Témata
Reklama

Strašidlo jménem (umělá) inteligence

Světem obchází strašidlo umělé inteligence. Jinak řečeno stroj, který se stane chytřejším než člověk a ovládne život na planetě Zemi. Je to vlastně strach z technického pokroku, který se dá interpretovat také jako obava z odcizení nebo z tajemné propasti lidské mysli.

Tento článek je součástí seriálu:
Budoucnost začíná dnes
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

Děsivě frustrující pocity zažívají členové posádky kosmické lodě, navzdory své intelektuální převaze, když slyší rozkazy fiktivního superpočítače HAL 9000 ve filmu režiséra Stanleyho Kubricka „2001: Vesmírná odysea“. Nicméně když dojde na lámání chleba a má dojít k sebezničení, zvítězí nad strojem lidský pud sebezáchovy.

Reklama
Reklama
Bojíme se umělé inteligence.

Technika nemá limity

Atraktivní hollywoodský velkofilm už téměř před 50 lety artikuloval prvotní lidský strach ze všeho nového, neznámého, a tedy i z tzv. umělé inteligence čili z myslících počítačů. Není divu, výkony strojů v mnoha ohledech převyšují možnosti lidí, ale jde o izolované schopnosti. Zatím. Počítač už vyhrál partii v šachu proti mistru světa, ale nemůže pochopit, co „šachy" nebo „vítězství" ve skutečnosti znamenají.

A i kdyby síťové počítače svět kompletně ovládly, nebyly by schopny kopírovat lidskou iracionalitu, míní například italský filozof Luciano Floridi, ředitel Oxford Internet Institute. „Vytváříme nové digitalizované a prosíťované světy, jež budou na lidech zcela nezávislé,“ prohlásil prof. Floridi v Berlíně na konferenci re:publica. „Neexistuje zřejmě žádný limit pro digitalizaci našeho života.“

Vnořením se do virtuálních světů pomocí datových brýlí nebo přilby s obrazovkou 360° stojíme na prahu komerčního využívání umělé inteligence.

Ovšem nikoliv všichni filozofové jsou téhož mínění – někteří zastávají stanoviska zcela opačná.

Průmyslové roboty se učí učit se.

Pokus o definici

Při trošce zjednodušení, jemuž se při popularizaci vědy a techniky nevyhneme, můžeme říci, že tzv. umělá inteligence (anglicky artificial intelligence, AI) je obor informatiky, jenž se zabývá vývojem strojů, které vykazují známky inteligentního chování. Hlavním cílem výzkumu v tomto oboru je přiblížit stroj schopnostem lidského mozku.

Aby člověk dokázal produkovat „lidské stroje“, musí jako stvořitel sám lidem porozumět – a jejich nitro přeložit do algoritmu. Přesto bude takový myslící robot jen projekcí ideového světa svého tvůrce.

Přejeme si, aby naše výtvory, v nichž odrážíme své představy a sny, byly chytřejší, rychlejší, obsáhlejší, výkonnější. V této souvislosti je třeba konstatovat, že výbušnější než otázka nebezpečí vyplývající ze samostatnosti stroje je zásadní dotaz: kolik moci chce vlastník takto získat.

Tyto otázky, respektive hledání odpovědí na ně, jsou často tématem uměleckých děl a filozofických pojednání. Nás zajímá toto téma spíše z technického hlediska.

Při některých operacích je robot už samostatný a přesnější než chirurg.

Inspirace v přírodě

Příroda je mocná vládkyně, ale také nevyčerpatelný zdroj inspirace. Je logické, že se člověk snaží napodobit výtvory přírody. A i když postupuje vpřed jen malými krůčky, můžeme konstatovat, že se mu to daří.

Jedním z důležitých stavebních kamenů umělé inteligence je „samoučení“, což je proces, při němž počítač imituje funkci lidského mozku, učí se ze svých vlastních chyb, třeba metodou slepých uliček, a tak se zlepšuje.

Zatím se v tomto postupu využívá vysoce výkonných serverů a tzv. „neuronové sítě“.

Většina světových firem pochopila, že tudy vede cesta k budoucnosti a angažuje nejlepší lidské mozky na vývoj mozků umělých.

Například Google koupil za 500 milionů dolarů britský start-up Deepmind, který se zabývá počítačovým myšlením. Firmu založil v roce 2010 dnes 37letý neurolog Demis Hassabis. Koncern očekává, že díky této investici bude moci v budoucnu efektivněji vyhodnocovat gigantické množství dat z vyhledávacích dotazů, jichž denně obdrží 3,3 miliardy!

Ale Google koupil i další firmy a jejich výzkumné týmy. Například společnost

DNN Research, specializovanou na lidskou řeč, a spolu s NASA se podílí na rozvoji kvantových počítačů. Také koupil Boston Dynamics, firmu dosud zaměřenou na vývoj a výrobu vojenských robotů. Z jeho laboratoře vyšel Atlas, zatím nejpokročilejší humanoidní robot na světě, který (vybaven lasery, kamerami a senzory) se může pohybovat bezpečně v nerovném a neznámém terénu.

V odborném tisku sice pokládají datové brýle Google Glass za katastrofu, ale nejsou překvapeni, že koncern neohlásil konec experimentů. Naopak. Specializovaná skupina pracuje už nějakou dobu na vývoji nových kontaktních čoček a nyní přišla s převratným návrhem na patent, který jde ještě o krok dál: přímo do očí.

V žádosti o udělení patentu se popisuje řešení, které do čočky lidského oka pořídí laserem otvor a ten se naplní miniaturními elektronickými součástkami a gelem, jež se sám vytvrdí. Jedná se především o pomoc lidem se zrakovými problémy.

K tomu se však přidružuje velké ALE. K implantované elektronické čočce se také připojí senzor s vlastním zdrojem energie, který může vysílat data na jistou vzdálenost. A opačně, na sítnici oka mu mohou být předávány určité informace. Zní to děsivé – ale je to pravděpodobné.

Průmyslový robot KUKA se osvědčuje v továrních halách...
... ale firma vyrábí i roboty, které kopírují fotografie.

Důraz na data

Také další technologické firmy hledají nové formy umělé inteligence. V jádru výzkumu jde o kombinace algoritmů, hardwaru a přístupu k obrovskému množství dat, domnívá se Andrew Ng, bývalý profesor na Stanfordské univerzitě v Kalifornii a nyní vedoucí výzkumu v čínském internetovém podniku Baidu. Analýza a využívání dat jsou tím tvrdým oříškem, který je třeba rozlousknout, protože jsou těžištěm systémů, jež rozvíjejí myšlenkové procesy. Jen takový systém se může učit, který má dostatek dat a pak může vygenerovat inteligentní rozhodnutí.

Je tu především otázka výkonnosti počítačů. Ta roste a dnes je například milionkrát rychlejší než před 30 lety. I v případě, že se tento trend udrží, bude přesto trvat ještě desetiletí, než se umělá inteligence přiblíží signální soustavě zvířat.

Rapidní rozvoj umělé inteligence však ovlivní téměř každý aspekt naší civilizace. Už dnes dokážou počítačové programy rozpoznat v lidské tkáni rakovinové buňky, rozpoznat lidské hlasy či gesta a pilotovat auto podle dopravních značek.

Něco jiného jsou však inteligentní roboty nasazené na montážních linkách, jež se řídí podle naučených vzorců chování a něco jiného je samostatné rozhodování, což je jeden ze základních prvků umělé inteligence.

Právě auta jsou dobrým příkladem pro uvažování o budoucích možnostech. Současný software instalovaný v elektrovozech Tesla dovoluje jízdu na dálnici rychlostí 100 km/h. Auto dodržuje směr, na povel mění jízdní dráhu a brzdí podle potřeby. Zkušební vozy takto najely už stovky mil. Je to prý takové pošťouchnutí Googlu, který má sice také samojezdicí auto, ale nasazený software asi ještě není dozrálý ke komerčnímu nasazení.

Google experimentuje s elektronickými čočkami implantovanými do lidského oka.

Inteligence na burze...

Každý, kdo zkusil investovat na burze, nám dá za pravdu, že to není jednoduchá činnost. Burzovní makléř musí mít nejen odpovídající vzdělání, ale také potřebné znalosti a zkušenosti. Musí být hodně inteligentní, aby dokázal předvídat pohyby akcií a chování investorů.

Ovšem podle novinových zpráv se zdá, že se na burze stále výrazněji prosazují také inteligentní roboty. Například u společnosti Aite Group spravovaly za loňský rok aktiva za více než 50 miliard amerických dolarů uložených v klientských portfoliích. A v případě „robotických poradců“ ve finančnictví se začíná laicky hovořit o umělé inteligenci. Například automatizovaný investiční poradce Wealthfront se chlubí tím, že dokáže automaticky vyhledávat skryté poplatky a tím šetřit výdaje klientů. Umí také monitorovat účty a podle jejich aktivity sestavovat investiční doporučení.

I když rostou výkony robotů na burze, zatím slouží jen jako podpora tradičních makléřů. Ale to se může brzy změnit.

... a v ateliéru

Kreativita, intuice a emocionalita platily dosud za baštu člověka, kam stroj nemohl. Nyní se však neprostupné hradby začínají drolit. Roboty totiž začínají psát novinové články a dokonce malovat.

Umělec, který působí v ateliéru bez oken na univerzitě v Konstanci ve Švýcarsku, nepotřebuje vhodné světlo, ale elektrický proud. Jmenuje se E-David a má jen jednu ruku, přesněji řečeno robotické rameno. V něm drží štětec, který si namáčí do barev na malířské paletě a nanáší barevné odstíny na plátno. Potřebuje se celkem 12tisíckrát dotknout štětcem plátna, což mu trvá 12 hodin. Bez přestávky, bez únavy, pravidelně „jako stroj“ opakuje jednoduchou činnost a jejím výsledkem je například portrét muže. Z jakékoliv fotografie E-David namaluje obraz. Skener rozloží snímek do binárního kódu a speciální software pak ovládá pohyby robota. Pro něho tak nejsou problémem různé malířské styly. Zkrátka, je vynikající kopista.

Jeho nevýhodou je, že neví, co maluje,“ říká jeho „otec“ Oliver Deussen, profesor informatiky na univerzitě v Konstanci. „Ale to ho chceme ještě naučit.

Koho by pak nepotěšila zpráva, že se letos 15. května na této univerzitě uskutečnil bohatě dotovaný první ročník výtvarné soutěže Robot Art o nejlepší výtvor. Zvítězil robot Taida z Tchaj-wanu, který namaloval zátiší i portrét Alberta Einsteina. Jak je všechno relativní!

Ve Švýcarsku se uskutečnil první ročník soutěže kreslících robotů. Vítěz nakreslil zátiší...

... a portrét Alberta Einsteina.

Rizika číhají

Mezi těmi, kteří varují před nebezpečím umělé inteligence, se objevují významná jména, jako Elon Musk a Stephen Hawking. „Umělá inteligence by mohla znamenat konec lidské rasy,“ řekl Hawking loni BBC.

Blíží se doba, kdy stroje budou moci překonat člověka téměř v jakémkoliv úkolu," konstatuje dr. Moshe Vardi z texaské univerzity. „Společnost se musí touto otázkou zabývat ještě dříve, než to přijde: jestliže stroje budou schopné udělat téměř veškerou práci, kterou dělají lidé, co pak budou lidé dělat?“ ptá se.

I když umělá inteligence má svá rizika, je strach z „konce lidstva“ nepřiměřený, domnívá se Chris Bishop, šéf Microsoft Research. Varovné hlasy, zejména pokud pocházejí od významných lidí, mohou zpomalit vývoj umělé inteligence. „Myslím, že Stephen se dívá moc daleko do budoucnosti. Připadá mi velmi obtížné předpovědět, kam dojde technologie po 10 letech, natož za 1 000 let! Je jasné, že lidstvo čelí mnoha výzvám, ale jsem velmi optimistický. Umělá inteligence má velký potenciál. Avšak chceme-li jej využívat, nesmíme se jí bát.“

Stroje, jež by myslely jako lidé, zůstávají stále ještě v nedohlednu.

Karel Sedláček

sedlacek.kar@seznam.cz

Reklama
Související články
Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Umělé svaly, část 3: Dielektrické elastomery, 2. díl

Náš seriál pokročil do 21. století, ve kterém se téma umělých svalů stále častěji spojuje s technologií dielektrických elastomerů. Mobilní roboti, výrobní stroje, linky, dopravníky… všude zde se nabízí jejich využití. 2. díl je pokračováním a dokončením tématu dielektrických elastomerů

Umělé svaly; část 3. Dielektrické elastomery, část 1.

Náš seriál pokročil do 21. století, ve kterém se téma umělých svalů stále častěji spojuje s technologií dielektrických elastomerů. Mobilní roboti, výrobní stroje, linky, dopravníky… všude zde se nabízí jejich využití.

Související články
Umělé svaly, část 1. Historie a úvod do problematiky

Téma umělých svalů obecně spadá do oblasti pohonů strojů a zařízení. Jedná se o poměrně moderní typ pohonu. S jejich nasazením se v současné době počítá především u humanoidních nebo mobilních robotů, ale předpokládá se, že v budoucnu budou schopné nahradit konvenční pohony, které jsou v prvním kvartálu 21. století zastoupeny hlavně pohony se spalovacími motory nebo elektromotory.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Atraktivní projekty - Vojenská základna plná tajemství

V rámci pěstování vztahů s veřejností – public relations – se v Americe nejen soukromé firmy, ale i vládní organizace snaží vycházet zájemcům vstříc a pořádají různé dny otevřených dveří. Tak jsem měl možnost prohlédnout si například Pentagon, ale i vojenskou základnu v Novém Mexiku, kde se testovaly atomové bomby.

Sázka na design, díl 3.

Dnes již potřetí se v našem seriálu o průmyslovém designu, kterému se společně se studiem Divan design na stránkách MM Průmyslového spektra věnujeme oslovujeme nejenom komunitu konstruktérů, aby při návrzích nových produktů na ně nahlíželi kreativním pohledem, ale i obecnou veřejnost, pro něž je design tím prvním, čím je produkt osloví. Konstruktéři svými vytvořenými produkty nesdělují uživatelům pouze skutečnost, jakou technologií byly vytvořeny a k jakému účelu jsou použity, ale musí také vypovídat o určitém stylu designéra a samozřejmě i o době, ve které vznikaly. Posláním každého článku je přestavit výsledek úzké spolupráce mezi konstruktérem a designérem.

Oprava Karlova mostu: II. etapa

Jak již bylo uvedeno v článku v minulém vydání popisující I. etapu opravy, Karlův most je nejen historickou a kulturní památkou, ale také výjimečným technickým dílem, které slouží svému účelu 655 let. Je středem zájmu jak odborných institucí, tak i prostých občanů a je pochopitelné, že oprava vyvolala širokou, místy velmi kritickou diskuzi, vedoucí až ke sporům. Nebylo vždy snadné věnovat maximální úsilí opravě mostu a současně vyvracet šířené nepravdy.

Ohlédnutí za MSV 2018

Jubilejní strojírenský veletrh v Brně se i letos nesl ve znamení inovací, technických i technologických novinek (často také světových premiér), ale hlavně v duchu oslav stého výročí založení Československé republiky, takže se také vzpomínalo na historické úspěchy v technice v expozici 100RIES. A není tedy divu, že partnerskou zemí bylo letos Slovensko. Na následujících řádcích přinášíme malé ohlédnutí za veletrhem, kde připomeneme některé exponáty, které v očích naší redakce za zmínku a vzpomínku stojí.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Red Bull na území dlouhorohého skotu

V Evropě se toho poměrně málo ví o australských automobilových závodech Super V8, porovnáme-li to například s německými závody cestovních automobilů (DTM) nebo vozy formule 1. Ale pokud jde o uzavřené vypjaté závody, jen stěží se show V8 co vyrovná. Vítězným týmem roku 2013 je Red Bull, jehož sponzorem byla firma Triple Eight sídlící v Brisbane, ve státě Queensland v Austrálii. Během uplynulé sezony byla celá show V8 přepravena do Texasu, aby pobavila svou rozrůstající se základnu amerických fanoušků.

Nasazení řídicího systému v teplárně Náchod

Koncem května tohoto roku dokončila společnost ZAT v teplárně Náchod výměnu vstupně výstupních modulů v demi-stanici. Implementovaly se zde moduly B&R s převedením řízení pod nový řídicí systém SandRA, které tak navázalo na implementaci nového řídicího systému z podzimu loňského roku.

Lipsko letos jenom digitálně

Tradiční dvojice veletrhů pro oblast strojírenství a subdodavatelského průmyslu Intec a Z v Lipsku se letos uskuteční v termínu 2.–3. března 2021 výhradně digitálně pod názvem „Intec/Z connect“. Společnost Leipziger Messe, pořadatel veletrhu, se takto rozhodla, neboť současný vývoj koronavirové pandemie a s tím spojená omezení neumožňují takto velkou akci smysluplně realizovat klasickou ani hybridní formou

Horké komory pro práci s radioaktivním materiálem

V Řeži u Prahy bylo vybudováno nové výzkumné centrum, jehož součástí byla také výstavba kom-plexu horkých komor. Účelem výstavby bylo vytvořit pracoviště pro bezpečnou práci s vysoce radi-oaktivním materiálem. Po pěti letech budování se na začátku roku 2017 podařilo úspěšně zahájit aktivní provoz laboratoří, které jsou schopné zpracování, mechanického testování a mikrostrukturní analýzy radioaktivních materiálů (tlakové nádoby, vnitřní vestavby reaktorů, pokrytí paliva) s aktivi-tou až 300 TBq 60Co, materiálů pro reaktory III. a IV. generace a fúzní reaktory.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit