Témata
Reklama

Atraktivní projekty: Sluneční ostrovy plné krás…

Snad jen o letní dovolené na mořské pláži mohou napadnout architekty a konstruktéry myšlenky na plující ostrovy poháněné sluneční energií.

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

Někteří novináři zaměření na nové trendy ve stavebnictví hovoří o tom, že se snad rodí nová éra, v níž se ke slovu hlásí víc než architektura spíše nové technologie. Mezi nimi hraje důležitou roli fotovoltaika.

Reklama
Reklama

Loď s podmořskou vyhlídkou

Dobrými příklady zmíněné snahy jsou futuristické vize některých projekčních ateliérů. V čele jednoho z nich stojí italský designér Michele Puzzolante. Vsadil na solární technologii, protože uvěřil prognóze, podle níž by fotovoltaické panely mohly do roku 2060 uspokojovat třetinu světové energetické spotřeby.

Sluneční ostrov s podmořskou pozorovatelnouK dispozici je prý více elektrické energie vytvořené sluncem za jednu hodinu, než kolik spotřebuje celý svět v jednom roce. Množství sluneční energie dopadající na povrch planety je obrovské. V jednom roce je ho asi dvakrát tolik, než kolik bude kdy možné získat ze všech zemských neobnovitelných zdrojů, jako jsou uhlí, ropa a zemní plyn v kombinaci s uranem dohromady.
Plující ostrovy budou lákat turisty.Tyto předpoklady slibují skvělou budoucnost. Prvním předpokladem k bydlení na takovém slunečním ostrově je Puzzolanteho návrh plavidla dlouhého asi dvacet metrů, na něž se vejde asi šest lidí. K dispozici mají dvě jednolůžkové a dvě dvoulůžkové ložnice s koupelnami, kuchyň s jídelním koutem, společenskou místnost a kabinu pro kapitána. Na palubě je i vířivka. Bezesporu největší atrakcí je vyhlídkové kruhové podpalubí ze speciálního skla. Stavebnicová konstrukce Solar Floating Resort (SFR) se skládá z několika modulů, které se vyrobí v továrně a smontují až na místě určení. Ale kdy to bude, o tom se zatím mlčí.

Jachta Orsos

Plovoucí ostrov maďarského podnikatele Gábora Orsose vychází ze stejné koncepce, ale bude se prý vyrábět už za 18 měsíců. A to na Slovensku. Odtud se poplaví po Dunaji do Černého moře a pak do širého světa. Enormní zájem prý už projevila Austrálie, Čína a USA.

Jachta s palmamiJedná se vlastně o jachtu pro dvanáct osob plus posádku za 5,2 milionu eur. Je dlouhá 27 metrů, široká 20 metrů a její celková plocha činí tisíc čtverečních metrů. Plovoucí ostrov nemá žádný motor a elektrickou energii dodávají fotovoltaické panely o ploše 160 čtverečních metrů. K základní výbavě patří také dva čluny.

Pan Orsos začínal v Budapešti jako číšník a v turistické branži se prý vyzná. Projekční kancelář si otevřel v rakouském Štýrském Hradci, kde právě vzniká první prototyp.

Solární plachetnice jako robot

Další příklad už není z říše plánů a vizí. V Baltském moři se letos v červenci pokusila o rekord rakouská robotická plachetnice na sluneční pohon. Jmenuje se ASV Roboat a byla poprvé nasazena na dlouhodobou misi.

Loď je téměř čtyři metry dlouhá a její hmotnost činí 300 kg. Vědecká aparatura váží dalších asi 50 kg. Plachty jsou velké asi čtyři a půl čtverečního metru a fotovoltaické panely na palubě dosahují špičkového výkonu 285 W.

Plně autonomní plachetnici bez lidské posádky připravil tým vídeňské Společnosti pro inovativní počítačové vědy (INNOC) a ve spolupráci s mořskými biology Státní univerzity v Oregonu ji nasadil do programu výzkumu velryb, jimž hrozí v Baltském moři vyhynutí. Na loď namontovali podvodní mikrofony, jež na volném moři zaznamenávaly akustické signály velryb a sbíraly cenné informace o jejich pohybu, hlavních tazích, místech páření a způsobech vzájemné komunikace. Výsledky průzkumu prokázaly, že tato technologie je pro podobné mise výhodná a bude využívána pro podobné účely i v budoucnosti.

Plachetnice pozoruje velryby.

Vídeňští vědci očekávali, že při této misi uskuteční ASV Roboat také světový rekord. Bohužel, kvůli technické závadě se to nepodařilo a pokus musel být po dvou dnech přerušen. Drsné povětrnostní podmínky (vítr až do rychlosti 55 km/h) způsobily poruchu motoru. Plachetnice celkem dosáhla vzdálenosti 71 mořských mílí, a to zcela autonomně a byla na moři vcelku 27 hodin. Palubní počítač zaznamenal více než sto naměřených hodnot, jež budou nyní analyzovány. Výsledky poslouží jako východisko k dalšímu zdokonalováni lodi, především ke zvýšení spolehlivosti při silném větru. Za rok se prý bude pokus o rekord opakovat.

Fotovoltaické plavidlo

Od letošního března drží světový rekord francouzská univerzita ENSTA v Brestu, jejíž plachetnice dosáhla 95 mořských mil.

Tuto školu francouzského námořnictva navštěvuje 300 studentů a kromě základního oboru, kterým je navigace, se zabývají i jinými technickými oblastmi. Jednou z nich je robotika. Jako praktický výsledek teoretického studia postavili loď VAIMOS ((Voilier Autonome Instrumenté de Mesures Océanographiques de Surface). Fotovoltaické plavidlo je dlouhé 3,65 metru a váží 300 kg. Samozřejmě pluje bez lidské posádky a řídí jej robot.

Zdraví jako výzva

Statistika, ale i naše vlastní zkušenosti dokazují, že společnost stárne rychlým tempem, počet lidí s chronickými onemocněními stoupá a pacienti nejsou spokojeni s kvalitou péče, která je jim poskytována. Zároveň čelíme nedostatku zaměstnanců a náklady na zdravotní péči rostou rychleji než naše HDP, což není dlouhodobě udržitelné. Pokud se nepodaří změnit systém zdravotní péče, bude do roku 2050 odhadem 50 % populace v západním světě trpět nějakým chronickým onemocněním.

Kromě kratší délky života jsou v zemích střední a východní Evropy určité oblasti, jako například zdraví žen, u kterých by bylo zlepšení zapotřebí. Například mamografický screening prsu u žen ve věku od 50 do 70 let je sice na úrovni průměru EU (Polsko 43 %, Maďarsko 50 %, ČR 47 % v posledních 2 letech), ale i přesto je téměř o 30 % nižší než nejvyšší dosažená úroveň v EU. Obecně je úmrtnost na nádorová onemocnění ve střední a východní Evropě vyšší než v Evropě západní. Podle Českého statistického úřadu byly v roce 2009 choroby související s rakovinou mezi ženami smrtelné v téměř 12 400 případech. Více než 10 % případů (1 606) bylo způsobeno rakovinou prsu.

Řešení: moderní technologie

Nové technologie mohou strukturálně zlepšit účinnost zdravotního systému, a zároveň pomoci získat větší kontrolu nad náklady. Tvrzení, že nové technologie by zdražily zdravotní péči, je mylná. Ve skutečnosti jsou náklady na nákup zdravotnického vybavení nižší než 2 % celkového rozpočtu na zdravotnictví. Pomocí inovací můžeme snížit rozpočtové břemeno na poskytování zdravotní péče, protože více inovací znamená lepší kvalitu a vyšší efektivitu a tudíž lepší kontrolu nákladů. Důležité je uvědomit si, že prevence je lepší než péče. Screening a včasná a přesná diagnóza mohou dramaticky zlepšit zdravotní péči a snížit rozsah léčebné fáze. To je extrémně důležité v případě kardiovaskulárních chorob a rakoviny (zvláště u karcinomu prsu), hlavních dvou příčin úmrtnosti v zemích střední a východní Evropy.

Ultrazvuk o vysoké intenzitě

Řada světových firem zaměřených na inovace ve zdravotnické technice přichází každoročně s atraktivními inovacemi. Například společnost Philips pracuje na nových invazivních metodách léčby některých typů nádorů pomocí cíleného ultrazvuku. Nová technologie je označena jako ultrazvuk o vysoké intenzitě (HIFU – High Frequency Focused Ultrasound), která má potenciál neinvazivně likvidovat nádory jejich zahříváním uvnitř těla. Pomocí této metody lze zvýšit teplotu tkání až na 65 °C, která je dostatečně vysoká pro usmrcení buněk bez poškození okolní tkáně.

MicroDose, mamograf nové generace.

Společnost Philips také zkoumá, zda ultrazvuk o vysoké intenzitě může být použit rovněž pro aktivaci léků uvnitř nádorů. V praxi to může znamenat zvýšení terapeutického účinku léku přímo v nádoru a zároveň dojde k minimalizaci nežádoucích vedlejších účinků ve zbývajících částech těla.

Mamograf nové generace

Rakovina prsu je hlavní typ rakoviny u žen. Podle celosvětových odhadů na ni v roce 2008 zemřelo 458 000 žen. Úspěšnost léčby se ve světě hodně liší – od 80 % v Severní Americe, Švédsku a Japonsku, přes 60 % ve středně vyspělých zemích až ke 40 % v málo rozvinutých zemích.

Podle studie Světové zdravotnické organizace (WHO) je mamografické vyšetření jediná efektivní metoda. V rozvinutých zemích snižuje u žen starších 50 let úmrtnost na rakovinu prsu o ¬20–30 %. V těchto zemích se vyšetření dostane 70 % žen.

Výhody mamografie s nízkou dávkou ozařování budou brzy moci používat i české ženy. Philips na nedávné konferenci Prague Innovations představil MicroDose, mamograf nové generace, který v průměru snižuje dávku ozáření o 40 %. Klíčem k velmi kvalitnímu obrazu při podstatně nižších dávkách ozařování je revoluční technologie počítání fotonů.

Dvoustranu připravil Karel Sedláček

Reklama
Vydání #9
Kód článku: 120948
Datum: 04. 09. 2012
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Seriál
Firmy
Související články
Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Letem technickým světem VI

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat jen svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměřeni a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

S uranem v podpalubí

V březnovém vydání MM Průmyslového spektra jsme publikovali článek pod názvem Jaderné ledoborce pro Severní cestu. Jelikož tento text vzbudil zájem řady čtenářů, rozhodli jsme se na toto téma připravit další podrobnější příspěvek.

Související články
Jaderná energetika: Liga přestárlých

Kam nemůže slunce, tam musí lékař, praví staré přísloví. I ten si ovšem může na ledacos v těle posvítit – třeba pomocí radionuklidů v injekční stříkačce. Výroba nejpoužívanějších radiofarmak na bázi metastabilního izotopu technecia 99mTc, s nímž se provádí více než tři čtvrtiny vyšetření, je přitom závislá na několika dosluhujících reaktorech. A přestože v Česku podobné radionuklidy umíme vyrobit také, zatím stále marně čekáme, zda se na trhu naskytne další šance. V našem seriále o využití štěpení jádra pro civilní účely se tentokráte vypravíme do prostředí, které je nám všem blízké – lékařství a medicíny.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Atraktivní projekty: Jen vítr to ví…

Zkrotit vítr a využít jej ve svůj prospěch toužil člověk už od úsvitu dějin. Dodnes jsou známé větrné mlýny na starověké Krétě nebo ve středověkém Holandsku. I na některých místech Čech a Moravy se v minulosti osvědčily. Moderní doba však proměnila i tuto techniku.

Bakterie a olej od hranolek zachraňují svět

Svět má slušnou šanci být zbaven jednoho ze svých nejtíživějších problémů. Týmu z Vysokého učení technického v Brně se totiž podařilo přijít s technologickou inovací, která dokáže zastavit pokrývání zeměkoule odpadem.

Jaderná energetika: Reaktor do každé kapsy

Postavit velkou jadernou elektrárnu je projekt na celé desetiletí, ve kterém se investice počítají na miliardy dolarů a délka použitých trubek a kabelů na tisíce kilometrů. Náklady i rozměrné technologie lze přitom už dnes srazit do téměř "kapesních" formátů, aniž by konstruktéři museli ustoupit od výroby energie postavené na jaderném štěpení.

Atraktivní projekty: Plující chrámy techniky

Moře a oceány brázdí stále více plavidel, jež budí úžas nejen svými rozměry, ale také technickým vybavením.

Jaderná energetika: Indové chtějí zlevnit jádro

K nejvíce ekologickému způsobu výroby elektrické energie bezesporu patří jaderná energetika. Podle statistik světové nukleární asociace WNA bylo v loňském roce ve třiceti zemích světa v provozu přes 430 jaderných reaktorů s celkovou instalovanou kapacitou cca 372 tisíc MW, což představuje produkci 13 % celosvětové elektřiny. Nyní se staví 68 reaktorů v plánu je výstavba dalších 162.

Atraktivní projekty: Sixtinská kaple září

Sixtinská kaple ve Vatikánu se po 500 letech rozzáří zcela unikátně, a to díky nejmodernější technice. Návštěvníkům tak nabídne ojedinělý zážitek. Společnost Osram, výrobce světelných zdrojů a svítidel, ji totiž vybavuje novým systémem LED osvětlení. Systém, jenž je k uměleckým dílům mimořádně šetrný, umožňuje značně vyšší hodnoty osvětlení. Navíc ve srovnání se stávajícím osvětlovacím systémem spotřebovává méně energie.

Atraktivní projekty: Tramvaje se vracejí do L.A.

Účastníci referenda v centru Los Angeles před rokem schválili projekt financování výstavby jedné okružní tramvajové linky ve výši 125 milionů dolarů. Do provozu by měla být uvedena v roce 2016.

Atraktivní projekty: Chytře na energetiku

Stále častěji se hovoří o chytrých sítích v energetice (smart grids), ale cesta k nim je ještě daleká. Zatím je nutné se držet spíš při zemi a myslet na inteligentní energetické řešení budov. Těch nových, ale i těch stávajících.

Atraktivní projekty: Wi-fi s novým trendem

Na letišti se neztratíte, v muzeu získáte atraktivního průvodce a v nemocnici budete stále v lékařské péči. Umožňují to nové trendy v technologii wi-fi.

Atraktivní projekty: Kříženci jsou v módě

Podle definice je za hybridní dopravní prostředek pokládán takový, jenž využívá k pohonu nejméně dvou energetických zdrojů a má v sobě zabudovány dva zásobníky energie. Někteří kříženci stanovenou normu přesně nedodržují, ale přesto jsou za hybridy označováni. Pojmenování není důležité, důležitý je výsledek.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit