Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Atraktivní projekty: Průplavy jsou zase v módě
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Atraktivní projekty: Průplavy jsou zase v módě

Delší dobu se o nových umělých vodních cestách nemluvilo. Nyní se sice mluví, ale není jasné, zda nejde jen o pouhé třesky plesky. Sny a představy na jedné straně a nedostatek peněz na straně druhé. Jaký bude výsledek? Konec letošního roku by měl přinést rozluštění tohoto rébusu.

Asi 700 kilometrů od všeobecně známého Panamského průplavu se už dlouho plánuje nové transoceánské spojení, a to přes území Nikaraguy, přesněji řečeno přes stejnojmenné jezero. Některé prameny uvádějí, že se touto myšlenkou zabývali už španělští kolonizátoři na začátku 16. století. Vodní cesta měla vést z Karibského moře přes řeku San Juan do jezera Nikaragua, které se vyznačuje jednou příhodnou zajímavostí: jeho hladina je jen 32 metrů nad mořem. A dál by se už muselo vykopat umělé koryto.

Panama dostane konkurenci

V 19. století se objevila myšlenka vybudovat transoceánskou spojnici v Panamě a tento projekt podpořila na začátku 20. století americká vláda. Brzy ale její zájem opadl a nikaragujský projekt byl odsunut. Nikoliv však zcela zapomenut. Ostatně již v roce 1914 podepsala Nikaragua a USA smlouvu Bryan-Chamarro, díky níž získaly Spojené státy americké právo vystavět takový průplav někdy v budoucnu. Asi to byla strategická obezlička, protože americká vláda neměla opravdový zájem postavit konkurenci své obrovské investici, tedy Panamskému průplavu. Nyní jím ročně proplouvá asi čtrnáct tisíc lodí. Smlouva totiž měla zabránit někomu jinému, nejspíš Velké Británii, takovou vodní cestu postavit. Nic se nedělo, až byla v roce 1970 tato smlouva zrušena.


Panamským průplavem probíhá pět procent světového obchodu.

V roce 2006 Nikaragua oznámila, že průplav přece jen postaví. A hledala spojence a investory. Hlásilo se především Rusko, které zde vidělo velkou politickou příležitost prezentovat se v této části světa a postarat se Američanům o konkurenci. Zájem ohlásily i Spojené arabské emiráty, Japonsko a Čína. Politická situace i vládní nálady a v neposlední řadě světová ekonomická krize projekt zase oddálily. Až před dvěma lety schválil nikaragujský parlament záměr vybudovat průplav a konsorcium holandských firem začalo připravovat podrobné studie trasy a technické řešení.

Původní idea na využití hraniční řeky San Juan byla zamítnuta kvůli možným sporům s Kostarikou. V úvahu přišla trasa využívající řeky Rama, Oyate, Las Layas a Brito. Je dlouhá 286 km, z toho 80 km vede po jezeře Nikaragua, kde by lodě pluly jižně od ostrova Ometepe. Na pacifické straně průplavu by byla osazena jedna zdymadla, na atlantické tři. Plavební komory budou mít šířku 64 m, délku 466 m a hloubku 34 m. Nikaragujský průplav svými rozměry – především hloubkou 22 m – umožní proplout i ropným tankerům a kontejnerovým lodím o výtlaku 400 000 tun, prokteré je svými rozměry Panamský průplav nedostatečný. Jak uvádí encyklopedie Wikipedia, odhadované náklady byly stanoveny na 30 miliard dolarů.


Panamský průplav byl otevřen před sto lety.

Mezitím ceny stouply a nyní hovoří tiskové zprávy o tom, že průplav v Nikaragui by mohla 40 až 50 miliardami dolarů zajistit čínská investiční skupina Hong Kong Nicaragua Canal Development (HKDN), kterou založil telekomunikační magnát Wang Jing (41). Jeho majetek se odhaduje na 1,7 miliardy dolarů.
 

Životní prostředí

Současná nikaragujská vláda už řekla ano, i když se stále hlasitěji ozývají varovné hlasy ochránců životního prostředí. Výstavbě by mělo padnout za oběť 400 tisíc hektarů deštného pralesa, což lze nazvat ekologickou katastrofou. Ovšem ekonomický efekt by stavba přinesla. Byl by jistě podobný jako v Panamě, kde provoz průplavu přináší do HDP téměř 8 %. Nikaragujští politici očekávají, že by díky stavbě mohla ekonomika v roce 2016 vzrůst skoro o patnáct procent, což je obrovský skok proti loňskému roku, kdy činil ekonomický růst 4,5 procenta.

Už koncem letošního roku by mohla začít výstavba tohoto megaprojektu. Trasa bude zřejmě dlouhá 270 km, po celé délce hluboká 22 metrů a široká 80 metrů. Zajistí práci pro čtyřicet tisíc lidí.

„Už jsem investoval 100 milionů dolarů do přípravných prací a 700 lidí nyní optimalizuje trasu a kreslí podrobné plány,“ řekl novinářům čínský investor. Projekt by měl být dokončen v roce 2019.

Panama nezahálí

Panamský průplav měří pouze 82 km a probíhá jím pět procent světového obchodu.

Tradiční průplav v Panamě se samozřejmě za sto let provozu hodně změnil, čili zmodernizoval. A v roce 2007 začala nejnovější rekonstrukce, která by měla být do příštího roku hotova a která by zvýšila provozní kapacitu. Vyžádá si náklady ve výši asi tří miliard dolarů a za to by měla rozšířit plavební cestu a umožnit proplouvat lodím dlouhým až 366 metrů, širokým 99 metrů a s ponorem až skoro 16 metrů, což znamená dvojnásobně velkým proti stávajícím. Modernizace klade nové nároky na přístavy. Nyní v nich probíhají různé úpravy, aby mohly přijímat lodě přepravující až 12 600 kontejnerů, zatímco dosud jich měly maximálně 4 500.

Stavební práce však mají značné zpoždění. A objevují se i finanční problémy. Americký koncern Bechtel si napočítal při rekonstrukci zdymadel vícenáklady ve výši jedné miliardy dolarů. Hodně se také hovoří o korupci, což je u tak obrovských projektů běžné. A také o tom, že původní nabídka byla úmyslně nízká, aby firma vyhrála konkurenční boj. Nyní není na zaplacení betonu.


Mapa ukazuje umístění Panamského a uvažovaného Nikaragujského průplavu.

Americká vláda předala průplav Panamě 11. ledna 2000 a ten se stal neprodejným národním majetkem. Odhaduje se, že od té doby přinesl provoz státní pokladně pět miliard dolarů. Přesto žije většina z 3,8 milionu obyvatel v bídě.

Začátkem května se změnil v Panamě prezident a to se prý projeví i ve správě průplavu. Dosavadní viceprezident a opoziční kandidát Juan Carlos Varela vyhrál volby. Tento padesátiletý inženýr, reprezentant pravicově konzervativního a křesťanskodemokratického seskupení, zvítězil ziskem 37 procent a slibuje, že bude potírat korupci.

Karel Sedláček
Sedlacek.Kar@seznam.cz

Další články

Výzkum/ vývoj
Ekologie
Logistika/ manipulační/ dopravní technika

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: