Témata
Reklama

ATRAKTIVNÍ PROJEKTY - Všichni chtějí do vesmíru

Čína je třetí zemí, jež umí poslat člověka do vesmíru, Evropská kosmická agentura ESA chce vyslat robota na povrch Marsu, Indie nedávno vypustila na oběžnou dráhu satelit s číslem 10 pomocí své vlastní rakety. Kosmický výzkum se zkrátka globalizuje. Zdá se, že se obrovský náskok Spojených států snižuje.

Tento článek je součástí seriálu:
Atraktivní projekty
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

Ačkoliv USA dosud v kosmickém průzkumu dominují – a patří jim polovina vojenských družic, jež v současné době obíhají Zemi -, experti se domnívají, že ostatní státy zpoždění dohánějí. Především v oblasti komerčního využívání kosmického prostoru učinily značný pokrok, napsal v létě vlivný americký list Washington Post.

Reklama
Reklama
Kosmická loď Orion s lunárním modulem Altair

Nastupuje globalizace

Ve své nejnovější studii zaměřené na konkurenceschopnost USA v kosmickém výzkumu uvádí známá poradenská firma Futron, že se globalizace šíří vesmírem víc a rychleji, než si většina Američanů připouští. „Vedoucí postavení USA je ohroženo,“ konstatoval Joseph Vollers, Jr.,prezident Futronu.

Šest států a Evropská kosmická agentura ESA jsou nyní schopny vypouštět na oběžnou dráhu satelity. Nové rakety, družice a kosmické lodi se postarají o to, aby na Měsíc vynesli čínské, ruské, evropské a indické astronauty. Izrael chystá start miniaturního „nanosatelitu“ a Japonsko a Evropa chtějí společně studovat sluneční systém. Evropa, i přes některé politické kolize, chce s Ruskem pokračovat v přípravě kosmického letu s posádku. Ruské rakety mají startovat ve spolupráci se společností Arianespace z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně.

Spojené státy už dávno ztratily výsadní postavení ve vypouštění družic. Uvolněnou skulinu vyplnily Rusko, Indie, Čína a především Arianespace. Mezi její klienty patří také Nigérie, Singapur, Brazílie, Izrael a další. ESA (tvořená 17 členskými státy) a Čína spolupracují na komerčních projektech včetně výstavby vlastního navigačního systému GPS. Také Jižní Korea, Tchaj-wan a Brazílie chtějí zrychlit svůj kosmický program.

Novou kosmickou loď Orion vynese na oběžnou dráhu raketa Ares I.

Vojáci stále udávají tón

Současná exploze kosmických programů začala s nástupem nového tisíciletí. Mohutný rozvoj elektroniky, miniaturizace a dalších vědeckotechnických poznatků umožnil i vznik konkurenčních kosmických programů. Dalším faktorem, v porovnání s obdobím studené války, je posílení národní hrdosti jednotlivých států, jejichž vědci a technici dosáhli stejných znalostí a zkušeností jako Američané a osvojili si i nejmodernější technologie. Navíc se chtějí Američanům nejen vyrovnat, ale také je předstihnout. Není to nové heslo a historie trochu sráží těmto nadšencům hřebínek. Američané mají obrovský finanční, vědecký i lidský potenciál a nebude snadné je předběhnout. Svou roli v těchto závodech hraje bezesporu na obou stranách také vojenský aspekt. Na tuto kartu vsadila především Čína, která se domnívá, že je kosmický výzkum pro ni tak důležitý, jako bývalo námořnictvo pro britské impérium a letectvo pro USA. Čínský kosmický program začal už v roce 1970, ale nikdo si ho nevšímal až do roku 2003, kdy Čína vyslala na oběžnou dráhu kolem Země prvního čínského astronauta.

Ačkoliv roční rozpočet NASA ve výši 17 miliard dolarů se zdá být pro civilní kosmickou agenturu vysoký, představuje méně než 0,6 procenta federálního rozpočtu USA a činí méně než polovinu prostředků vyčleněných na kosmický program národní bezpečnosti. To je podle studie firmy Futron víc, než dávají na vojenské kosmické programy jiné státy.

V roce 2007 vyslali Američané do kosmu 53 družic, tedy asi polovinu celkového počtu. Ale v roce 1998 vyslaly USA na oběžnou dráhu 121 satelitů. Dnes mají Spojené státy v kosmu víc vojenských satelitů než všechny ostatní země dohromady. To by se však mohlo brzy změnit.

Bushova vize: Měsíc a Mars

Před čtyřmi lety představil prezident George W. Bush novou americkou vizi zkoumání vesmíru. Jejím hlavním cílem jsou nejprve lety na Měsíc a potom na Mars. Celý program je rozdělen do pěti fází. První nazvaná Spiral 1 předpokládá do roku 2014 vývoj lodě s posádkou na nízké oběžné dráze jako přípravu k letu na Měsíc. Spirála 2 zahrnuje v letech 2015–2020 přistání a nejméně čtyřdenní pobyt na měsíčním povrchu. Potom mají následovat několikaměsíční expedice na Měsíc a příprava letu na Mars a nakonec přistání člověka na Marsu. Před čtyřmi lety představil prezident George W. Bush novou americkou vizi zkoumání vesmíru. Jejím hlavním cílem jsou nejprve lety na Měsíc a potom na Mars. Celý program je rozdělen do pěti fází. První nazvaná Spiral 1 předpokládá do roku 2014 vývoj lodě s posádkou na nízké oběžné dráze jako přípravu k letu na Měsíc. Spirála 2 zahrnuje v letech 2015–2020 přistání a nejméně čtyřdenní pobyt na měsíčním povrchu. Potom mají následovat několikaměsíční expedice na Měsíc a příprava letu na Mars a nakonec přistání člověka na Marsu.

Orion se blíží ke kosmické stanici ISS.

Součástí tohoto výzkumného programu Constellation je vývoj kosmické lodi Orion pro 4 až 6 lidí, kterou na oběžnou dráhu dopraví nosná raketa Ares. Jméno Orion navrhl astronaut Jeffrey Williams a NASA jej později potvrdila.

Nyní se Orion nachází v raném vývojovém stadiu a konstruktéři společnosti Lockheed Martins odborníky NASA už testují první modely. Koncem července se v Johnson Space Center v Houstonu zkoušel dopad přistávacího modulu s padákem a také přistání ve vodě.

Kdy vzlétne Orion

Spojené státy tedy zahájily první fázi projektu, ale mnozí skeptičtí analytici si myslí, že na měsíčním povrchu přistanou dřív Číňané.

Také ruská společnost Roskomos a ESA plánují vlastní komickou loď s lidskou posádkou. Přidat se k ní chce i japonská kosmická agentura JAXA. Vývoj navazuje na kosmické lodě Sojuz. Od roku 2004 se pracuje na podobě lodě Kliper, ale ESA se obává, že bude v projektu hrát druhé housle.

Floridský deník Orlando Sentinel nedávno uveřejnil elektronický dopis jednoho z šéfů Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), z něhož vyplývá, že dosluhující program raketoplánu by mohl být prodloužen o pět let. Překlenul by tak mezeru, než bude k dispozici Ares – Orion, a to bez využití ruských raket pro dopravu lidí a materiálu na mezinárodní výzkumnou kosmickou stanici ISS.

Oficiální mluvčí NASA John Yembrick úvahy o dalším používání raketoplánů v době naší uzávěrky nepotvrdil.

Přistávací modul Orionu zkoušeli v polovině července pracovníci Johnsonova kosmického centra v Houstonu v bazénu texaské univerzity A+M.

V koncepci nové kosmické lodi Orion není podle Komise pro bezpečnost kosmických lodí věnován dostatečný důraz na bezpečnost. K tomuto problému se navíc druží finanční potíže. Ve zprávě o 143 stránkách kritizuje toto grémium expertů především fakt, že u modulu Orion není kladena na první místo bezpečnost kosmického pilota. Prý se myslelo především na hmotnost lodi. Proti dřívějším projektům, v nichž od začátku byly zapracovány bezpečnostní systémy, je prý toto hledisko zohledněno jen povrchně. Vylepšení projektu by si vyžádalo více peněz a zvýšení hmotnosti lodi.

Vedoucí projektu Jeff Hanley z NASA odpověděl, že se zatím jedná pouze o prvotní plánovací fázi. „Nemůžeme se zavděčit každému. Kdybychom se o to pokusili, loď by nikdy nevzlétla.“

Záměry, že by se kosmická loď Orion mohla vydat do vesmíru již v roce 2013, tedy o dva roky dřív, než se plánovalo, se asi nenaplní. Očekává se, že se podaří novou kosmickou loď postavit proti původnímu plánu alespoň o rok dříve.

Na Měsíci by měl přistát modul Altair.

Raketoplán ještě desetkrát

Začátkem července NASA oznámila deset plánovaných letů. Takže v říjnu uskuteční Atlantis servisní let k Hubbleovu kosmickému dalekohledu a na 10. listopad je naplánována montážní mise raketoplánu Endeavour k mezinárodní kosmické stanici ISS.

Na příští rok je stanoveno pět misí k této stanici. Nejprve poletí v únoru Discovery, potom v květnu Endeavour, v červenci Atlantis a v říjnu a prosinci zase Discovery a Endeavour. Největší pozornost na sebe asi soustředí v květnu montáž poslední části japonské laboratoře Kibo a prosincová doprava vyhlídkové věže Cupola. Program uzavřou v roce 2010 ještě tři lety.

Ovšem se změnou v Bílém domě může být všechno jinak.

Karel Sedláček

Foto NASA, Lockheed Martin, Boeing

pressin@iol.cz

Reklama
Vydání #10
Kód článku: 81019
Datum: 08. 10. 2008
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Seriál
Firmy
Související články
Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Související články
Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Knižní tipy

Knižní tipy pro čtenáře MM Průmyslového spektra

Česká trsátka rozeznívají struny na celém světě

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Jaderné elektrárny ze zakonzervovaných stavenišť

S projekty výstavby jaderných elektráren, které byly na několik let, někdy i desítek let zakonzervovány, se můžeme setkat po celém světě. Některé z nich se podařilo dokončit a mohou tak plnit svou roli v nízkoemisní výrobě elektřiny.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Hokejové puky z Kateřinic zamířily na olympiádu

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Reaktor Argus-M - fénix jaderné medicíny

Díky stárnutí jaderných reaktorů, které produkují nejpoužívanější radiofarmaka, dochází k obnovení zájmu o polozapomenutý typ reaktorů, které mají palivo rozpuštěné ve vodě. Ruská korporace Rosatom vstupuje na mezinárodní trh s reaktory Argus-M.

Letem technickým světem

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat pouze svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměření a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit