Témata
Reklama

Atraktivní projekty - Včas zjistit nádory

První integrovaný MR-PET systém pro zobrazení celého lidského těla - Biograph mMR současně využívá data magnetické rezonance a molekulárního zobrazování (mMR).

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

Tento revoluční přístroj, který v současnosti prochází klinickými zkouškami, se skládá ze skeneru magnetické rezonance a integrovaného detekčního systému pro molekulární zobrazování – pozitronovou emisní tomografii (PET). Jeho architektura umožňuje, aby se oba systémy chovaly jako systém jediný, což lékařům významně rozšiřuje možnosti zobrazení lidského těla. Této schopnosti využívají lékaři zvláště v neurologii, onkologii a kardiologii.

Reklama
Reklama
Integrovaný MR-PET systém pro zobrazení celého lidského těla současně využívá data magnetické rezonance a molekulárního zobrazování.

Zcela nové příležitosti

V tomto novém hybridním systému, který využívá sílu magnetického pole 3 tesly, se vývojovým pracovníkům úplně poprvé podařilo zaznamenávat současně data ze zobrazovacích technologií MR (magnetická rezonance) a PET (pozitronová emisní tomografie), a to prostřednictvím jednoho systému pro celé tělo. Současná akvizice dat MR a PET dat přináší nové příležitosti pro zobrazovací metody v medicíně. Zatímco MR poskytuje znamenité morfologické a funkční podrobnosti o lidské tkáni, PET se pouští ještě dále a zkoumá lidské tělo na úrovni buněčné aktivity a metabolismu.

Tento systém se může v budoucnu stát zvlášť hodnotným nástrojem pro identifikaci neurologických, onkologických a kardiologických patologických podmínek a pro poskytování pomoci při plánování odpovídající léčby. Přístroj také otevírá nové příležitosti pro výzkum, například pro vývoj nových biologických značkovacích látek nebo nových terapeutických přístupů.

Společnost Siemens představila tuto novou technologii na 96. vědeckém setkání a výroční konferenci Radiological Society of North America (RSNA) a na Evropském radiologickém kongresu (ECR) ve Vídni. Přístroj byl již instalován v univerzitní nemocnici spadající pod Mnichovskou technickou univerzitu.

„Společně s našimi partnery ze společnosti Siemens vstupujeme do nového světa diagnostického zobrazování,“ řekl prof. dr. Markus Schwaiger, ředitel Kliniky nukleární medicíny v Univerzitní nemocnici. „Zahájili jsme klinické zkoušky přístroje Biograph mMR, jejichž cílem je diagnostikovat onemocnění ve velmi raném stadiu, abychom viděli, jak nemoc postupuje, a abychom mohli tyto informace použít pro vyvíjení terapeutických plánů, které jsou precizně zacíleny na konkrétního pacienta. Kromě toho plánujeme tento systém používat pro dlouhodobé monitorování onkologických pacientů, protože výrazně snižuje expozici záření.“

Současná akvizice obou druhů dat

MR a PET se staly zavedenou součástí každodenní zdravotnické péče a prokázaly, že jsou cennými klinickými diagnostickými nástroji. Integrace těchto dvou technologií do jediného systému schopného současné akvizice obou druhů dat má potenciál způsobit převrat v diagnostice mnoha onemocnění. Počáteční výzkum naznačuje, že pomocí tohoto systému může molekulární MR „naskenovat“ celé tělo při kombinovaných vyšetřeních za méně než třicet minut, přičemž v případě po sobě následujících vyšetřeních MR a PET to trvalo nejméně jednu hodinu.

Výrobce předpokládá široké spektrum klinických aplikací pro molekulární MR, včetně rané identifikace a určování stadia maligních nádorů, plánování léčby (včetně plánování chirurgických zákroků) a kontroly léčby.

Až dosud bylo téměř nemožné integrovat MR a PET technologie – tradiční PET detektory, které využívají trubice fotonásobičů, nemohly být používány v silném magnetickém poli generovaném MR systémy. Integrace byla dále omezena nedostatkem místa uvnitř MR přístroje. Proto bylo MR-PET zobrazování výsledkem dvou po sobě jdoucích samostatných skenů se značnou časovou prodlevou. Se systémem Biograph představuje Siemens první molekulární MR systém pro klinický výzkum, který integruje MR a kompaktní specializované PET detektory.

Podtisk Muzea jako architektonické atrakce

Mnozí američtí milionáři, když chtějí ukázat svou šlechetnost, sponzorují různá muzea. Kromě rozšiřování sbírek se zaměřují také na výstavbu nebo rekonstrukci uměleckých stánků a dávají tak příležitost architektům a jejich fantazii.

Atraktivní řešení vody, pavilonů a mostů ze skla a dřeva

Křišťálové mosty v přírodě

Jeden z důkazů tohoto konstatování se představí široké veřejnosti letos na podzim, přesně 11. 11. 2011. Je to podstatné rozšíření muzea amerického umění. Crystal Bridges Museum of American Art se nachází v městě Bantoville v Arkansasu, v oblasti, která v posledních letech prožívá bouřlivý rozvoj. Své jméno získalo podle nedalekého pramene a podle atraktivního řešení pavilonů a mostů ze skla a dřeva, které navrhl známý architekt Moshe Safdie (73). Narodil se v Izraeli, ale ve svých 15 letech odešel do Kanady. Poprvé na sebe výrazně upozornil projektem Habitat na světové výstavě Expo 1967 v Montrealu. Od té doby vytvořil řadu atraktivních architektonických kreací, jako je muzeum v Jeruzalémě, veřejná knihovna v Salt Lake City a mnoho dalších. Centrum areálu o rozloze 9 300 metrů čtverečních tvoří dvě propojená jezírka. V budovách budou galerie i přednáškové sály a v zahradě nejen zajímavé stromy a květiny, ale i sochy a letní divadlo pro 250 diváků. Stálá kolekce bude obsahovat nejlepší ukázky amerického umění od koloniální éry po současnou tvorbu.

Architekt Moshe Safdie má cit pro spojení architektury a přírody

Projekt v roce 2005 zahájila nejbohatší žena světa Alice Waltonová (62), dcera zakladatele řetězce obchodních domů Wal-Mart. Sama věnovala na tento projekt 317 milionů dolarů. Může si to dovolit, protože podle žebříčku nejbohatších lidí světa časopisu Forbes stojí na 16. příčce a její majetek se odhaduje na 20,6 miliardy dolarů. Náklady na výstavbu dále rostou, zvláště díky nákupům nových uměleckých děl. Další donátoři přispěli asi 150 miliony dolarů, ale to stále nestačí a paní Waltonová bude muset sáhnout do sejfu ještě hlouběji.

Celkový pohled na Crystal Bridges Museum of American Art

Jistě není bez zajímavosti, že Sam Walton založil společnost diskontních obchodních domů v roce 1962 a v roce 1972 se s jejími akciemi začalo obchodovat na newyorské burze. Dnes její obrat přesahuje 400 miliard dolarů a je pravděpodobně největší nadnárodní korporací. Pouze v USA má 34 000 prodejen, do kterých týdně zavítá přes sto milionů Američanů (tedy asi každý třetí). Wal-Mart má 6 000 celosvětových dodavatelů a dva miliony zaměstnanců. Je také jednou z korporací stojících za projektem výroby RFID čipů místo cenovek, s perspektivou vyrábět tak malé a levné (pasivní) RFID čipy, aby je bylo možné umístit na každý kus zboží, které tato společnost prodává. Wal-Mart bývá kritizován za to, že vlivem silné konkurence v konečném důsledku způsobuje krach menších obchodů okolo nově postavených hypermarketů. Potlačuje i činnost odborů (spory často končí propouštěním, někdy až na hranici zákona). Neblaze proslulá je jeho mzdová politika. Nejmenší americké platy u této společnosti se pohybují kolem 13 tisíc dolarů ročně proti státnímu průměru 36 tisíc dolarů.

Závoj a sklepení

Nové nádherné muzeum vyrůstá také v Los Angeles díky nadaci Eli Broada (78), který je podle časopisu Forbes sice až na 42. místě listiny nejbohatších lidí světa, ale jeho soukromý majetek také není zanedbatelný – téměř šest miliard dolarů. Vydělal je ve stavebnictví a pojišťovnictví. Se svou ženou Edythe založil nadaci Broad Art Foundation a prosluli jako velcí podporovatelé umění. Vlastní více než 2 000 uměleckých děl, mezi nimiž jsou taková jména jako Jeff Koons, Jasper Johns, Andy Warhol, Jean Michel Basquiat, Roy Lichtenstein, Cindy Sherman a Joseph Beuys.

Nové nádherné muzeum nadace Broad Art Foundation se začne stavět v Los Angeles.

Půjčují je po celém světě a nyní budou mít po letech konečně vlastní budovu. Dlouho vybírali vhodné místo. Uvažovali o Santa Monice, ale nakonec se rozhodli pro Los Angeles. Za nájem pozemku na 99 let naproti koncertní hale Walta Disneyho nabídl městu sedm milionů dolarů. Podle listu Los Angeles Time chtěl původně zaplatit – jak je u amerických kulturních zařízení běžné – symbolický jeden dolar. Odpovědní úředníci tuto nabídku odmítli a tak miliardář Broad cenu zvýšil. Samotná stavba však přijde na 100 milionů dolarů a provoz na dalších 200 milionů.

Pohled do interiéru přízemí

Zatím je v centru města u Grand Avenue jen volný prostor, ale už letos na podzim má začít výstavba a muzeum má být otevřeno koncem roku 2012, což je ovšem šibeniční termín i na americké poměry.

Zatím byl představen ambiciózní projekt z newyorského ateliéru Diller Scofidio + Renfro. Upoutá především atraktivní konstrukcí. Bílý šestihran nese název Veil and Vault (Závoj a sklepení). První dvě podlaží zahrnující kavárnu a knihkupectví jsou z betonu, horní prostory jsou kryty pouze lehkou voštinovou konstrukcí. V budově bude dost prostoru pro výstavy i archiv a knihovnu. Důležitou roli hraje v celém projektu světlo.

Karel Sedláček

pressin@iol.cz

On-line verzi časopisu MM Průmyslové spektrum si můžete nově zakoupit v digitální trafice PUBLERO

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 110607
Datum: 09. 06. 2011
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Seriál
Firmy
Související články
Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Související články
Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Letem technickým světem

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat pouze svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměření a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Letem technickým světem VI

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat jen svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměřeni a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Letem technickým světem IV

Každý den nás překvapuje zprávami z vědecko-technické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat pouze svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměřeni a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Supravodič, to je 8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Poměrně dobře je známo, že Velký hadronový urychlovač v CERNu používá supravodivé magnety a že je bude používat i tokamak ITER. Jak je to však s použitím supravodičů v dalších vědeckých zařízeních? Kdy byl použit supravodič poprvé?

Hyperrychlost pro superspolehlivost

Rosatom vyvíjí a používá superpočítače schopné provést stovky trilionů operací za sekundu.

Strašidlo jménem (umělá) inteligence

Světem obchází strašidlo umělé inteligence. Jinak řečeno stroj, který se stane chytřejším než člověk a ovládne život na planetě Zemi. Je to vlastně strach z technického pokroku, který se dá interpretovat také jako obava z odcizení nebo z tajemné propasti lidské mysli.

Umělé svaly, část 3: Dielektrické elastomery, 2. díl

Náš seriál pokročil do 21. století, ve kterém se téma umělých svalů stále častěji spojuje s technologií dielektrických elastomerů. Mobilní roboti, výrobní stroje, linky, dopravníky… všude zde se nabízí jejich využití. 2. díl je pokračováním a dokončením tématu dielektrických elastomerů

Zvídavé neutrony

Teroristické útoky v Belgii ukázaly, že v kontrole zavazadel v dopravních terminálech jsou povážlivé rezervy. Nadějí mohou být neutronové skenery, které oproti klasickým bezpečnostním rámům a rentgenům dokážou odhalit i samotnou výbušninu.

Umělé svaly; část 3. Dielektrické elastomery, část 1.

Náš seriál pokročil do 21. století, ve kterém se téma umělých svalů stále častěji spojuje s technologií dielektrických elastomerů. Mobilní roboti, výrobní stroje, linky, dopravníky… všude zde se nabízí jejich využití.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit