Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Atraktivní projekty: Zelená zelené architektuře
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Atraktivní projekty: Zelená zelené architektuře

Možná je to móda, ale v každém případě velmi hezká a ekonomicky závažná. Mám na mysli tzv. zelenou architekturu. Dokazovala to i nedávná výstava v Galerii Národní technické knihovny v Praze v rámci úspěšného projektu Green Architecture II. Jeho pokračování, které iniciuje Galerie Jaroslava Fragnera, ukázalo, že všechna architektonická řešení bez ohledu na zemi vzniku, velikost, rozpočet nebo funkční určení spojuje šetrnost.

Nejde jen o šetrnost k životnímu prostředí, ale rovněž o úsporu místa, obytného nebo městského, rozpočtu či provozních nákladů. Zprávy ze světa dokazují, že šetrný přístup, který nevylučuje komfort, se již plně zavedl ve všech stylech a formách architektury.

Důraz na ekologii

Ekologické principy lze nalézt v nových garážích pro městské autobusy ve Vídni, honosí se jimi bezpočet rodinných domů i veřejných staveb od Alp po finský venkov, jsou na fasádě domu umění v Sao Paulu, v komunitních centrech subsaharské Afriky nebo v mnoha územních plánech po celém světě.

Ad foto
01 Harmonia 57 svým neformálním vzezřením perfektně zapadá do chaosu jedenáctimilionového města.

 

Na výstavě se rovněž představily nejlepší koncepty udržitelného přístupu v architektuře, které uspěly v prestižní mezinárodní soutěži Zumtobel Group Award 2010, jež má statut bienále. Donátorem je rakouský výrobce svítidel Zumtobel, který oceňuje nejlepší práce každé dva roky. Hlavní cenu předloni obdržel francouzsko-brazilský ateliér Triptyque za pozoruhodný návrh inteligentní zelené fasády domu pro umělecké centrum v Sao Paulu. Hybridní systém pojmenovaný Harmonia 57 kombinuje beton osázený zelení se zavlažovacím a rozprašovacím systémem ovlivňujícím příznivě klima uvnitř budovy i v době vysokých srážek, teplot i vlhkosti. Porota soutěže ocenila i další kreativní a inovativní prvky, s nímž byla budova provedena: k nim patří kupříkladu plán postupného „zarůstání“ objektu.


Korpus budovy se skládá ze dvou oddělených částí spojených kovovými mosty.

Kromě vítězných projektů se v Praze prezentovaly i další nadmíru zajímavé realizace jako například rozlehlá spektakulární Akademie věd v Kalifornii od Renza Piana nebo konverze staré železniční dráhy na zahradní, odpočinkovou a vyhlídkovou promenádu vedoucí nad New Yorkem navrženou ateliérem James Corner Field Operations.

Hybrid tvořený vlastní stavbou

V podstatě kancelářská budova Harmonia 57 v Sao Paulu je hybrid tvořený vlastní stavbou, skulpturou a technologií, který svým neformálním a působivým vzezřením perfektně zapadá do chaosu jedenáctimilionového města. Čtyřčlenný tým architektonické francouzsko-brazilské kanceláře Triptyque za namontovaným na vnějším plášti budovy.

Investor požadoval na architektech, aby vytvořili flexibilní ateliérovou budovu vhodnou pro umělce. Chtěl stavbu, jež by dovolovala spontánně měnit prostorovou konfiguraci a možnosti využití. Jednou z rozhodujících podmínek byl také ohled na tropické klima nejen s vysokými teplotami, ale také na extrémní množství srážek především v zimě. Náročné zadání se podařilo splnit. Korpus budovy se skládá ze dvou oddělených částí spojených kovovými mosty pro chodce. Uvnitř tak vznikl malý otevřený prostor. Přední část budovy stojí na pylonech, jež jsou vzadu v přízemí uchyceny a ozdobeny. Velká okna, žaluzie a terasy doplňují pocit světlosti.

Rostliny jsou hluboce zakořeněny v pórovité betonové fasádě, jež byla komponována tak, aby jako houba absorbovala vodu a postupně jí zásobovala rostliny. Pro interiér představuje vnější vegetační plášť jednak přirozenou stínicí clonu, jednak ochranu před horkem i hlukem. Plně integrovaný systém sběrných kolektorů, rozvodných trubek a nádraží využívá dešťovou vodu a snižuje potřebu klimatizace.


Promenáda mezi mrakodrapy

V New Yorku se část staré nadzemní železniční dráhy proměnila – a ještě dále mění – ve velice přitažlivou zelenou promenádu. Trasa High Line je zatím více než dva kilometry (1,45 míle) dlouhá a vede podél západní strany Manhattanu. Ojedinělé řešení inspirovalo i další města, a to nejen v USA.
V roce 1847 byly v těchto místech soustředěny sklady a továrny, takže náklady přepravovala železnice. Parní lokomotiva se však často střetávala s lidmi a povozy. Radní proto najali takzvané West Side Cowboys, kteří jeli před vlakem na koních, mávali vlajkou a snažili se uvolňovat cestu. Ale nehod bylo stále víc a trase se začalo říkat Ulice smrti.


Promenáda nabízí vyhlídku na řeku nebo rušné ulice.

Po letech diskusí akceptovalo město v roce 1929 návrh zvednout železniční koleje nad úroveň ulice. Trať byla tehdy dlouhá 21 kilometrů a vyhnula se tak 105 křížením s ulicemi. Do provozu byla uvedena v roce 1934. V padesátých letech její význam klesal, až koncem minulého století byla dokonce na obtíž. Dlouho se řešilo, co s ní. Jistě unikátním a šťastným řešením byl návrh její revitalizace a proměny na pěší zelenou promenádu. Projektu se ujal známý architekt James Corners, který se věnuje krajinotvorbě. Spolupracoval s dalšími urbanisty a zahradními architekty. O stavbě bylo rozhodnuto v roce 2006 a první část otevřeli již za dva roky. Další pak v roce 2011.


High Line vede podél západní strany Manhattanu.

Nyní se plánuje třetí a závěrečná etapa, jež by měla být zpřístupněna veřejnosti v roce 2014. Jejím jádrem je přestavba železničního depa Hudson Yards. Na ploše asi 100 hektarů vyroste nová čtvrť s obytnými domy, kancelářemi a občanskou vybaveností. Novinkou budou místa pro pořádání oblíbených pikniků s grilováním.
Nový úsek, stejně jako ty stávající, nabídne hodně zeleně, fontánky a vyhlídky jak na rušné ulice, tak na řeku Hudson.

Zelené muzeum

Příprava a výstavba kalifornské Akademie věd trvala deset let a stála 500 milionů dolarů. Ale výsledek stojí za to. Mistrovský projekt je architektonicky atraktivní a technicky řešený vynikajícím způsobem. Zahrnuje akvárium, planetárium, čtyřposchoďový tropický prales, laboratoře a rozsáhlou knihovnu. Dílo obdrželo nevyšší ocenění LEED (Leadership in Energy and Environmental Design), jež se uděluje jen vynikajícím ekologickým stavbám. Toto přírodovědecké muzeum zaujímá čestné místo v parku Golden Gate v San Francisku.


Ústředním architektonickým prvkem Akademie věd je „živoucí střecha“.

Samotná Akademie byla založena už v roce 1853, tři roky poté, co se Kalifornie připojila ke Spojeným státům. Zprvu sídlila v centru města. V roce 1916 přestěhovali Akademii a její muzeum do nové budovy v parku nedaleko proslulého mostu Zlatá brána. Velký rozmach zažilo muzeum v 50. letech minulého století. Pohroma však přišla v roce 1989. Zemětřesení budovu silně poškodilo. Museum bylo sice částečně opraveno, ale nakonec padlo bolestné, ale nutné rozhodnutí – demolice. V roce 2005 byla budova zbourána a na jejím místě vyrostla nová, krásnější, modernější i přitažlivější.

Světově proslulý Renzo Piano, architekt italského původu, předběhl svou dobu. Učinil totiž první krok k tzv. ekonomickému designu. A jak to bývá, být průkopníkem není vždy snadné. Za svou vizi sklidil dost kritiky. Ale nyní patří tento projekt k těm nejobdivovanějším.


Přímo po střeše vede jedna z naučných stezek.

Ústředním architektonickým prvkem je „živoucí střecha“ o rozloze jednoho hektaru, na níž se zelená 1,7 milionu rostlin, které nemusejí být zalévány. Díky unikátnímu technickému řešení shromažďuje vodu umělý deštný prales uvnitř muzea a dodává rostlinám potřebnou vláhu. Přímo po střeše vede jedna z naučných stezek.


Umělý tropický prales

Energii pomáhá zajišťovat 60 tisíc fotovoltaických buněk. Asi 90 procent výstavních prostor má přímé denní světlo. Na stavbě použili 15 tisíc m3 recyklovaného betonu a pět tisíc tun recyklované oceli. Už první pohled vyvolává pocit souznění s přírodou. Nejvíc však upoutají dvě obrovské polokoule, vzdáleně odkazující na létající talíře. V jedné je však planetárium a ve druhé tropický prales. Budova je prý odolná vůči zemětřesení. A v těchto dnech se v muzeu koná výstava věnovaná zemětřesení, což je pro San Francisko stále téma číslo jedna.

Karel Sedláček

Další články

Zajímavosti ve vědě a technice
Novinky z veletrhů a výstav
Výzkum/ vývoj
Ekologie

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: