Druhým klíčovým dokumentem v oblasti posuzování shody v ČR je Protokol k Evropské dohodě o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků (PECA), který vstoupil v platnost 1. července 2001. Obsah tohoto protokolu je v ČR obecně znám. Jeho účelem je usnadnit stranám odstraňování technických překážek obchodu u průmyslových výrobků. Prostředkem k tomuto cíli je ze strany České republiky postupné přijímání a provádění národního práva odpovídajícího právu EU.
Tento Protokol upravuje vzájemnou akceptaci průmyslových výrobků, jejichž seznam je uveden v přílohách o "vzájemné akceptaci průmyslových výrobků" a které splňují požadavky pro to, aby byly v souladu s právními předpisy uvedeny na trh jedné ze stran. Druhá úprava se týká vzájemného uznávání výsledků posuzování shody u průmyslových výrobků, na něž se vztahuje právo EU a odpovídající české národní právo. Seznam právních předpisů EU a ČR je uveden v přílohách o "vzájemném uznávání výsledků posuzování shody".
Výsledkem protokolu PECA je, že pro určité sektory výrobků byl vytvořen prakticky volný pohyb mezi ČR a státy EU, využívání označování výrobků označením CE a v neposlední řadě možnost notifikovat subjekty z ČR, které působí v procesu posuzování shody jako třetí strany.
V současné době jsou připravovány úpravy PECA spočívající ve třech principech:
změna textu, spočívající v odstranění ustanovení o původu zboží (dosud se protokol vztahuje pouze na výrobky mající původ v ČR a v EU);změny v textech stávajících sektorových příloh (mají umožnit aktualizaci);rozšíření stávajících sektorových příloh.Všechny tři okruhy změn si samozřejmě vyžádaly odpovídající změny či úpravy právních předpisů, tedy zákona a příslušných nařízeních vlády. Současná právní úprava znamená minimálně ve výrobkových sektorech, které jsou buď pokryty PECA, nebo připraveny k rozšíření PECA, docílení kompatibility s postupy posuzování shody v členských státech EU. Současně s podpisem PECA došlo k notifikaci prvotní skupiny třinácti autorizovaných osob. Ta se později rozšířila na čtrnáct subjektů působících jako notifikované osoby a pět subjektů působících jako oprávněné organizace.
V průběhu roku 2001 bylo docíleno slučitelnosti u dalších sektorů, které byly navrženy k zařazení do rámce PECA.
Jedná se o tyto sektory:
stavební výrobky v harmonizovaných oblastech;rádiová a telekomunikační koncová zařízení;zdravotnické prostředky;správná laboratorní praxe pro léčiva a chemické látky a přípravky;váhy s neautomatickou činností;legální metrologie - hotově balené zboží;legální metrologie - měřicí přístroje.Rozšíření PECA o nové sektory vyžaduje připravenost autorizovaných osob a dalších subjektů k novým činnostem při zajištění výkonů v oblasti posuzování shody. O toto metodické a technické zajištění infrastruktury pečuje zejména ÚNMZ (//www.unmz.cz) formou Plánu standardizace - programu rozvoje zkušebnictví, v jehož rámci se řeší úkoly metodické přípravy.
Ing. Jan Gregorovicz, ÚNMZ,
Ing. Jaroslav Skopal, CSc., ČSNI
Osvěta pojmů a pravidel
Pokud máte specifické přání na vysvětlení určitých pojmů z oblasti norem, kontaktujte redakci na adrese box@mmspektrum.cz.
Jsou české technické normy závazné?
Novela zákona č. 22/1997 Sb. (provedená zákonem č. 71/2000 Sb.) přinesla nově základ k vymezení postavení ČSN v soustavě předpisů ČR tím, že výslovně stanovuje, že Česká technická norma není obecně závazná (viz § 4). Z toho vyplývá, že ČSN nejsou považovány za právní předpisy a není stanovena obecná povinnost jejich dodržování. To ale neznamená, že taková povinnost nemůže vyplynout z jiného právního aktu. V praxi nastávají tyto možné případy:
Pokyn nadřízeného
V zaměstnaneckých vztazích může vzniknout povinnost řídit se ustanoveními ČSN, jestliže nadřízený (zaměstnavatel) s těmito ČSN zaměstnance řádně seznámí. Jestliže k tomu dojde, je dodržování ČSN pracovněprávní povinností. To lze odvodit z ustanovení § 273 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého jsou ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci i normami.
Smlouva
Jestliže mezi účastníky obchodního vztahu založeného smlouvou podle občanského nebo obchodního zákoníku dojde k ujednání o tom, že např. zboží nebo činnosti, které jsou předmětem této smlouvy, musí splňovat požadavky konkrétní ČSN, stává se plnění této ČSN právní povinností. Její nedodržení pak způsobuje právní následky stanovené pro případ nedodržení smlouvy.
Rozhodnutí správního orgánu
Povinnost dodržet určitou ČSN může být stanovena v rozhodnutí, které správní orgán vydá na základě zmocnění uvedeného v zákoně. Jako příklad lze uvést právní úpravu uvedenou v zákoně č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon v § 66 stanoví mimo jiné, že stavební úřad stavebním povolením zabezpečí stanovenými podmínkami dodržování technických norem. Pokud tedy ve stavebním povolení je stanoveno, že stavba musí splňovat požadavky určitých ČSN, jde o povinnost právní. Důsledkem nesplnění této povinnosti je to, že stavba nebude kolaudována, a tedy ji nebude možné používat.
Právní předpisy
Některé právní předpisy (tj. předpisy publikované ve Sbírce zákonů a nebo i vyhlášky obcí) určitým způsobem odkazují na ČSN. Stanoví tak přímo či nepřímo povinnost dodržovat technické normy, ale jen těm subjektům, kterým daný právní předpis stanoví konkrétní povinnosti.
Nezávaznost ČSN vyplývající ze zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nelze tedy považovat za dramatickou změnu. Právní řád České republiky obsahuje totiž řadu předpisů, které stanoví přímo či nepřímo povinnost řídit se technickými normami. Lze proto doporučit, aby všechny podniky ve vlastním zájmu dodržovaly zejména ta ustanovení ČSN, která se týkají ochrany oprávněného zájmu, tj. zájmu na ochraně života, zdraví a bezpečnosti osob a zvířat, majetku a životního prostředí.
Např. podle § 46a odst. 4 stavebního zákona jsou autorizovaní architekti, inženýři či technici povinni při své odborné činnosti chránit oprávněné zájmy. Je tedy na osobní zodpovědnosti a profesní úrovni těchto autorizovaných osob, jak budou ČSN v praxi uplatňovat.
Zároveň lze konstatovat, že nynější stav obecné nezávaznosti ČSN se podstatně přiblížil obvyklému stavu ve státech s liberální ekonomikou, kde se uplatňuje pojetí, ve kterém je dodržení nezávazných národních norem považováno za důkaz souladu s požadavky právního řádu.
Ing. Ludmila Kratochvílová