Témata
Reklama

Budoucnost vidím v jednodušších strojích

16. 07. 2002

Marian Sedlář

MM: Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vaši společnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?

Ing. Sedlář: Akciová společnost ToOSHULIN je předním světovým výrobcem svislých soustruhů. Sídlí v Hulíně, kde zaměstnává 430 lidí.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Charakterizujte prosím konkurenceschopnost vašich výrobků na na zahraničních trzích.

Ing. Sedlář: Světový trh se svislými soustruhy je charakteristický tím, že na něm neexistuje žádný významný hráč, který by trh ovlivňoval a v podstatě určoval pravidla jeho chodu. V tom vidím potenciál, aby se firma ještě více prosadila. V současné době odhadujeme náš podíl na světovém trhu v rozsahu 10 až 15 procent, našimi největšími konkurenty jsou italští a japonští výrobci.
Postupem času se změnila struktura našich zákazníků a firma dnes dodává hlavně do energetiky a leteckého průmyslu, ale budoucnost vidíme i v méně sofistikovaných segmentech, tedy v jednodušších, levnějších strojích.

MM: Jakým směrem se bude výroba ve vaší komoditě ubírat?

Ing. Sedlář: Předpokládáme, že bude třeba rozšířit nabídku svislých soustruhů o stroje s větším průměrem upínací desky. U větších průměrů vidíme mezeru na trhu, kde by se firma mohla uplatnit. Dříve společnost vyráběla stroje s upínací deskou od 800 milimetrů do dvou metrů, dnes již máme v nabídce čtyřmetrovou upínací desku a chceme jít ještě dál až na průměr desky do 10 metrů.

MM: V současné době již druhým rokem pracuje Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologie. Co vám spolupráce s centrem přinesla a jak se díváte na společný výzkum?

Ing. Sedlář: Samozřejmě máme vlastní vývoj, ale za prospěšnou považujeme i spolupráci s výzkumným centrem, která běží na několika konkrétních projektech. Kapacit centra využíváme například i při různých speciálních měřeních.

MM: Na jaké úrovni, ať z hlediska pracovní síly či z hlediska vybavenosti,je vaše konstrukční a technologické oddělení?

Ing. Sedlář: Naši konstrukční kancelář považuji za silnou a stabilizovanou. Požadavkem trhu je stále více a více konstrukčních prací, stále více a více speciálních zakázek. A budoucnost vidíme právě ve speciálních zakázkách s vysokou mírou přidané hodnoty. A proč považuji konstrukci za silnou? Před 2 lety jsme řešili otázku dalšího posílení konstrukce, ale v našem regionu to bylo již těžko schůdné. Zřídili jsme proto detašovanou konstrukční kancelář v Brně, kde je zázemí VUT. V tamní kanceláři dnes pracuje významná část našich konstruktérů.
Vývoj techniky jde sice velice rychle dopředu, ale naše konstrukční oddělení je vybaveno na velice solidní úrovni.

MM: Jaká exportní teritoria jsou pro vás zajímavá? Jak velkou část produkce představuje export?

Ing. Sedlář:Na export jde dlouhodobě zhruba 80 procent produkce firmy, z toho polovina do zemí Evropské unie, třetina do Spojených států a zbytek připadá na země Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. Rádi bychom posílili svoje pozice v posledně jmenovaných teritoriích, ale tam nemá nikdo nic jisté. Každý si hlídá především svoje současné pozice. Samozřejmě naše aktivity směřují na udržení a rozšíření zákazníků na našich tradičních trzích.

MM: Jak hodnotíte současnou úroveň proexportní politiky státu?

Ing. Sedlář: V zásadě jsme soběstační a nevyužíváme nástroje proexportní politiky státu. Soudíme, že stát by tuzemským exportérům nejvíce pomohl tím, kdyby zrovnoprávnil cizí subjekty působící u nás s podmínkami pro české firmy. A kdyby si stát moudřeji uvědomoval okamžité dopady kurtového vývoje na exportéry. Neříkám, že posilování koruny je špatné, ale patnáctiprocentní roční zhodnocení může být smrtící.

MM: Na jaké úrovni využíváte kooperace s externími dodavateli?

Ing. Sedlář:Zatím dodávky z externích kooperací příliš nevyužíváme, ale chceme to změnit. Prvním krokem bylo na přelomu roku odprodání části firmy. Vznikla tak firma Modikov, která nám zajišťuje výrobu některých dílců a podsestav. V tomto trendu chceme pokračovat i tím, že kapacity na našich progresivních technologiích budeme nabízet externím odběratelům. Již v tomto roce vzroste objem přijatých externích kooperací oproti loňskému roku dvojnásobně. Některá specializovaná pracoviště zřejmě přejdou na třísměnný provoz.
Postupně se chceme orientovat právě na nabídku těchto technologií a u klasických technologií přecházet na nakupování hotových dílců. Pracují tak všechny světové firmy a je nutné se takovému trendu přizpůsobit.

MM: Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje?

Ing. Sedlář:Současný trh požaduje stále náročnější a technicky komplikovanější stroje. Nám nezbývá, než v předstihu vyvíjet takové stroje, protože zákazníci dnes požadují výrobky v krátké době. Pokud bychom nebyli připraveni, neuspěli bychom. Nikdo nám v marketingu nepomůže, ani stát ani Výzkumné centrum. Sledujeme pečlivě informace a podněty od našich zákazníků a obchodních zástupců.

MM: Jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancování strojírenské výroby?

Ing. Sedlář: Nemůžu odpovědět, protože naše firma využívá vlastních zdrojů a nevyužívá banky k financování výroby. Spolupracujeme se třemi bankami, z jejichž služeb využíváme zejména provádění devizových operací a poskytování bankovních garancí.
Děkujeme vám za rozhovor
Ing. Marian Sedlář
místopředseda představenstva a generální ředitel TOSHULIN, a. s.
Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 20793
Datum: 16. 07. 2002
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Související články
Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Matematiku považuji za základ všeho

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Modulárne mikrofabriky a modulárne roboty

V sieti Inovato vzniklo medzinárodné zoskupenie, ktoré vyvíja koncept modulárnej mikrofabriky. Mikrofabrika je malé až stredne veľké, vysoko automatizované a technologicky vyspelé výrobné zoskupenie so širokou škálou procesných možností. Mikrofabrika vyžaduje menej energie, menej materiálu a malú pracovnú silu, a to vďaka high-tech automatizovaným procesom.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Průmysl a jeho lidé: Nikdy nepolevující zodpovědnost

Jen málo firem dnes disponuje tolika lidmi a takových profesí, které potřebuje, a to včetně pozic vrcholových manažerů. Přitom bez fundovaných lidí se žádná firma neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělila Lucie Teisler, CEO společnosti Anderson Willinger.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit