Témata
Reklama

Atraktivní projekty: Průplavy jsou zase v módě

Delší dobu se o nových umělých vodních cestách nemluvilo. Nyní se sice mluví, ale není jasné, zda nejde jen o pouhé třesky plesky. Sny a představy na jedné straně a nedostatek peněz na straně druhé. Jaký bude výsledek? Konec letošního roku by měl přinést rozluštění tohoto rébusu.

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

Asi 700 kilometrů od všeobecně známého Panamského průplavu se už dlouho plánuje nové transoceánské spojení, a to přes území Nikaraguy, přesněji řečeno přes stejnojmenné jezero. Některé prameny uvádějí, že se touto myšlenkou zabývali už španělští kolonizátoři na začátku 16. století. Vodní cesta měla vést z Karibského moře přes řeku San Juan do jezera Nikaragua, které se vyznačuje jednou příhodnou zajímavostí: jeho hladina je jen 32 metrů nad mořem. A dál by se už muselo vykopat umělé koryto.

Reklama
Reklama

Panama dostane konkurenci

V 19. století se objevila myšlenka vybudovat transoceánskou spojnici v Panamě a tento projekt podpořila na začátku 20. století americká vláda. Brzy ale její zájem opadl a nikaragujský projekt byl odsunut. Nikoliv však zcela zapomenut. Ostatně již v roce 1914 podepsala Nikaragua a USA smlouvu Bryan-Chamarro, díky níž získaly Spojené státy americké právo vystavět takový průplav někdy v budoucnu. Asi to byla strategická obezlička, protože americká vláda neměla opravdový zájem postavit konkurenci své obrovské investici, tedy Panamskému průplavu. Nyní jím ročně proplouvá asi čtrnáct tisíc lodí. Smlouva totiž měla zabránit někomu jinému, nejspíš Velké Británii, takovou vodní cestu postavit. Nic se nedělo, až byla v roce 1970 tato smlouva zrušena.

Panamským průplavem probíhá pět procent světového obchodu.

V roce 2006 Nikaragua oznámila, že průplav přece jen postaví. A hledala spojence a investory. Hlásilo se především Rusko, které zde vidělo velkou politickou příležitost prezentovat se v této části světa a postarat se Američanům o konkurenci. Zájem ohlásily i Spojené arabské emiráty, Japonsko a Čína. Politická situace i vládní nálady a v neposlední řadě světová ekonomická krize projekt zase oddálily. Až před dvěma lety schválil nikaragujský parlament záměr vybudovat průplav a konsorcium holandských firem začalo připravovat podrobné studie trasy a technické řešení.

Původní idea na využití hraniční řeky San Juan byla zamítnuta kvůli možným sporům s Kostarikou. V úvahu přišla trasa využívající řeky Rama, Oyate, Las Layas a Brito. Je dlouhá 286 km, z toho 80 km vede po jezeře Nikaragua, kde by lodě pluly jižně od ostrova Ometepe. Na pacifické straně průplavu by byla osazena jedna zdymadla, na atlantické tři. Plavební komory budou mít šířku 64 m, délku 466 m a hloubku 34 m. Nikaragujský průplav svými rozměry – především hloubkou 22 m – umožní proplout i ropným tankerům a kontejnerovým lodím o výtlaku 400 000 tun, prokteré je svými rozměry Panamský průplav nedostatečný. Jak uvádí encyklopedie Wikipedia, odhadované náklady byly stanoveny na 30 miliard dolarů.

Panamský průplav byl otevřen před sto lety.

Mezitím ceny stouply a nyní hovoří tiskové zprávy o tom, že průplav v Nikaragui by mohla 40 až 50 miliardami dolarů zajistit čínská investiční skupina Hong Kong Nicaragua Canal Development (HKDN), kterou založil telekomunikační magnát Wang Jing (41). Jeho majetek se odhaduje na 1,7 miliardy dolarů.

Životní prostředí

Současná nikaragujská vláda už řekla ano, i když se stále hlasitěji ozývají varovné hlasy ochránců životního prostředí. Výstavbě by mělo padnout za oběť 400 tisíc hektarů deštného pralesa, což lze nazvat ekologickou katastrofou. Ovšem ekonomický efekt by stavba přinesla. Byl by jistě podobný jako v Panamě, kde provoz průplavu přináší do HDP téměř 8 %. Nikaragujští politici očekávají, že by díky stavbě mohla ekonomika v roce 2016 vzrůst skoro o patnáct procent, což je obrovský skok proti loňskému roku, kdy činil ekonomický růst 4,5 procenta.

Už koncem letošního roku by mohla začít výstavba tohoto megaprojektu. Trasa bude zřejmě dlouhá 270 km, po celé délce hluboká 22 metrů a široká 80 metrů. Zajistí práci pro čtyřicet tisíc lidí.

„Už jsem investoval 100 milionů dolarů do přípravných prací a 700 lidí nyní optimalizuje trasu a kreslí podrobné plány,“ řekl novinářům čínský investor. Projekt by měl být dokončen v roce 2019.

Panama nezahálí

Panamský průplav měří pouze 82 km a probíhá jím pět procent světového obchodu.

Tradiční průplav v Panamě se samozřejmě za sto let provozu hodně změnil, čili zmodernizoval. A v roce 2007 začala nejnovější rekonstrukce, která by měla být do příštího roku hotova a která by zvýšila provozní kapacitu. Vyžádá si náklady ve výši asi tří miliard dolarů a za to by měla rozšířit plavební cestu a umožnit proplouvat lodím dlouhým až 366 metrů, širokým 99 metrů a s ponorem až skoro 16 metrů, což znamená dvojnásobně velkým proti stávajícím. Modernizace klade nové nároky na přístavy. Nyní v nich probíhají různé úpravy, aby mohly přijímat lodě přepravující až 12 600 kontejnerů, zatímco dosud jich měly maximálně 4 500.

Stavební práce však mají značné zpoždění. A objevují se i finanční problémy. Americký koncern Bechtel si napočítal při rekonstrukci zdymadel vícenáklady ve výši jedné miliardy dolarů. Hodně se také hovoří o korupci, což je u tak obrovských projektů běžné. A také o tom, že původní nabídka byla úmyslně nízká, aby firma vyhrála konkurenční boj. Nyní není na zaplacení betonu.

Mapa ukazuje umístění Panamského a uvažovaného Nikaragujského průplavu.

Americká vláda předala průplav Panamě 11. ledna 2000 a ten se stal neprodejným národním majetkem. Odhaduje se, že od té doby přinesl provoz státní pokladně pět miliard dolarů. Přesto žije většina z 3,8 milionu obyvatel v bídě.

Začátkem května se změnil v Panamě prezident a to se prý projeví i ve správě průplavu. Dosavadní viceprezident a opoziční kandidát Juan Carlos Varela vyhrál volby. Tento padesátiletý inženýr, reprezentant pravicově konzervativního a křesťanskodemokratického seskupení, zvítězil ziskem 37 procent a slibuje, že bude potírat korupci.

Karel Sedláček
Sedlacek.Kar@seznam.cz

Reklama
Vydání #7,8
Seriál
Firmy
Související články
S uranem v podpalubí

V březnovém vydání MM Průmyslového spektra jsme publikovali článek pod názvem Jaderné ledoborce pro Severní cestu. Jelikož tento text vzbudil zájem řady čtenářů, rozhodli jsme se na toto téma připravit další podrobnější příspěvek.

Atraktivní projekty: Plující chrámy techniky

Moře a oceány brázdí stále více plavidel, jež budí úžas nejen svými rozměry, ale také technickým vybavením.

Atraktivní projekty: Tramvaje se vracejí do L.A.

Účastníci referenda v centru Los Angeles před rokem schválili projekt financování výstavby jedné okružní tramvajové linky ve výši 125 milionů dolarů. Do provozu by měla být uvedena v roce 2016.

Související články
Dirty Beauty - Popelka v říši strojů, část 1.

Co musí posbírat všechny odletující špony, řeznou kapalinu, co musí vydržet havárie? Na čem se v provozu stále šetří, co svou krásu skrývá pod provozní špínou? Co dokáže na kouzelnou chvíli zářit – vzbudit obdiv a touhu? O čem se mluví? Přece o krytování strojů. V následujícím textu se dozvíte o hodnotě, hlavních funkcích, platných normách a řešení technických problémů při vývoji krytování.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Stroje v pohybu – Létající roboty inspirují intralogistiku

Stroje v pohybu, to je název nového seriálu, ve kterém vám budeme představovat technicky zajímavá řešení především z oblasti dopravní a manipulační techniky. Dnes se budeme věnovat oblasti bionických konstrukcí, konkrétně projektu BionicSwift (bionický rorýs). Tito bioničtí rorýsové mohou díky GPS pro vnitřní prostory a radiokomunikaci prostřednictvím širokopásmové technologie UWB bezpečně a koordinovaně létat v definovaném vzdušném prostoru. Pro provádění těchto vzdušných manévrů tak, aby to co nejvíce odpovídalo živé předloze, mají jejich křídla pera, podobně jako skuteční ptáci.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 4. díl: Jaké jsou limity lithiových baterií

Stěžejní součást bateriových elektrických vozidel představuje trakční baterie, soustava navzájem propojených sekundárních (nabíjecích) galvanických článků, které v podobě chemické energie akumulují tu elektrickou, již z baterie získává elektromotor. Protože se jako jedna z nevýhod elektrických vozidel oproti těm konvenčním uvádí poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů, tedy jejich relativně nízká specifická energie, zaměříme se v tomto díle našeho seriálu právě na ni, představíme si některé možnosti jejího navýšení a zmapujeme důsledky, jaké může pro mobilitu mít.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Umělé svaly, část 3: Dielektrické elastomery, 2. díl

Náš seriál pokročil do 21. století, ve kterém se téma umělých svalů stále častěji spojuje s technologií dielektrických elastomerů. Mobilní roboti, výrobní stroje, linky, dopravníky… všude zde se nabízí jejich využití. 2. díl je pokračováním a dokončením tématu dielektrických elastomerů

Umělé svaly; část 3. Dielektrické elastomery, část 1.

Náš seriál pokročil do 21. století, ve kterém se téma umělých svalů stále častěji spojuje s technologií dielektrických elastomerů. Mobilní roboti, výrobní stroje, linky, dopravníky… všude zde se nabízí jejich využití.

Jaderná energetika: Liga přestárlých

Kam nemůže slunce, tam musí lékař, praví staré přísloví. I ten si ovšem může na ledacos v těle posvítit – třeba pomocí radionuklidů v injekční stříkačce. Výroba nejpoužívanějších radiofarmak na bázi metastabilního izotopu technecia 99mTc, s nímž se provádí více než tři čtvrtiny vyšetření, je přitom závislá na několika dosluhujících reaktorech. A přestože v Česku podobné radionuklidy umíme vyrobit také, zatím stále marně čekáme, zda se na trhu naskytne další šance. V našem seriále o využití štěpení jádra pro civilní účely se tentokráte vypravíme do prostředí, které je nám všem blízké – lékařství a medicíny.

Bakterie a olej od hranolek zachraňují svět

Svět má slušnou šanci být zbaven jednoho ze svých nejtíživějších problémů. Týmu z Vysokého učení technického v Brně se totiž podařilo přijít s technologickou inovací, která dokáže zastavit pokrývání zeměkoule odpadem.

Atraktivní projekty: Jen vítr to ví…

Zkrotit vítr a využít jej ve svůj prospěch toužil člověk už od úsvitu dějin. Dodnes jsou známé větrné mlýny na starověké Krétě nebo ve středověkém Holandsku. I na některých místech Čech a Moravy se v minulosti osvědčily. Moderní doba však proměnila i tuto techniku.

Jaderná energetika: Reaktor do každé kapsy

Postavit velkou jadernou elektrárnu je projekt na celé desetiletí, ve kterém se investice počítají na miliardy dolarů a délka použitých trubek a kabelů na tisíce kilometrů. Náklady i rozměrné technologie lze přitom už dnes srazit do téměř "kapesních" formátů, aniž by konstruktéři museli ustoupit od výroby energie postavené na jaderném štěpení.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit