Témata
Reklama

V celosvětovém hledání zdrojů energie se nyní do centra pozornosti dostává plyn. Podle novinových zpráv se nejrůznější experti domnívají, že tento trend bude mít závažný dopad nejen na světový trh s energií, ale doufají, že i pozitivní odraz ve větší bezpečnosti USA i Evropy.

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

USA se začínají připravovat na rozsáhlý vývoz této suroviny. V dubnu dostala souhlas amerických úřadů na svůj projekt terminálu pro vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) menší ropná firma Cheniere Energy, která ještě v roce 2003 chtěla vybudovat terminál na dovoz LNG.

Reklama
Reklama

USA připravuje export plynu

Cheniere patří mezi přední společnosti v Severní Americe, které strategicky sledují rozvoj terminálů LNG. Společnost připravuje síť tří přímořských terminálů LNG podél amerického pobřeží Mexického zálivu. Pozemky si zajistila již v roce 1999 a stále je v čele amerických firem zaměřených na vývoj a výstavbu LNG terminálů.
V srpnu přinesla agentura Reuters zprávu, že dva velké investiční fondy z Číny a Singapuru investovaly asi jednu miliardu dolarů do budování terminálů v USA, z nichž se bude vyvážet levný zkapalněný zemní plyn (LNG) do Asie. China Investment Corp a Government of Singapore Investment Corp investují do společnosti Cheniere Energy, která staví terminál Sabine Pass (Louisiana). Náklady se odhadují na 5,6 miliardy dolarů. Projekt by měl být uveden do provozu v roce 2015.

Díky nové těžební technologii se otevřely nové možnosti získávání zemního plynu z břidlic z dříve nepřístupných oblastí v USA. Ve Spojených státech se proto připravuje výstavba dalších osmi terminálů pro export zkapalněného plynu s odhadovanou kapacitou 120 milionů tun ročně. To je skoro o polovinu víc, než kolik vyváží Katar, zatím největší exportér zkapalněného plynu.

Ceny LNG se v Asii v současné době pohybují kolem 13 dolarů za milion britských tepelných jednotek (mmBtu), zatímco v USA byly letos tlačeny k 10letému minimu pod tři dolary za mmBtu, právě kvůli prudkému nárůstu produkce břidlicového plynu v posledních letech. Těžba břidlicového plynu v USA byla ještě před desetiletím okrajovým fenoménem, ale již v roce 2010 díky tomu USA předběhly Rusko a staly se největším producentem plynu světa. Do dvaceti let by se těžba měla zečtyřnásobit.

Tento trend slibuje zvýšit politickou i vojenskou bezpečnost USA i Evropy, protože se sníží závislost na nestabilních dodávkách plynu z Ruska nebo Středního východu. O americký plyn mají zájem ostatně také Japonsko, Jižní Korea a Indie.

Británie podporuje plyn z břidlic

Britský premiér David Cameron se podle zprávy ČTK vyjádřil pozitivně k těžbě břidlicového plynu v Británii a poukázal zejména na to, že to může být „revoluce“, která vytvoří tisíce nových pracovních míst. V rozhovoru pro list Lancashire Evening Post ale ujistil, že těžba pomocí hydraulického štěpení začne jen tehdy, pokud bude bezpečná. Zásoby plynu jen v severozápadním anglickém hrabství Lancashire se odhadují na 5,6 bilionu metrů krychlových, což by stačilo Británii na zhruba 60 let současné spotřeby.

Cameron navštívil zpravodajský sál regionálního listu poté, co zpráva expertů ministerstva energetiky doporučila obnovit práce na vrtech u Blackpoolu. Ty firma Cuadrilla Resources před necelým rokem zastavila kvůli podezření, že vyvolaly lokální zemětřesení. Zpráva konstatovala, že otřesy byly drobné a toho typu, které nastávají kvůli dolování uhlí mnohokrát do roka, navrhla však přísná bezpečnostní opatření.

Kromě velkých zásob na pevnině se v britských vodách Severního moře podle odhadů může skrývat kolem 28 bilionů metrů krychlových břidlicového plynu. To by Británii dostalo na úroveň USA, Číny a Argentiny, které mají ve světě největší známé zásoby tohoto zdroje.

Experti podle agentury Reuters předpokládají, že z celkových britských rezerv je při současné technologii vytěžitelných deset až dvacet procent. I tak by se však Británie podle nich stala energeticky soběstačnou.

Britská elektroenergetika, která je stále zhruba z poloviny závislá na uhlí, se dostává do velkých potíží, které se projevují růstem cen. Plán budování nových jaderných elektráren kvůli nechuti investorů pomalu padá a rozmáchlé vize labouristické vlády o výstavbě tisíců větrných farem narážejí na stále větší odpor veřejnosti. Cameronova vláda je tak kvůli nerentabilitě a vysokým nákladům na podporu dává k ledu.

V České republice jsou rovněž zásoby plynu z břidlic, ale zatím nedojde k žádnému průzkumu, natož k těžbě. Na základě mohutných protestů různých aktivistů nepovolilo Ministerstvo životního prostředí žádný průzkum.

Cheniere Energy staví terminál Sabine Pass (Louisiana). Náklady se odhadují na 5,6 miliardy dolarů.

Kolik záření je na kosmické stanici?

Od konce loňského roku probíhá na Mezinárodní kosmické stanici ISS rozsáhlý experiment Dosis-3D, jehož úkolem je změřit dávky záření na palubě. Na výzkumu, který má klíčový význam z hlediska dalšího působení lidských posádek ve vesmíru, se aktivně podílejí i čeští vědci.

Dosis-3D je společným projektem ESA a dalších zemí podílejících se na provozu ISS. Hlavním cílem experimentu je prostřednictvím aktivních a pasivních dozimetrů stanovit přesné rozložení dávek záření v jednotlivých modulech ISS. Praktické využití výsledků měření naznačuje Michal Václavík, vedoucí oddělení pilotovaných letů, výzkumu v mikrogravitaci a průzkumu sluneční soustavy České kosmické kanceláře: „Na základě změřených údajů se plánuje vybudování interaktivní databáze, která by uchovávala všechny důležité informace nezbytné pro uplatňování norem radiační ochrany posádky při kosmických letech a také pro nejrůznější radiačně citlivé experimenty na ISS.“ Výzkum by měl probíhat dva až tři roky a podle délky se na něm bude podílet čtyři až šest dlouhodobých posádek ISS.

Z České republiky se na experimentu podílí oddělení dozimetrie záření Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Speciálně pro účely Dosis-3D dodali čeští vědci na ISS dva typy tzv. pasivních detektorů, konkrétně termoluminiscenční detektory a detektory stop v pevné fázi. České pracoviště se bude podílet také na následné analýze absorbovaných dávek záření.

Podle Michala Václavíka může být úspěšně zvládnutá česká účast na projektu Dosis-3D příslibem pro další spolupráci mezi ESA a českými pracovišti: „Experiment Dosis-3D vlastně navazuje na již ukončený experiment Dosis/Dobies, na kterém se Česká republika také podílela. To, že naše výzkumná pracoviště jsou schopna kontinuálně se podílet na takto složitých projektech s mezinárodní účastí, je známkou kvality a schopností našich vědců. Myslím, že konkrétně v oblasti dozimetrie záření Česká republika ještě neřekla své poslední slovo.“

Čeští vědci se podílejí na měření radiace na ISS

Oko, které vše vidí

Po deseti letech nákladného konfliktu v Iráku a Afghánistánu se mění americký způsob vedení války. Směřuje od použití přímé fyzické síly více ke lsti. Pentagon využívá větší počet počítačů a bezpilotních letadel.

V tomto novém systému plánování, řízení, sledování, vyhodnocování a provádění bojových operací na pevnině, na souši a ve vzduchu se nyní upírá pozornost na vodíkové letadlo Phantom Eye (Fantomovo oko). Konstruktéři společnosti Boeing je navrhli jako průzkumný letoun schopný létat ve velkých výškách po dobu několika dní. Předpokládají, že díky svým mimořádným výkonovým parametrům se stane levnější alternativou k průzkumným a telekomunikačním satelitům.

První prototyp již složil první zkoušku úspěšně na základně amerického letectva Edwards v Kalifornii, severně od Los Angeles. Na první pohled zaujme pozorovatele neobvyklý, „bachratý“ tvar trupu. V něm jsou totiž umístěny dvě velké palivové nádrže s tekutým vodíkem.

Průzkumné vodíkové letadlo Phantom Eye má za sebou úspěšný samostatný let.

Zkušební let trval 28 minut. Videozáznamy ukazují, že letoun dosáhl vzletové rychlosti díky speciálnímu „vozítkovému“ podvozku, který zůstal na startovací dráze. A letadlo vystoupalo do výšky asi 1,2 km při rychlosti 126 km/h. Užitečná nosnost testovaného letounu byla 200 kg. Rozpětí křídel činí 46 metrů.
První autonomní let potvrdil správnost zvolené koncepce, i když při přistání se zlomila jedna noha podvozku. To je ovšem zanedbatelný nedostatek. Test také prověřil funkčnost vybraných technologií a uzavřel jednu vývojovou etapu.

Nyní se začíná pracovat na další. Jejím cílem je bezpilotní letadlo s vodíkovým pohonem, jež bude moci létat v ještě vyšších výškách a déle setrvávat ve vzduchu. Hovoří se o dvaceti kilometrech a deseti dnech. V takové výšce prý bude moci přenášet data i rozhovory mezi místy vzdálenými na zemi až 1 000 km.
Vojenští stratégové a konstrukční týmy společnosti Boeing vyvíjejí bitevní verzi pod názvem Phantom Ray.

Dvoustranu připravil Karel Sedláček
ksedlacek@iol.cz

Reklama
Seriál
Firmy
Související články
Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Atraktivní projekty: Jen vítr to ví…

Zkrotit vítr a využít jej ve svůj prospěch toužil člověk už od úsvitu dějin. Dodnes jsou známé větrné mlýny na starověké Krétě nebo ve středověkém Holandsku. I na některých místech Čech a Moravy se v minulosti osvědčily. Moderní doba však proměnila i tuto techniku.

Atraktivní projekty: Plující chrámy techniky

Moře a oceány brázdí stále více plavidel, jež budí úžas nejen svými rozměry, ale také technickým vybavením.

Související články
Atraktivní projekty: Nejvyšší v Las Vegas

Ráj hazardu a zábavy v Las Vegas obohatí nová atrakce - vyhlídkové kolo o průměru 160 metrů. V dohledné době se má roztočit a pochlubit se nejen atraktivní konstrukcí, ale i svou výškou - 167,6 metru. Bude tedy nejvyšším vyhlídkovým kolem na světě. Náklady přesahují 550 milionů dolarů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Atraktivní projekty: Tramvaje se vracejí do L.A.

Účastníci referenda v centru Los Angeles před rokem schválili projekt financování výstavby jedné okružní tramvajové linky ve výši 125 milionů dolarů. Do provozu by měla být uvedena v roce 2016.

Atraktivní projekty: FEL ČVUT v Praze s USA proti teroru

Velkými výzvami současnosti jsou jednak řízení a koordinování bezpilotních letadel a jednak ochrana lodí před piráty a teroristy. Těmito tématy se kromě jiných zabývají také vědečtí pracovníci, pedagogové a studenti na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze.

Atraktivní projekty: Roboty jako mouchy

Ze všech létajících tvorů na Zemi nás nejvíc fascinuje hmyz. Může se vznášet, snadno pohybovat v libovolném směru a umí se vyhnout šíleně rychle letící plácačce. Není divu, že inspiroval skupinu vědců a inženýrů postavit nejmenší a nejvíce agilní létající roboty.

Atraktivní projekty: Zajímavé experimenty NASA

Na výstavě EXPO, kterou u příležitosti 15-ti let svého trvání uspořádala začátkem letošního roku Akademie aeronautických modelů v jihokalifornském městě Ontario, prezentovala NASA model kosmického kluzáku.

Quo vadis, svařování?

Svařování je dlouhodobě jedna z nejvýznamnějších strojírenských výrobních technologií. Má rozhodující vliv na jakost řady výrobků a na výrobní náklady, proto má klíčové postavení mezi výrobními technologiemi. Patří také mezi technologie zpracovávající největší objem kovových materiálů (cca 25 %). Žádná jiná technologie nezpůsobuje tak rozsáhlé změny ve vlastnostech materiálů.

Atraktivní projekty: Robot z inkubátoru

Stavět malé pohyblivé autonomní roboty a soutěžit s nimi na různých soutěží je pro nadané žáky a studenty zdrojem zábavy i učební pomůckou. Studentům a absolventům vysokých škol to nestačí. Chtějí dokázat víc.

Umělé svaly, část 3: Dielektrické elastomery, 2. díl

Náš seriál pokročil do 21. století, ve kterém se téma umělých svalů stále častěji spojuje s technologií dielektrických elastomerů. Mobilní roboti, výrobní stroje, linky, dopravníky… všude zde se nabízí jejich využití. 2. díl je pokračováním a dokončením tématu dielektrických elastomerů

Umělé svaly; část 3. Dielektrické elastomery, část 1.

Náš seriál pokročil do 21. století, ve kterém se téma umělých svalů stále častěji spojuje s technologií dielektrických elastomerů. Mobilní roboti, výrobní stroje, linky, dopravníky… všude zde se nabízí jejich využití.

Atraktivní projekty - Vojenská základna plná tajemství

V rámci pěstování vztahů s veřejností – public relations – se v Americe nejen soukromé firmy, ale i vládní organizace snaží vycházet zájemcům vstříc a pořádají různé dny otevřených dveří. Tak jsem měl možnost prohlédnout si například Pentagon, ale i vojenskou základnu v Novém Mexiku, kde se testovaly atomové bomby.

Atraktivní projekty: Odsud až ke hvězdám

Světově proslulý architekt Norman Foster navrhl kosmické nádraží pro privátní lety do vesmíru. Společnost Virgin Galactic, která tyto výlety připravuje, vybrala po dlouhém váhání prostor u Las Cruces v americkém státě Nové Mexiko. Kosmodrom dostal jméno Spaceport America, už se začal stavět a do provozu má být uveden v příštím roce.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit