Témata
Reklama

Atraktivní projekty: Spojení mezi Bostonem a Philadephií

14. 12. 2010

V USA se zatím nejvíc investuje do dálnic a silnic, dále do letecké dopravy a velmi málo do železnice.

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly

To se musí změnit, tvrdí politici i ekonomové shodně s ekology. Právě oznámený nový projekt pro vysokorychlostní železniční Severovýchodní koridor proto znamená velký krok správným směrem. Do roku 2040 slibuje vynikající spojení mezi Bostonem a Philadephií. Hlavní roli v tomto nejnovějším plánu železniční společnosti Amtrak hraje Super Express.

330 mil za hodinu

Ambiciózní projekt v rámci Severovýchodního koridoru (Northeast Corridor NEC) obsahuje 426 mil dlouhý dvoukolejový systém, který si vyžádá investice ve výši 117 miliard dolarů. Rychlost vlakových souprav dosáhne 330 mil za hodinu (354 km/h), což znamená, že z Bostonu do Philadephie se cestující dostane za 3 hodiny a 23 minut. Nyní mu tato cesta trvá 8 hodin a speciálním expresem Acela asi 6 a půlhodiny. Zastávky se předpokládají jen v New Yorku a Washingtonu. Denně prý projedou tuto trasu v obou směrech tři nebo čtyři vlaky.

Reklama
Reklama
Obr 1 Acela Express jezdí rychlostí až 240 km.h-1.

Trať nové generace

Autoři projektu slibují 40 tisíc nových přímých pracovních příležitostí při výstavbě, jež potrvá 25 let a vyvolá potřebu dalších120 tisíc pracovních míst v provozu a v návazných profesích. Trať nové generace umožní vysokou rychlost díky většímu počtu přímých úseků a snížením podílu oblouků a zatáček. Samozřejmě těmto podmínkám bude odpovídat i nová generace vlakových souprav.

Proč vůbec se takový velkorysý projekt plánuje? Amtrak vychází z následující úvahy. V posledních 50 letech se výrazně změnil ekonomický zeměpis USA a města prorůstají do megaaglomerací. A Amerika v roce 2050 bude podle některých studií v tomto trendu pokračovat. Politika a ekonomika se stále víc budou koncentrovat asi do 11 takových megaregionů o velikosti 200 krát 600 mil, v nichž se soustředí asi tři čtvrtiny obyvatelstva. Ti budou tvořit stále větší procento hrubého domácího produktu. Jeden z těchto megaregionů je na severovýchodě USA a dosud je tvořen metropolitními regiony Boston, New York, Philadelphia, Baltimore a Washington. Bydlí zde 50 milionů lidí, kteří produkují 20 % hrubého domácího produktu.

Tyto faktory naznačují komplikace, s nimiž se tak velká koncentrace lidí bude muset v budoucnu potýkat. Zdá se, že jedině superrychlá železnice může zajistit řešení - ulehčit dopravě na stávajících tratích a silnicích.

Větrná energie na volném moři

V příštím roce začne výstavba nové větrné farmy. Investice plánované do roku 2014 přesahují dvě miliardy eur. Předpokládá se snížení emisí CO2 o 1,7 milionu tun ročně.
Společnosti RWE Innogy, Stadtwerke München (SWM - energetický podnik města Mnichov) a Siemens vstoupily do společného podniku, jehož cílem je na volném moři postavit větrnou farmu Gwynt y Môr (velšský výraz pro „vítr na moři"). RWE Innogy bude mít 60% podíl v tomto společném podniku, Stadtwerke München 30% a Siemens 10% podíl. Celkové investice zahrnují i připojení k rozvodné síti na pobřeží. Gwynt y Môr bude postavena v Liverpoolském zálivu zhruba 18 kilometrů od pobřeží severního Walesu, který se vyznačuje poměrně mělkými vodami a velmi vysokou rychlostí větru.

Obr 2 Gwynt y Môr s výkonem téměř 580 MW.

Všechna povolení byla již získána

Práce na prvních základech pro 160 větrných turbín začnou koncem roku 2011. Všechna povolení k výstavbě větrné farmy na ploše 79 kilometrů čtverečních byla již získána. Siemens dodá, nainstaluje a bude udržovat větrné turbíny a zařídí jejich připojení k rozvodné síti.

Prof. Fritz Vahrenholt, výkonný ředitel RWE Innogy, vysvětluje: „V roce 2008 jsme začali RWE ekologizovat. Projektem Gwynt y Môr s výkonem téměř 580 MW a ročními úsporami ve tvorbě emisí CO2 ve výši zhruba 1,7 milionu tun k tomu výrazně přispějeme. Jde o pátou větrnou farmu na volném moři, kterou RWE nejen vyvíjí, ale také staví - a na tento počet můžeme být pyšní." Hans Bunting, finanční ředitel RWE Innogy, dodává: „Společnost RWE Innogy je velmi otevřená partnerstvím pro realizaci projektů v oblasti obnovitelné energie. Green Gecco, náš společný podnik s 26 městskými energetickými závody, je jedním příkladem."

2014 - zásobování 400 000 domácností

V první fázi expanze by měla větrná farma vyrábět elektřinu již v roce 2013. O rok později by měla ročně dodávat zhruba 1 950 gigawatthodin elektřiny, což je dostatečné množství k zásobování 400 000 britských domácností .

Dr. Kurt Mühlhäuser, předseda představenstva SWM: „SWM má velmi ambiciózní plán: do roku 2015 hodlá ve svých vlastních elektrárnách vyrobit dostatečné množství zelené energie k zásobování všech přibližně 800 000 soukromých domácností v Mnichově. Do roku 2025 dokonce hodláme pokrýt celou poptávku po elektřině v Mnichově, což by z nás učinilo první město s milionem obyvatel na světě, které takto ambiciózní cíl splnilo. Plány na expanzi v oblasti obnovitelné energie, do které investujeme kolem devíti miliard eur, máme na místní, regionální i evropské úrovni. Větrná farma u pobřeží Walesu nás k dosažení našeho expanzního cíle velkým skokem přibližuje. Naším podílem, a projekty zahájenými a dokončenými k dnešnímu dni, budeme schopni zvýšit výrobu zelené energie během dvou let z původních 350 milionů kilowatthodin ročně na zhruba 1 800 milionů kilowatthodin. To by dokázalo pokrýt potřeby více než 700 000 mnichovských domácností. Proto věříme, že našeho cíle pro rok 2015 dosáhneme mnohem dříve."

160 větrných turbín

Siemens pro projekt Gwynt y Môr dodá a postaví 160 větrných turbín, každou o výkonu 3,6 megawattu. Pomocí podmořských kabelů vysokého napětí bude energie přenášena do velšského města St. Asaph, odkud dojde k distribuci do vnitrozemí.
Pro výstavbu projektu Gwynt y Môr objednala RWE Innogy v korejské loděnici Daewoo další stavební loď pro volné moře. První z těchto stavebních lodí, největší na světě, byla společností objednána na konci loňského roku pro výstavbu německé větrné farmy Nordsee Ost (Severní moře - východ) na volném moři. Každá loď stojí zhruba 100 milionů eur. Nová stavební loď by měla být dodána koncem roku 2011. Základy a větrné turbíny na ní budou předem smontovány a poté převezeny na moře.

Obr 3 Pro výstavbu projektu Gwynt y Môr objednala RWE Innogy v korejské loděnici Daewoo další stavební loď pro volné moře,

Větrná farma Atlantic Array

Další velký projekt, větrná farma Atlantic Array na volném moři s plánovaným výkonem 1 500 MW, je ve výstavbě v Bristolském průlivu u jižního pobřeží Walesu. RWE Innogy se navíc podílí na výstavbě větrné farmy Greater Gabbard u jižního pobřeží Anglie (500 MW). Společnost také sama vyvíjí Triton Knoll (1 200 MW) a v konsorciu Forewind, sama či s partnery, Dogger Bank (zhruba 9 000 MW) na východním pobřeží Anglie. RWE Innogy se také zabývá větrnou energií na volném moři kontinentální Evropy. V německém Severním moři plánuje v roce 2011 výstavbu větrné farmy Nordsee Ost (Severní moře - východ, 295 MW) a další důležitý projekt v této oblasti Nordsee 1 (Severní moře 1, kolem 1 000 MW). V Belgii je RWE Innogy největším podílníkem větrné farmy Thornton Bank, jejíž první fáze (30 MW) je již v komerčním provozu.

Letadlo Taranis jako exot

Stále častěji se na obloze objevují letadla podobná UFO. Patří mezi ně i anglická futuristická stíhačka. Dostala název Taranis podle keltského hromovládce a vyžaduje investice ve výši 124 milionů liber. První testy proběhly úspěšně a nyní se připravují první lety.

Vývoj nového letadla vede zbrojařská firma BAE Systems a podílejí se na něm i společnosti Rolls-Royce, General Electric, QinetiQ a Britské ministerstvo obrany.

Obr 4 Taranis se vyvíjí už tři a půl roku.

BAE je odpovědná jak za celkovou koncepci, konstrukci, řešení „neviditelnosti" a testování. QinetiQ vyvíjí umělou inteligenci pro automatické řízení a navigační systémy a GE Aviation System palubní přístroje. Rolls-Royce dodává motory. Po třech letech vývoje nyní Britské ministerstvo obrany představilo první prototyp veřejnosti. Taranis bude vysílána na dálkové bojové mise a řízena z pozemní základny. Podle britského tisku prý představuje vrchol britského strojírenství.

Karel Sedláček

pressin@iol.cz

Reklama
Vydání #12
Kód článku: 101211
Datum: 14. 12. 2010
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Seriál
Firmy
Související články
Stroje v pohybu – Autonomní studentská formule

Prostřednictvím našich článků už jsme vám na stránkách časopisu představili mezinárodní soutěž Formula Student a také několik týmů z českých technických univerzit, jež se do ní každoročně zapojují s vlastnoručně postavenými závodními auty. Tentokrát bude řeč o novince – prvním českém samořiditelném monopostu, s nímž se tým eForce z ČVUT účastní této soutěže v nové kategorii Driverless.

Stroje v pohybu – Sledování zásilek na dálku

Takzvaný internet věcí (IoT) nabízí mnoho možností. Základem této technologie je bezdrátová komunikace velkého počtu autonomních zařízení prostřednictvím datových sítí, jež jsou navrženy tak, aby datový přenos spotřeboval co nejméně energie. Toho využívají i moderní sledovací jednotky (lokátory), které mohou díky energetické úspornosti pracovat i několik let bez dobíjení baterií.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Související články
Stroje v pohybu – Létající roboty inspirují intralogistiku

Stroje v pohybu, to je název nového seriálu, ve kterém vám budeme představovat technicky zajímavá řešení především z oblasti dopravní a manipulační techniky. Dnes se budeme věnovat oblasti bionických konstrukcí, konkrétně projektu BionicSwift (bionický rorýs). Tito bioničtí rorýsové mohou díky GPS pro vnitřní prostory a radiokomunikaci prostřednictvím širokopásmové technologie UWB bezpečně a koordinovaně létat v definovaném vzdušném prostoru. Pro provádění těchto vzdušných manévrů tak, aby to co nejvíce odpovídalo živé předloze, mají jejich křídla pera, podobně jako skuteční ptáci.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 8. díl: Jak se vláda ČR staví k e-mobilitě

V minulých dílech našeho seriálu jsme se zabývali dílčími problematickými aspekty předpokládaného úplného přechodu na elektromobilitu. Poukázali jsme kupř. na energetickou i ekologickou náročnost výroby trakčních baterií, na energetickou náročnost hypotetického přechodu na elektromobilitu, na problém energetického mixu, ale i na bezpečnostní rizika a na sociální, ekonomická i politická úskalí takového podniku. V tomto díle přinášíme rozhovor s Mgr. Janem Bezděkovským, pověřencem ministra dopravy pro čistou mobilitu, kterého jsme se na některá z uvedených témat zeptali. Má vůbec smysl v tuzemských podmínkách vést debatu o úplném přechodu na elektromobilitu? Jak se vláda České republiky staví k elektromobilům, jak bude reagovat na nízkou poptávku po tomto typu osobní dopravy a úroveň povědomí o něm? Bude mít fenomén elektromobility dopad i na provoz autoškol? Odpověď na tyto a další otázky nalezne čtenář v následujícím rozhovoru.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 6. díl: Od soukromého vlastnictví ke společnému sdílení

V tomto díle našeho seriálu si představíme dvě možná řešení hypotetického přechodu k elektromobilitě, model sdílené ekonomiky a koncept autonomního řízení. Krátká úvaha o nich, která si nenárokuje být vyčerpávající anebo představovat jasnovideckou výpravu do budoucnosti možného rozvoje těchto konceptů (kupř. problémy s regulací a zdaněním sdílené ekonomiky přecházíme mlčením), má především za cíl ukázat, jak je fenomén elektromobility rozmanitý a že se dotýká jak oblasti technologií, tak otázek ekonomických, sociálních a v neposlední řadě i politických.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 5. díl: Typy nabíjení a jejich specifika

V minulém díle jsme jako jednu z problematických stránek bateriových elektrických vozů uvedli relativně nízkou specifickou energii, tedy poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů. Dospěli jsme k tomu závěru, že aby byl hypotetický přechod na elektromobilitu skutečně účelný z hlediska snížení emisí CO2, nebudou moci mezi poptávané vlastnosti automobilů patřit vysoký výkon a na něj vázaný komfortní dojezd. Současné problémy s malým dojezdem elektromobilů lze částečně řešit budováním nabíjecí infrastruktury. Možnostem dobíjení bateriových elektrických vozů, jako i jeho problematickým stránkám, se budeme věnovat v tomto díle.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 4. díl: Jaké jsou limity lithiových baterií

Stěžejní součást bateriových elektrických vozidel představuje trakční baterie, soustava navzájem propojených sekundárních (nabíjecích) galvanických článků, které v podobě chemické energie akumulují tu elektrickou, již z baterie získává elektromotor. Protože se jako jedna z nevýhod elektrických vozidel oproti těm konvenčním uvádí poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů, tedy jejich relativně nízká specifická energie, zaměříme se v tomto díle našeho seriálu právě na ni, představíme si některé možnosti jejího navýšení a zmapujeme důsledky, jaké může pro mobilitu mít.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 2. díl: Elektromobilita a emise. Regulace vs. poptávka

Ačkoli je přechod na elektromobilitu motivován zejména snahou o celkové snížení emisí CO2, a tím o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, má podle Evropské unie rovněž podpořit konkurenceschopnost unijního trhu. V minulém díle našeho seriálu jsme upozornili na skutečnost, že zavedený regulační rámec, zejména limity emisí CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla, má pozitivně motivovat automobilky, aby se čím dál tím víc orientovaly na produkci vozidel s nulovými či nízkými emisemi, tedy na produkci elektrických vozidel a dobíjecích (plug-in) hybridů. V tomto díle se podíváme, zda přechod na elektromobilitu tyto emise skutečně globálně sníží.

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 1. díl: Proč elektromobily? Kontroverzní debata

Eletromobilita se postupně stává realitou. Přestože se názory na ni významně liší, faktem je, že se stane součástí našich životů (do jaké míry, to se ještě uvidí). Co všechno přechod na elektromobilitu ovlivní a jakým způsobem, se pokusíme nastínit v tomto desetidílném seriálu, který jsme připravili ve spolupráci a pod odborným dohledem profesora Jana Macka a inženýra Josefa Morkuse z Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel na FS ČVUT v Praze a spolu s dalšími odborníky. Jednotlivé příspěvky představí různé úhly pohledu na hromadné zavádění elektromobilů, jeho možné důsledky a technologické, ekonomické, ekologické, ale i politické dopady pro Českou republiku.

Made in Česko – Věž pro Svatou zemi

Píše se letopočet 2017 a pro další rok se chytají dvě významná výročí – 100 let od založení Československa a 70 let od založení státu Izrael. Jak lépe přispět k oslavám obou těchto událostí, tvořících historii, než vybudováním výjimečné české stavby, která by ozdobila historické hlavní město Svaté země – Jeruzalém?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit