Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Atraktivní projekty: Sluneční ostrovy plné krás…
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Atraktivní projekty: Sluneční ostrovy plné krás…

Snad jen o letní dovolené na mořské pláži mohou napadnout architekty a konstruktéry myšlenky na plující ostrovy poháněné sluneční energií.

Někteří novináři zaměření na nové trendy ve stavebnictví hovoří o tom, že se snad rodí nová éra, v níž se ke slovu hlásí víc než architektura spíše nové technologie. Mezi nimi hraje důležitou roli fotovoltaika.

Loď s podmořskou vyhlídkou

Dobrými příklady zmíněné snahy jsou futuristické vize některých projekčních ateliérů. V čele jednoho z nich stojí italský designér Michele Puzzolante. Vsadil na solární technologii, protože uvěřil prognóze, podle níž by fotovoltaické panely mohly do roku 2060 uspokojovat třetinu světové energetické spotřeby.


Sluneční ostrov s podmořskou pozorovatelnou
K dispozici je prý více elektrické energie vytvořené sluncem za jednu hodinu, než kolik spotřebuje celý svět v jednom roce. Množství sluneční energie dopadající na povrch planety je obrovské. V jednom roce je ho asi dvakrát tolik, než kolik bude kdy možné získat ze všech zemských neobnovitelných zdrojů, jako jsou uhlí, ropa a zemní plyn v kombinaci s uranem dohromady.


Plující ostrovy budou lákat turisty.
Tyto předpoklady slibují skvělou budoucnost. Prvním předpokladem k bydlení na takovém slunečním ostrově je Puzzolanteho návrh plavidla dlouhého asi dvacet metrů, na něž se vejde asi šest lidí. K dispozici mají dvě jednolůžkové a dvě dvoulůžkové ložnice s koupelnami, kuchyň s jídelním koutem, společenskou místnost a kabinu pro kapitána. Na palubě je i vířivka. Bezesporu největší atrakcí je vyhlídkové kruhové podpalubí ze speciálního skla. Stavebnicová konstrukce Solar Floating Resort (SFR) se skládá z několika modulů, které se vyrobí v továrně a smontují až na místě určení. Ale kdy to bude, o tom se zatím mlčí.

Jachta Orsos

Plovoucí ostrov maďarského podnikatele Gábora Orsose vychází ze stejné koncepce, ale bude se prý vyrábět už za 18 měsíců. A to na Slovensku. Odtud se poplaví po Dunaji do Černého moře a pak do širého světa. Enormní zájem prý už projevila Austrálie, Čína a USA.


Jachta s palmami

Jedná se vlastně o jachtu pro dvanáct osob plus posádku za 5,2 milionu eur. Je dlouhá 27 metrů, široká 20 metrů a její celková plocha činí tisíc čtverečních metrů. Plovoucí ostrov nemá žádný motor a elektrickou energii dodávají fotovoltaické panely o ploše 160 čtverečních metrů. K základní výbavě patří také dva čluny.

Pan Orsos začínal v Budapešti jako číšník a v turistické branži se prý vyzná. Projekční kancelář si otevřel v rakouském Štýrském Hradci, kde právě vzniká první prototyp.

Solární plachetnice jako robot

Další příklad už není z říše plánů a vizí. V Baltském moři se letos v červenci pokusila o rekord rakouská robotická plachetnice na sluneční pohon. Jmenuje se ASV Roboat a byla poprvé nasazena na dlouhodobou misi.

Loď je téměř čtyři metry dlouhá a její hmotnost činí 300 kg. Vědecká aparatura váží dalších asi 50 kg. Plachty jsou velké asi čtyři a půl čtverečního metru a fotovoltaické panely na palubě dosahují špičkového výkonu 285 W.

Plně autonomní plachetnici bez lidské posádky připravil tým vídeňské Společnosti pro inovativní počítačové vědy (INNOC) a ve spolupráci s mořskými biology Státní univerzity v Oregonu ji nasadil do programu výzkumu velryb, jimž hrozí v Baltském moři vyhynutí. Na loď namontovali podvodní mikrofony, jež na volném moři zaznamenávaly akustické signály velryb a sbíraly cenné informace o jejich pohybu, hlavních tazích, místech páření a způsobech vzájemné komunikace. Výsledky průzkumu prokázaly, že tato technologie je pro podobné mise výhodná a bude využívána pro podobné účely i v budoucnosti.


Plachetnice pozoruje velryby.

Vídeňští vědci očekávali, že při této misi uskuteční ASV Roboat také světový rekord. Bohužel, kvůli technické závadě se to nepodařilo a pokus musel být po dvou dnech přerušen. Drsné povětrnostní podmínky (vítr až do rychlosti 55 km/h) způsobily poruchu motoru. Plachetnice celkem dosáhla vzdálenosti 71 mořských mílí, a to zcela autonomně a byla na moři vcelku 27 hodin. Palubní počítač zaznamenal více než sto naměřených hodnot, jež budou nyní analyzovány. Výsledky poslouží jako východisko k dalšímu zdokonalováni lodi, především ke zvýšení spolehlivosti při silném větru. Za rok se prý bude pokus o rekord opakovat.


Fotovoltaické plavidlo

Od letošního března drží světový rekord francouzská univerzita ENSTA v Brestu, jejíž plachetnice dosáhla 95 mořských mil.

Tuto školu francouzského námořnictva navštěvuje 300 studentů a kromě základního oboru, kterým je navigace, se zabývají i jinými technickými oblastmi. Jednou z nich je robotika. Jako praktický výsledek teoretického studia postavili loď VAIMOS ((Voilier Autonome Instrumenté de Mesures Océanographiques de Surface). Fotovoltaické plavidlo je dlouhé 3,65 metru a váží 300 kg. Samozřejmě pluje bez lidské posádky a řídí jej robot.

Zdraví jako výzva

Statistika, ale i naše vlastní zkušenosti dokazují, že společnost stárne rychlým tempem, počet lidí s chronickými onemocněními stoupá a pacienti nejsou spokojeni s kvalitou péče, která je jim poskytována. Zároveň čelíme nedostatku zaměstnanců a náklady na zdravotní péči rostou rychleji než naše HDP, což není dlouhodobě udržitelné. Pokud se nepodaří změnit systém zdravotní péče, bude do roku 2050 odhadem 50 % populace v západním světě trpět nějakým chronickým onemocněním.

Kromě kratší délky života jsou v zemích střední a východní Evropy určité oblasti, jako například zdraví žen, u kterých by bylo zlepšení zapotřebí. Například mamografický screening prsu u žen ve věku od 50 do 70 let je sice na úrovni průměru EU (Polsko 43 %, Maďarsko 50 %, ČR 47 % v posledních 2 letech), ale i přesto je téměř o 30 % nižší než nejvyšší dosažená úroveň v EU. Obecně je úmrtnost na nádorová onemocnění ve střední a východní Evropě vyšší než v Evropě západní. Podle Českého statistického úřadu byly v roce 2009 choroby související s rakovinou mezi ženami smrtelné v téměř 12 400 případech. Více než 10 % případů (1 606) bylo způsobeno rakovinou prsu.


Řešení: moderní technologie

Nové technologie mohou strukturálně zlepšit účinnost zdravotního systému, a zároveň pomoci získat větší kontrolu nad náklady. Tvrzení, že nové technologie by zdražily zdravotní péči, je mylná. Ve skutečnosti jsou náklady na nákup zdravotnického vybavení nižší než 2 % celkového rozpočtu na zdravotnictví. Pomocí inovací můžeme snížit rozpočtové břemeno na poskytování zdravotní péče, protože více inovací znamená lepší kvalitu a vyšší efektivitu a tudíž lepší kontrolu nákladů. Důležité je uvědomit si, že prevence je lepší než péče. Screening a včasná a přesná diagnóza mohou dramaticky zlepšit zdravotní péči a snížit rozsah léčebné fáze. To je extrémně důležité v případě kardiovaskulárních chorob a rakoviny (zvláště u karcinomu prsu), hlavních dvou příčin úmrtnosti v zemích střední a východní Evropy.


Ultrazvuk o vysoké intenzitě

Řada světových firem zaměřených na inovace ve zdravotnické technice přichází každoročně s atraktivními inovacemi. Například společnost Philips pracuje na nových invazivních metodách léčby některých typů nádorů pomocí cíleného ultrazvuku. Nová technologie je označena jako ultrazvuk o vysoké intenzitě (HIFU – High Frequency Focused Ultrasound), která má potenciál neinvazivně likvidovat nádory jejich zahříváním uvnitř těla. Pomocí této metody lze zvýšit teplotu tkání až na 65 °C, která je dostatečně vysoká pro usmrcení buněk bez poškození okolní tkáně.


MicroDose, mamograf nové generace.

Společnost Philips také zkoumá, zda ultrazvuk o vysoké intenzitě může být použit rovněž pro aktivaci léků uvnitř nádorů. V praxi to může znamenat zvýšení terapeutického účinku léku přímo v nádoru a zároveň dojde k minimalizaci nežádoucích vedlejších účinků ve zbývajících částech těla.

Mamograf nové generace

Rakovina prsu je hlavní typ rakoviny u žen. Podle celosvětových odhadů na ni v roce 2008 zemřelo 458 000 žen. Úspěšnost léčby se ve světě hodně liší – od 80 % v Severní Americe, Švédsku a Japonsku, přes 60 % ve středně vyspělých zemích až ke 40 % v málo rozvinutých zemích.

Podle studie Světové zdravotnické organizace (WHO) je mamografické vyšetření jediná efektivní metoda. V rozvinutých zemích snižuje u žen starších 50 let úmrtnost na rakovinu prsu o ¬20–30 %. V těchto zemích se vyšetření dostane 70 % žen.

Výhody mamografie s nízkou dávkou ozařování budou brzy moci používat i české ženy. Philips na nedávné konferenci Prague Innovations představil MicroDose, mamograf nové generace, který v průměru snižuje dávku ozáření o 40 %. Klíčem k velmi kvalitnímu obrazu při podstatně nižších dávkách ozařování je revoluční technologie počítání fotonů.

Dvoustranu připravil Karel Sedláček

Další články

Strojírenství v lékařství
Zajímavosti ve vědě a technice
Výzkum/ vývoj
Ekologie

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: