Témata
Reklama

Atraktivní projekty: Rychlodráhy nabízejí rychlost

Letošní rok začal ve světovém měřítku klást větší důraz na rychlodráhy.

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

Začala výstavba unikátního projektu v Kalifornii, ale objevují se informace i o velkolepých plánech v dalších amerických státech a v jiných zemích světa.

Reklama
Reklama

První kolejnice v Kalifornii

Začátkem roku začala výstavba obrovského železničního projektu, který má spojit Severní a Jižní Kalifornii (viz MM 12/2008). Byla to velká sláva. Nejde totiž jen o technickou záležitost, ale samozřejmě – jak to v podobných případech bývá – také o politickou.


Názorná mapa exkluzivního železničního propojení Kalifornie. Pro zvětšení klikněte na obrázek

Při volbách začátkem listopadu roku 2008 si Američané vybírali nejen nového prezidenta, ale zároveň rozhodovali v místních referendech o různých otázkách. V Kalifornii to bylo mimo jiné lidové hlasování o tom, zda si stát Kalifornie má vzít půjčku na výstavbu železniční rychlodráhy. To je samo o sobě v Americe zvláštní, protože země bývá označována jako ráj privátního automobilismu a voliči bývají k obřím projektům skeptičtí. Nicméně tehdejší republikánský guvernér Arnold Schwarzenegger ekologický projekt vysokorychlostní železnice už dříve také podpořil, ačkoliv bude velice nákladný. Měl by však ulehčit přetíženým letištím a dálnicím. Ovšem limitující byly vždy finance. Zdroje kalifornské vlády nebudou v žádném případě stačit. Proto došlo k hlasování o zadlužení. Očekává se podpora od federální vlády. Barack Obama kladl totiž ve svém volebním programu akcent na veřejnou dopravu, což vzbudilo na různých místech velká očekávání. Navíc se ukázalo, že viceprezident Joe Biden je velký fanda železnic.

Takto by mělo vypadat nádraží ve Fresně.

Hned druhý den poté, co staronový demokratický guvernér Jerry Brown složil letos v lednu slavnostní slib (celkem už po čtvrté), zorganizoval kladení nikoliv základního kamene, ale základní kolejnice. Realizace kalifornské rychlodráhy spolu s podporou ekologických energetických zdrojů tvoří totiž základní prvky jeho politiky. Zřejmě si chce z projektu postavit symbolický pomník.

Na nádraží ve městě Fresno, velké křižovatce dálniční přepravy, guvernér při této příležitosti prohlásil, že v příštích 15 letech bude energetická potřeba Kalifornie z 50 procent pokryta z obnovitelných zdrojů. Sníží se spotřeba nafty i benzinu a vlaky mezi San Franciskem a Los Angeles budou jezdit rychlostí 360 kilometrů za hodinu, takže cestujícím potrvá cesta místo šesti jen necelé tři hodiny. Později se počítá s prodloužením na severu do Sacramenta a na jihu do San Diega. Plán tratí názorně ukazuje naše mapka.

Při slavnostním aktu bylo v televizní reportáži za guvernérem vidět asi deset demonstrantů s papírovými transparenty. Na nich byl požadavek: ukaž nám peníze! Projekt má totiž stát 68 miliard dolarů a republikáni chtějí snížit zadlužení Kalifornie a omezit výdaje státu. Obávají se, že jde o megalomanskou záležitost, že z ní nakonec zůstane pro nedostatek finančních prostředků jen smutné torzo. Podle vyjádření Světové banky přijde výstavba jednoho kilometru na rekordních 56 milionů dolarů, což je dvojnásobek nákladů na podobné tratě v Evropě a trojnásobek proti rozpočtům takových projektů v Číně.

Na druhé straně projekt přivítala Ashley Swearengin, starostka Fresna za republikány, protože vytvoří tisíce nových pracovních míst a spojí zanedbávané Centrální údolí s nejrozvinutějšími oblastmi Kalifornie.

Někteří kritici se při slavnosti také smáli při pohledu na kladenou starou kolejnici a vykřikovali poťouchle – to snad ne, snad bude rychlodráha řešena přece jen moderněji!

Ovšem někteří farmáři se brání železnici a nechtějí prodat svou půdu. Tento jev je znám z dob budování železnice při osídlování amerického Západu koncem 19. století. Ostatně podobná situace byla tehdy i v Čechách. Ale peníze jistě sehrají svou roli.

Rozhodlo referendum

Projekt opravdu nebude levný. Proto se o něm rozhodovalo v referendu, jak jsme ostatně již referovali (MM 12/2008). Kaliforňané tehdy odsouhlasili zadlužení a v roce 2012 federální vláda přispěla více než třemi miliardami z fondu na podporu snižování skleníkových plynů.

Podle původních záměrů měla být trať rychlodráhy už dva roky v provozu, nyní se hovoří o dokončení prvního úseku v roce 2020. Celý plán zahrnující 520 mil železničních kolejí by měl být hotov snad v roce 2029.

Měl by to být nejrychlejší americký vlak srovnatelný pohodlím s japonským šinkansenem či francouzským TGV anebo čínským expresem Harmony. Zatím jezdí v USA nejrychleji expres Acela státní společnosti Amtrak na východním pobřeží, a sice rychlostí 150 mil za hodinu.

Hyperloop z říše fantazie

Miliardář a fantasta jménem Elon Musk, majitel letecko-kosmické továrny SpaceX a automobilky Tesla, s velkou pompou v létě 2013 oznámil, že by chtěl postavit potrubní rychlodráhu podél kalifornského pobřeží, a to na ošklivých betonových pylonech. Projekt za 10 miliard nazval Hyperloop.

Fantazie miliardáře Elona Muska

V roce 2014 měla začít stavba, kterou však Musk, známý skrblík, nechtěl sám financovat. Čekal, kdo jeho nápad zaplatí. Letos na jaře měla podle jeho představ být trať v provozu. Nestalo se tak. Koncem loňského roku sice oznámil, že firma má asi 100 zaměstnanců, kteří na projektu pracují ve svém volnu. V hlavním zaměstnaneckém poměru jsou u takových firem jako Boeing, Airbus, NASA a taky jeho SpaceX. Musk je velmi šetrný, a tak jim nic neplatí, ale slíbil jim přednostní nákup budoucích akcií.

Základem projektu je princip staré potrubní pošty. Celkem 28 cestujících by se vešlo do přepravní kapsle, která by byla hnána pod tlakem na vzduchovém polštáři. Na trati by se 40 přepravních kabin pohybovalo rychlostí 631 km.h-1. Cesta z Los Angeles do San Franciska by trvala pouze 35 minut.

Fantazii Elona Muska využívá a překonává nejnovější britský nápad spojit potrubní přepravou Manchester s New Yorkem. Cesta by trvala čtyři hodiny a kabiny ve vakuovém potrubí by po mořském dně jezdily rychlostí 800 mil za hodinu čili 1 287 km.h-1. Tento projekt, rozpočítaný na 15 let ,dostal kódové označení OneNorth.
Musk se nyní nechal slyšet, že by za své peníze chtěl postavit krátkou testovací vysokorychlostní trať. Měla by být dlouhá 8 km a měla by být v Texasu.

Texas má zájem

Texas si Musk nevybral náhodou. Na jedné straně se chtěl zase jednou zviditelnit, na druhé se dozvěděl, že Texas má zájem. Tento americký stát, mnohdy novináři vysmívaný pro svůj konzervatismus, možná všechny překvapí svým nejmodernějším železničním projektem.

Chce spojit díky vysokorychlostní trati dlouhé 380 km velkoměsta Dallas a Houston vlakem za dvě hodiny. A to už v roce 2021. Ve výhledu je pak spojení do Austinu a do San Antonia. Peníze prý slíbila investovat japonská vláda. Do projektu se chystá vstoupit japonská společnost vyrábějící rychlovlaky, které by tato trať posloužila jako výborná reference a odrazový můstek do Ameriky. Nic ještě není rozhodnuto. Americká vláda a banky však nedůvěřivě „kroutí hlavami“. A všichni se diví tomu, že by se hrdý Texas měl „zaprodat“ za 10 miliard dolarů.

Plány na Východě

Možná, že jsme svědky japonského frontálního útoku na zanedbanou americkou železnici. Nemusí se jednat o pouhou žurnalistickou konstrukci, protože japonské banky a firmy nabízejí své investice i do projektů vysokorychlostního spojení mezi velkoměsty New York, Washington a Baltimore.

Takto by mohl vypadat rychlovlak Maglev na východním pobřeží USA.

Už deset let se hovoří o zrychlení spojení na východním pobřeží a uvažuje se o vlacích na magnetickém polštáři, jež by odlehčily přetíženým pobřežním dálnicím (viz MM 12/2010).

Takový futuristický projekt by prý přišel na dobrých 100 miliard dolarů. To není málo. Lidem však začíná docházet trpělivost.

Barack Obama sliboval řešení. Jeho mandát pomalu končí a výsledky nejsou zatím žádné. Prezident se potřebuje vykázat nějakými úspěchy, a proto se na pořad dne znovu dostávají vysokorychlostní spojení. Takže se začíná menším projektem spojujícím letiště v Baltimoru s centrem Washingtonu. Zatím trvá jízda skoro dvě hodiny. Nejprve se musí jet metrem na konečnou a tam přesednout na autobus a jet ještě půl hodiny. Ten ovšem jezdí jen dvakrát za hodinu. Jízda autem není o mnoho kratší. Připravuje se tedy trať dlouhá 38 mil jako první úsek zamýšleného vysokorychlostního spojení. Byla založena soukromá investiční skupina s kapitálem 40 milionů dolarů a příspěvkem státu Maryland. S příslibem investic ve větší výši – 5 miliard dolarů – přispěchala japonská vláda! Netají se tím, že chce tak podporovat vývoz japonské technologie do USA.

Obamova administrativa nemůže zůstat pozadu, ale není v lehké situaci. Alokovala sice pro železnici 10 miliard dolarů, ale polovinu už slíbila Kalifornii. A o své se nyní hlásí i Texas. Kolik dolarů zbude na východní pobřeží, se neví.

Karel Sedláček

karel.sedlacek@mmspektrum.com

Reklama
Seriál
Firmy
Související články
Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Související články
Hokejové puky z Kateřinic zamířily na olympiádu

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Letem technickým světem VI

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat jen svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměřeni a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Letem technickým světem V

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat jen svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměřeni a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Letem technickým světem III

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat jen svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměřeni a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Letem technickým světem II

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat jen svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměření a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Vznášíme se na obláčku

Mluvíme-li dnes o internetu, stále častěji si představujeme obláček, možná spíš oblak, z anglického cloud.

Tiskárna 3D není hračka

Mezi nejnovějšími technickými směry, kterým bezesporu patří budoucnost, má své výsostné místo také aditivní technologie, známá spíše pod lidovějším označením 3D tisk.

Cortana a její sestřenice

Ještě před několika desetiletími si autoři vědeckotechnické literatury představovali, že roboti budou stále aktivnější a lidé pasivnější. Stroje převezmou kontrolu nad světem. A umělá inteligence měla v románech a filmech podobu monstra.

Zvídavé neutrony

Teroristické útoky v Belgii ukázaly, že v kontrole zavazadel v dopravních terminálech jsou povážlivé rezervy. Nadějí mohou být neutronové skenery, které oproti klasickým bezpečnostním rámům a rentgenům dokážou odhalit i samotnou výbušninu.

Zmizí peníze úplně?

Na letošním ekonomickém fóru v Davosu se s velkým zájmem, i když s protichůdnými ohlasy, setkalo vystoupení Johna Cryana, generálního ředitele Deutsche Bank, který prohlásil, že za deset let nebudou pravděpodobně existovat drobné peníze, protože mince jsou velmi neefektivní. Všichni budou platit kartami nebo chytrými telefony a bankovními převody.

S uranem v podpalubí

V březnovém vydání MM Průmyslového spektra jsme publikovali článek pod názvem Jaderné ledoborce pro Severní cestu. Jelikož tento text vzbudil zájem řady čtenářů, rozhodli jsme se na toto téma připravit další podrobnější příspěvek.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit