Témata
Reklama

Nápady futurologů, analýzy ekonomů i obyčejný selský rozum nabádají: chceme-li se dále rozvíjet, musíme vsadit na vědu, výzkum, inovace.

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly

Již delší dobu se u nás vede diskuse o nutnosti posilovat růst konkurenceschopnosti odvíjející se od zvyšování přidané hodnoty naší práce. Je to protiklad dřívější strategie konkurovat levnou pracovní silou. Máme-li tedy vstoupit do první ligy rozvinutých zemí, nezbývá než zvyšovat inovační potenciál naší ekonomiky. Je nutno preferovat kvalitní, zejména vysokoškolské vzdělání a špičkový výzkum, spolupráci univerzit s průmyslem a byznysem.

Centrum evropského formátu

V Dobřanech u Plzně byl oficiálně odstartován projekt Západočeského materiálově metalurgického centra, které se stane významným střediskem aplikovaného výzkumu kovových materiálů v České republice. O jeho významu svědčí skutečnost, že toto ambiciózní výzkumné pracoviště společnosti Comtes FHT s rozpočtem 430 milionů korun bude podpořeno dotací z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace ve výši 350 milionů. Z toho poskytne 85 % Evropská unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj a 15 % ČR ze státního rozpočtu.

Reklama
Reklama
Budoucí podoba ZMMC v Dobřanech.

Západočeské materiálově metalurgické centrum vznikne v průmyslové zóně v Dobřanech rozšířením stávajícího výzkumného areálu. Specializovat se bude na vývoj moderních kovových materiálů, technologie jejich výroby a zpracování.

Centrum bude vyvíjet například profily z nanostrukturního titanu využitelné ve stomatologii nebo chirurgii nebo speciální slitiny a superslitiny pro jaderné strojírenství," uvedl v této souvislosti výkonný ředitel centra a předseda představenstva Comtes FHT Ing. Libor Kraus. „Naší vizí je být přední západočeskou organizací, která bude zajišťovat výzkum a vývoj v oblasti kovových materiálů, zavádění nových technologií tváření a tepelného zpracování kovů ve strojírenství, automobilovém průmyslu a energetice. Současně chceme i propojit české výrobce se zdroji a příležitostmi, umožnit přivést nové myšlenky a objevy na mezinárodní trh."

Technologie pro metalurgické zpracování

V rámci projektu rozvrženého do čtyř let (do 31. prosince 2014) budou vybudovány nové nebo rozšířeny stávající výzkumné kapacity o celkové rozloze 3 268 m2. Jde především o metalurgickou laboratoř s technologiemi pro metalurgické zpracování včetně válcovací stolice kvarto nebo univerzálního tvářecího stroje. Vzniknou též laboratoře numerické simulace a klimatizované prostory pro metalurgická měření a termofyzikální analýzy.

Počítačové modelování háku. Foto Comtes FHT.

Po výstavbě a vybavení přístroji se v centru od poloviny roku 2012 rozběhnou výzkumné aktivity. Budou zaměřeny na materiálový výzkum a konkurenceschopné strojírenství. Na čtyřicet výzkumných pracovníků zde bude zkoumat termomechanické procesy a vyvíjet nové oceli a kovové materiály pro speciální aplikace.

V roce 2014 bude toto pracoviště zaměstnávat nejméně šedesát lidí, z toho dvě třetiny výzkumných pracovníků. Podle Zbyška Nového, ředitele výzkumu centra, bude více než 60 % všech výzkumníků mladších 35 let. Ve snaze přilákat nadané studenty vysokých škol a mladé vědecké pracovníky budou v laboratořích centra probíhat praktická cvičení a stáže studentů a doktorandů. Centrum bude též poskytovat témata pro řešení výzkumných, diplomových a doktorandských prací.

Cílem je, aby západočeské materiálově metalurgické centrum symbolizovalo nový model spolupráce mezi výrobci a výzkumem a ve svém oboru se zařadilo mezi evropskou špičku.

Obraz dynamických procesů v buňce

Česká republika se zapojila do přípravné fáze evropského projektu „Euro-BioImaging". Partnerem se stalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Projekt poskytne vědcům v Evropě otevřený přístup k nejmodernějším zobrazovacím technologiím na všech úrovních biologického a biomedicínského výzkumu. Cílem je nalézt a zpřístupnit technologie, které umožňují zobrazení dynamických procesů v buňce a v lidském těle. Tyto technologie nabízejí optický mikroskop omezený fyzikálními vlastnostmi světla a elektronový mikroskop, který je schopen pracovat pouze s velmi tenkými vzorky.

Cena speciálního mikroskopu se dnes pohybuje v řádech 30 až 50 milionů korun, takže není pro všechny instituce snadno dostupný. V rámci projektu Euro-BioImaging bude zmapován současný stav zobrazovacích pracovišť v Evropě, včetně jejich vybavení a možností externího přístupu pro vědce odjinud. To následně vyústí ve vytvoření jejich celoevropské sítě.

Do sítě Euro-BioImagingu by měla být zařazena špičková pracoviště v rámci EU. „Projekt tak výrazně zlevní náročný výzkum a zajistí přístup vědců ke špičkovým, ale velmi drahým zobrazovacím technologiím," říká prof. Pavel Hozák z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, člen řídicího výboru projektu, který je zároveň českým koordinátorem v přípravné fázi projektu, věnující se otázkám vzdělávání a školení. Přípravná fáze projektu „Euro-BioImaging" bude probíhat do roku 2013. 

Singapurská perla

Jako perlu asijské architektury můžeme označit Muzeum vědy a umění v Singapuru. Je součástí komplexu Marina Bay Sands, který byl oficiálně otevřen letos v únoru a zahrnuje také kasina a resort. Architektonické řešení je úžasné. Kombinuje tvar lotosového květu a ruku, kterou si lidé podávají na uvítanou. Specialisté oceňují originalitu koncepce. Jde totiž o první muzeum, jež spojuje netradičním způsobem vědu a umění. Jeho 21 galerií obsahuje velký výstavní prostor (6 000 m2). Vedle pestrobarevného spektra výstav uměleckých artefaktů a vědeckých prací zde hrají důležitou roli také média, nové technologie, design a jedinečné architektonické prvky. Trvalá výstava ArtScience představuje kreativitu jako ojedinělý fenomén zprostředkující dialog mezi vědou a uměním.

Komplex Marina Bay Sands

V jedné galerii se návštěvník může těšit létacím strojem Leonarda da Vinciho, v jiné třeba rybou-robotem.

Náklady na komplex, jehož autorem je proslulý izraelský architekt Moshe Safadie,  dosáhly pěti miliard dolarů. Jistě není bez zajímavosti, že dešťová voda, jež stéká po prstech ruky, se zachycuje a recykluje k dalšímu použití. 

Muzeum vědy a umění v Singapuru

Křižníky s turisty

Letos vyvezla první rekreanty na první výletní projížďku na Bahamy další z turistických megalodí. Kolos nese hrdý název Disney Dream a rozšířuje tak flotilu Disney Cruise Line. Navazuje na předchozí dva křižníky Disney Magic a Disney Wonder, ale má téměř dvojnásobnou kapacitu. Celkem 340 metrů dlouhá loď je určena pro čtyři tisíce zábavychtivých turistů. O jejich pohodlí se stará 1 458 členů posádky. Na čtrnácti palubách nabízí nejen restaurace, bary, kavárny, čítárny, tělocvičny, kino a divadelní sál, ale také tři bazény a velký vodní tobogán. Uzdu své fantazii popustili designéři interiérů a nechali se především inspirovat stylem filmových grotesek studia Disney. Tato loď snů byla postavena v loděnici Meyer Werft v Papenburgu v Německu. V přítím roce by se měla flotila rozšířit o další turistický křižník - Disney Fantasy. Je samozřejmé, že takové obrovské parníky kladou velké nároky na konstruktéry, kteří využívají nejmodernější techniku nejen v rámci navigace řízení lodi, ale také pro komfort cestujících.

S velkou slávou zahájil svůj provoz křižník Disney Dream

Do příštího roku přibude na světových mořích 31 nových výletních obrů s kapacitou 76 tisíc lůžek. Už poslední léta naznačují tendenci k stále větším turistickým hotelům, jež se plaví mezi nejatraktivnějšími destinacemi. Dvě třetiny nových plavidel nabízejí místa pro více než 2 000 cestujících a patří tak bezesporu do kategorie megalodí. Na vrcholu tohoto vývoje se pohybuje Oasis of the Seas s kapacitou 6 400 lidí.

Skutečnou atrakcí je vodní tobogan

V současné době se po mořích plaví celkem 310 turistických lodí, jež mohou přepravovat až 370 tisíc lidí. Jsou to luxusní paláce s garážemi, tělocvičnami, bazény, restauracemi, divadelními sály, nákupními centry, bruslařskými dráhami a kasiny.

Exkluzivní interiér nezapře inspiraci ve filmých pohádkách

Největší solární loď

Nedávné ničivé vlny tsunami neohrozily největší solární loď na světě, která se v květnu přiblíží k Austrálii. Celkem 31 metrů dlouhá jachta Turanor chce být prvním plavidlem, které poháněné pouze solární energií dokáže obeplout svět. Celý projekt byl nazván PlanetSolar a jeho hlavním úkolem je propagace sluneční energie.

Solární jachta Turanor

Katamarán odstaroval loni v Monaku a na jeho palubě je instalováno 38 000 solárních článků. Zabírají plochu 600 m2. Energie získaná ze solárních článků se skladuje v lithio-iontových bateriích. Cestovní rychlost jachty dosahuje 7,5 uzlu a takto rychle může plout bez dobíjení akumulátorů tři dny. Stejně rychle se pohybují například velké ropné tankery. Při nižší rychlosti může plout bez dobíjení až patnáct dní.

Cesta kolem světa by měla jachtě trvat 160 dní. Popluje především v rovníkových oblastech, aby dokázala maximálně využít slunečního svitu. Finančně za projektem stojí německý podnikatel Immo Ströher, který je propagátorem využívání solární energie a majitelem loděnice Knierim Yachtbau, která katamarán postavila.

Karel Sedláček

pressin@iol.cz

On-line verzi časopisu MM Průmyslové spektrum si můžete nově zakoupit na digitální trafice PUBLERO.

Reklama
Vydání #5
Kód článku: 110509
Datum: 11. 05. 2011
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Seriál
Firmy
Související články
S uranem v podpalubí

V březnovém vydání MM Průmyslového spektra jsme publikovali článek pod názvem Jaderné ledoborce pro Severní cestu. Jelikož tento text vzbudil zájem řady čtenářů, rozhodli jsme se na toto téma připravit další podrobnější příspěvek.

Jaderná energetika: Reaktor do každé kapsy

Postavit velkou jadernou elektrárnu je projekt na celé desetiletí, ve kterém se investice počítají na miliardy dolarů a délka použitých trubek a kabelů na tisíce kilometrů. Náklady i rozměrné technologie lze přitom už dnes srazit do téměř "kapesních" formátů, aniž by konstruktéři museli ustoupit od výroby energie postavené na jaderném štěpení.

Atraktivní projekty: Plující chrámy techniky

Moře a oceány brázdí stále více plavidel, jež budí úžas nejen svými rozměry, ale také technickým vybavením.

Související články
Jaderná energetika: Indové chtějí zlevnit jádro

K nejvíce ekologickému způsobu výroby elektrické energie bezesporu patří jaderná energetika. Podle statistik světové nukleární asociace WNA bylo v loňském roce ve třiceti zemích světa v provozu přes 430 jaderných reaktorů s celkovou instalovanou kapacitou cca 372 tisíc MW, což představuje produkci 13 % celosvětové elektřiny. Nyní se staví 68 reaktorů v plánu je výstavba dalších 162.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Atraktivní projekty: Tramvaje se vracejí do L.A.

Účastníci referenda v centru Los Angeles před rokem schválili projekt financování výstavby jedné okružní tramvajové linky ve výši 125 milionů dolarů. Do provozu by měla být uvedena v roce 2016.

Atraktivní projekty: Chytře na energetiku

Stále častěji se hovoří o chytrých sítích v energetice (smart grids), ale cesta k nim je ještě daleká. Zatím je nutné se držet spíš při zemi a myslet na inteligentní energetické řešení budov. Těch nových, ale i těch stávajících.

Atraktivní projekty: Vídeň jedničkou mezi Smart Cities

První celosvětové porovnání měst z hlediska inovace, technologií a kvality života, tzv. Smart Cities, označuje Vídeň jako číslo 1. Tento seznam zahrnující světová velkoměsta sestavil americký klimatolog Boyd Cohen a publikoval jej v on-line magazínu Co.Exist.

Atraktivní projekty: Jak vykořisťovat poušť

Strach o dostatek energie je silným hnacím motorem, který žene techniky i investory do hledání dalších možností jak vykořisťovat pouště. Zvláště ty na západě Spojených států.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Supravodič, to je 8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Poměrně dobře je známo, že Velký hadronový urychlovač v CERNu používá supravodivé magnety a že je bude používat i tokamak ITER. Jak je to však s použitím supravodičů v dalších vědeckých zařízeních? Kdy byl použit supravodič poprvé?

Hyperrychlost pro superspolehlivost

Rosatom vyvíjí a používá superpočítače schopné provést stovky trilionů operací za sekundu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit