má rozhodující vliv na jakost řady výrobků a na výrobní náklady, proto má klíčové postavení mezi výrobními technologiemi. Patří také mezi technologie zpracovávající největší objem kovových materiálů (cca 25 %). Žádná jiná technologie nezpůsobuje tak rozsáhlé změny ve vlastnostech materiálů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit