Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Česká věda se přibližuje evropskému průměru
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Česká věda se přibližuje evropskému průměru

Úřad vlády České republiky zveřejnil analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací za rok 2013. Konstatoval, že i přes oslabení výkonnosti ekonomiky prožíváme příznivý vývoj a přibližujeme se evropskému průměru. Slabší pozici oproti vyspělým státům Evropské unie zaznamenal v oblasti transparentnosti veřejné správy a též v samotném nastavení výzkumného systému a využívání duševního vlastnictví.

V třídílném seriálu se nejprve podrobněji zaměříme na investice a představíme hlavní tahouny celého procesu: automobilový a strojírenský průmysl.

Kritika úvodem

Celková výše veřejných výdajů na podporu VaV, včetně prostředků krytých příjmy z EU a Norských fondů, dosáhla v loňském roce 39,1 mld. Kč a podíl skutečných celkových veřejných výdajů představoval 1,02 % HDP. Nicméně z pohledu podílu veřejných výdajů na vzdělávání, výzkum a vývoj ve veřejných rozpočtech patří ČR s podílem 11,1 % veřejných výdajů k zemím pod evropským průměrem (12,4 %). To je podle oponentů ovlivněno především stagnací podílu veřejných výdajů obecně na vzdělávání, přestože podíl výdajů na výzkum a vývoj ve veřejných rozpočtech mírně roste v souladu se závazkem ČR pro naplňování Strategie Evropa 2020. Odráží se zde i slabá výkonnost české ekonomiky měřená hrubým domácím produktem, jež se po krizových letech na svoji původní úroveň nevrátila. Pohledem skrze parametry inovační výkonnosti sledované Evropskou komisí v publikaci Innovation Union Scoreboard 2013 má Česká republika relativně vysokou úroveň podnikových investic do inovací a vysoký počet inovujících malých a středních podniků. Jako dlouhodobou slabinu zde označují oblast výzkumného systému, což jsou zejména ukazatele kvality a otevřenost veřejného výzkumu. Na okraji zůstává v ČR i využívání duševního vlastnictví, jež zahrnuje přihlášky PCT patentů, komunální ochranné známky a design.

Sázka na tahouny ekonomiky

Je patrné, že důležitou součástí rozvoje českého výzkumného systému bude i nadále posilování mezinárodní spolupráce ve výzkumu.

Hlavním nástrojem pro tyto účely byl 7. RP (2007-2013), který je od letošního roku nahrazen novým rámcovým programem pro výzkum a inovace Horizont 2020 (2014-2020). Jedná se o dosud největší a patrně také nejvýznamnější program financující na evropské úrovni vědu, výzkum a inovace. Jeho záměrem je mj. také to, aby výzkum a vývoj byl ve větší míře realizován v podnikatelském sektoru (zpráva uvádí současných více než padesát procent), kde podíl na celkových výdajích na VaV dlouhodobě klesá. Lze to doložit na konkrétních číslech ze studie: zatímco v roce 2004 bylo v podnikatelském sektoru realizováno více než 62 % všech výzkumných a vývojových aktivit, do roku 2012 se podíl podnikatelského sektoru na celkových výdajích na VaV snížil na méně než 54 %. K nejrychlejší změně struktury českého výzkumu došlo v posledních letech, kdy na úkor podílů podnikového VaV významně narostl podíl výzkumu realizovaného ve vysokoškolském sektoru. Souvislost mezi nárůstem podílu vysokoškolského sektoru na celkových výdajích na VaV a zvýšením podílu zahraničních veřejných finančních zdrojů není náhodná, neboť vysoké školy v letech 2011 a 2012 absorbovaly významnou část prostředků ze Strukturálních fondů plynoucích do výzkumu a vývoje. Současně je to nová výzva pro tahouny podnikového VaV: pro automobilový průmysl a strojírenství. Nejvýrazněji se v analýze Úřadu vlády ČR zapisuje Škoda Auto, která investuje do VaV okolo 80 % celkových investic v automobilovém průmyslu. V oblasti strojírenství pak excelují firmy zahrnující výrobu strojů a zařízení, jejich opravy a instalace.

Celkové investice do výzkumu a vývoje

Zpráva dále obsahuje konkrétní celkové výdaje na VaV, které zahrnují veškeré neinvestiční a investiční výdaje vynaložené v předchozích letech. Její metodologická část pak podrobněji ukazuje zdroje, včetně způsobu obesílání a následné kontroly daných subjektů na území České republiky.


Celkové výdaje za výzkum a vývoj provedený v ČR (GERD). Pozn. Mezinárodní zkratka GERD označuje celkové výdaje na VaV zahrnující veškeré neinvestiční a investiční výdaje vynaložené ve sledovaném roce na VaV prováděný na území daného státu, a to bez ohledu na zdroj jejich financování. Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Analýza vysvětluje výše uvedený pokles celkových výdajů na VaV celosvětovou ekonomickou krizí a obhajuje roky 2008 a 2009, kdy byl pokles v ČR kompenzován z ostatních zdrojů financování VaV, a to především ze státního rozpočtu. Každoroční pravidelný nárůst celkových výdajů na VaV již můžeme sledovat v následujících letech: jak v roce 2011, tak i v roce 2012 celkové výdaje na VaV vzrostly o téměř 10 mld. Kč. Kromě soukromých (podnikatelských) domácích a zahraničních zdrojů, které vzrostly dohromady o čtvrtinu (6,7 mld. Kč) a státního rozpočtu ČR (nárůst o 3 mld. Kč; resp. 13 %), se nejvýrazněji na výše uvedeném nárůstu podílely veřejné zahraniční zdroje: v roce 2010 dosáhlo financování VaV z těchto zdrojů 2,2 mld. Kč, o dva roky později to bylo již 11,6 mld. Kč.



Intenzita celkových výdajů na VaV v ostatních státech, 2000 a 2011 (GERD jako % HDP). Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Celkové výdaje na VaV se v mezinárodním srovnání nejčastěji poměřují k HDP. Porovnání s členskými státy EU (údaje za rok 2011) ukazuje, že ČR vykazuje nejen nejvyšší intenzitu výzkumu a vývoje (GERD jako % HDP) mezi novými členskými státy (s výjimkou Estonska a Slovinska), ale i ve srovnání se všemi jihoevropskými státy, jako je Španělsko, Itálie, Portugalsko nebo Řecko. Na pomyslném žebříčku zemí EU jsme s tímto ukazatelem na 13. místě za Irskem a Velkou Británií.

Veřejný sektor ve vědě a výzkumu

Veřejný VaV se ve vládním sektoru provádí především v ústavech Akademie věd ČR a na resortních a ostatních pracovištích. Mezi ostatní pracoviště vládního sektoru patří například veřejné knihovny, archivy, muzea a jiná kulturní zařízení a pracoviště působící v oblasti veřejné správy, hospodářské a sociální politiky. Pokud jde o silně zastoupený vysokoškolský sektor, tak většinu jeho pracovišť, na kterých se provádí VaV, tvoří jednotlivé fakulty veřejných vysokých škol a od roku 2005 i 11 fakultních nemocnic. Analýza uvádí, že kromě těchto pracovišť je VaV prováděn i na 24 soukromých vysokých školách a ostatních vzdělávacích institucích postsekundárního vzdělávání.

Co se týče konkrétních čísel, sdělují vládní analytici, že v roce 2012 byl VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru prováděn ve 200 ekonomických subjektech na 376 pracovištích, z nichž většina připadala na veřejné vysoké školy (167 pracovišť) a ústavy Akademie věd ČR (60 pracovišť). Z výše uvedených 376 pracovišť bylo přibližně pouze na pětině z nich utraceno za VaV v roce 2012 více než 100 mil. Kč.



Výdaje za Vav ve vládním a vysokoškolském sektoru ČR 2000-2012 podle typu pracoviště (%). Pro zvětšení klikněte na obrázek
.

Co se týče mezinárodního srovnání, uvádí studie, že v roce 2010 dosáhly v zemích EU výdaje za VaV celkem 91,6 mld. eur, tj. o 3 % (2,7 mld. eur) více než v roce předchozím. Postavení vysokoškolského sektoru v rámci veřejného VaV je v zemích EU nejsilnější v Dánsku, Maltě, Irsku a ve Švédsku, mimo státy EU pak ve Švýcarsku. Podíl vysokoškolského VaV na HDP dosahuje nejvyšších hodnot (obdobně jako u řady jiných ukazatelů) ve skandinávských zemích, a to od 0,76 % ve Finsku po 0,92 % v Dánsku. Česká republika, stejně jako ostatní nové členské země EU, v tomto ukazateli sice zaostává za průměrem EU (0,47 % v roce 2011), ale v posledních letech se k němu výrazně přibližuje. V roce 2012 s 0,52% podílem na HDP by ČR již průměr EU dokonce překonala.


Intenzita výdajů na VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru (% HDP) v některých státech. Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Soukromý sektor ve vědě a výzkumu

Analýza Úřadu vlády ČR vychází z údajů 2 311 podniků a 2 334 pracovišť a konstatuje, že v podnikatelském sektoru bylo v roce 2012 pouze ve čtvrtině z nich utraceno více než 10 milionů korun za VaV. Pouze ve třech ze sta pak více než 100 milionů korun. Téměř čtvrtina z těchto pracovišť v dotazníku uváděla, že za provedený VaV utratila méně než milion korun. Nicméně celkové výdaje za provedený VaV v podnikatelském sektoru poprvé překonaly v roce 2012 hranici 1 % HDP a na celkových investicích uskutečněných v podnikatelském sektoru (pouze nefinanční podniky) se tyto výdaje dokonce podílely téměř 7 %. Opět jde o nejvyšší hodnotu za celé sledované období, například v letech 2005 až 2007 se tento ukazatel pohyboval mezi 4,5 % a 5 %.


Výdaje za VaV provedený v podnikatelském sektoru ČR 1995–2012. Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Zpráva dále konstatuje, že podnikový VaV je z hlediska objemu utracených finančních prostředků nejvýznamnějším sektorem, přestože v posledních letech jeho podíl na celkových výdajích na VaV klesá. V roce 2012 utratily české podniky za provedený VaV celkem téměř 40 miliard (38,8 mld. Kč), tj. o 4,1 mld. Kč více než v předchozím roce, o 8,3 mld. Kč více než v roce 2010 a o třetinu (9,5 mld. Kč) více než v roce 2007. Významným hráčem je zde již zmíněný zpracovatelský průmysl s 55 % a silný automobilový průmysl s objemem 4,6 mld. Kč a strojírenský průmysl, kam plynulo v roce 2012 4,2 mld. Kč. To představuje podle analytiků asi 11 % z celkových výdajů na VaV realizovaných v podnikatelském sektoru a zhruba 20 % ve zpracovatelském průmyslu. Co se týče mezinárodního srovnání, uvádějí, že v ČR šlo z veřejných domácích zdrojů do podnikatelského VaV na jedné straně v absolutním vyjádření dvakrát více finančních prostředků než v Polsku nebo Maďarsku, ale na druhé straně pouze třetina toho, co v Rakousku.


Výdaje za provedený VaV v podnikatelském sektoru (%) Část b) BERD jako % HDP Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Přímá a nepřímá podpora výzkumu a vývoje

Celkovou přímou podporou VaV z veřejných zdrojů rozumíme veškeré finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů, včetně prostředků plynoucích na VaV do zahraničí. Státní rozpočet v ČR tak představuje po investicích ze soukromých podnikatelských zdrojů druhý nejdůležitější zdroj financování VaV. V roce 2012 činil podle uvedené analýzy podíl veřejných zdrojů na celkových výdajích na VaV uskutečněných v ČR přibližně 42 %. Maximální hodnoty dosáhl podíl veřejných zdrojů v roce 2009 (téměř 48 %), od této doby v celkových výdajích klesá. V roce 2012 vzrostla přímá podpora VaV ze státního rozpočtu oproti roku 2011 o 0,4 mld. Kč na 26,2 mld. Kč, což je přibližně 2,27 % celkových výdajů ze státního rozpočtu a 0,68 % HDP. V celkových výdajích z veřejného rozpočtu, který zahrnuje kromě státního rozpočtu i rozpočty územní (používá se pro mezinárodní srovnání), tvořily v roce 2011 státní výdaje na VaV 1,53 %. Česká republika tak i přes současný pokles patří podle závěrů studie mezi země s vyšším podílem veřejných zdrojů ve financování VaV.


Podíl veřejných zdrojů na financování VaV provedeném v daném státě (% GERD). Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Stále rozšířenější formou financování v soukromém podnikatelském sektoru je také nepřímá podpora výzkumu a vývoje. Mezi nejčastější podoby nepřímé podpory patří různé daňové pobídky a úlevy, urychlené odpisování investic, snížení odvodů sociálního pojištění, osvobození od cel, zvýhodněné úvěry, podpora rizikového kapitálu a zvýhodněný pronájem ústřední i regionální infrastruktury. V České republice je nepřímá podpora VaV poskytována od roku 2005, a to ve formě odpočtu odčitatelných položek od základu daně z příjmů, který je upraven podle § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Podle tohoto ustanovení si mohou daňoví poplatníci provádějící VaV odečíst od základu daně 100 % výdajů na VaV, které během zdaňovacího období při realizaci VaV utratili. Česká republika patří ke státům s nejnižší nepřímou podporou VaV.


Nepřímá podpora VaV ve zpracovatelském průmyslu ČR podle odvětví (mil. Kč) v roce 2011. Pozn. Novější data bohužel nejsou dostupná.Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Vlastimil Růžička

vlastimil.rizicka@gmail.com

Literatura: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2013. (www.vyzkum.cz)

Další články

Strukturální fondy EU
Legislativa, nařízení
Financování stroj. výroby/Podniková ekonomika
Výzkum/ vývoj

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: