Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> BZD: STRAŠIDLO JMÉNEM (umělá) INTELIGENCE
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

BZD: STRAŠIDLO JMÉNEM (umělá) INTELIGENCE

Světem obchází strašidlo umělé inteligence. Jinak řečeno stroj, který se stane chytřejším než člověk a ovládne život na planetě Zemi. Je to vlastně strach z technického pokroku, který se dá interpretovat také jako obava z odcizení nebo z tajemné propasti lidské mysli.

Děsivě frustrující pocity zažívají členové posádky kosmické lodě, navzdory své intelektuální převaze, když slyší rozkazy fiktivního superpočítače HAL 9000 ve filmu režiséra Stanleyho Kubricka „2001: Vesmírná odysea“. Nicméně když dojde na lámání chleba a má dojít k sebezničení, zvítězí nad strojem lidský pud sebezáchovy.


Bojíme se umělé inteligence.

Technika nemá limity

Atraktivní hollywoodský velkofilm už téměř před 50 lety artikuloval prvotní lidský strach ze všeho nového, neznámého, a tedy i z tzv. umělé inteligence čili z myslících počítačů. Není divu, výkony strojů v mnoha ohledech převyšují možnosti lidí, ale jde o izolované schopnosti. Zatím. Počítač už vyhrál partii v šachu proti mistru světa, ale nemůže pochopit, co „šachy" nebo „vítězství" ve skutečnosti znamenají.

A i kdyby síťové počítače svět kompletně ovládly, nebyly by schopny kopírovat lidskou iracionalitu, míní například italský filozof Luciano Floridi, ředitel Oxford Internet Institute. „Vytváříme nové digitalizované a prosíťované světy, jež budou na lidech zcela nezávislé,“ prohlásil prof. Floridi v Berlíně na konferenci re:publica. „Neexistuje zřejmě žádný limit pro digitalizaci našeho života.“

Vnořením se do virtuálních světů pomocí datových brýlí nebo přilby s obrazovkou 360° stojíme na prahu komerčního využívání umělé inteligence.

Ovšem nikoliv všichni filozofové jsou téhož mínění – někteří zastávají stanoviska zcela opačná.


Průmyslové roboty se učí učit se.

Pokus o definici

Při trošce zjednodušení, jemuž se při popularizaci vědy a techniky nevyhneme, můžeme říci, že tzv. umělá inteligence (anglicky artificial intelligence, AI) je obor informatiky, jenž se zabývá vývojem strojů, které vykazují známky inteligentního chování. Hlavním cílem výzkumu v tomto oboru je přiblížit stroj schopnostem lidského mozku.

Aby člověk dokázal produkovat „lidské stroje“, musí jako stvořitel sám lidem porozumět – a jejich nitro přeložit do algoritmu. Přesto bude takový myslící robot jen projekcí ideového světa svého tvůrce.

Přejeme si, aby naše výtvory, v nichž odrážíme své představy a sny, byly chytřejší, rychlejší, obsáhlejší, výkonnější. V této souvislosti je třeba konstatovat, že výbušnější než otázka nebezpečí vyplývající ze samostatnosti stroje je zásadní dotaz: kolik moci chce vlastník takto získat.

Tyto otázky, respektive hledání odpovědí na ně, jsou často tématem uměleckých děl a filozofických pojednání. Nás zajímá toto téma spíše z technického hlediska.


Při některých operacích je robot už samostatný a přesnější než chirurg.

Inspirace v přírodě

Příroda je mocná vládkyně, ale také nevyčerpatelný zdroj inspirace. Je logické, že se člověk snaží napodobit výtvory přírody. A i když postupuje vpřed jen malými krůčky, můžeme konstatovat, že se mu to daří.

Jedním z důležitých stavebních kamenů umělé inteligence je „samoučení“, což je proces, při němž počítač imituje funkci lidského mozku, učí se ze svých vlastních chyb, třeba metodou slepých uliček, a tak se zlepšuje.

Zatím se v tomto postupu využívá vysoce výkonných serverů a tzv. „neuronové sítě“.

Většina světových firem pochopila, že tudy vede cesta k budoucnosti a angažuje nejlepší lidské mozky na vývoj mozků umělých.

Například Google koupil za 500 milionů dolarů britský start-up Deepmind, který se zabývá počítačovým myšlením. Firmu založil v roce 2010 dnes 37letý neurolog Demis Hassabis. Koncern očekává, že díky této investici bude moci v budoucnu efektivněji vyhodnocovat gigantické množství dat z vyhledávacích dotazů, jichž denně obdrží 3,3 miliardy!

Ale Google koupil i další firmy a jejich výzkumné týmy. Například společnost

DNN Research, specializovanou na lidskou řeč, a spolu s NASA se podílí na rozvoji kvantových počítačů. Také koupil Boston Dynamics, firmu dosud zaměřenou na vývoj a výrobu vojenských robotů. Z jeho laboratoře vyšel Atlas, zatím nejpokročilejší humanoidní robot na světě, který (vybaven lasery, kamerami a senzory) se může pohybovat bezpečně v nerovném a neznámém terénu.

V odborném tisku sice pokládají datové brýle Google Glass za katastrofu, ale nejsou překvapeni, že koncern neohlásil konec experimentů. Naopak. Specializovaná skupina pracuje už nějakou dobu na vývoji nových kontaktních čoček a nyní přišla s převratným návrhem na patent, který jde ještě o krok dál: přímo do očí.

V žádosti o udělení patentu se popisuje řešení, které do čočky lidského oka pořídí laserem otvor a ten se naplní miniaturními elektronickými součástkami a gelem, jež se sám vytvrdí. Jedná se především o pomoc lidem se zrakovými problémy.

K tomu se však přidružuje velké ALE. K implantované elektronické čočce se také připojí senzor s vlastním zdrojem energie, který může vysílat data na jistou vzdálenost. A opačně, na sítnici oka mu mohou být předávány určité informace. Zní to děsivé – ale je to pravděpodobné.


Průmyslový robot KUKA se osvědčuje v továrních halách...


... ale firma vyrábí i roboty, které kopírují fotografie.

Důraz na data

Také další technologické firmy hledají nové formy umělé inteligence. V jádru výzkumu jde o kombinace algoritmů, hardwaru a přístupu k obrovskému množství dat, domnívá se Andrew Ng, bývalý profesor na Stanfordské univerzitě v Kalifornii a nyní vedoucí výzkumu v čínském internetovém podniku Baidu. Analýza a využívání dat jsou tím tvrdým oříškem, který je třeba rozlousknout, protože jsou těžištěm systémů, jež rozvíjejí myšlenkové procesy. Jen takový systém se může učit, který má dostatek dat a pak může vygenerovat inteligentní rozhodnutí.

Je tu především otázka výkonnosti počítačů. Ta roste a dnes je například milionkrát rychlejší než před 30 lety. I v případě, že se tento trend udrží, bude přesto trvat ještě desetiletí, než se umělá inteligence přiblíží signální soustavě zvířat.

Rapidní rozvoj umělé inteligence však ovlivní téměř každý aspekt naší civilizace. Už dnes dokážou počítačové programy rozpoznat v lidské tkáni rakovinové buňky, rozpoznat lidské hlasy či gesta a pilotovat auto podle dopravních značek.

Něco jiného jsou však inteligentní roboty nasazené na montážních linkách, jež se řídí podle naučených vzorců chování a něco jiného je samostatné rozhodování, což je jeden ze základních prvků umělé inteligence.

Právě auta jsou dobrým příkladem pro uvažování o budoucích možnostech. Současný software instalovaný v elektrovozech Tesla dovoluje jízdu na dálnici rychlostí 100 km/h. Auto dodržuje směr, na povel mění jízdní dráhu a brzdí podle potřeby. Zkušební vozy takto najely už stovky mil. Je to prý takové pošťouchnutí Googlu, který má sice také samojezdicí auto, ale nasazený software asi ještě není dozrálý ke komerčnímu nasazení.


Google experimentuje s elektronickými čočkami implantovanými do lidského oka.

Inteligence na burze...

Každý, kdo zkusil investovat na burze, nám dá za pravdu, že to není jednoduchá činnost. Burzovní makléř musí mít nejen odpovídající vzdělání, ale také potřebné znalosti a zkušenosti. Musí být hodně inteligentní, aby dokázal předvídat pohyby akcií a chování investorů.

Ovšem podle novinových zpráv se zdá, že se na burze stále výrazněji prosazují také inteligentní roboty. Například u společnosti Aite Group spravovaly za loňský rok aktiva za více než 50 miliard amerických dolarů uložených v klientských portfoliích. A v případě „robotických poradců“ ve finančnictví se začíná laicky hovořit o umělé inteligenci. Například automatizovaný investiční poradce Wealthfront se chlubí tím, že dokáže automaticky vyhledávat skryté poplatky a tím šetřit výdaje klientů. Umí také monitorovat účty a podle jejich aktivity sestavovat investiční doporučení.

I když rostou výkony robotů na burze, zatím slouží jen jako podpora tradičních makléřů. Ale to se může brzy změnit. 

... a v ateliéru

Kreativita, intuice a emocionalita platily dosud za baštu člověka, kam stroj nemohl. Nyní se však neprostupné hradby začínají drolit. Roboty totiž začínají psát novinové články a dokonce malovat.

Umělec, který působí v ateliéru bez oken na univerzitě v Konstanci ve Švýcarsku, nepotřebuje vhodné světlo, ale elektrický proud. Jmenuje se E-David a má jen jednu ruku, přesněji řečeno robotické rameno. V něm drží štětec, který si namáčí do barev na malířské paletě a nanáší barevné odstíny na plátno. Potřebuje se celkem 12tisíckrát dotknout štětcem plátna, což mu trvá 12 hodin. Bez přestávky, bez únavy, pravidelně „jako stroj“ opakuje jednoduchou činnost a jejím výsledkem je například portrét muže. Z jakékoliv fotografie E-David namaluje obraz. Skener rozloží snímek do binárního kódu a speciální software pak ovládá pohyby robota. Pro něho tak nejsou problémem různé malířské styly. Zkrátka, je vynikající kopista.

Jeho nevýhodou je, že neví, co maluje,“ říká jeho „otec“ Oliver Deussen, profesor informatiky na univerzitě v Konstanci. „Ale to ho chceme ještě naučit.

Koho by pak nepotěšila zpráva, že se letos 15. května na této univerzitě uskutečnil bohatě dotovaný první ročník výtvarné soutěže Robot Art o nejlepší výtvor. Zvítězil robot Taida z Tchaj-wanu, který namaloval zátiší i portrét Alberta Einsteina. Jak je všechno relativní!

Ve Švýcarsku se uskutečnil první ročník soutěže kreslících robotů. Vítěz nakreslil zátiší...


... a portrét Alberta Einsteina.

Rizika číhají

Mezi těmi, kteří varují před nebezpečím umělé inteligence, se objevují významná jména, jako Elon Musk a Stephen Hawking. „Umělá inteligence by mohla znamenat konec lidské rasy,“ řekl Hawking loni BBC.

Blíží se doba, kdy stroje budou moci překonat člověka téměř v jakémkoliv úkolu," konstatuje dr. Moshe Vardi z texaské univerzity. „Společnost se musí touto otázkou zabývat ještě dříve, než to přijde: jestliže stroje budou schopné udělat téměř veškerou práci, kterou dělají lidé, co pak budou lidé dělat?“ ptá se.

I když umělá inteligence má svá rizika, je strach z „konce lidstva“ nepřiměřený, domnívá se Chris Bishop, šéf Microsoft Research. Varovné hlasy, zejména pokud pocházejí od významných lidí, mohou zpomalit vývoj umělé inteligence. „Myslím, že Stephen se dívá moc daleko do budoucnosti. Připadá mi velmi obtížné předpovědět, kam dojde technologie po 10 letech, natož za 1 000 let! Je jasné, že lidstvo čelí mnoha výzvám, ale jsem velmi optimistický. Umělá inteligence má velký potenciál. Avšak chceme-li jej využívat, nesmíme se jí bát.“

Stroje, jež by myslely jako lidé, zůstávají stále ještě v nedohlednu.

Karel Sedláček

sedlacek.kar@seznam.cz

 

Další články

Zajímavosti ve vědě a technice
Výzkum/ vývoj
Automatizace, regulace

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: