Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Atraktivní projekty: Spojení mezi Bostonem a Philadephií
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.
Nomenklatura:

Atraktivní projekty: Spojení mezi Bostonem a Philadephií

V USA se zatím nejvíc investuje do dálnic a silnic, dále do letecké dopravy a velmi málo do železnice.

To se musí změnit, tvrdí politici i ekonomové shodně s ekology. Právě oznámený nový projekt pro vysokorychlostní železniční Severovýchodní koridor proto znamená velký krok správným směrem. Do roku 2040 slibuje vynikající spojení mezi Bostonem a Philadephií. Hlavní roli v tomto nejnovějším plánu železniční společnosti Amtrak hraje Super Express.

330 mil za hodinu

Ambiciózní projekt v rámci Severovýchodního koridoru (Northeast Corridor NEC) obsahuje 426 mil dlouhý dvoukolejový systém, který si vyžádá investice ve výši 117 miliard dolarů. Rychlost vlakových souprav dosáhne 330 mil za hodinu (354 km/h), což znamená, že z Bostonu do Philadephie se cestující dostane za 3 hodiny a 23 minut. Nyní mu tato cesta trvá 8 hodin a speciálním expresem Acela asi 6 a půlhodiny. Zastávky se předpokládají jen v New Yorku a Washingtonu. Denně prý projedou tuto trasu v obou směrech tři nebo čtyři vlaky.

Anotace
Obr 1 Acela Express jezdí rychlostí až 240 km.h-1.

Trať nové generace

Autoři projektu slibují 40 tisíc nových přímých pracovních příležitostí při výstavbě, jež potrvá 25 let a vyvolá potřebu dalších120 tisíc pracovních míst v provozu a v návazných profesích. Trať nové generace umožní vysokou rychlost díky většímu počtu přímých úseků a snížením podílu oblouků a zatáček. Samozřejmě těmto podmínkám bude odpovídat i nová generace vlakových souprav.

Proč vůbec se takový velkorysý projekt plánuje? Amtrak vychází z následující úvahy. V posledních 50 letech se výrazně změnil ekonomický zeměpis USA a města prorůstají do megaaglomerací. A Amerika v roce 2050 bude podle některých studií v tomto trendu pokračovat. Politika a ekonomika se stále víc budou koncentrovat asi do 11 takových megaregionů o velikosti 200 krát 600 mil, v nichž se soustředí asi tři čtvrtiny obyvatelstva. Ti budou tvořit stále větší procento hrubého domácího produktu. Jeden z těchto megaregionů je na severovýchodě USA a dosud je tvořen metropolitními regiony Boston, New York, Philadelphia, Baltimore a Washington. Bydlí zde 50 milionů lidí, kteří produkují 20 % hrubého domácího produktu.

Tyto faktory naznačují komplikace, s nimiž se tak velká koncentrace lidí bude muset v budoucnu potýkat. Zdá se, že jedině superrychlá železnice může zajistit řešení - ulehčit dopravě na stávajících tratích a silnicích.

Větrná energie na volném moři

V příštím roce začne výstavba nové větrné farmy. Investice plánované do roku 2014 přesahují dvě miliardy eur. Předpokládá se snížení emisí CO2 o 1,7 milionu tun ročně.
Společnosti RWE Innogy, Stadtwerke München (SWM - energetický podnik města Mnichov) a Siemens vstoupily do společného podniku, jehož cílem je na volném moři postavit větrnou farmu Gwynt y Môr (velšský výraz pro „vítr na moři"). RWE Innogy bude mít 60% podíl v tomto společném podniku, Stadtwerke München 30% a Siemens 10% podíl. Celkové investice zahrnují i připojení k rozvodné síti na pobřeží. Gwynt y Môr bude postavena v Liverpoolském zálivu zhruba 18 kilometrů od pobřeží severního Walesu, který se vyznačuje poměrně mělkými vodami a velmi vysokou rychlostí větru.

Anotace
Obr 2 Gwynt y Môr s výkonem téměř 580 MW.

Všechna povolení byla již získána

Práce na prvních základech pro 160 větrných turbín začnou koncem roku 2011. Všechna povolení k výstavbě větrné farmy na ploše 79 kilometrů čtverečních byla již získána. Siemens dodá, nainstaluje a bude udržovat větrné turbíny a zařídí jejich připojení k rozvodné síti.

Prof. Fritz Vahrenholt, výkonný ředitel RWE Innogy, vysvětluje: „V roce 2008 jsme začali RWE ekologizovat. Projektem Gwynt y Môr s výkonem téměř 580 MW a ročními úsporami ve tvorbě emisí CO2 ve výši zhruba 1,7 milionu tun k tomu výrazně přispějeme. Jde o pátou větrnou farmu na volném moři, kterou RWE nejen vyvíjí, ale také staví - a na tento počet můžeme být pyšní." Hans Bunting, finanční ředitel RWE Innogy, dodává: „Společnost RWE Innogy je velmi otevřená partnerstvím pro realizaci projektů v oblasti obnovitelné energie. Green Gecco, náš společný podnik s 26 městskými energetickými závody, je jedním příkladem."

2014 - zásobování 400 000 domácností

V první fázi expanze by měla větrná farma vyrábět elektřinu již v roce 2013. O rok později by měla ročně dodávat zhruba 1 950 gigawatthodin elektřiny, což je dostatečné množství k zásobování 400 000 britských domácností .

Dr. Kurt Mühlhäuser, předseda představenstva SWM: „SWM má velmi ambiciózní plán: do roku 2015 hodlá ve svých vlastních elektrárnách vyrobit dostatečné množství zelené energie k zásobování všech přibližně 800 000 soukromých domácností v Mnichově. Do roku 2025 dokonce hodláme pokrýt celou poptávku po elektřině v Mnichově, což by z nás učinilo první město s milionem obyvatel na světě, které takto ambiciózní cíl splnilo. Plány na expanzi v oblasti obnovitelné energie, do které investujeme kolem devíti miliard eur, máme na místní, regionální i evropské úrovni. Větrná farma u pobřeží Walesu nás k dosažení našeho expanzního cíle velkým skokem přibližuje. Naším podílem, a projekty zahájenými a dokončenými k dnešnímu dni, budeme schopni zvýšit výrobu zelené energie během dvou let z původních 350 milionů kilowatthodin ročně na zhruba 1 800 milionů kilowatthodin. To by dokázalo pokrýt potřeby více než 700 000 mnichovských domácností. Proto věříme, že našeho cíle pro rok 2015 dosáhneme mnohem dříve."

160 větrných turbín

Siemens pro projekt Gwynt y Môr dodá a postaví 160 větrných turbín, každou o výkonu 3,6 megawattu. Pomocí podmořských kabelů vysokého napětí bude energie přenášena do velšského města St. Asaph, odkud dojde k distribuci do vnitrozemí.
Pro výstavbu projektu Gwynt y Môr objednala RWE Innogy v korejské loděnici Daewoo další stavební loď pro volné moře. První z těchto stavebních lodí, největší na světě, byla společností objednána na konci loňského roku pro výstavbu německé větrné farmy Nordsee Ost (Severní moře - východ) na volném moři. Každá loď stojí zhruba 100 milionů eur. Nová stavební loď by měla být dodána koncem roku 2011. Základy a větrné turbíny na ní budou předem smontovány a poté převezeny na moře.

Anotace
Obr 3 Pro výstavbu projektu Gwynt y Môr objednala RWE Innogy v korejské loděnici Daewoo další stavební loď pro volné moře,

Větrná farma Atlantic Array

Další velký projekt, větrná farma Atlantic Array na volném moři s plánovaným výkonem 1 500 MW, je ve výstavbě v Bristolském průlivu u jižního pobřeží Walesu. RWE Innogy se navíc podílí na výstavbě větrné farmy Greater Gabbard u jižního pobřeží Anglie (500 MW). Společnost také sama vyvíjí Triton Knoll (1 200 MW) a v konsorciu Forewind, sama či s partnery, Dogger Bank (zhruba 9 000 MW) na východním pobřeží Anglie. RWE Innogy se také zabývá větrnou energií na volném moři kontinentální Evropy. V německém Severním moři plánuje v roce 2011 výstavbu větrné farmy Nordsee Ost (Severní moře - východ, 295 MW) a další důležitý projekt v této oblasti Nordsee 1 (Severní moře 1, kolem 1 000 MW). V Belgii je RWE Innogy největším podílníkem větrné farmy Thornton Bank, jejíž první fáze (30 MW) je již v komerčním provozu.

Letadlo Taranis jako exot

Stále častěji se na obloze objevují letadla podobná UFO. Patří mezi ně i anglická futuristická stíhačka. Dostala název Taranis podle keltského hromovládce a vyžaduje investice ve výši 124 milionů liber. První testy proběhly úspěšně a nyní se připravují první lety.

Vývoj nového letadla vede zbrojařská firma BAE Systems a podílejí se na něm i společnosti Rolls-Royce, General Electric, QinetiQ a Britské ministerstvo obrany.

Anotace
Obr 4 Taranis se vyvíjí už tři a půl roku.

BAE je odpovědná jak za celkovou koncepci, konstrukci, řešení „neviditelnosti" a testování. QinetiQ vyvíjí umělou inteligenci pro automatické řízení a navigační systémy a GE Aviation System palubní přístroje. Rolls-Royce dodává motory. Po třech letech vývoje nyní Britské ministerstvo obrany představilo první prototyp veřejnosti. Taranis bude vysílána na dálkové bojové mise a řízena z pozemní základny. Podle britského tisku prý představuje vrchol britského strojírenství.

Karel Sedláček

pressin@iol.cz

Další články

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: