Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Český manažer, technolog i dobrodruh
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Český manažer, technolog i dobrodruh

Jan Jakoubek je poměrně netypickým příkladem člověka, kterého lze s jistou nadsázkou nazvat „self made man“. A to i přesto, že jeho kariéru spoluutvářely i odborné školy a univerzity, včetně pražské ČVUT.

Od počátku letošního roku pracuje Jan Jakoubek pro firmu BOS Automotive v Klášterci nad Ohří jako Manažer interní kvality. Současně s tím dnes také spolupracuje s firmou Camex na projektu, který získal grant od Technologické agentury ČR na výzkum a vývoj technologie výroby drátů ze slitin CuCrNb. Ten se používá jako super vodič pro jaderné elektrárny v ČR i zahraničí.

Už jen z těchto dvou oblastí jeho činností je zřejmé, že jde o velmi erudovaného člověka. Jeho profesní start však rozhodně nebyl jednoduchý. Jeho rodina nebyla z těch, které kladou přílišný důraz na vzdělání svých potomků, a tak Jan Jakoubek v roce 1994, ve svých 14 letech nastoupil na učiliště, obor tesař.

 „Během studia jsem však zjistil, že mám větší schopnosti, než jsem si původně myslel, a tak jsem se rozhodl pro nadstavbu,“ vzpomíná. „Nastoupil jsem tedy na ISST – Integrovanou střední školu technickou v Mostě.“

Drsné zkušenosti

Po ukončení studia v roce 1998 nastoupil základní vojenskou službu. armáda mu však do té míry připadala jako výzva, že se na nějakou dobu stal vojákem z povolání. I to jej však kupodivu nasměrovala k jeho budoucí profesi – v té době se právě formovalo chemické vojsko v Liberci, a tak s Libereckou 9 RCHBO (Rota chemické a biologické ochrany) procestoval všechna „bezpečnostně žhavá“ místa té doby, jakým bylo třeba Kosovo.

Zde jsme například střežili Srby žijící na hranicích s Kosovem před vyvražděním ze strany kosovských Albánců,“ vzpomíná Jakoubek.

Stihl si ještě „užít” operace Enduring Freedom v Iráku, která následovala po událostech 11. září 2001, ale pak se rozhodl z armády odejít.

V té době však Jakoubek zjistil, že pro jeho další profesní směřování by mu prospěla odborná zahraniční zkušenost – mimo jiné i z důvodu zdokonalení jazyků. Jeho cesta tedy vedla do Irska, kde posléze působil téměř 10 let. Zde pracoval například pro společnosti Hewlett Packard a později pro farmaceutické firmy Abbott Vascular nebo Takeda, vždy na pozicích souvisejících s technologiemi. A právě v Irsku se po několika letech praxe rozhodl pro další vzdělání a nastoupil na obor Obchod a IT na Open University UK. Školu však nedokončil, protože dostal nabídku na práci ve Spojených státech, a to na vývoji nového kardiovaskulárního stentu právě pro společnost Abbott ve slunné Kalifornii. To skutečně nešlo odmítnout.

Z Čech do Indie a zase zpátky

USA však rozhodně nebyla jeho poslední štací. Po několika letech sbírání pracovních zkušeností v Irsku a USA se v roce 2013 vrátil do Česka a začal pracovat jako inženýr kvality pro lovosickou firmu TRCZ. Na konci roku 2014 však dostal další nesmírně lákavou nabídku – odjet do Indie a zde na pozici Production Control and Development Manager pracovat pro společnost Groz-Beckert, která je globálním lídrem ve výrobě průmyslových jehel.

V té chvíli však vyvstala potřeba dalšího odborného vzdělání, konkrétně v oblasti galvanizace a tepelného zpracování kovů. A tak Jan Jakoubek využil možnosti zúčastnit se kurzu, který v té době pořádala Strojní fakulta ČVUT. Podle jeho slov se k němu díky tomuto kurzu dostaly především vynikající poznatky z praxe zkušených pracovníků tohoto oboru.

Za zmínku stojí mnozí z nich, například Dr. Anton Reinfelder, který ve společnosti Groz-Beckert léta zastává post generálního manažera pro Indii, nebo Bernd Hillenbrand, celosvětový vedoucí divize Sewing pro koncern Groz-Beckert a Schmetz. Oba jsou silné osobnosti se schopností motivovat svůj tým a mne osobně byli velkými oporami při mém působení v Indii.

Pro významnou globální společnost Groz-Beckert Asia Jakoubek pracoval po dva předcházející roky v Indii na pozici Production Control and Development Manager.

Dodává, že ještě jednomu člověku vděčí za velkou část své pracovní motivace. Je jím jeho dlouholetý kamarád David Proška, majitel a zakladatel společnosti Camex, s níž také, jak bylo výše zmíněno, aktuálně spolupracuje.


„Za celou svou profesní kariéru jsem měl vždy štěstí na lidi, kteří mě dokázali posouvat dál,“ konstatuje Jan Jakoubek. „

Měnit myšlení lidí

Proč se však Jan Jakoubek nakonec vrátil zpět do České republiky? Odpověď je zřejmá: Hlavně kvůli své rodině.

V posledních 20 letech jsem skutečně v soukromém i profesním životě viděl a zažil mnoho,“ rekapituluje Jan Jakoubek. „Často říkávám svým přátelům, jaké máme štěstí, že žijeme v centru Evropy, bez katastrof, válek, s dobře fungujícím zdravotnictvím a vyspělým školstvím. V otázce další profesní realizace v zahraničí bych si určitě vybíral hodně opatrně, zejména s ohledem na děti.“

Nicméně cesta zpět z Indie nebyla jednoduchým rozhodnutím. „Námluvy“ s firmou BOS trvaly téměř 11 měsíců, hlavně kvůli vzdálenosti mezi ČR a Indií a Jakoubkovu pracovnímu vytížení. Nakonec však rozhodla nejen zajímavá pracovní výzva, ale i fakt, že BOS má velmi dobrou firemní kulturu a i přes časově náročné dojíždění manažer dokáže skloubit pracovní a rodinný život.


"V otázce další profesní realizace v zahraničí bych si určitě vybíral hodně opatrně, zejména s ohledem na děti," říká Jan Jakoubek.

„Na své současné pozici se věnuji interní kvalitě a v té souvislosti i změně myšlení lidí, aby byl maximalizován output na úkor zmetkovitosti. Není to jednoduché, protože mentalita lidí je odlišná, a to i kvůli vyčerpanému pracovnímu trhu. Pomalu se však posouváme a s novou technologií budeme brzy tam, kde chceme být. V cizině jsem se naučil nebýt manažerem v našem slova smyslu, ale být pro lidi člověkem a naslouchat jejich potřebám. Přítomnost nadřízeného u linky a prohození několika přátelských slov je někdy více motivující než finanční odměna... Často přitom zapomínáme, kdo nám generuje zisk a jak moc jsme závislí na lidech, kteří pracují na výrobních linkách. V tomto směru ještě musíme posunout myšleni v našem průmyslu.“

Na základě své bohaté profesní cesty, která nebyla pohodlná ani přímá, může Jan Jakoubek bezesporu radit současným studentům: „Můžete být výborní v lavicích, ale nic vám nenahradí reálnou zkušenost v praxi a čerpání poznatků od zkušených kolegů. A nebojte se vycestovat do zahraničí, abyste viděli, jak to dělají jinde,“ dodává.

Hana Janišová

hana.janisova@mmspektrum.com

Další články

Vzdělávání a školství
Materiály konstrukční nekovové

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: