Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

MM: Při svém zvolení do funkce prezidenta Svazu strojírenské technologie v červnu tohoto roku jste mimo jiné uvedl: „Zavedení základních prvků duálního vzdělávání do našeho školského systému vidím jako absolutní nutnost.“ Vnímáte tedy zavedení duálního vzdělávání jako prioritu svého pětiletého volebního období ve vedení Svazu?

J. Rýdl: Začleňování prvků duálního vzdělávání do středních škol je pro strojaře velmi důležité. V době, kdy se učiliště odloučily od podniků, si začaly technické školy žít vlastním životem. Jsou odtrženy od reality, od samotné výroby a trhu. Do podniků nastupovali a nastupují všeobecně vzdělaní absolventi, bez jakékoliv praxe a jejich zaučení trvá téměř celý rok. Chápu, že škola si nemůže dovolit nakoupit drahé stroje a provádět praktický výcvik vlastními silami. Duální vzdělávání musí probíhat ve firmách tak, aby v daném regionu byla uplatnitelná pracovní síla. Pokud mohu hovořit za naši firmu, tak my jsme šli vlastní cestou a založili jsme soukromou průmyslovou školu. Snažíme se řešit nedostatek pracovních sil tím, že si je vzděláváme a připravujeme sami. Vytvořili jsme i odborný klastr firem, díky čemuž odborná výuka probíhá nejen v naší firmě, ale i u našich partnerů. Adaptační proces není tak dlouhý, nastupující zaměstnanci znají stroje, prostředí i kolegy. Mají absorbovanou firemní kulturu a celý proces adaptace probíhá rychleji a pružněji. Tato cesta však není celostátní a systémové řešení. Projekt vlastního vzdělávání si může dovolit silná firma, která má především dostatek finančních prostředků.

Svaz bude pokračovat v propagaci a tlaku na rozhodovací orgány Ministerstva školství nebo Ministerstva sociálních věcí. V minulosti existoval projekt Pospolu, kde zástupci zaměstnavatelů diskutovali s odbornými orgány, jak by se měly prvky duálního vzdělávání zavádět do školního systému. Projekt byl však pozastaven, ale bylo by dobré opět začít hledat cesty, jak ho restartovat. Hlavní problém vidím ve financích. Odborná výuka je nákladná. Firmy musí být motivovány k tomu, aby odborná výuka probíhala u nich ve výrobě. Podpora, včetně finanční, by měla fungovat především od státu, kterému se vynaložené peníze efektivně vrátí. Bez pomoci politiků však tyto změny neuděláme.

Česká ekonomika je založená na průmyslové výrobě, jsme jednou z neprůmyslovějších zemí Evropy. Na těchto pilířích bychom měli systém školství stavět. Potřebujeme technicky vzdělanou mladou generaci, kterou se musíme snažit k těmto oborům přitáhnout. Ukázat atraktivitu strojírenského oboru je i na nás, majitelích firem a podnikatelích. Musíme nacházet formy, jak prezentovat, že strojařina je krásný a zajímavý obor.

MM: Vaše zvolení do čela SST přišlo v době, kdy průmyslová výroba v Německu hlásí stagnaci. Předpokládám, že útlum bude znát na všech světových trzích. Máte jako prezident Svazu strategii, připravenou vizi, jak české strojírenství podpořit?


J. Rýdl: Podpořit české firmy, aby se jim vedlo lépe, to z pozice prezidenta SST neumím. Hlavní část práce je na nich samotných. Svaz dokáže pomoci členským firmám v jejich prezentacích na zahraničních trzích. Aktivně prosazujeme zájmy našich podniků na výstavách, včetně marketingových aktivit. V této oblasti můžeme nabídnout široké spektrum možností, které by ulevily malým a středním podnikům od finanční náročnosti vlastní účasti na výstavě. Například vybudování vlastního stánku na veletrhu v Číně nebo USA může být často nad rámec finančních možností malých firem. Zde Svaz dokáže nabídnout pomocnou ruku ve formě společné expozice.

Velice důležité je jednání se státní správou. Například s MPO, kde v rámci podporovaných výstav apelujeme, aby byla obsazována teritoria, která jsou pro naše firmy klíčová. Jsme rádi, že se v letošním roce mezi podporované aktivity dostala Metalloobrabotka v Moskvě, což v minulosti nebylo možné. I když jsou nadále prosazovány vůči některým strojírenským produktům protiruské sankce, tak se nám tuto významnou výstavu podařilo podpořit.


Ing. Jan Rýdl vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK a VŠE. MBA ukončil na Sheffield Hallam University ve Velké Británii. Již během studií pracoval jako asistent v rodinné firmě TOS Varnsdorf. Zde také začínal na pozici manažera prodeje a po 14 letech praxe nastoupil na post statutárního a generálního ředitele TOS Varnsdorf. Je českým delegátem v Cecimo (Evropské sdružení výrobců obráběcích strojů) a členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. V červnu 2019 byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie.

MM: Na webových stránkách SST je prezentována strategie Svazu na léta 2019–2023. Máte mimo těchto aktivit nějaký nový, čerstvý vítr, který byste chtěl do Svazu přinést a realizovat?

J. Rýdl: Zformovaná strategie Svazu není pouze mým dílem, ale prací výkonného ředitele a celého představenstva SST. Obsahuje hlavní činnosti, kterými chceme pomáhat našim členským firmám. Jedná se především o podporu technického vzdělávání, spolupráci s vysokými školami v oblasti vývoje a výzkumu, a dialog se státní správou. SST je členem mezinárodní organizace Cecimo (The European Machine Tool Industries and Related Manufacturing), kde máme přímou vazbu na Evropsku komisi. Přes ni pak dokážeme účinně lobovat přímo na půdě Evropského parlamentu, získávat kontakty a informovat o našich potřebách na evropské úrovni. Zpětnou vazbu pak předáváme našim členským firmám. Portfolio těchto služeb chceme do budoucna rozšiřovat. Zdánlivě drobné organizační věci jako překlady technických norem, zajišťování statistických údajů a analýz jsou pro naše menší členy velmi důležité, jelikož jim ušetří finanční prostředky. Jedná se převážně o zpracované projekce, analýzy a odhady renomovaných společností, jako je např. Oxford Economy, analýzy Petera Mayera apod.

MM: Vaše rodina se ve strojírenském byznysu úspěšně pohybuje téměř 30 let. Jak to tedy vypadá s českým strojírenským know-how, sofistikovanými stroji a výzkumem v této oblasti?

České strojírenské firmy, ať už to je Toshulin, Kovosvit MAS, Tajmac-ZPS, Škoda Machine Tool, Fermat, naše společnost TOS Varnsdorf a řada dalších, jsou páteří českého strojírenství disponující sofistikovanými produkty, které nacházejí uplatnění po celém světě. V podstatě se podílejí na tvorbě značky českého strojírenství. Značka TOS nebo Škoda je hodnota, která má svoji váhu a velkou cenu. Určitě nelze v nejmenším pochybovat, že je v Čechách obrovská tradice a stále zde existuje know-how ve výrobě kvalitních sofistikovaných řešení pro obrábění nebo tváření.

Co se týká výzkumu a vývoje, tak mají jmenované firmy i vlastní vývojová oddělení, bez kterých se neobejdou. Vlastní vývoj a výzkum je klíčovým prvkem pro konkurenceschopnost firmy. Jestliže firmy poleví v tempu inovací, přestanou přicházet s novými řešeními a produkty, tak ztratí půdu pod nohama a odcházejí do propadliště dějin.

V rámci Svazu se této problematice věnujeme a realizujeme takové projekty jako Technologická platforma strojírenská výrobní technika, jejímž cílem je udržení a posílení konkurenceschopnosti českých firem a zvýšení intenzity spolupráce mezi členskými podniky a výzkumnými organizacemi v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Výhodou této spolupráce je, že výsledky jednotlivých projektů jsou k dispozici celé členské základně.






„České strojírenské firmy, ať už to je Toshulin, Kovosvit MAS, Tajmac-ZPS, Škoda Machine Tool, Fermat, Strojírna Tyc, naše společnost TOS Varnsdorf a řada dalších, jsou páteří českého strojírenství disponující sofistikovanými produkty, které nacházejí uplatnění po celém světě. V podstatě se podílejí na tvorbě značky českého strojírenství,“ říká Jan Rýdl.

Důležitá je také podpora státu aplikovaného výzkumu například v podobě uplatnění nákladů na vývoj a výzkum skrze odečitatelnou položku k dani z příjmu. Poměrně nepříjemně se však začínají zpřísňovat pohledy na hodnocení inovačního potenciálu, tzv. „prvky novosti“. Někdy k nám přicházejí pseudoodborníci, kteří vysvětlují, že ten či onen produkt nenese prvky inovace. Samo o sobě jsou to odvážná tvrzení. Například, když upravuji parametry stroje a jeho finální podoba bude mít jasnou přidanou hodnotu – je to dostatečná míra inovace, nebo není? Nepříjemná a časově náročná je i následná komunikace s finančními úředníky, zda je náklad možné odečíst jako daňovou odečitatelnou položku, či nikoliv. Mrzí mne, že se nám úředníci snaží dokázat, že jsme si uplatnili náklad, který dle jejich názoru není spojen s dostatečnou mírou inovace. Nicméně obecně lze říci, že tato forma podpory výzkumu a vývoje funguje a je dobrá.

V rámci programu OPPIK (Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost) je řada projektů, na které mohou firmy čerpat peníze. Bohužel jsou poměrně administrativně náročné. Musíme dokladovat všechny vyžadované formuláře, které jsou tvrdě kontrolovány a celý proces je pro menší firmy velice náročný a komplikovaný. Do budoucna si pak rozmyslí, zda využívat administračně náročnou formu žádosti o podporu. Pokud by byl tento systém jednodušší a rychlejší, určitě by to podnikatelům pomohlo. Měli bychom mít zájem, aby firmy realizovaly své inovace v co nejkratší době. Dotaci bychom měli vyčerpat během šesti měsíců a nečekat dva roky, kdy konkurence bude mít již obdobný produkt vyvinutý. Programy by se měly přizpůsobit nám, a ne my programům.

MM: Významný český podnikatel Martin Wichterle se pro média letos v březnu vyjádřil, že termín zlaté české ručičky je úplný nesmysl a jeden z největších bludů, který se u nás rozšiřuje. Tím neříká, že by české strojírenství nebylo kvalitní, a přiklání se k tomu, že má obrovskou tradici, ale českých společností, které mají vlastní vývoj, marketing a obchod a jsou schopné se samostatně pohybovat ve světě, těch je prý bohužel strašně málo. Co vy na to?

J. Rýdl: Česká ekonomika je malá a my se nemůžeme s naší produkcí obráběcích a tvářecích strojů soustředit pouze na domácí trh. Na vývoz je určeno 75 % těchto strojů. Specifikem v této oblasti výroby je, že se v Čechách vyskytuje poměrně málo firem, které jsou středně velké nebo velké. Stávající firmy však disponují velmi dobrým know-how, pracují na projektech výzkumu a vývoje, a umí je velmi dobře profinancovat. Tyto společnosti jsou pozůstatkem firem vybudovaných dávno v minulosti, kdy byly jasně orientovány produktově, vzájemně si nekonkurovaly a zaměřovaly své aktivity pouze na daný obor. Dnes se to prolíná. Firmy si už začínají konkurovat, ale stále platí, že tyto firmy snesou měřítka nepřísnějších parametrů pro uplatnění na zahraničních trzích.

Pro srovnání – v Německu a Rakousku je mnohem větší hustota malých a středně velkých firem, které mají své finální produkty. Je tam historicky daleko více menších podniků, které nacházejí uplatnění v celosvětovém formátu. Německo je založeno na fungování malých a středních podniků s vlastním produktem. U nás taková síť nebyla a není. Existovaly velké páteřní společnosti, které vytvářely český strojírenský průmysl. Teprve od 90. let začaly vznikat menší firmy, které postupně hledaly svoje místo na trhu. Našly ho, ale jsou malé a rodinného charakteru. Dnes jsou ve fázi, kdy generace otců zakladatelů odchází a hledá své nástupce. To je klíčový a zlomový moment, jestli přežijí, nebo nepřežijí. A navíc jsou velice náchylné k tržním výkyvům, o kterých hovoříme.

MM: Jak se vám v této době daří vytvářet firemní strategie a naplňovat exportní plány?

J. Rýdl: Už před lety řekl guru světového managementu Peter Drucker, že žijeme v turbulentní době, a já mám pocit, že tempo turbulencí se neustále zrychluje. Typická byla situace před krizí 2008. Jednalo se o krásnou růstovou periodu, která trvala pět let. Pak nastal krach bank a následovala poměrně rychlá, ale krátká doba krize. V našem oboru jsme spadli s produkcí na třetinu. Recese trvala pouze tři roky. Přežili jsme a opět jsme začali růst. Po dvou letech začaly tržby znovu padat. Zjišťujeme, že období růstu a poklesu se zkracují. Obávám se, že se pohybujeme v období, kdy k významnému kolísání začíná docházet i v rámci jednoho roku. Reagovat na tyto změny je pro firmy velice náročné. Najít systém a najít nástroje jak účinně reagovat na tržní výkyvy je dnes největší výzvou pro management všech firem.

Asi budu opakovat, co již bylo několikrát řečeno. Propojení mezi politikou a ekonomikou je v současné době velmi úzké. Investiční rozhodování našich zákazníků je na bodě mrazu. Je to především kvůli nejistotám fungování trhu. Konkrétně mohu uvést osobní příklady, kdy se nám v Číně zastavily prodeje. Hovořil jsem s našimi čínskými klienty a oni vyčkávají, jaká bude situace ve vzájemném obchodu s USA. Rovněž i my musíme odložit realizaci již dohodnutého kontraktu. Stejná situace je i s brexitem. Tvrdý brexit a ztráty, které přinese, jsou dnes již kvantifikované. Osud by byl nepříznivý v ČR především pro automobilový průmysl. Tyto aspekty nepřispívají investičním náladám, které jsou podle mého názoru, nadřazeny ekonomickým zájmům. Přestože se našim zákazníkům evidentně daří, svá rozhodnutí odkládají právě z důvodu nejistoty vývoje geopolitické situace ve světě. Dopad do firemních prognóz je naprosto zásadní.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

PhDr. Iva Ruskovská

iva.ruskovska@gmail.com


Svaz strojírenské technologie

Svaz strojírenské technologie je zájmové sdružení založené 22. června 1990. Základem bylo 21 organizací z České a Slovenské republiky zabývajících se výrobou, výzkumem a prodejem obráběcích a tvářecích strojů. Mezi zakladatele patřily i proslulé značky jako TOS, MAS, ZPS, Šmeral atd. SST byl založen zejména na podporu a ochranu společných zájmů svých členů s cílem koordinovat jejich součinnost ve všech oblastech, kdy je společný postup účelný při realizaci podnikatelských záměrů. V současné době SST sdružuje většinu společností a organizací působících v oboru ČR. V rámci ČR pokrývají podniky sdružené v SST více než 70 % produkce obráběcích i tvářecích strojů. Zanedbatelná není ani ostatní produkce podniků SST, jako dřevoobráběcí stroje, tlakové licí stroje, hydraulická zařízení, kuličkové šrouby a matice, motory, nářadí a měřidla.

Zdroj: SST

 

Další články

Průmyslový design
Management a řízení
Vzdělávání a školství
Exportní příležitosti
Financování stroj. výroby/Podniková ekonomika
Výzkum/ vývoj
Nástroje pro obrábění / řezné materiály
Obráběcí stroje a technologie

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: