Témata
Reklama

Banky nabízejí úvěry pouze soběstačným firmám

16. 07. 2002

František Peterka

MM: Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vašispolečnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?

F. Peterka: Astos Aš, a. s., se svými cca 200 pracovníky je dnes patrně již jediná firma na Chebsku, která navazuje svým výrobním programem i počtem zaměstnanců na předchozí státní podnik. Jeho hlavním výrobním programem byly magnetické, článkové a hrablové dopravníky. Vyráběly se od r. 1979 v kooperaci s německou firmou Kabelschlepp GmbH Siegen. Používají se převážně k vynášení třísek od obráběcích strojů. Za 22 let se jich vyrobilo zhruba 15 tisíc kusů. Oba akcionáři převzali s majetkem státního podniku všechny pracovníky, závazky a pohledávky, ale také výrobní program s dobrou technickou úrovní, kvalitou a dobrými cenami. Příslušenství obráběcích strojů bylo doplněno zařízením pro filtraci řezné kapaliny - magnetickými separátory a pásovými filtry. Tlakové nádoby byly nahrazeny skříněmi bubnových filtrů a dopravníků pro německou firmu Knoll GmbH Saulgau a přepravními paletami pro motory Mercedes. Hlavním výrobním programem však je příslušenství obráběcích strojů, které tvoří 80 % produkce. Díky dobře zvolenému výrobnímu programu rostl objem výroby meziročně
o 10 - 15 %, v r. 2001 dokonce o 36 % proti roku 2000.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Charakterizujte prosím konkurenceschopnost vašich výrobků na zahraničních trzích.

F. Peterka: Naše výrobky jsou vyváženy do celého světa jako příslušenství obráběcích strojů. Jejich předností je samozřejmě nižší cena ve srovnání s konkurencí ze zemí EU, ale i zcela srovnatelná kvalita a design. Svědčí o tom i skutečnost, že ještě před dvěma letyjsme dodávali kompletní dopravníky renomovaným výrobcům z Německa a Holandska, kteří je pak prodávali pod svým jménem s cenou o třetinu vyšší. Tím jsme si sice "pěstovali" konkurenci, pro nás však bylo důležité, že platili včas. To se však bohužel nedá říci o většině našich výrobců obráběcích strojů, kteří jsou našimi zákazníky. Od r. 2000 se však naše ekonomická a především odbytová situace natolik zlepšila, že další zakázky naší konkurenci již odmítáme.

MM: V současné době již druhým rokem pracuje Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologie. Co vám spolupráce s centrem přinesla a jak se díváte na společný výzkum?

F. Peterka: Protože nevyrábíme obráběcí stroje, zatím s ním nespolupracujeme. I pro nás je však přínosem výchova odborníků, kteří se zabývají řešením skutečných problémů výrobců obráběcích strojů. Výzkumnému centru bychom chtěli nabídnout spolupráci na vývoji a zkouškách dalších druhů filtračních zařízení.

MM: Na jaké úrovni, ať z hlediska pracovní síly či z hlediska vybavenosti, je vaše konstrukční a technologické oddělení?

F. Peterka: Až do loňského roku jsme měli nedostatek konstruktérů způsobený polohou našeho města a tím, že v něm nejsou strojírenské tradice - o Aši se vždy mluvilo jako o městě textilu. V současné době již máme po dlouhé době v konstrukci plný stav. Je vybavena CAD systémy v dostatečném počtu licencí, a tak již většinu dokumentace máme zpracovánu na počítačích.

MM: Jaká exportní teritoria jsou pro vás zajímavá? Jak velkou část produkce představuje export?

F. Peterka: S ohledem na kurz koruny mohu říci, že naštěstí náš přímý vývoz činí jen 40 % produkce. Ještě před dvěma lety to bylo 65 %. O důvodech jsem se již zmínil ve druhé otázce. Největší část vývozu jde do Německa a do Belgie. Uvědomovali jsme si však, že naše zaměření exportu do zemí EU je krátkozraké. Protože v loňském roce zájem našich tradičních odběratelů o třetinu převyšoval naše kapacitní možnosti, nemohli jsme paradoxně okruh našich zákazníků rozšířit. I když zakázek máme stále dost, zhoršila se platební morálka našich největších tuzemských zákazníků. To byl jeden z hlavních důvodů naší účasti na moskevské výstavě Metalloobrabotka koncem května letošního roku. Zájem o naše výrobky předčil všechna očekávání. O úspěchu naší expozice svědčí i to, že necelých 14 dní po skončení výstavy jsme měli z Ukrajiny, Ruska a Běloruska zakázky v objemu přesahujícím průměrnou měsíční produkci. A co je důležité - vesměs s platbami předem.

MM: Jak hodnotíte současnou úroveň proexportní politiky státu?

F. Peterka: Pozitivně hodnotím činnost MPO, které účinně pomáhá exportérům hledat nové kontakty v zahraničí. Znepokojuje mě však postoj naší vlády k vývoji kurzu koruny, který českému průmyslu způsobuje obrovské škody. Účinná opatření vlády ke snížení jejího kurzu by byla tou největší pomocí českému exportu. Rozčilují mě totiž názory našich politiků, že s vývojem koruny musí podniky bojovat vyšší produktivitou, racionalizací, technickým rozvojem atd.
Souhlasil bych s nimi, nebýt obrovské finanční zátěže privatizačních úvěrů, v našempřípadě s lichvářským úrokem 15,2 % (v době tzv. balíčku opatření až 28 %).Spíše však postrádám otázku k úrovni ochrany domácího průmyslu. Vládě setotiž za pomoci asijskými dovozci zkorumpovaných politiků podařilo téměřzlikvidovat český textilní průmysl. A o ochraně českého strojírenského průmyslutaké nelze hovořit.

MM: Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje?

F. Peterka: Jiné vývojové úkoly než ty, které jsou dány marketingovým průzkumem trhu, si firma naší velikosti nemůže dovolit. Přiznám se však, že v této oblasti nejsem s naší prací zcela spokojen, protože jsme se nechali poněkud "ukolébat na vavřínech" dosavadní poptávkou po našich výrobcích.

MM: Jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancování strojírenské výroby?

F. Peterka: Od roku 1996 do roku 2000 nebylo možné o nějakém přístupu bank k financování strojírenství hovořit. Prostě téměř neexistoval. A i kdyby existoval, další úvěry mimo nutné privatizační úvěry by byly, pro již zmiňované lichvářské úroky, zcela likvidační. Od loňského roku si však pod dojmem našich velmi dobrých výsledků zástupci bank předávají dveře a předhánějí se v nabídkách výhodnějších úvěrů. Zcela zbytečně. Nástupce Investiční a poštovní banky Československá obchodní banka zcela zneužívá svého postavení daného úvěrovou smlouvou privatizačního úvěru, dává si nesplnitelné podmínky, a tak výsledkem je stále úrok 15,2 % a přísliby do budoucna. Podotýkám, že jsme dosud neměli žádný skluz v placení. Jsem přesvědčen, že takových klientů banky mnoho nemají.

Děkujeme vám za rozhovor

František Peterka
předseda představenstva a generální ředitel Astos Aš, a. s.
Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 20792
Datum: 16. 07. 2002
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Související články
Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Matematiku považuji za základ všeho

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Modulárne mikrofabriky a modulárne roboty

V sieti Inovato vzniklo medzinárodné zoskupenie, ktoré vyvíja koncept modulárnej mikrofabriky. Mikrofabrika je malé až stredne veľké, vysoko automatizované a technologicky vyspelé výrobné zoskupenie so širokou škálou procesných možností. Mikrofabrika vyžaduje menej energie, menej materiálu a malú pracovnú silu, a to vďaka high-tech automatizovaným procesom.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Průmysl a jeho lidé: Nikdy nepolevující zodpovědnost

Jen málo firem dnes disponuje tolika lidmi a takových profesí, které potřebuje, a to včetně pozic vrcholových manažerů. Přitom bez fundovaných lidí se žádná firma neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělila Lucie Teisler, CEO společnosti Anderson Willinger.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit