Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> ATRAKTIVNÍ PROJEKTY - Všichni chtějí do vesmíru
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

ATRAKTIVNÍ PROJEKTY - Všichni chtějí do vesmíru

Čína je třetí zemí, jež umí poslat člověka do vesmíru, Evropská kosmická agentura ESA chce vyslat robota na povrch Marsu, Indie nedávno vypustila na oběžnou dráhu satelit s číslem 10 pomocí své vlastní rakety. Kosmický výzkum se zkrátka globalizuje. Zdá se, že se obrovský náskok Spojených států snižuje.

Ačkoliv USA dosud v kosmickém průzkumu dominují – a patří jim polovina vojenských družic, jež v současné době obíhají Zemi -, experti se domnívají, že ostatní státy zpoždění dohánějí. Především v oblasti komerčního využívání kosmického prostoru učinily značný pokrok, napsal v létě vlivný americký list Washington Post.

Anotace
Kosmická loď Orion s lunárním modulem Altair

Nastupuje globalizace

Ve své nejnovější studii zaměřené na konkurenceschopnost USA v kosmickém výzkumu uvádí známá poradenská firma Futron, že se globalizace šíří vesmírem víc a rychleji, než si většina Američanů připouští. „Vedoucí postavení USA je ohroženo,“ konstatoval Joseph Vollers, Jr.,prezident Futronu.

Šest států a Evropská kosmická agentura ESA jsou nyní schopny vypouštět na oběžnou dráhu satelity. Nové rakety, družice a kosmické lodi se postarají o to, aby na Měsíc vynesli čínské, ruské, evropské a indické astronauty. Izrael chystá start miniaturního „nanosatelitu“ a Japonsko a Evropa chtějí společně studovat sluneční systém. Evropa, i přes některé politické kolize, chce s Ruskem pokračovat v přípravě kosmického letu s posádku. Ruské rakety mají startovat ve spolupráci se společností Arianespace z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně.

Spojené státy už dávno ztratily výsadní postavení ve vypouštění družic. Uvolněnou skulinu vyplnily Rusko, Indie, Čína a především Arianespace. Mezi její klienty patří také Nigérie, Singapur, Brazílie, Izrael a další. ESA (tvořená 17 členskými státy) a Čína spolupracují na komerčních projektech včetně výstavby vlastního navigačního systému GPS. Také Jižní Korea, Tchaj-wan a Brazílie chtějí zrychlit svůj kosmický program.

Anotace
Novou kosmickou loď Orion vynese na oběžnou dráhu raketa Ares I.

Vojáci stále udávají tón

Současná exploze kosmických programů začala s nástupem nového tisíciletí. Mohutný rozvoj elektroniky, miniaturizace a dalších vědeckotechnických poznatků umožnil i vznik konkurenčních kosmických programů. Dalším faktorem, v porovnání s obdobím studené války, je posílení národní hrdosti jednotlivých států, jejichž vědci a technici dosáhli stejných znalostí a zkušeností jako Američané a osvojili si i nejmodernější technologie. Navíc se chtějí Američanům nejen vyrovnat, ale také je předstihnout. Není to nové heslo a historie trochu sráží těmto nadšencům hřebínek. Američané mají obrovský finanční, vědecký i lidský potenciál a nebude snadné je předběhnout. Svou roli v těchto závodech hraje bezesporu na obou stranách také vojenský aspekt. Na tuto kartu vsadila především Čína, která se domnívá, že je kosmický výzkum pro ni tak důležitý, jako bývalo námořnictvo pro britské impérium a letectvo pro USA. Čínský kosmický program začal už v roce 1970, ale nikdo si ho nevšímal až do roku 2003, kdy Čína vyslala na oběžnou dráhu kolem Země prvního čínského astronauta.

Ačkoliv roční rozpočet NASA ve výši 17 miliard dolarů se zdá být pro civilní kosmickou agenturu vysoký, představuje méně než 0,6 procenta federálního rozpočtu USA a činí méně než polovinu prostředků vyčleněných na kosmický program národní bezpečnosti. To je podle studie firmy Futron víc, než dávají na vojenské kosmické programy jiné státy.

V roce 2007 vyslali Američané do kosmu 53 družic, tedy asi polovinu celkového počtu. Ale v roce 1998 vyslaly USA na oběžnou dráhu 121 satelitů. Dnes mají Spojené státy v kosmu víc vojenských satelitů než všechny ostatní země dohromady. To by se však mohlo brzy změnit.

  

Bushova vize: Měsíc a Mars

Před čtyřmi lety představil prezident George W. Bush novou americkou vizi zkoumání vesmíru. Jejím hlavním cílem jsou nejprve lety na Měsíc a potom na Mars. Celý program je rozdělen do pěti fází. První nazvaná Spiral 1 předpokládá do roku 2014 vývoj lodě s posádkou na nízké oběžné dráze jako přípravu k letu na Měsíc. Spirála 2 zahrnuje v letech 2015–2020 přistání a nejméně čtyřdenní pobyt na měsíčním povrchu. Potom mají následovat několikaměsíční expedice na Měsíc a příprava letu na Mars a nakonec přistání člověka na Marsu. Před čtyřmi lety představil prezident George W. Bush novou americkou vizi zkoumání vesmíru. Jejím hlavním cílem jsou nejprve lety na Měsíc a potom na Mars. Celý program je rozdělen do pěti fází. První nazvaná Spiral 1 předpokládá do roku 2014 vývoj lodě s posádkou na nízké oběžné dráze jako přípravu k letu na Měsíc. Spirála 2 zahrnuje v letech 2015–2020 přistání a nejméně čtyřdenní pobyt na měsíčním povrchu. Potom mají následovat několikaměsíční expedice na Měsíc a příprava letu na Mars a nakonec přistání člověka na Marsu.

Anotace
Orion se blíží ke kosmické stanici ISS.

Součástí tohoto výzkumného programu Constellation je vývoj kosmické lodi Orion pro 4 až 6 lidí, kterou na oběžnou dráhu dopraví nosná raketa Ares. Jméno Orion navrhl astronaut Jeffrey Williams a NASA jej později potvrdila.

Nyní se Orion nachází v raném vývojovém stadiu a konstruktéři společnosti Lockheed Martins odborníky NASA už testují první modely. Koncem července se v Johnson Space Center v Houstonu zkoušel dopad přistávacího modulu s padákem a také přistání ve vodě.

Kdy vzlétne Orion

Spojené státy tedy zahájily první fázi projektu, ale mnozí skeptičtí analytici si myslí, že na měsíčním povrchu přistanou dřív Číňané.

Také ruská společnost Roskomos a ESA plánují vlastní komickou loď s lidskou posádkou. Přidat se k ní chce i japonská kosmická agentura JAXA. Vývoj navazuje na kosmické lodě Sojuz. Od roku 2004 se pracuje na podobě lodě Kliper, ale ESA se obává, že bude v projektu hrát druhé housle.

Floridský deník Orlando Sentinel nedávno uveřejnil elektronický dopis jednoho z šéfů Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), z něhož vyplývá, že dosluhující program raketoplánu by mohl být prodloužen o pět let. Překlenul by tak mezeru, než bude k dispozici Ares – Orion, a to bez využití ruských raket pro dopravu lidí a materiálu na mezinárodní výzkumnou kosmickou stanici ISS.

Oficiální mluvčí NASA John Yembrick úvahy o dalším používání raketoplánů v době naší uzávěrky nepotvrdil.

Anotace
Přistávací modul Orionu zkoušeli v polovině července pracovníci Johnsonova kosmického centra v Houstonu v bazénu texaské univerzity A+M.

V koncepci nové kosmické lodi Orion není podle Komise pro bezpečnost kosmických lodí věnován dostatečný důraz na bezpečnost. K tomuto problému se navíc druží finanční potíže. Ve zprávě o 143 stránkách kritizuje toto grémium expertů především fakt, že u modulu Orion není kladena na první místo bezpečnost kosmického pilota. Prý se myslelo především na hmotnost lodi. Proti dřívějším projektům, v nichž od začátku byly zapracovány bezpečnostní systémy, je prý toto hledisko zohledněno jen povrchně. Vylepšení projektu by si vyžádalo více peněz a zvýšení hmotnosti lodi.

Vedoucí projektu Jeff Hanley z NASA odpověděl, že se zatím jedná pouze o prvotní plánovací fázi. „Nemůžeme se zavděčit každému. Kdybychom se o to pokusili, loď by nikdy nevzlétla.“

Záměry, že by se kosmická loď Orion mohla vydat do vesmíru již v roce 2013, tedy o dva roky dřív, než se plánovalo, se asi nenaplní. Očekává se, že se podaří novou kosmickou loď postavit proti původnímu plánu alespoň o rok dříve.

Anotace
Na Měsíci by měl přistát modul Altair.

Raketoplán ještě desetkrát

Staré raketoplány Space Shuttly zůstanou od roku 2010 na zemi. Do té doby mají však před sebou ještě hodně úkolů.Staré raketoplány Space Shuttly zůstanou od roku 2010 na zemi. Do té doby mají však před sebou ještě hodně úkolů.

Začátkem července NASA oznámila deset plánovaných letů. Takže v říjnu uskuteční Atlantis servisní let k Hubbleovu kosmickému dalekohledu a na 10. listopad je naplánována montážní mise raketoplánu Endeavour k mezinárodní kosmické stanici ISS.

Na příští rok je stanoveno pět misí k této stanici. Nejprve poletí v únoru Discovery, potom v květnu Endeavour, v červenci Atlantis a v říjnu a prosinci zase Discovery a Endeavour. Největší pozornost na sebe asi soustředí v květnu montáž poslední části japonské laboratoře Kibo a prosincová doprava vyhlídkové věže Cupola. Program uzavřou v roce 2010 ještě tři lety.

Ovšem se změnou v Bílém domě může být všechno jinak.

Karel Sedláček

Foto NASA, Lockheed Martin, Boeing

pressin@iol.cz

Další články

Zajímavosti ve vědě a technice

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: