Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Atraktivní projekty - Pohled do nitra země
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.
Nomenklatura:

Atraktivní projekty - Pohled do nitra země

Není vidět, není cítit a nemá žádnou chuť. Zemské magnetické pole existuje nezávisle na našich smyslech, a přesto je velice potřebné. Je zahaleno mnoha tajemstvími, která se snažíme odhalit.

Magnetické pole nás například chrání před škodlivým kosmickým zářením, jež by pro cestující v letadlech nebo pro astronauty na kosmických stanicích mohlo být smrtelné. A přitom pozemské magnetické pole oplývá nejednou záhadou.

Jedna z dosud nezodpovězených otázek zní, proč v pravidelných intervalech několika set let dochází k přepólování, tedy k výměně pozice severního a jižního pólu? Nebo jiná záhada: Jak a kde přesně vznikají elektrické proudy uvnitř planety Země, jež vytvářejí pole, a jaké dlouhodobé následky mají změny magnetického pole na naše klima?

Anotace
Trio satelitů SWARM poodhalí roušku tajemství zemského magnetického pole.

Trio satelitů má významný úkol

Poodhalit roušku tajemství má nová generace satelitů, kterou chce Evropská kosmická agentura (ESA) vyslat do kosmu. Jedná se o trio satelitů SWARM, které se bude pohybovat po polární oběhové dráze. Dvě družice budou létat v odstupu 150 km přesně vedle sebe a kroužit kolem Země ve výšce 450 km. S větším odstupem od dvojčat bude létat třetí družice, a to až do výšky 530 km.

Satelity vybavené vysoce citlivými měřicími přístroji mají registrovat orientaci a intenzitu magnetického pole. Měření s přesností miliontin ukážou magnetické pole v jedinečném rozlišení a poskytnou výzkumníkům informace o různých zdrojích magnetického pole.

Objednávku ESA realizuje firma Astrium ve Friedrichshafenu. Náklady se odhadují na 86 milionů eur. Projekt SWARM navazuje na předchozí CHAMP, ale bude měřit s přesností čtyřikrát až pětkrát větší. Proto se očekávají zajímavější výsledky než u programu CHAMP, který lze ovšem rovněž označit za velice úspěšný. Zcela překvapivý byl například objev, že přílivy a odlivy oceánů vytvářejí vlastní magnetická pole na základě pohybu vodní masy, jež obsahuje sůl a stává se tak vodivou. Výsledky projektu SWARM mají také přispět k vyhledání nových zásob ropy, minerálů a vody.

Satelitní trio má startovat v příštím roce z ruského kosmodromu Pleseck, který leží asi 800 km severovýchodně od Moskvy. Nyní se v továrně společnosti Astrium v Ottobrunnu u Mnichova montuje a má být hotovo letos v dubnu. Potom začne testovací fáze. A v polovině roku 2012 se očekává start této atraktivní mise podle vizionáře, jímž nebyl nikdo jiný než proslavený spisovatel Jules Verne. Vědci budou sice zkoumat nitro země, ale nebudou se provrtávat do jejího středu, ale naopak poletí nad rodnou planetu a budou vše zkoumat z výšky.

Anotace
Montáž satelitů bude dokončena v dubnu.

Náš podíl

Jistě není bez zajímavosti, že na projektu se podílí i pražský Výzkumný a zkušební letecký ústav, a. s., (VZLÚ), který je národním centrem pro výzkum, vývoj a zkušebnictví v letectví a kosmonautice. Asi 30 procent jeho portfolia tvoří neletecké aktivity a asi polovina z nich patří kosmické technice. Klíčovou roli v tomto rozšíření činnosti hrál vstup České republiky do Evropské kosmické agentury (European Space Agency, ESA). V té době se totiž výrazně zvýšila aktivita představitelů zahraničních firem a ústavů, kteří v tomto ústavu začali hledat potenciální partnery pro své stávající i budoucí projekty. Již v době, kdy byl avizován vstup České republiky do ESA, uzavřel ústav za významného přispění Astronomického ústavu AV ČR v březnu 2008 kontrakt s firmou EADS Astrium na vývoj a výrobu jednoho testovacího a tří letových kusů mikroakcelerometrů pro vědeckou misi Evropské kosmické agentury pro již zmíněný SWARM. Jedná se o první velký kontrakt české firmy na dodávku přístroje pro družice ESA. O jeho rozsahu svědčí i skutečnost, že kromě VZLÚ se na něm podílí dalších 14 českých organizací.

Jedním z úkolů projektu SWARM je otestování našeho přístroje, který měří mikrozrychlení, což je důležité pro všechna měření a mikroanalýzy, jež se z kosmu provádějí. Tento přístroj dokáže velmi přesně měřit polohu družice, což je důležité například ke vztahu k GPS. Tato měření jsou revoluční v tom, že budou moci probíhat z kosmu souběžně nad více regiony na Zemi. Doposud byly časové oscilace geomagnetického pole vyvozovány z pozemních měření.

Měření z mise SWARM umožní dále posunout hranice vědeckých znalostí v oblasti zemského klimatu, oceánského proudění i geologického interiéru planety.

Architektura pro dokonalý zvuk                                   

Podle plánů úspěšného francouzského architekta Jeana Nouvela vznikl v Kodani 4. segment projektu nového vysílacího „města" veřejnoprávního dánského rozhlasu Danmarks Radio (DR). Jeho srdcem je velký koncertní sál s 1 800 sedadly, s expresivní vnitřní architekturou a vynikajícím konceptem prostorové akustiky.

Konstrukce ze sádrovláknitých desek

Základ tvoří neobvyklá konstrukce ze sádrovláknitých desek Fermacell. Zvukotěsné prvky, skládající se až z pěti vrstev těchto desek, jsou ve spojení se spodní konstrukcí potlačující průchod zvuku, jsou zárukou optimálního hudebního prožitku. Zároveň zabraňují jakémukoliv rušení mezi koncertním sálem a ostatním prostorem v budově, v níž jsou kromě sálu s velkolepým vstupním foyer další zkušební a nahrávací studia a kancelářské prostory.

Stěhování Danmarks Radia do městské čtvrti Kodaně Orestad odstartovalo vlastně už v roce 1999, kdy dánská architektonická kancelář VLA Vilhelm Lauritzen Arkitekter zvítězila v soutěži na zpracování generálního projektu nového mediálního města a sama převzala realizaci prvního úseku výstavby.

Anotace
Atraktivní koncertní sál dánského rozhlasu v Kodani

Nepřítomnost hladkých rovných ploch

Sál se vyznačuje téměř naprostou nepřítomností hladkých rovných ploch - bezprostřední souvislost s šířením hudby tady představují stoupající a klesající linie a splývavá klenutí a zaoblení. Na projektu vnitřní akustiky se spolupodílela Nagata Acoustics, speciální kancelář se sídlem v Tokiu a Los Angeles, která například navrhovala akustiku Labské filharmonie v Hamburku. Ačkoliv se v případě 4. segmentu stavebně jedná o jednotnou ocelově-betonovou konstrukci, tvoří vnitřní obložení velkého sálu po jeho dokončení z pohledu zvukové techniky zcela samostatný dům v domě.

Návrh provedení sálu pomocí sádrovláknitých desek byl vypracován firmou Voringer Gewölbe und Ausbautechnik z Tögingu. Původně rovné desky byly pro tento účel ohýbány na předem stanovený rádius a poté sešroubovávány a slepovány do vícevrstvých prvků. Počet vrstev přitom plynul z plošných hmotností pro každý úsek stěny, resp. stropu, které předem navrhli odborníci na akustiku. Nejtěžší pásma s plošnou hmotností 100 kg.m-² si vyžadovala až pětinásobné obložení sádrovláknitými deskami. Plocha stěn zabírá cca 20 000 m².

Stěny zasazeny do zvukověizolačních bot

V Kodani převzala zodpovědnost za kompletní vnitřní výstavbu 4. segmentu projektu DR Byen firma Arnstorfer Lindner, která také realizovala montáž ve velkém koncertním sále. Podle plánů firmy Voringer byly stěny zasazeny do zvukověizolačních bot nebo na gumové profily a jednotlivé prvky byly upevněny na žebra ze sádrového vlákna.

Stropu sálu dominuje pojízdná, asi 225 m2 velká stropní plachta. Celkem 14 různých a do obou směrů prostoru zakřivených prvků z desek Fermacell je pro tento účel montováno na spodní konstrukci z oceli. Podle akustických a technických požadavků může být tato celkem asi 75 tun vážící plachta zdvižena nebo spuštěna pomocí provazových kladkostrojů a vratných kladek. Nad tím se klene pevný hlavní strop, rovněž obložený sádrovláknitými deskami s čelní stranou z frézovaného dřeva.
Dřevo je charakteristickým materiálem také na hrazeních řad a na podlaze sálu.

Architekt Jean Nouvel

Francouzský architekt Jean Nouvel, držitel Pritzkerovy ceny, obdoby Nobelovy ceny v oboru architektury, patří k nejvyhledávanějším architektům posledních desetiletí. Se svými často futuristickými návrhy se prosadil v soutěžích na řadu veřejných staveb, muzeí či třeba kancelářských a obchodních budov. Mezi jeho díla patří projekt Arabského institutu v Paříži, sídlo Cartierovy nadace na pařížském bulváru Raspail nebo muzeum domorodého umění na nábřeží Branly (Musée du quai Branly). V Barceloně navrhl z umělé vodní plochy tyčící se mrakodrap Torre Agbar, ve Vídni Gasometer, přestavbu bývalého plynojemu na multifunkční prostor pro bydlení, obchod i zábavu. Ve Spojených státech nese jeho podpis například budova Guthrieho divadla v Minneapolis, v Německu obchodní dům Lafayette v Berlíně, ve Švýcarsku kongresové centrum v Lucernu, v Japonsku mrakodrap Dentsu Building v Tokiu a v rodné Francii například opera v Lyonu či kongresové centrum Vinci v Tours.

V České republice navrhl Jean Nouvel urbanistický plán rozvoje Smíchova a v něm dvě dominanty. Projekt administrativně-obchodního centra s přístavištěm lodí pod železničním mostem se nerealizoval, druhý projekt - administrativní komplex Zlatý Anděl - byl slavnostně otevřen v listopadu 2000. Zlatý Anděl je projektem, který dal impulz k přestavbě Smíchova a je výrazem moderních trendů v současné světové architektuře. Podobně jako koncertní sál v Kodani spojuje v sobě originální architektonické prvky s nejnovějšími technickými řešeními.

Karel Sedláček

pressin@iol.cz

Další články

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: