Česká věda se přibližuje evropskému průměru

V třídílném seriálu se nejprve podrobněji zaměříme na investice a představíme hlavní tahouny celého procesu: automobilový a strojírenský průmysl.

Celková výše veřejných výdajů na podporu VaV, včetně prostředků krytých příjmy z EU a Norských fondů, dosáhla v loňském roce 39,1 mld. Kč a podíl skutečných celkových veřejných výdajů představoval 1,02 % HDP. Nicméně z pohledu podílu veřejných výdajů na vzdělávání, výzkum a vývoj ve veřejných rozpočtech patří ČR s podílem 11,1 % veřejných výdajů k zemím pod evropským průměrem (12,4 %). To je podle oponentů ovlivněno především stagnací podílu veřejných výdajů obecně na vzdělávání, přestože podíl výdajů na výzkum a vývoj ve veřejných rozpočtech mírně roste v souladu se závazkem ČR pro naplňování Strategie Evropa 2020. Odráží se zde i slabá výkonnost české ekonomiky měřená hrubým domácím produktem, jež se po krizových letech na svoji původní úroveň nevrátila. Pohledem skrze parametry inovační výkonnosti sledované Evropskou komisí v publikaci Innovation Union Scoreboard 2013 má Česká republika relativně vysokou úroveň podnikových investic do inovací a vysoký počet inovujících malých a středních podniků. Jako dlouhodobou slabinu zde označují oblast výzkumného systému, což jsou zejména ukazatele kvality a otevřenost veřejného výzkumu. Na okraji zůstává v ČR i využívání duševního vlastnictví, jež zahrnuje přihlášky PCT patentů, komunální ochranné známky a design.

Je patrné, že důležitou součástí rozvoje českého výzkumného systému bude i nadále posilování mezinárodní spolupráce ve výzkumu.

Hlavním nástrojem pro tyto účely byl 7. RP (2007-2013), který je od letošního roku nahrazen novým rámcovým programem pro výzkum a inovace Horizont 2020 (2014-2020). Jedná se o dosud největší a patrně také nejvýznamnější program financující na evropské úrovni vědu, výzkum a inovace. Jeho záměrem je mj. také to, aby výzkum a vývoj byl ve větší míře realizován v podnikatelském sektoru (zpráva uvádí současných více než padesát procent), kde podíl na celkových výdajích na VaV dlouhodobě klesá. Lze to doložit na konkrétních číslech ze studie: zatímco v roce 2004 bylo v podnikatelském sektoru realizováno více než 62 % všech výzkumných a vývojových aktivit, do roku 2012 se podíl podnikatelského sektoru na celkových výdajích na VaV snížil na méně než 54 %. K nejrychlejší změně struktury českého výzkumu došlo v posledních letech, kdy na úkor podílů podnikového VaV významně narostl podíl výzkumu realizovaného ve vysokoškolském sektoru. Souvislost mezi nárůstem podílu vysokoškolského sektoru na celkových výdajích na VaV a zvýšením podílu zahraničních veřejných finančních zdrojů není náhodná, neboť vysoké školy v letech 2011 a 2012 absorbovaly významnou část prostředků ze Strukturálních fondů plynoucích do výzkumu a vývoje. Současně je to nová výzva pro tahouny podnikového VaV: pro automobilový průmysl a strojírenství. Nejvýrazněji se v analýze Úřadu vlády ČR zapisuje Škoda Auto, která investuje do VaV okolo 80 % celkových investic v automobilovém průmyslu. V oblasti strojírenství pak excelují firmy zahrnující výrobu strojů a zařízení, jejich opravy a instalace.

Zpráva dále obsahuje konkrétní celkové výdaje na VaV, které zahrnují veškeré neinvestiční a investiční výdaje vynaložené v předchozích letech. Její metodologická část pak podrobněji ukazuje zdroje, včetně způsobu obesílání a následné kontroly daných subjektů na území České republiky.

Celkové výdaje za výzkum a vývoj provedený v ČR (GERD). Pozn. Mezinárodní zkratka GERD označuje celkové výdaje na VaV zahrnující veškeré neinvestiční a investiční výdaje vynaložené ve sledovaném roce na VaV prováděný na území daného státu, a to bez ohledu na zdroj jejich financování. Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Analýza vysvětluje výše uvedený pokles celkových výdajů na VaV celosvětovou ekonomickou krizí a obhajuje roky 2008 a 2009, kdy byl pokles v ČR kompenzován z ostatních zdrojů financování VaV, a to především ze státního rozpočtu. Každoroční pravidelný nárůst celkových výdajů na VaV již můžeme sledovat v následujících letech: jak v roce 2011, tak i v roce 2012 celkové výdaje na VaV vzrostly o téměř 10 mld. Kč. Kromě soukromých (podnikatelských) domácích a zahraničních zdrojů, které vzrostly dohromady o čtvrtinu (6,7 mld. Kč) a státního rozpočtu ČR (nárůst o 3 mld. Kč; resp. 13 %), se nejvýrazněji na výše uvedeném nárůstu podílely veřejné zahraniční zdroje: v roce 2010 dosáhlo financování VaV z těchto zdrojů 2,2 mld. Kč, o dva roky později to bylo již 11,6 mld. Kč.

Intenzita celkových výdajů na VaV v ostatních státech, 2000 a 2011 (GERD jako % HDP). Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Celkové výdaje na VaV se v mezinárodním srovnání nejčastěji poměřují k HDP. Porovnání s členskými státy EU (údaje za rok 2011) ukazuje, že ČR vykazuje nejen nejvyšší intenzitu výzkumu a vývoje (GERD jako % HDP) mezi novými členskými státy (s výjimkou Estonska a Slovinska), ale i ve srovnání se všemi jihoevropskými státy, jako je Španělsko, Itálie, Portugalsko nebo Řecko. Na pomyslném žebříčku zemí EU jsme s tímto ukazatelem na 13. místě za Irskem a Velkou Británií.

Veřejný VaV se ve vládním sektoru provádí především v ústavech Akademie věd ČR a na resortních a ostatních pracovištích. Mezi ostatní pracoviště vládního sektoru patří například veřejné knihovny, archivy, muzea a jiná kulturní zařízení a pracoviště působící v oblasti veřejné správy, hospodářské a sociální politiky. Pokud jde o silně zastoupený vysokoškolský sektor, tak většinu jeho pracovišť, na kterých se provádí VaV, tvoří jednotlivé fakulty veřejných vysokých škol a od roku 2005 i 11 fakultních nemocnic. Analýza uvádí, že kromě těchto pracovišť je VaV prováděn i na 24 soukromých vysokých školách a ostatních vzdělávacích institucích postsekundárního vzdělávání.

Co se týče konkrétních čísel, sdělují vládní analytici, že v roce 2012 byl VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru prováděn ve 200 ekonomických subjektech na 376 pracovištích, z nichž většina připadala na veřejné vysoké školy (167 pracovišť) a ústavy Akademie věd ČR (60 pracovišť). Z výše uvedených 376 pracovišť bylo přibližně pouze na pětině z nich utraceno za VaV v roce 2012 více než 100 mil. Kč.

Výdaje za Vav ve vládním a vysokoškolském sektoru ČR 2000-2012 podle typu pracoviště (%). Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Co se týče mezinárodního srovnání, uvádí studie, že v roce 2010 dosáhly v zemích EU výdaje za VaV celkem 91,6 mld. eur, tj. o 3 % (2,7 mld. eur) více než v roce předchozím. Postavení vysokoškolského sektoru v rámci veřejného VaV je v zemích EU nejsilnější v Dánsku, Maltě, Irsku a ve Švédsku, mimo státy EU pak ve Švýcarsku. Podíl vysokoškolského VaV na HDP dosahuje nejvyšších hodnot (obdobně jako u řady jiných ukazatelů) ve skandinávských zemích, a to od 0,76 % ve Finsku po 0,92 % v Dánsku. Česká republika, stejně jako ostatní nové členské země EU, v tomto ukazateli sice zaostává za průměrem EU (0,47 % v roce 2011), ale v posledních letech se k němu výrazně přibližuje. V roce 2012 s 0,52% podílem na HDP by ČR již průměr EU dokonce překonala.

Intenzita výdajů na VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru (% HDP) v některých státech. Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Analýza Úřadu vlády ČR vychází z údajů 2 311 podniků a 2 334 pracovišť a konstatuje, že v podnikatelském sektoru bylo v roce 2012 pouze ve čtvrtině z nich utraceno více než 10 milionů korun za VaV. Pouze ve třech ze sta pak více než 100 milionů korun. Téměř čtvrtina z těchto pracovišť v dotazníku uváděla, že za provedený VaV utratila méně než milion korun. Nicméně celkové výdaje za provedený VaV v podnikatelském sektoru poprvé překonaly v roce 2012 hranici 1 % HDP a na celkových investicích uskutečněných v podnikatelském sektoru (pouze nefinanční podniky) se tyto výdaje dokonce podílely téměř 7 %. Opět jde o nejvyšší hodnotu za celé sledované období, například v letech 2005 až 2007 se tento ukazatel pohyboval mezi 4,5 % a 5 %.

Výdaje za VaV provedený v podnikatelském sektoru ČR 1995–2012. Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Zpráva dále konstatuje, že podnikový VaV je z hlediska objemu utracených finančních prostředků nejvýznamnějším sektorem, přestože v posledních letech jeho podíl na celkových výdajích na VaV klesá. V roce 2012 utratily české podniky za provedený VaV celkem téměř 40 miliard (38,8 mld. Kč), tj. o 4,1 mld. Kč více než v předchozím roce, o 8,3 mld. Kč více než v roce 2010 a o třetinu (9,5 mld. Kč) více než v roce 2007. Významným hráčem je zde již zmíněný zpracovatelský průmysl s 55 % a silný automobilový průmysl s objemem 4,6 mld. Kč a strojírenský průmysl, kam plynulo v roce 2012 4,2 mld. Kč. To představuje podle analytiků asi 11 % z celkových výdajů na VaV realizovaných v podnikatelském sektoru a zhruba 20 % ve zpracovatelském průmyslu. Co se týče mezinárodního srovnání, uvádějí, že v ČR šlo z veřejných domácích zdrojů do podnikatelského VaV na jedné straně v absolutním vyjádření dvakrát více finančních prostředků než v Polsku nebo Maďarsku, ale na druhé straně pouze třetina toho, co v Rakousku.

Výdaje za provedený VaV v podnikatelském sektoru (%) Část b) BERD jako % HDP Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Celkovou přímou podporou VaV z veřejných zdrojů rozumíme veškeré finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů, včetně prostředků plynoucích na VaV do zahraničí. Státní rozpočet v ČR tak představuje po investicích ze soukromých podnikatelských zdrojů druhý nejdůležitější zdroj financování VaV. V roce 2012 činil podle uvedené analýzy podíl veřejných zdrojů na celkových výdajích na VaV uskutečněných v ČR přibližně 42 %. Maximální hodnoty dosáhl podíl veřejných zdrojů v roce 2009 (téměř 48 %), od této doby v celkových výdajích klesá. V roce 2012 vzrostla přímá podpora VaV ze státního rozpočtu oproti roku 2011 o 0,4 mld. Kč na 26,2 mld. Kč, což je přibližně 2,27 % celkových výdajů ze státního rozpočtu a 0,68 % HDP. V celkových výdajích z veřejného rozpočtu, který zahrnuje kromě státního rozpočtu i rozpočty územní (používá se pro mezinárodní srovnání), tvořily v roce 2011 státní výdaje na VaV 1,53 %. Česká republika tak i přes současný pokles patří podle závěrů studie mezi země s vyšším podílem veřejných zdrojů ve financování VaV.

Podíl veřejných zdrojů na financování VaV provedeném v daném státě (% GERD). Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Stále rozšířenější formou financování v soukromém podnikatelském sektoru je také nepřímá podpora výzkumu a vývoje. Mezi nejčastější podoby nepřímé podpory patří různé daňové pobídky a úlevy, urychlené odpisování investic, snížení odvodů sociálního pojištění, osvobození od cel, zvýhodněné úvěry, podpora rizikového kapitálu a zvýhodněný pronájem ústřední i regionální infrastruktury. V České republice je nepřímá podpora VaV poskytována od roku 2005, a to ve formě odpočtu odčitatelných položek od základu daně z příjmů, který je upraven podle § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Podle tohoto ustanovení si mohou daňoví poplatníci provádějící VaV odečíst od základu daně 100 % výdajů na VaV, které během zdaňovacího období při realizaci VaV utratili. Česká republika patří ke státům s nejnižší nepřímou podporou VaV.

Nepřímá podpora VaV ve zpracovatelském průmyslu ČR podle odvětví (mil. Kč) v roce 2011. Pozn. Novější data bohužel nejsou dostupná.Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Vlastimil Růžička

vlastimil.rizicka@gmail.com

Literatura: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2013. (www.vyzkum.cz)