Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Atraktivní projekty: Vídeň jedničkou mezi Smart Cities
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Atraktivní projekty: Vídeň jedničkou mezi Smart Cities

První celosvětové porovnání měst z hlediska inovace, technologií a kvality života, tzv. Smart Cities, označuje Vídeň jako číslo 1. Tento seznam zahrnující světová velkoměsta sestavil americký klimatolog Boyd Cohen a publikoval jej v on-line magazínu Co.Exist.

Pojem Smart City se stále častěji objevuje v evropském i světovém kontextu s pozitivním podtextem. Co si však pod tímto názvem máme představovat?


Vídeň se umístila na prvním místě v seznamu Smart Cities.

„Především je to kontinuální proces,“ řekla mi na začátku setkání na vídeňské radnici dipl.-Ing. Ina Homeier-Mendes, která má na starosti rozvoj města a plánování. „Jedná se o efektivní využívání jak dosavadních zdrojů a systémů, tak jejich propojování s nejnovějšími technologiemi s příznivými ekologickými dopady. Hovoříme jak s představiteli ekonomiky města, tak s řadovými občany, sbíráme názory, hledáme řešení a hned se je snažíme aplikovat v praxi. Domnívám se, že naším hlavním úkolem je vysvětlit lidem, o co jde, aby se tohoto procesu aktivně účastnili, aby se s ním identifikovali.“

Ekologicky a ekonomicky

Za prioritu považuje tento program vídeňský starosta Dr. Michael Häupl. Již loni se pod jeho záštitou uskutečnilo setkání více než stovky odborníků z hospodářské sféry, ale i z oblasti výzkumu, energetiky, mobility a správy Vídně. Výsledkem dvoudenního intenzivního jednání bylo rozpracování dalšího rozvoje města.
Můžeme tedy konstatovat, že základním cílem atraktivního projektu Smart City je vysoká kvalita života za rozumného využívání zdrojů. Zajímavým a významným efektem je přitom snižování nákladů, respektive výhodnější využívání finančních zdrojů, což potřebuje každé město.

Projekt Smart City Wien je společná aktivita města Vídeň, Vídeňských energetických podniků (Wiener Stadtwerke), dalších vídeňských firem a organizací a vídeňských výzkumných zařízení. V rámci evropského programu SET-Plan (Strategické energetické technické plánování) se Vídeň aktivně účastní na vývoji nových integračních řešení,“ řekla nám dipl.-Ing. Ina Homeier-Mendes.

Na žebříčku měst, která výhodně využívají inovační technologie, aby šetřila peníze i energii, rozšiřují nabídku služeb a zvyšují kvalitu života, se podle klimatologického stratéga Boyda Cohena nachází na prvním místě metropole Rakouska. Za Vídní se na druhé příčce umístilo Toronto a na třetím místě Paříž. Následují New York, Londýn, Tokio, Kodaň, Hongkong a Barcelona.

Podívejme se na některé projekty, které ve Vídni přispívají k příjemnějšímu životu.

Unikátní fotovoltaická elektrárna

Začátkem května zažila Vídeň atraktivní událost. S velkou slávou otevřeli představitelé města fotovoltaickou elektrárnu. To by nebylo nic tak zvláštního, kdyby to nebyla první fotovoltaická elektrárna, na níž se podílejí samotní občané.

Jen dva měsíce po oficiální prezentaci nového systému společnosti Wien Energy bylo toto zařízení – přímo transformující sluneční energii v elektrickou – uvedeno do provozu. Je umístěno na volné ploše u elektrárny Donaustadt.


Občané si koupili fotovoltaickou elektrárnu.

Na prostranství 8 000 čtverečních metrů je rozmístěno celkem 2 100 fotovoltaických modulů, jež mají solární plochu asi 3 360 m2 o výkonu 500 kilowattpeaků (kWp). Názvem peak watt se označuje špičkový výkon fotovoltaické elektrárny.

Moduly budou pokrývat spotřebu 200 vídeňských domácností a celkem budou ročně dodávat 500 tisíc kWh elektrické energie. Do podzimu vyrostou ve Vídni čtyři takové elektrárny o celkovém výkonu 2 000 kWp. Budou postaveny na čtyřech různých místech a budou tak zásobovat ekologickou energií 800 vídeňských domácností.

Pro ovzduší to znamená roční úsporu 800 tun CO2. Za dva roky by měl být solární výkon 25 000 kWp, což představuje úsporu 10 tisíc tun CO2.

Občané si koupili elektrárnu

Asi 80 % Vídeňáků bydlí v nájemních bytech. Ne každý má tedy možnost instalovat si na střechu solární panely a využívat alternativní energii. Ale rád by přitom přispěl k dalšímu zlepšení klimatických poměrů ve městě.

„Proto jsme se rozhodli nabídnout spoluobčanům spolupráci,“ řekl pan Klemens Neubauer, vedoucí fotovoltaických projektů společnosti Wien Energie. „Vzhledem k tomu, že fotovoltaické elektrárny nemají velkou kapacitu, nezvolili jsme tradiční postup, jakým je například podíl ve firmě. Podle způsobu, který se již osvědčil v Německu, jsme nabídli občanům možnost koupit si část zařízení a zpětně nám ji pronajmout.“

Projekt se začal připravovat už loni a začátkem letošního roku představilo vedení Vídně občanům zajímavou šanci. Z celkového počtu 2 100 panelů si každý obyvatel může koupit až deset panelů. Tento prodej není totiž určen pro velké investory, ale pro obyčejné lidi. Počet panelů na prodej vůbec nebyl zvolen náhodně. Průměrná spotřeba vídeňské domácnosti v nájemním bytě činí totiž ročně 2 500 kWh elektrické energie a právě tolik energie pokryje deset fotovoltaických panelů.
Polovina panelu stojí 475 eur a celý panel 950 eur. Ti, kteří takto získali panely, pronajímají je zpětně společnosti Wien Energie a z této své investice získávají tak ročně zhodnocení 3,1 %. Smlouva se uzavírá minimálně na pět let, ale je možné ji vypovědět i dřív. Po ukončení životnosti panelu, tedy asi po 25 letech, odkoupí Wien Energie panely za původní cenu.

Wien Energie je největší regionální dodavatel energie v Rakousku. Zásobuje elektřinou, plynem a teplem více než dva miliony lidí, ale také průmysl, obchod a 4 500 zemědělských podniků ve Vídni, Dolním Rakousku a Burgenlandu (Burgenlandsko). Uvažuje o tom, že by tento způsob pronájmu fotovoltaických panelů nabídl i dalším rakouským městům.

Využití biomasy

Hovoří-li se o biomase, nelze nevzpomenout na jednu představitelku českých Zelených, která se v televizi ztrapnila neschopností vysvětlit tento pojem.
Jednoduše řečeno, jedná se o spalování nekvalitní dřevní hmoty.

Rakousko je ze 47 procent pokryto lesy a patří tedy k nejlesnatějším zemím Evropy. „Není proto divu, že při hledání nových energetických zdrojů se už před několika lety obrátila pozornost ke spalování dřeva,“ řekl dr. Thomas Strauss, když mne přivítal ve spalovně biomasy na vídeňském předměstí Simmering. „Zpracováváme pouze lesní biomasu, která se dnes sváží z okolních lesů, ze vzdálenosti většinou do sta kilometrů, ale někdy i z větší dálky.“ Lesní odpad se zpracovává buď přímo u lesa, nebo se sváží do úpravny v těsné blízkosti Spalovny biomasy. Speciálně upravené dřevní hmoty ve formě dřevěných štěpků 4 x 4 cm se každou hodinu spálí 24 tun.


Zpracování dřevěné biomasy

Spalovna biomasy byla v době uvedení do provozu v roce 2006 největší a nejmodernější v Evropě a vyžádala si náklad 55 milionů eur. Za těch šest let sice ztratila své prvenství, v Evropě jsou už větší podobná zařízení, ale pořád patří k nejlepším. Účinnost se pohybuje v ročním průměru kolem 35 %. Ročně dodává 155 000 MWh tepla, 145 000 MWh energie a zásobuje tak 48 tisíc domácností elektřinou a 12 000 bytů zajišťuje dálkové vytápění.


Spalovna biomasy na předměstí Vídně

Provoz Simmeringu znamená snížení emisí o 144 tisíc tun CO2 ročně. Ovšem má i své kritiky. V polovině května uvedl například rakouský list Die Presse, že cena dřeva se za období 2003–2011 zvýšila o 50 %, takže je otázkou, do jaké míry je provoz spalovny ekonomicky efektivní.

Spalovna s dekorací

Spalovna odpadů ve vídeňské čtvrti Spittelau zaujme každého už zdálky. Je totiž dekorována ve stylu proslulého vídeňského malíře Hundertwassera. Nyní opět přitahuje pozornost, ale z jiného důvodu. Bude vybavena ve světovém měřítku nejmodernějším zařízením na čištění odpadních plynů. Tím bude zpracování 250 tisíc tun odpadu ročně povýšeno na nejvyšší ekologickou úroveň. K dosažení tohoto záměru musí investovat její majitel, teplárna Wien Energie Fernwärme, v příštích čtyřech letech 130 milionů eur.


Spalovna odpadů Spittelau se dočká modernizace.

Díky této modernizaci se ve Vídni do roku 2020 zvýší podíl dálkového vytápění ze současných 36 procent na 50 procent. Stupeň účinnosti spalovny stoupne na 76 procent. Po čtyřiceti letech provozu se tedy spalovna nyní dočkala modernizace. Od září příštího roku do února 2014 bude teplárna mimo provoz a její úkol převezmou náhradní zdroje.


Spalovna odpadů působí večer opravdu impozantně.

Ačkoliv množství zpracovaného odpadu zůstane po rekonstrukci stejné, ušetří se díky moderní technologii při spalovacím procesu pět milionů krychlových metrů zemního plynu ročně při současném ztrojnásobení produkce elektrického proudu. To je výrazný přínos životnímu prostředí.

Karel Sedláček
sedlacek.kar@seznam.cz

Další články

Všeobecné strojírenství
Zajímavosti ve vědě a technice
Výzkum/ vývoj
Ekologie
Energetické strojírenství

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: