Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> ATRAKTIVNÍ PROJEKTY Univerzita v krásné perspektivě
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

ATRAKTIVNÍ PROJEKTY Univerzita v krásné perspektivě

Zahájení letošního akademického roku na Masarykově univerzitě v Brně bylo právem slavnostní. Byla totiž dokončena Modrá etapa výstavby univerzitního kampusu. Trvala necelé dva roky a představuje investici 1,56 miliardy korun.

Tato část zahrnuje budovu Knihovny univerzitního kampusu, tři pavilony pro Lékařskou fakultu, čtyři pavilony pro Přírodovědeckou fakultu a pavilon biomodelů. Dokončena byla také důležitá technická zařízení a spojovací koridory, jako například nadzemní lávka nad ulicí Kamenice. Univerzita získala nové prostory pro dalších zhruba 160 zaměstnanců a více než 1400 studentů.

Anotace
V Brně vyrůstá nádherný areál Masarykovy univerzity.

Anotace
Také interiéry jsou originálně řešeny.

Anotace
Ústředním bodem knihovny je atraktivní prosvětlený pult z materiálu Corian.

V půli cesty

Dostavěna je zhruba polovina z celkového rozsahu plánované výstavby. Mezi architektonicky nejzajímavější objekty této etapy patří Knihovna univerzitního kampusu (KUK), která je umístěna v pavilonu A9 na křižovatce kampusových cest. KUK bude poskytovat knihovnické, informační a další služby nejen studentům a učitelům, ale také veřejnosti. Celková kapacita včetně podzemních skladových prostor je projektována pro půl milionu svazků. V různých typech studoven včetně počítačových je k dispozici přes 560 studijních míst. V budově je i akademické knihkupectví a občerstvení. Budova nese jméno brněnského podnikatele Pavla Kohna, jehož dědici přispěli k vyřešení otázky vlastnictví pozemků potřebných pro stavbu kampusu.

Z pracovišť Lékařské fakulty získaly v nově dokončených pavilonech místo Biologický ústav, Biochemický ústav a Ústav patologické fyziologie. Do nových pavilonů pro Přírodovědeckou fakultu se přestěhovaly Ústav biochemie a Ústav chemie. V právě otevřených prostorách sídlí také společné výukové laboratoře. Pro zajištění technických funkcí kampusu je důležité vybudování speciálního integrovaného centra pro řízení a monitorování energetických zdrojů.

Všechny objekty a přístupové cesty jsou bezbariérové. Orientační systém pamatuje i na sluchově a zrakově postižené studenty. Neslyšícím slouží standardní vizuální a textová navigace. Nevidomým zajišťuje podporu kombinace tří navigačních prvků, a to vodicí linie, zvuková a hmatová navigace.

Příjemný gastronomický, ale i estetický zážitek nabídne kavárna, originálně situovaná do kryté lávky nad ulicí Kamenice.

Generálním dodavatelem Modré etapy bylo sdružení společností OHL ŽS, a. s., a Obrascón Huarte Lain, S. A. Řízení stavby má od roku 2003 na starosti společnost Bovis Lend Lease, a. s. Generálním projektantem stavby je společnost A Plus Brno, a. s.

Centrální bod knihovny

Významný brněnský architekt a designér Ing. arch. Vladimír Ambroz, majitel firmy A.M.O.S. Design, je spoluautorem i realizátorem vizuálně i technicky velmi zdařilého pultu centra informací v knihovně budovy A9 o rozměrech 9,3 x 3,5 metru.

„Jako materiál jsem zvolil Corian v barvě Ice White firmy DuPont,“ řekl nám ing. arch. Ambroz. „Jednak s ním mám dobrou zkušenost z jiných realizací, ale hlavně proto, že jej lze slabě podsvítit. Celý objekt se díky tomuto prosvětlení stal nejzřetelnějším centrálním bodem v interiéru knihovny. Při realizaci bylo nejtěžší docílit toho, aby se při mírném prosvětlení Corianu minimalizovala viditelnost nosné konstrukce. Stejnoměrného prosvícení jsme dosáhli použitím neonové trubice.“

Staví se budoucnost

Univerzitní kampus se začal stavět v roce 2004. Jako první byly v září 2005 dokončeny čtyři pavilony Integrovaných laboratoří biomedicínských technologií (ILBIT), kde v současnosti pracuje na 150 zaměstnanců a 600 studentů. Dalším krokem byla stavba Akademického výukového a výzkumného areálu (AVVA), jehož prvních dvanáct objektů bylo postaveno v rámci právě dokončené Modré etapy. V současnosti se připravuje stavba dalších 19 objektů, souhrnně označovaných jako Žlutozelená etapa. Zahrnuje výukové centrum, další pavilony pro Lékařskou fakultu a Přírodovědeckou fakultu, budovu děkanátů, dvě sportovní haly a pavilony pro Fakultu sportovních studií, ale také dopravní terminál u hlavního vstupu do kampusu. Celkem jde o realizaci výstavby za přibližně 1,75 miliardy korun.

Anotace
Prosvětlený pult z materiálu Corian

Po dokončení v roce 2008 má univerzitní městečko sloužit 5000 studentů a 1000 vysokoškolských pedagogů a vědecko-výzkumných pracovníků Lékařské fakulty, Přírodovědecké fakulty a Fakulty sportovních studií.

Náklady na stavbu celého kampusu jsou vyčísleny na 5,1 miliardy korun. Z toho dotace poskytovaná prostřednictvím ministerstva školství tvoří 1,9 miliardy korun. Téměř 300 milionů na inženýrské sítě a technickou infrastrukturu poskytlo město Brno. Významným zdrojem financování projektu je i půjčka Evropské investiční banky ve výši 95 milionů eur na období 25 let, díky níž český stát kryje financování projektu ze státního rozpočtu.

Karel Sedláček

Unikátní senzory

Letos už po sedmé udělil Německý odborný svaz pro senzoriku AMA u příležitosti výstavy Sensor+Test 2007, která se koná v Norimberku, Cenu za inovaci, jež je dotována 10 tisíci eur. Porota pod vedením prof. dr. A. Schütze z univerzity v Saarbrückenu cenu rozdělila mezi dva atraktivní exponáty. Oceněn byl MIROS - Micro Mechanical Oxygen Sensor, který vyvinula a vyrobila společnost ABB Automation Německo. Měření obsahu kyslíku se vyžaduje především při kontrole kouřových plynů vznikajících při spalování fosilních paliv v klasických elektrárnách, při měření výfukových plynů při zkouškách motorů nebo malých spalovacích zařízení a v neposlední řadě i v řadě technologických procesů, například v chemickém průmyslu. Dosud byla tato měření obtížná a málo ekonomická, protože detektory byly drahé, málo odolávaly korozi a výsledky dodávaly pomalu. Nový mikromechanický senzor se vyznačuje optimálním řešením pouzdra, což zmenšuje jeho rozměry a prodlužuje živnost i v agresivním prostředí. Nový koncept umožňuje automatizovat jeho výrobu, takže senzor najde uplatnění také v nových aplikacích.

Anotace
Senzor Miros je efektivní i ekonomický.

Oceněn byl rovněž Holočip, miniaturní optický spektrometrický senzor se syntetickým holografickým zrcadlem od norské firmy OptoSense. Tato holografická technologie zaplňuje mezeru mezi optickou spektroskopií na jedné straně a diskrétními systémy na bázi filtrů na straně druhé. Zrcadlo se syntetickým hologramem, který je díky použití konveční výrobní techniky vyroben relativně levně, generuje více spekter s definovaným prostorovým natočením, takže mechanický skener může být nasazen kolmo ke spektru. Na rozdíl od spektrometru nevyžaduje novinka tak vysokou mechanickou preciznost, a přitom dosahuje vyšší výkonnosti, než s jakou pracují konveční systémy filtrů. Rozšířily se také možnosti uplatnění, například při detekci plastických hmot v recyklačních procesech, při infračerveném měření složení plynů, ale také v medicíně a v biotechnologiích.

Příští ročník výstavy a kongresu Sensor+Test se koná v Norimberku 6. – 8. května 2008.

AIDA nové generace

Objednávkou čtyř nových lodí vytváří společnost AIDA Cruises novou generaci rekreačních luxusních lodí. Každá si vyžádá náklady ve výši 315 milionů eur a podle nového konceptu nabízí prostor pro 1025 kabin. Dvě třetiny z nich mají balkon. Nové prvky, jako divadelní sál, pohyblivá skleněná střecha a veliké bazény s umělými vlnami, zlepšují komfort cestujících. Tři paluby o rozloze 3000 čtverečních metrů nabízejí zábavná vystoupení, kasino, bary a zimní zahrady. Na lodi vysílá vlastní rozhlasová a televizní stanice. Velký prostor se také věnuje sportu a relaxačním aktivitám. Zasklené bazény vytvářejí perfektní klima za každého počasí. Na jiných palubách jsou prostory pro volejbal, golf i jogging. Řada restaurací, samoobsluh, kaváren, cukráren a vináren nabízí nejatraktivnější gastronomické lahůdky z celého světa.

Anotace
Na lodi vysílá vlastní rozhlasová a televizní stanice.

První loď, která má 13 palub, je dlouhá 252 metrů, široká 32,2 m a její ponor činí 7,3 m, se jmenuje AIDAdiva a byla slavnostně pokřtěna v Hamburku koncem letošního dubna. Pojme maximálně 2500 cestujících! Druhá se nyní dokončuje a při křtu, který je plánován na jaro roku 2008, získá jméno AIDAbella. Třetí a čtvrtá loď budou spuštěny v letech 2009 a 2010.

-ks-

Další články

Zajímavosti ve vědě a technice

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: