Témata
Reklama

Mluvíme-li dnes o internetu, stále častěji si představujeme obláček, možná spíš oblak, z anglického cloud.

Tento článek je součástí seriálu:
Budoucnost začíná dnes
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

Co praví Wikipedie

Nezasvěcenci zní ten název přihlouple, ale pro nás ostatní je dokladem toho, že i „ajťáci“ mají smysl pro humor či pro poezii. V každém případě pro fantazii.
Wikipedie říká:

Cloud computing je na internetu založený model vývoje a používání počítačových technologií. Lze ho také charakterizovat jako poskytování služeb či programů servery dostupnými z internetu s tím, že uživatelé k nim mohou přistupovat vzdáleně, kupř. pomocí webového prohlížeče nebo klienta elektronické pošty. Za předpokladu, že služba je placená, uživatelé neplatí za vlastní software, ale za jeho užití. Principem u služeb a produktů v cloud computingu je to, že uživateli propůjčují výpočetní výkon serverů. V mnoha případech se tak děje formou specializovaných aplikací, jejichž nabídka se pohybuje od kancelářských aplikací přes systémy pro distribuované výpočty až po operační systémy provozované v prohlížečích, jakými jsou např. eyeOS, Cloud či iCloud.“

V dnešní době, kdy máme pro internet k dispozici stále více širokých pásem a také rychlost spojení už není zásadní problém, je dalším logickým krokem odsunout stále více služeb z lokálních počítačů, případně celých serverových struktur na tyto vzdálené obláčky. Zákazník si nemusí doma fyzicky budovat vlastní datové centrum, ale pronajme si jednu nebo více infrastruktur podle svých potřeb. To znamená i větší či menší kapacitu paměti nebo procesní rychlost s odpovídajícími softwarovými řešeními. Tím odpadají starosti s vlastním personálem, s investicemi do odpovídající techniky a s údržbou.

To v dnešní době mobility znamená, že jsme s přístroji a zařízeními prostřednictvím internetové sítě nezávislí na času a místě a můžeme pracovat flexibilně kdekoliv na světě.

Tradiční jádro podnikání velkých IT firem se tak nyní drobí a vzestup zaznamenávají menší segmenty jejich služeb, a to zejména nabídky cloud computingu.

Reklama
Reklama

Jsme vysoko nad průměrem

Nemusíme se vznášet v oblacích, ale skutečně si můžeme myslet, že vzdálená internetová úložiště kdesi v oblacích jsou.

Statistika uvádí, že v České republice využívá tzv. cloud a aplikace běžící na internetu celkem 44 % velkých firem nad 150 zaměstnanců. Je to o 9 % více, než je středoevropský průměr. Vyplývá to z průzkumu výrobce mikroprocesorů Intel.

Z hlediska struktury cloudových služeb ve střední Evropě nejvíce převládají služby privátního cloudu, kdy je cloudová infrastruktura spravována výhradně pro jednotlivou organizaci. Tuto formu preferuje 53 % firem, veřejné cloudy využívá 19 % podniků a zbytek volí kombinaci obou, tzv. hybridní cloudy

České firmy ve srovnání se středoevropskou konkurencí z průzkumu vycházejí jako nadstandardní uživatelé služeb hybridního a soukromého cloudu, které využívá 36 %, respektive 23 % firem, což je zejména u hybridního cloudu významně více než je středoevropský průměr,“ uvedl obchodní manažer Intelu pro Českou a Slovenskou republiku Petr Ulvr.

Hybridní prostředí se bude podle obchodního ředitele Českých Radiokomunikací Petra Sichrovského uplatňovat stále více. „Existují případy, pro které jsou služby veřejného cloudu více než vhodné – ať už díky operační flexibilitě nebo cenovým podmínkám. Na druhou stranu stejně tak nemůžeme očekávat, že by například kritické systémy bank a pojišťoven takové služby využívaly,“ podotkl.

Průzkum společnosti Intel se uskutečnil mezi 250 firmami v České republice, Maďarsku, Polsku a Rumunsku při příležitosti uvedení další generace procesorů Intel Xeon E7.

Loňský průzkum Českých Radiokomunikací zjistil, že cloud využívá více než 40 % z oslovených společností v ČR a dalších 21 % o přechodu do cloudu uvažuje.
Popularita cloudových služeb poroste i do budoucna a dramaticky ovlivní množství dat přenášených v datových centrech. Předpovídá to studie Cisco Global Cloud Index (2013–2018). V příštích letech se objem přenosů v datových centrech zvýší téměř trojnásobně, přičemž 76 % celkového provozu budou tvořit právě cloudové služby. Polovina světové populace bude mít v roce 2018 přístup na internet z domova a 53 % těchto lidí bude pro svá data používat veřejná cloudová úložiště. Každý z nich měsíčně vygeneruje 811 megabajtů přenesených dat, tedy 4,4krát více, než to bylo v roce 2013, kdy tato hodnota dosáhla 186 megabajtů na uživatele měsíčně.

Zatímco v roce 2013 dosáhl objem dat přenesených v datových centrech po celém světě 3,1 zettabajtu ročně, v roce 2018 to bude již 8,6 zettabajtu za rok. To představuje takové množství dat, jako kdyby se 250 000krát po sobě přehrály všechny filmy (kterých je přibližně 500 tisíc) a televizní pořady (zhruba 3 miliony) na světě v kvalitě ultra-high definiton (UHD).

Provoz generovaný cloudovými službami roste ještě rychlejším tempem. Zatímco v roce 2013 tvořil cloud 54 % přenosů v datových centrech, v roce 2018 to bude již 76 %.

Citovaná studie ukazuje, že i do budoucna bude těžiště ležet v privátním cloudu. Téměř 70 % všech cloudových úloh se bude v roce 2018 odehrávat v zóně privátního cloudu.

Studie také zmapovala připravenost na využívání různých kategorií cloudových služeb v jednotlivých regionech a zemích, včetně České republiky. Připravenost na cloud se odvíjí od parametrů pevných i mobilních sítí, kterými jsou rychlost stahování a odesílání dat a latence.

Parametry pevného i mobilního připojení v České republice jsou v současnosti na úrovni srovnatelné s okolními zeměmi regionu. Pro pevné připojení jsou výše uvedená kritéria pro využívání pokročilých cloudových služeb splněna již dnes, pro mobilní připojení se tyto parametry kritériím pro pokročilé služby blíží.

Pozitivní vývoj v připravenosti na cloudové služby je vidět i v dalších zemích světa – zatímco vloni splnily parametry pro pokročilé služby pevné sítě v 79 zemích, letos je to již 109 zemí. V případě mobilních sítí se vloni do nejvyšší kategorie cloudových služeb kvalifikovalo 42 zemí, letos 52 zemí.

Nová globální síť

Cílem projektu Intercloud je nabídnout zákazníkům po celém světě novou generaci cloudových aplikací na bázi propojených a vysoce zabezpečených hybridních cloudů. Poptávka po takovém řešení v budoucnu poroste v souvislosti s rozšiřováním konceptu Internet of Everything (IoE).

Před desítkami let se začaly propojovat izolované sítě LAN a tvořit základ dnešního internetu. Technologie Cisco v tom hrály důležitou roli – a budou ji hrát i v propojování izolovaných cloudových služeb do jednoho společného systému, který naplní skutečný potenciál cloudu a otevře novou éru IT,“ uvedl Rob Lloyd, prezident společnosti Cisco pro vývoj a prodej.

Dceřiná společnost Cisco Capital nově vyčlenila 1 miliardu dolarů na financování projektů zákazníků a partnerů v zájmu urychlení přechodu na cloudové technologie. Tyto prostředky doplní již dříve oznámené investice Cisco do rozvoje Intercloudu rovněž ve výši jedné miliardy USD.

Velkou výzvou současných cloudových služeb je „datová suverenita“ – nedotknutelnost dat zákazníků a jejich legislativní ochrana. Společnosti Deutsche Telekom (DT) a Cisco společně vybudují uzly Intercloudu v datových centrech DT v Německu. Bude je provozovat společnost T-Systems ze skupiny DT a zákazníkům nabídne zabezpečené služby Infrastructure as a Service (IaaS), které budou v souladu s přísnými německými předpisy v oblasti ochrany dat.

Společnost BT využije technologie Cisco v rámci své sítě datových center ve 20 zemích na pěti kontinentech. Nasazení řešení pro Intercloud umožní rozvoj globálních hybridních cloudů pod hlavičkou služby BT Cloud Compute. Ta zákazníkům umožňuje vytvořit, nastavit a provozovat vlastní cloudové služby podle svých potřeb. Navíc využívá infrastrukturu přímo v zemích, kde sídlí konkrétní uživatelé služby, takže jejich data podléhají legislativě a jurisdikci daného státu.

Kde číhá riziko?

Americká letecká společnost Delta Air Lines musela začátkem srpna pozastavit nebo zrušit nejméně polovinu z téměř 6 000 naplánovaných letů. Způsobila to porucha firemních počítačových systémů po výpadku proudu v americké Atlantě, kde má společnost některá zařízení. Dopady poruchy pociťovali cestující ještě několik dní.
Přepravce musel na šest hodin přerušit odlety a celkově musel podle agentury AP zrušit kolem 1 000 letů. Zpoždění se dotklo asi 2 900 spojů.

Firma se snažila zmírnit dopady výpadku na cestující nabídkou uhrazení nákladů a poukázkou v hodnotě 200 dolarů pro zákazníky, jejichž let měl zpoždění více než tři hodiny. Cestující se kvůli výpadku informačních systémů nemohli dozvědět aktuální informace o letech Delty na firemní webové stránce a mnozí z nich zjistili problémy až na letištích.

Potíže postihly tisíce pasažérů na letištích po celém světě. Zpoždění hlásili cestující Delty na letištích v Londýně, Tokiu nebo v Los Angeles, nastalo i u pondělního letu společnosti z Prahy do New Yorku.

Na letišti Narita u Tokia strávilo noc kvůli zpožděním letů Delty více než tisíc lidí. Narita je pro Deltu a další americké aerolinie uzlem pro přepravu lidí mezi USA a oblastí Asie a Tichomoří.

Delta, která je podobně jako České aerolinie součástí skupiny SkyTeam, je podle Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) třetím největším leteckým přepravcem na světě podle počtu pasažérů. Její služby využije každý rok zhruba 180 milionů lidí, jak stojí na firemním webu.

Finanční dopad na firmu zatím není jasný, podle analytiků to ale nic závažnějšího nebude. Jim Corridore z firmy S&P Global Market Intellligence agentuře Reuters řekl, že finanční vliv incidentu bude nižší „než dopad mírné sněhové bouře“. Akcie Delty následně oslabily o 0,6 procenta.

Poruchy počítačových systémů narušily leteckou dopravu ve světě už dříve. V minulých měsících zasáhly lety amerických konkurentů Southwest Airline a American Airlines Group.

Tento výpadek je ukázkovým příkladem rizika, kterému jsme v současné době vystaveni vinou naší závislosti na internetu.

Je tedy zřejmé, že velkou nevýhodou cloudové technologie je jednoduchý, ale smutný fakt, že bez internetu nic nefunguje. Všude ještě nefungují dostupné stabilní širokopásmové přenosy a to nemluvíme o nedostatečných zdrojích energie potřebné pro provoz mobilních zařízení.

Dalším negativním tématem je bezpečnost dat a jejich ochrana. I když víme, že bezpečnost je pojem relativní, faktem zůstává, že každý, kdo přesune své výpočetní středisko někam daleko do oblak, ztrácí nad ním kontrolu. Citlivá data nejsou uschována doma, ale někam transportována internetem. To už samo o sobě je velké riziko. Také různé úrovně potřebných zákonných norem v různých zemích vzbuzují zneklidnění.

Tyto a další podobné otázky jsou velkou výzvou pro nejbližší dny, měsíce i roky.

Karel Sedláček

karel.sedlacek@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Cortana a její sestřenice

Ještě před několika desetiletími si autoři vědeckotechnické literatury představovali, že roboti budou stále aktivnější a lidé pasivnější. Stroje převezmou kontrolu nad světem. A umělá inteligence měla v románech a filmech podobu monstra.

Zmizí peníze úplně?

Na letošním ekonomickém fóru v Davosu se s velkým zájmem, i když s protichůdnými ohlasy, setkalo vystoupení Johna Cryana, generálního ředitele Deutsche Bank, který prohlásil, že za deset let nebudou pravděpodobně existovat drobné peníze, protože mince jsou velmi neefektivní. Všichni budou platit kartami nebo chytrými telefony a bankovními převody.

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Související články
Ifa naznačuje vývoj

Tak se experti zase jednou mýlili. V době online připojení se zdálo, že je veletrhům odzvoněno, že širokou veřejnost už nebudou zajímat. Internationale Funkausstellung (IFA) v Berlíně dokazuje opak. Zájem byl veliký a IFA s tradičním názvem starým více než 90 let naznačila sílící trendy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Hokejové puky z Kateřinic zamířily na olympiádu

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Letem technickým světem

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat jen svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměřeni a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Letem technickým světem VI

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat jen svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměřeni a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Letem technickým světem V

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat jen svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměřeni a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Letem technickým světem III

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat jen svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměřeni a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Letem technickým světem II

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat jen svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměření a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit