Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Atraktivní projekty: Plyn v centru pozornosti
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Atraktivní projekty: Plyn v centru pozornosti

V celosvětovém hledání zdrojů energie se nyní do centra pozornosti dostává plyn. Podle novinových zpráv se nejrůznější experti domnívají, že tento trend bude mít závažný dopad nejen na světový trh s energií, ale doufají, že i pozitivní odraz ve větší bezpečnosti USA i Evropy.

USA se začínají připravovat na rozsáhlý vývoz této suroviny. V dubnu dostala souhlas amerických úřadů na svůj projekt terminálu pro vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) menší ropná firma Cheniere Energy, která ještě v roce 2003 chtěla vybudovat terminál na dovoz LNG.

USA připravuje export plynu

Cheniere patří mezi přední společnosti v Severní Americe, které strategicky sledují rozvoj terminálů LNG. Společnost připravuje síť tří přímořských terminálů LNG podél amerického pobřeží Mexického zálivu. Pozemky si zajistila již v roce 1999 a stále je v čele amerických firem zaměřených na vývoj a výstavbu LNG terminálů.
V srpnu přinesla agentura Reuters zprávu, že dva velké investiční fondy z Číny a Singapuru investovaly asi jednu miliardu dolarů do budování terminálů v USA, z nichž se bude vyvážet levný zkapalněný zemní plyn (LNG) do Asie. China Investment Corp a Government of Singapore Investment Corp investují do společnosti Cheniere Energy, která staví terminál Sabine Pass (Louisiana). Náklady se odhadují na 5,6 miliardy dolarů. Projekt by měl být uveden do provozu v roce 2015.

Díky nové těžební technologii se otevřely nové možnosti získávání zemního plynu z břidlic z dříve nepřístupných oblastí v USA. Ve Spojených státech se proto připravuje výstavba dalších osmi terminálů pro export zkapalněného plynu s odhadovanou kapacitou 120 milionů tun ročně. To je skoro o polovinu víc, než kolik vyváží Katar, zatím největší exportér zkapalněného plynu.

Ceny LNG se v Asii v současné době pohybují kolem 13 dolarů za milion britských tepelných jednotek (mmBtu), zatímco v USA byly letos tlačeny k 10letému minimu pod tři dolary za mmBtu, právě kvůli prudkému nárůstu produkce břidlicového plynu v posledních letech. Těžba břidlicového plynu v USA byla ještě před desetiletím okrajovým fenoménem, ale již v roce 2010 díky tomu USA předběhly Rusko a staly se největším producentem plynu světa. Do dvaceti let by se těžba měla zečtyřnásobit.

Tento trend slibuje zvýšit politickou i vojenskou bezpečnost USA i Evropy, protože se sníží závislost na nestabilních dodávkách plynu z Ruska nebo Středního východu. O americký plyn mají zájem ostatně také Japonsko, Jižní Korea a Indie.

Británie podporuje plyn z břidlic

Britský premiér David Cameron se podle zprávy ČTK vyjádřil pozitivně k těžbě břidlicového plynu v Británii a poukázal zejména na to, že to může být „revoluce“, která vytvoří tisíce nových pracovních míst. V rozhovoru pro list Lancashire Evening Post ale ujistil, že těžba pomocí hydraulického štěpení začne jen tehdy, pokud bude bezpečná. Zásoby plynu jen v severozápadním anglickém hrabství Lancashire se odhadují na 5,6 bilionu metrů krychlových, což by stačilo Británii na zhruba 60 let současné spotřeby.

Cameron navštívil zpravodajský sál regionálního listu poté, co zpráva expertů ministerstva energetiky doporučila obnovit práce na vrtech u Blackpoolu. Ty firma Cuadrilla Resources před necelým rokem zastavila kvůli podezření, že vyvolaly lokální zemětřesení. Zpráva konstatovala, že otřesy byly drobné a toho typu, které nastávají kvůli dolování uhlí mnohokrát do roka, navrhla však přísná bezpečnostní opatření.

Kromě velkých zásob na pevnině se v britských vodách Severního moře podle odhadů může skrývat kolem 28 bilionů metrů krychlových břidlicového plynu. To by Británii dostalo na úroveň USA, Číny a Argentiny, které mají ve světě největší známé zásoby tohoto zdroje.

Experti podle agentury Reuters předpokládají, že z celkových britských rezerv je při současné technologii vytěžitelných deset až dvacet procent. I tak by se však Británie podle nich stala energeticky soběstačnou.

Britská elektroenergetika, která je stále zhruba z poloviny závislá na uhlí, se dostává do velkých potíží, které se projevují růstem cen. Plán budování nových jaderných elektráren kvůli nechuti investorů pomalu padá a rozmáchlé vize labouristické vlády o výstavbě tisíců větrných farem narážejí na stále větší odpor veřejnosti. Cameronova vláda je tak kvůli nerentabilitě a vysokým nákladům na podporu dává k ledu.

V České republice jsou rovněž zásoby plynu z břidlic, ale zatím nedojde k žádnému průzkumu, natož k těžbě. Na základě mohutných protestů různých aktivistů nepovolilo Ministerstvo životního prostředí žádný průzkum.


Cheniere Energy staví terminál Sabine Pass (Louisiana). Náklady se odhadují na 5,6 miliardy dolarů.

Kolik záření je na kosmické stanici?

Od konce loňského roku probíhá na Mezinárodní kosmické stanici ISS rozsáhlý experiment Dosis-3D, jehož úkolem je změřit dávky záření na palubě. Na výzkumu, který má klíčový význam z hlediska dalšího působení lidských posádek ve vesmíru, se aktivně podílejí i čeští vědci.

Dosis-3D je společným projektem ESA a dalších zemí podílejících se na provozu ISS. Hlavním cílem experimentu je prostřednictvím aktivních a pasivních dozimetrů stanovit přesné rozložení dávek záření v jednotlivých modulech ISS. Praktické využití výsledků měření naznačuje Michal Václavík, vedoucí oddělení pilotovaných letů, výzkumu v mikrogravitaci a průzkumu sluneční soustavy České kosmické kanceláře: „Na základě změřených údajů se plánuje vybudování interaktivní databáze, která by uchovávala všechny důležité informace nezbytné pro uplatňování norem radiační ochrany posádky při kosmických letech a také pro nejrůznější radiačně citlivé experimenty na ISS.“ Výzkum by měl probíhat dva až tři roky a podle délky se na něm bude podílet čtyři až šest dlouhodobých posádek ISS.

Z České republiky se na experimentu podílí oddělení dozimetrie záření Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Speciálně pro účely Dosis-3D dodali čeští vědci na ISS dva typy tzv. pasivních detektorů, konkrétně termoluminiscenční detektory a detektory stop v pevné fázi. České pracoviště se bude podílet také na následné analýze absorbovaných dávek záření.

Podle Michala Václavíka může být úspěšně zvládnutá česká účast na projektu Dosis-3D příslibem pro další spolupráci mezi ESA a českými pracovišti: „Experiment Dosis-3D vlastně navazuje na již ukončený experiment Dosis/Dobies, na kterém se Česká republika také podílela. To, že naše výzkumná pracoviště jsou schopna kontinuálně se podílet na takto složitých projektech s mezinárodní účastí, je známkou kvality a schopností našich vědců. Myslím, že konkrétně v oblasti dozimetrie záření Česká republika ještě neřekla své poslední slovo.“


Čeští vědci se podílejí na měření radiace na ISS

Oko, které vše vidí

Po deseti letech nákladného konfliktu v Iráku a Afghánistánu se mění americký způsob vedení války. Směřuje od použití přímé fyzické síly více ke lsti. Pentagon využívá větší počet počítačů a bezpilotních letadel.

V tomto novém systému plánování, řízení, sledování, vyhodnocování a provádění bojových operací na pevnině, na souši a ve vzduchu se nyní upírá pozornost na vodíkové letadlo Phantom Eye (Fantomovo oko). Konstruktéři společnosti Boeing je navrhli jako průzkumný letoun schopný létat ve velkých výškách po dobu několika dní. Předpokládají, že díky svým mimořádným výkonovým parametrům se stane levnější alternativou k průzkumným a telekomunikačním satelitům.

První prototyp již složil první zkoušku úspěšně na základně amerického letectva Edwards v Kalifornii, severně od Los Angeles. Na první pohled zaujme pozorovatele neobvyklý, „bachratý“ tvar trupu. V něm jsou totiž umístěny dvě velké palivové nádrže s tekutým vodíkem.

 
Průzkumné vodíkové letadlo Phantom Eye má za sebou úspěšný samostatný let.

Zkušební let trval 28 minut. Videozáznamy ukazují, že letoun dosáhl vzletové rychlosti díky speciálnímu „vozítkovému“ podvozku, který zůstal na startovací dráze. A letadlo vystoupalo do výšky asi 1,2 km při rychlosti 126 km/h. Užitečná nosnost testovaného letounu byla 200 kg. Rozpětí křídel činí 46 metrů.
První autonomní let potvrdil správnost zvolené koncepce, i když při přistání se zlomila jedna noha podvozku. To je ovšem zanedbatelný nedostatek. Test také prověřil funkčnost vybraných technologií a uzavřel jednu vývojovou etapu.

Nyní se začíná pracovat na další. Jejím cílem je bezpilotní letadlo s vodíkovým pohonem, jež bude moci létat v ještě vyšších výškách a déle setrvávat ve vzduchu. Hovoří se o dvaceti kilometrech a deseti dnech. V takové výšce prý bude moci přenášet data i rozhovory mezi místy vzdálenými na zemi až 1 000 km.
Vojenští stratégové a konstrukční týmy společnosti Boeing vyvíjejí bitevní verzi pod názvem Phantom Ray.

Dvoustranu připravil Karel Sedláček
ksedlacek@iol.cz

 

Další články

Všeobecné strojírenství
Zajímavosti ve vědě a technice
Letecký průmysl
Výzkum/ vývoj
Logistika/ manipulační/ dopravní technika

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: