Témata
Reklama

ATRAKTIVNÍ PROJEKTY Univerzita v krásné perspektivě

Zahájení letošního akademického roku na Masarykově univerzitě v Brně bylo právem slavnostní. Byla totiž dokončena Modrá etapa výstavby univerzitního kampusu. Trvala necelé dva roky a představuje investici 1,56 miliardy korun.

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

Tato část zahrnuje budovu Knihovny univerzitního kampusu, tři pavilony pro Lékařskou fakultu, čtyři pavilony pro Přírodovědeckou fakultu a pavilon biomodelů. Dokončena byla také důležitá technická zařízení a spojovací koridory, jako například nadzemní lávka nad ulicí Kamenice. Univerzita získala nové prostory pro dalších zhruba 160 zaměstnanců a více než 1400 studentů.

Reklama
Reklama
V Brně vyrůstá nádherný areál Masarykovy univerzity.
Také interiéry jsou originálně řešeny.
Ústředním bodem knihovny je atraktivní prosvětlený pult z materiálu Corian.

V půli cesty

Dostavěna je zhruba polovina z celkového rozsahu plánované výstavby. Mezi architektonicky nejzajímavější objekty této etapy patří Knihovna univerzitního kampusu (KUK), která je umístěna v pavilonu A9 na křižovatce kampusových cest. KUK bude poskytovat knihovnické, informační a další služby nejen studentům a učitelům, ale také veřejnosti. Celková kapacita včetně podzemních skladových prostor je projektována pro půl milionu svazků. V různých typech studoven včetně počítačových je k dispozici přes 560 studijních míst. V budově je i akademické knihkupectví a občerstvení. Budova nese jméno brněnského podnikatele Pavla Kohna, jehož dědici přispěli k vyřešení otázky vlastnictví pozemků potřebných pro stavbu kampusu.

Z pracovišť Lékařské fakulty získaly v nově dokončených pavilonech místo Biologický ústav, Biochemický ústav a Ústav patologické fyziologie. Do nových pavilonů pro Přírodovědeckou fakultu se přestěhovaly Ústav biochemie a Ústav chemie. V právě otevřených prostorách sídlí také společné výukové laboratoře. Pro zajištění technických funkcí kampusu je důležité vybudování speciálního integrovaného centra pro řízení a monitorování energetických zdrojů.

Všechny objekty a přístupové cesty jsou bezbariérové. Orientační systém pamatuje i na sluchově a zrakově postižené studenty. Neslyšícím slouží standardní vizuální a textová navigace. Nevidomým zajišťuje podporu kombinace tří navigačních prvků, a to vodicí linie, zvuková a hmatová navigace.

Příjemný gastronomický, ale i estetický zážitek nabídne kavárna, originálně situovaná do kryté lávky nad ulicí Kamenice.

Generálním dodavatelem Modré etapy bylo sdružení společností OHL ŽS, a. s., a Obrascón Huarte Lain, S. A. Řízení stavby má od roku 2003 na starosti společnost Bovis Lend Lease, a. s. Generálním projektantem stavby je společnost A Plus Brno, a. s.

Centrální bod knihovny

Významný brněnský architekt a designér Ing. arch. Vladimír Ambroz, majitel firmy A.M.O.S. Design, je spoluautorem i realizátorem vizuálně i technicky velmi zdařilého pultu centra informací v knihovně budovy A9 o rozměrech 9,3 x 3,5 metru.

„Jako materiál jsem zvolil Corian v barvě Ice White firmy DuPont,“ řekl nám ing. arch. Ambroz. „Jednak s ním mám dobrou zkušenost z jiných realizací, ale hlavně proto, že jej lze slabě podsvítit. Celý objekt se díky tomuto prosvětlení stal nejzřetelnějším centrálním bodem v interiéru knihovny. Při realizaci bylo nejtěžší docílit toho, aby se při mírném prosvětlení Corianu minimalizovala viditelnost nosné konstrukce. Stejnoměrného prosvícení jsme dosáhli použitím neonové trubice.“

Staví se budoucnost

Univerzitní kampus se začal stavět v roce 2004. Jako první byly v září 2005 dokončeny čtyři pavilony Integrovaných laboratoří biomedicínských technologií (ILBIT), kde v současnosti pracuje na 150 zaměstnanců a 600 studentů. Dalším krokem byla stavba Akademického výukového a výzkumného areálu (AVVA), jehož prvních dvanáct objektů bylo postaveno v rámci právě dokončené Modré etapy. V současnosti se připravuje stavba dalších 19 objektů, souhrnně označovaných jako Žlutozelená etapa. Zahrnuje výukové centrum, další pavilony pro Lékařskou fakultu a Přírodovědeckou fakultu, budovu děkanátů, dvě sportovní haly a pavilony pro Fakultu sportovních studií, ale také dopravní terminál u hlavního vstupu do kampusu. Celkem jde o realizaci výstavby za přibližně 1,75 miliardy korun.

Prosvětlený pult z materiálu Corian

Po dokončení v roce 2008 má univerzitní městečko sloužit 5000 studentů a 1000 vysokoškolských pedagogů a vědecko-výzkumných pracovníků Lékařské fakulty, Přírodovědecké fakulty a Fakulty sportovních studií.

Náklady na stavbu celého kampusu jsou vyčísleny na 5,1 miliardy korun. Z toho dotace poskytovaná prostřednictvím ministerstva školství tvoří 1,9 miliardy korun. Téměř 300 milionů na inženýrské sítě a technickou infrastrukturu poskytlo město Brno. Významným zdrojem financování projektu je i půjčka Evropské investiční banky ve výši 95 milionů eur na období 25 let, díky níž český stát kryje financování projektu ze státního rozpočtu.

Karel Sedláček

Unikátní senzory

Letos už po sedmé udělil Německý odborný svaz pro senzoriku AMA u příležitosti výstavy Sensor+Test 2007, která se koná v Norimberku, Cenu za inovaci, jež je dotována 10 tisíci eur. Porota pod vedením prof. dr. A. Schütze z univerzity v Saarbrückenu cenu rozdělila mezi dva atraktivní exponáty. Oceněn byl MIROS - Micro Mechanical Oxygen Sensor, který vyvinula a vyrobila společnost ABB Automation Německo. Měření obsahu kyslíku se vyžaduje především při kontrole kouřových plynů vznikajících při spalování fosilních paliv v klasických elektrárnách, při měření výfukových plynů při zkouškách motorů nebo malých spalovacích zařízení a v neposlední řadě i v řadě technologických procesů, například v chemickém průmyslu. Dosud byla tato měření obtížná a málo ekonomická, protože detektory byly drahé, málo odolávaly korozi a výsledky dodávaly pomalu. Nový mikromechanický senzor se vyznačuje optimálním řešením pouzdra, což zmenšuje jeho rozměry a prodlužuje živnost i v agresivním prostředí. Nový koncept umožňuje automatizovat jeho výrobu, takže senzor najde uplatnění také v nových aplikacích.

Senzor Miros je efektivní i ekonomický.

Oceněn byl rovněž Holočip, miniaturní optický spektrometrický senzor se syntetickým holografickým zrcadlem od norské firmy OptoSense. Tato holografická technologie zaplňuje mezeru mezi optickou spektroskopií na jedné straně a diskrétními systémy na bázi filtrů na straně druhé. Zrcadlo se syntetickým hologramem, který je díky použití konveční výrobní techniky vyroben relativně levně, generuje více spekter s definovaným prostorovým natočením, takže mechanický skener může být nasazen kolmo ke spektru. Na rozdíl od spektrometru nevyžaduje novinka tak vysokou mechanickou preciznost, a přitom dosahuje vyšší výkonnosti, než s jakou pracují konveční systémy filtrů. Rozšířily se také možnosti uplatnění, například při detekci plastických hmot v recyklačních procesech, při infračerveném měření složení plynů, ale také v medicíně a v biotechnologiích.

Příští ročník výstavy a kongresu Sensor+Test se koná v Norimberku 6. – 8. května 2008.

AIDA nové generace

Objednávkou čtyř nových lodí vytváří společnost AIDA Cruises novou generaci rekreačních luxusních lodí. Každá si vyžádá náklady ve výši 315 milionů eur a podle nového konceptu nabízí prostor pro 1025 kabin. Dvě třetiny z nich mají balkon. Nové prvky, jako divadelní sál, pohyblivá skleněná střecha a veliké bazény s umělými vlnami, zlepšují komfort cestujících. Tři paluby o rozloze 3000 čtverečních metrů nabízejí zábavná vystoupení, kasino, bary a zimní zahrady. Na lodi vysílá vlastní rozhlasová a televizní stanice. Velký prostor se také věnuje sportu a relaxačním aktivitám. Zasklené bazény vytvářejí perfektní klima za každého počasí. Na jiných palubách jsou prostory pro volejbal, golf i jogging. Řada restaurací, samoobsluh, kaváren, cukráren a vináren nabízí nejatraktivnější gastronomické lahůdky z celého světa.

Na lodi vysílá vlastní rozhlasová a televizní stanice.

První loď, která má 13 palub, je dlouhá 252 metrů, široká 32,2 m a její ponor činí 7,3 m, se jmenuje AIDAdiva a byla slavnostně pokřtěna v Hamburku koncem letošního dubna. Pojme maximálně 2500 cestujících! Druhá se nyní dokončuje a při křtu, který je plánován na jaro roku 2008, získá jméno AIDAbella. Třetí a čtvrtá loď budou spuštěny v letech 2009 a 2010.

-ks-

Reklama
Vydání #11
Kód článku: 71115
Datum: 21. 11. 2007
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Seriál
Firmy
Související články
Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Související články
Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Knižní tipy

Knižní tipy pro čtenáře MM Průmyslového spektra

Česká trsátka rozeznívají struny na celém světě

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Jaderné elektrárny ze zakonzervovaných stavenišť

S projekty výstavby jaderných elektráren, které byly na několik let, někdy i desítek let zakonzervovány, se můžeme setkat po celém světě. Některé z nich se podařilo dokončit a mohou tak plnit svou roli v nízkoemisní výrobě elektřiny.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Hokejové puky z Kateřinic zamířily na olympiádu

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Reaktor Argus-M - fénix jaderné medicíny

Díky stárnutí jaderných reaktorů, které produkují nejpoužívanější radiofarmaka, dochází k obnovení zájmu o polozapomenutý typ reaktorů, které mají palivo rozpuštěné ve vodě. Ruská korporace Rosatom vstupuje na mezinárodní trh s reaktory Argus-M.

Letem technickým světem

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat pouze svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměření a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit