Témata
Reklama

Atraktivní projekty - Vojenská základna plná tajemství

V rámci pěstování vztahů s veřejností – public relations – se v Americe nejen soukromé firmy, ale i vládní organizace snaží vycházet zájemcům vstříc a pořádají různé dny otevřených dveří. Tak jsem měl možnost prohlédnout si například Pentagon, ale i vojenskou základnu v Novém Mexiku, kde se testovaly atomové bomby.

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

Toužil jsem i po letecké vojenské základně, kde se zkoušejí nová letadla. Přihlásil jsem se včas na odpovídající webové adrese, poslal potřebné osobní údaje a po 14 dnech jsem byl vyzván, abych se ve stanovený den dostavil přesně v 9 hodin! Kdo přijede později, tomu pozvání propadne.

Reklama
Reklama

Testy vojenských letadel

Edwardsova letecká vojenská základna se nachází v Kalifornii, na okraji Mohavské pouště. Leží v nadmořské výšce přibližně 700 m. Z Los Angeles jsou to asi tři hodiny jízdy autem směrem na sever. Je zde také výzkumné centrum NASA, pilotní škola a vojenské letecké muzeum.

Největší kompasová růžice na světě, jež slouží k navigaci, byla v roce 1985 prohlášena za Národní kulturní památku.

Základna je pozoruhodná z několika důvodů. Například její centrální část tvoří jezero Rogers Dry Lake. Díky svému tvrdému a slanému dnu poskytuje přirozené rozšíření přistávací a startovací dráhy. Například dráha označená jako 04/22 je dlouhá téměř 5 km, a navíc má v jezeru další téměř 3 km. Runway 17/35 měří dokonce víc než 12 km a chlubí se titulem nejdelší přistávací dráhy na světě. K dispozici je několik dalších přistávacích drah. Podobně se využívá ještě druhé zdejší slané jezero Rosamond Dry Lake.

Unikátem je tu také největší kompasová růžice na světě, jež slouží k navigaci a kalibraci a v roce 1985 byla prohlášena za Národní kulturní památku.

Při cestě na místo srazu u hlavní brány do teritoria základny jsem měl problémy s autonavigací. Zavedla mne dokonce ze silnice do pouště a najednou oznámila, že jsme na místě. Kolem dokola byl jen písek a drobné keříky.

Musel jsem se vrátit zpět na dálnici a pokračovat bez navigace jen podle informačních tabulí. Okolí základny je totiž elektronicky chráněno a nefunguje tam ani běžná navigace ani mobilní telefon.

Dorazil jsem včas a nastoupil s dalšími příznivci letecké techniky do autobusu.

Na začátku exkurze jsme se seznámili s pozoruhodnou historií základny. Už v roce 1933 vznikla v této lokalitě střelnice Muroc Lake Bombing and Gunnery Range, určená pro výcvik posádek bombardérů. Za tímto účelem neváhali na základně postavit i maketu japonského křižníku třídy Mogami.

Edwardsova letecká vojenská základna se nachází na okraji Mohavské pouště.

V roce 1942 vynaložily USA více než 120 milionů dolarů na rozvoj základny a ta byla rozšířena na 1 218 km². Proto tady mohlo 1. října 1942 debutovat první americké tryskové letadlo.

Velkou předností je celoroční vynikající počasí, takže američtí výzkumníci, konstruktéři i piloti tady zažili nejeden úspěch. Téměř každý nový model vojenského amerického letadla od 40. let testovali na zdejší základně.

Původní název Muroc Dry Lake si základna udržela do roku 1949, kdy byla přejmenována na Edwards AFB. Stalo se tak na počest kapitána Glena Edwardse, který 5. června 1948 zahynul při zkoušce prototypu bombardéru Northrop YB-49. Spolu s ním našla smrt v troskách letadla celá posádka. To je krutá daň technickému pokroku.
Úspěchů však bylo víc. Například odsud startoval 19. července 1963 letoun X-15, který vyletěl jako první stroj až do vesmíru, když dosáhl výšky 106 km. Ostatně 8 pilotů si díky opakovaným letům X-15 vysloužilo označení astronaut.

Zde testovali nové „neviditelné“ dálkově řízené letadlo bez posádky.

Tady se uskutečnilo první přistání raketoplánu, v prosinci 1986 zde přistálo letadlo Rutan Voyager, jež obletělo svět bez mezipřistání. Od dubna 2011 zde například testovali nové „neviditelné“ dálkově řízené letadlo bez posádky.

Kromě Střediska letových zkoušek amerického letectva, výzkumného centra NASA (Dryden Flight Research Center), je v prostoru základny zkušebna raketových motorů Rocket Propulsion Laboratory.

Edwards AFB je v případě zemětřesení zálohou mezinárodního letiště v Los Angeles.

Rychlejší než zvuk

Uprostřed základny stojí socha zdejšího zkušebního pilota Chucka Yeagera, který v roce 1947 v letadle Bell X-1 letěl poprvé rychleji než zvuk.

Od té doby se právě tady Američané zaměřili na výzkum letadel překonávajících rychlost zvuku. Boeing X-51A bez posádky dosáhl rychlosti mach 6+. Zatím tak byly vyzkoušeny čtyři stroje, jež mohly letět jen jednou a skončily v moři. Na této technologii se však dále pracuje a NASA předpokládá, že hypersonické motory budou nasazeny do vojenských letadel dřív než za deset let!

Letos v létě se NASA pochlubila fotografiemi, jež dokumentují dosažený pokrok ve vývoji nadzvukových letadel. Snímky zachycují letadlo, které proráží zvukovou bariéru.

Připomeňme, že letadla dosahující hypersonické rychlosti, tedy letící 6 000 km za hodinu, vyvolávají jednak ionizaci vzduchu nebo dokonce vznik plazmatu, což představuje obrovské technické problémy, a také ohlušující zvuk. A právě vyvinout tišší motory je jedním z cílů projektu, na němž pracuje tým, jenž uveřejnil zmíněné snímky. Pro pořízení záznamu využili 150 let starou techniku, kterou v roce 1864 objevil August Toepler a umožnil tak zobrazit chvění vzduchu.

Ostatně Ernst Mach dokázal už v 80. letech 19. století fotografovat projektil pohybující se nadzvukovou rychlosti. Byl rovněž první, kdo k vizualizaci dějů spojených s razantními změnami stavů plynu použil právě tzv. schlierovou metodu vynálezce Toeplera, která se využívala při zkouškách homogenity optického skla. Fotografie rázových vln v okolí projektilu letícího nadzvukovou rychlosti byla poprvé zveřejněna v roce 1887 na Vídeňské akademii věd.

Nyní vědci použili pro své pokusy letadla McDonnell Douglas F-15 Eagle a Northrop T-38 a nechali je fotografovat z letadla Beechcraft King Air, jež vybavili vysokorychlostní kamerou pořizující 109 snímků za sekundu.

Dan Banks, vědecký ředitel projektu, k tomu dodal: „Snímky nám umožňují vidět geometrii rázové vlny v atmosféře. Právě kvůli hluku mohl létat nadzvukovou rychlostí anglo-francouzský nadzvukový Concorde pouze nad Atlantikem. Nadzvukové lety z amerického východního na západní pobřeží byly zakázány.“

V době naší návštěvy zde modernizovali bombardér B 52 a instalovali do něho nová laserová naváděcí zařízení.

Nástupcem letadla Concorde by mohlo být letadlo čtyřiapůlkrát rychlejší než zvuk, takže z Evropy do New Yorku by doletělo asi za hodinu. Alespoň to slibuje patent, který minulý měsíc přihlásil Airbus v USA. Zda bude nejnovější patentované řešení skutečně základem konstrukce nového hypersonického letadla s nulovými emisemi, není zatím vůbec jisté. Ve vzduchu pořád visí neúspěch prvního Concordu. Nebyl způsoben technickými, ale ekonomickými problémy.

Americká agentura pro pokročilé vojenské aplikace DARPA pracuje na atraktivním projektu, jehož výsledkem by měl být stroj schopný létat až 20x rychleji než zvuk.

Divák neodhalí tajemství

Exkurze trvala čtyři hodiny, ale samozřejmě byla koncipována tak, abychom žádné tajemství neodhalili.

V době naší návštěvy zde modernizovali bombardér B 52 a instalovali do něho nová laserová naváděcí zařízení. Ovšem to jsme mohli sledovat jen z patřičné vzdálenosti.
Jistě není bez zajímavosti, že na základně žijí asi 2 000 lidí a 60 procent energie se získává z alternativních zdrojů. Mají zde mateřskou, základní i střední školu, malou nemocnici i kostel.

Snímek NASA zachycuje letadlo, které proráží zvukovou bariéru.

Edwardsově základně patří údajně ještě jedno prvenství. Tady koncem čtyřicátých let postavili dvě sáňkařské dráhy, nikoliv aby na nich sáňkovali, ale aby na nich zkoušeli, jaké přetížení člověk snese. V týmu, který testoval jeden z nejvýkonnějších mechanických brzdových systémů, byl i letecký inženýr Edward Murphy. Když se první pokus nedařil, vyslovil prý naštvaný Murphy větu, která jej proslavila víc než jeho výzkumné práce: „Všechno, co se může pokazit, se pokazí.“ To je první Murphyho zákon.

Při pokusu použili Northrop T-38.

Někteří badatelé se však domnívají, že tento aforismus zaznamenal poprvé Alfred Holt už v roce 1877 na zasedání jedné inženýrské společnosti. Ať je to tak či onak, jisté je, že zákon platí.

Karel Sedláček, Kalifornie

Reklama
Seriál
Firmy
Související články
Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Lipsko letos jenom digitálně

Tradiční dvojice veletrhů pro oblast strojírenství a subdodavatelského průmyslu Intec a Z v Lipsku se letos uskuteční v termínu 2.–3. března 2021 výhradně digitálně pod názvem „Intec/Z connect“. Společnost Leipziger Messe, pořadatel veletrhu, se takto rozhodla, neboť současný vývoj koronavirové pandemie a s tím spojená omezení neumožňují takto velkou akci smysluplně realizovat klasickou ani hybridní formou

Opřít se o silného partnera

V dnešní době hospodářského růstu mnoho firem přemýšlí o rozšíření výroby. To se však neobejde bez úvah o tom, kde získat prostředky na nové stroje a zařízení. Řešení má jméno SGEF.

Související články
Novinky ze světa 3D tisku

V uplynulém měsíci se v české kotlině seběhlo několik akcí, jejichž společným jmenovatelem byl průmyslový 3D tisk. Představeny byly nové produkční 3D tiskárny, profesionální tiskové materiály a zapomenout nesmíme ani na největší z těchto akcí, výstavu a konferenci 3dexpo.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Evropa inovuje: Spojené království

Londýnská vláda může inspirovat tu naši v oblasti vědy a výzkumu, v oblasti spolupráce univerzit a podniků, jakož i v transferu akademických výsledků do průmyslových aplikací. V těchto oblastech za Spojeným královstvím v poměrovém hledisku zaostáváme. Pojďme společně nahlédnout pod pokličku inovací made in UK.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

RCMT - 20 let ve výzkumu obráběcích strojů (2. část)

Před 20 lety se začaly psát dějiny novodobé tuzemské výzkumné základny strojírenské výrobní techniky. Tento příspěvek nahlíží na klíčové milníky na jeho cestě očima aktérů, kteří stáli a stojí po jeho boku. Vydejme se společně na cestu, která formovala dnešní podobu Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii RCMT (Research Center of Manufacturing Technology) při FS ČVUT v Praze.

Harmonizace ve svařování

Mezinárodní harmonizace norem a pravidel pro svařování je důležitá z mnoha důvodů. Primárním důvodem je skutečnost, že svařování je považováno za "zvláštní proces" (EN ISO 9001), při kterém nelze zcela zjistit jakost po skončení procesu inspekcí, ale jakost musí být sledována před i v průběhu celého procesu svařování.

Trendy ve světě přesné měřicí techniky

Požadavky kladené na kontrolu kvality se rok od roku stále zvyšují. S tímto trendem se musejí vypořádat všichni výrobci měřicí techniky. Shodně je tomu i u firmy Mitutoyo, která se snaží šíří svého sortimentu maximálně vyhovět požadavkům pro dílenskou kontrolu, měrové laboratoře i procesní kontrolu, ale zároveň neopomíjí současný trend - Průmysl 4.0 a IoT - požadavek na inteligentní komunikativní měřidla a přístroje.

Ozubené řemeny v pohonech ekologických taxi člunů

Britská firma vyvinula hybridní pohon pro 550 vodních taxíků pro Benátky. Kombinace dieselového motoru a elektromotoru zde snižuje hluk, emise i náklady, přičemž vysoce výkonný řemen Synchrochain Carbon umožňuje použití kompaktního motoru s nízkou hmotností.

Chytré stroje přivádějí továrny k životu

Bezpečné balicí stroje připojené k Ethernetu zvyšují produktivitu, zlepšují flexibilitu, snižují komplexnost konstrukce a řeší problémy pracovníků v provozu.

Nanovlákenná membrána v oknech ochrání stroje i pracovníky

Zatímco o smogu v ulicích se vedou časté debaty, znečištěný vzduch v interiéru patří k opomíjeným tématům. A to i přesto, že podle Světové zdravotnické organizace stojí život 4,3 milionu lidí ročně a v průmyslových objektech ohrožuje jak zdraví pracovníků, tak samotný provoz. Díky rozvoji moderních technologií nyní interiér účinně ochrání nanovlákenná okenní membrána.

Řízení podniku podle ROI - OHLASY ČTENÁŘŮ

Množství ohlasů čtenářů na články, které v průběhu jejich postupné publikace přicházely, překročilo stovku. Věříme, že někteří čtenáři zareagují i na závěrečný článek, k němuž je tato příloha. Velmi si vážíme velké otevřenosti všech stanovisek. Abychom nic netlumili a na druhé straně nikomu v podniku jeho působnosti neublížili, uvádíme reakce anonymně. Plné znění reakcí, z nichž některé překračují i jednu stránku standardního textu, by stěží někdo četl. Vybíráme z nich proto vždy jen věty, charakterizující jádro. Pokud některé z ohlasů nezařazujeme, je tomu tak buď proto, že souhlasné příp. nesouhlasné stanovisko nebylo dle našeho názoru zdůvodněno věcně, nebo proto, že v rozsáhlém příspěvku bylo pro nás jádro obtížné identifikovat.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit