Témata

Atraktivní projekty - Vojenská základna plná tajemství

V rámci pěstování vztahů s veřejností – public relations – se v Americe nejen soukromé firmy, ale i vládní organizace snaží vycházet zájemcům vstříc a pořádají různé dny otevřených dveří. Tak jsem měl možnost prohlédnout si například Pentagon, ale i vojenskou základnu v Novém Mexiku, kde se testovaly atomové bomby.

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

Toužil jsem i po letecké vojenské základně, kde se zkoušejí nová letadla. Přihlásil jsem se včas na odpovídající webové adrese, poslal potřebné osobní údaje a po 14 dnech jsem byl vyzván, abych se ve stanovený den dostavil přesně v 9 hodin! Kdo přijede později, tomu pozvání propadne.

Testy vojenských letadel

Edwardsova letecká vojenská základna se nachází v Kalifornii, na okraji Mohavské pouště. Leží v nadmořské výšce přibližně 700 m. Z Los Angeles jsou to asi tři hodiny jízdy autem směrem na sever. Je zde také výzkumné centrum NASA, pilotní škola a vojenské letecké muzeum.

Největší kompasová růžice na světě, jež slouží k navigaci, byla v roce 1985 prohlášena za Národní kulturní památku.

Základna je pozoruhodná z několika důvodů. Například její centrální část tvoří jezero Rogers Dry Lake. Díky svému tvrdému a slanému dnu poskytuje přirozené rozšíření přistávací a startovací dráhy. Například dráha označená jako 04/22 je dlouhá téměř 5 km, a navíc má v jezeru další téměř 3 km. Runway 17/35 měří dokonce víc než 12 km a chlubí se titulem nejdelší přistávací dráhy na světě. K dispozici je několik dalších přistávacích drah. Podobně se využívá ještě druhé zdejší slané jezero Rosamond Dry Lake.

Unikátem je tu také největší kompasová růžice na světě, jež slouží k navigaci a kalibraci a v roce 1985 byla prohlášena za Národní kulturní památku.

Při cestě na místo srazu u hlavní brány do teritoria základny jsem měl problémy s autonavigací. Zavedla mne dokonce ze silnice do pouště a najednou oznámila, že jsme na místě. Kolem dokola byl jen písek a drobné keříky.

Musel jsem se vrátit zpět na dálnici a pokračovat bez navigace jen podle informačních tabulí. Okolí základny je totiž elektronicky chráněno a nefunguje tam ani běžná navigace ani mobilní telefon.

Dorazil jsem včas a nastoupil s dalšími příznivci letecké techniky do autobusu.

Na začátku exkurze jsme se seznámili s pozoruhodnou historií základny. Už v roce 1933 vznikla v této lokalitě střelnice Muroc Lake Bombing and Gunnery Range, určená pro výcvik posádek bombardérů. Za tímto účelem neváhali na základně postavit i maketu japonského křižníku třídy Mogami.

Edwardsova letecká vojenská základna se nachází na okraji Mohavské pouště.

V roce 1942 vynaložily USA více než 120 milionů dolarů na rozvoj základny a ta byla rozšířena na 1 218 km². Proto tady mohlo 1. října 1942 debutovat první americké tryskové letadlo.

Velkou předností je celoroční vynikající počasí, takže američtí výzkumníci, konstruktéři i piloti tady zažili nejeden úspěch. Téměř každý nový model vojenského amerického letadla od 40. let testovali na zdejší základně.

Původní název Muroc Dry Lake si základna udržela do roku 1949, kdy byla přejmenována na Edwards AFB. Stalo se tak na počest kapitána Glena Edwardse, který 5. června 1948 zahynul při zkoušce prototypu bombardéru Northrop YB-49. Spolu s ním našla smrt v troskách letadla celá posádka. To je krutá daň technickému pokroku.
Úspěchů však bylo víc. Například odsud startoval 19. července 1963 letoun X-15, který vyletěl jako první stroj až do vesmíru, když dosáhl výšky 106 km. Ostatně 8 pilotů si díky opakovaným letům X-15 vysloužilo označení astronaut.

Zde testovali nové „neviditelné“ dálkově řízené letadlo bez posádky.

Tady se uskutečnilo první přistání raketoplánu, v prosinci 1986 zde přistálo letadlo Rutan Voyager, jež obletělo svět bez mezipřistání. Od dubna 2011 zde například testovali nové „neviditelné“ dálkově řízené letadlo bez posádky.

Kromě Střediska letových zkoušek amerického letectva, výzkumného centra NASA (Dryden Flight Research Center), je v prostoru základny zkušebna raketových motorů Rocket Propulsion Laboratory.

Edwards AFB je v případě zemětřesení zálohou mezinárodního letiště v Los Angeles.

Rychlejší než zvuk

Uprostřed základny stojí socha zdejšího zkušebního pilota Chucka Yeagera, který v roce 1947 v letadle Bell X-1 letěl poprvé rychleji než zvuk.

Od té doby se právě tady Američané zaměřili na výzkum letadel překonávajících rychlost zvuku. Boeing X-51A bez posádky dosáhl rychlosti mach 6+. Zatím tak byly vyzkoušeny čtyři stroje, jež mohly letět jen jednou a skončily v moři. Na této technologii se však dále pracuje a NASA předpokládá, že hypersonické motory budou nasazeny do vojenských letadel dřív než za deset let!

Letos v létě se NASA pochlubila fotografiemi, jež dokumentují dosažený pokrok ve vývoji nadzvukových letadel. Snímky zachycují letadlo, které proráží zvukovou bariéru.

Připomeňme, že letadla dosahující hypersonické rychlosti, tedy letící 6 000 km za hodinu, vyvolávají jednak ionizaci vzduchu nebo dokonce vznik plazmatu, což představuje obrovské technické problémy, a také ohlušující zvuk. A právě vyvinout tišší motory je jedním z cílů projektu, na němž pracuje tým, jenž uveřejnil zmíněné snímky. Pro pořízení záznamu využili 150 let starou techniku, kterou v roce 1864 objevil August Toepler a umožnil tak zobrazit chvění vzduchu.

Ostatně Ernst Mach dokázal už v 80. letech 19. století fotografovat projektil pohybující se nadzvukovou rychlosti. Byl rovněž první, kdo k vizualizaci dějů spojených s razantními změnami stavů plynu použil právě tzv. schlierovou metodu vynálezce Toeplera, která se využívala při zkouškách homogenity optického skla. Fotografie rázových vln v okolí projektilu letícího nadzvukovou rychlosti byla poprvé zveřejněna v roce 1887 na Vídeňské akademii věd.

Nyní vědci použili pro své pokusy letadla McDonnell Douglas F-15 Eagle a Northrop T-38 a nechali je fotografovat z letadla Beechcraft King Air, jež vybavili vysokorychlostní kamerou pořizující 109 snímků za sekundu.

Dan Banks, vědecký ředitel projektu, k tomu dodal: „Snímky nám umožňují vidět geometrii rázové vlny v atmosféře. Právě kvůli hluku mohl létat nadzvukovou rychlostí anglo-francouzský nadzvukový Concorde pouze nad Atlantikem. Nadzvukové lety z amerického východního na západní pobřeží byly zakázány.“

V době naší návštěvy zde modernizovali bombardér B 52 a instalovali do něho nová laserová naváděcí zařízení.

Nástupcem letadla Concorde by mohlo být letadlo čtyřiapůlkrát rychlejší než zvuk, takže z Evropy do New Yorku by doletělo asi za hodinu. Alespoň to slibuje patent, který minulý měsíc přihlásil Airbus v USA. Zda bude nejnovější patentované řešení skutečně základem konstrukce nového hypersonického letadla s nulovými emisemi, není zatím vůbec jisté. Ve vzduchu pořád visí neúspěch prvního Concordu. Nebyl způsoben technickými, ale ekonomickými problémy.

Americká agentura pro pokročilé vojenské aplikace DARPA pracuje na atraktivním projektu, jehož výsledkem by měl být stroj schopný létat až 20x rychleji než zvuk.

Divák neodhalí tajemství

Exkurze trvala čtyři hodiny, ale samozřejmě byla koncipována tak, abychom žádné tajemství neodhalili.

V době naší návštěvy zde modernizovali bombardér B 52 a instalovali do něho nová laserová naváděcí zařízení. Ovšem to jsme mohli sledovat jen z patřičné vzdálenosti.
Jistě není bez zajímavosti, že na základně žijí asi 2 000 lidí a 60 procent energie se získává z alternativních zdrojů. Mají zde mateřskou, základní i střední školu, malou nemocnici i kostel.

Snímek NASA zachycuje letadlo, které proráží zvukovou bariéru.

Edwardsově základně patří údajně ještě jedno prvenství. Tady koncem čtyřicátých let postavili dvě sáňkařské dráhy, nikoliv aby na nich sáňkovali, ale aby na nich zkoušeli, jaké přetížení člověk snese. V týmu, který testoval jeden z nejvýkonnějších mechanických brzdových systémů, byl i letecký inženýr Edward Murphy. Když se první pokus nedařil, vyslovil prý naštvaný Murphy větu, která jej proslavila víc než jeho výzkumné práce: „Všechno, co se může pokazit, se pokazí.“ To je první Murphyho zákon.

Při pokusu použili Northrop T-38.

Někteří badatelé se však domnívají, že tento aforismus zaznamenal poprvé Alfred Holt už v roce 1877 na zasedání jedné inženýrské společnosti. Ať je to tak či onak, jisté je, že zákon platí.

Karel Sedláček, Kalifornie

Seriál
Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit