Témata
Reklama

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Výsledkem je bezprecedentní propad ekonomické aktivity, jaký statistikové v posledních desetiletích nepamatují. Svaz průmyslu a dopravy ČR očekává, že za celý letošní rok se kvůli pandemii sníží výkon české ekonomiky ve srovnání s rokem 2019 o 8 %. V souladu s tuzemskými i světovými institucemi Svaz odhaduje, že se na hodnoty z doby před koronavirem české hospodářství dostane až v roce 2022.

Reklama
Reklama
Reklama

Škrty ve firemních investicích

Brzdou v rychlejším oživení budou firemní investice. Z průzkumů, v nichž Svaz průmyslu a dopravy ČR mapoval průběh koronavirové krize, vyplývá, že firmy na výpadky zakázek v řádu desítek procent reagovaly osekáním svých investičních plánů. Nižší ochota investovat do nových strojů, technologií či budov se přelije také do roku 2021. Je logické, že podniky, které před sebou nemají vidinu plných zakázkových knih, nejsou tlačeny do vylepšování svých výrobních technologií. Přesto jsou investice nezbytnou podmínkou, aby český průmysl a celá ekonomika z krize vyšly silnější a konkurenceschopnější.

Ve Svazu průmyslu jsme dlouho věřili a dělali vše pro to, aby firmy mohly na podzim na Mezinárodním strojírenském veletrhu ukázat svým zákazníkům a veřejnosti, že je koronavirus nepoložil. Bohužel, nakonec se letošní rok bez tohoto průmyslového svátku bude muset obejít. Svaz průmyslu přesto udrží každoroční tradici a na začátku října uspořádá svůj sněm. Na něm se bude bavit s představiteli vlády a špičkovými podnikateli, jak českou ekonomiku opět nastartovat k rychlému růstu.

Plán pro obnovu růstu

Už v létě Svaz sestavil desatero doporučených tematických oblastí, v nichž by vláda mohla firmám i celé ekonomice pomoci. Měla by se soustředit právě na podporu investic, ať už do inovací, či digitalizace, ale také zlepšit fungování trhu práce nebo zjednodušit a zpřehlednit regulaci.

Firmy si navzdory šetření uvědomují, že potřebují zvýšit svou odolnost proti budoucím krizím. Skoro polovina podniků v červnovém průzkumu Svazu průmyslu uvedla, že je koronavirová krize přiměla k hledání nových obchodních modelů. Více než třetina podniků chce v reakci na nynější krizi rozšířit své produktové portfolio, aby nebyly závislé jen na jednom nebo několika málo odběratelských řetězcích. Čtvrtina firem hodlá svou odolnost posílit investicemi do digitální transformace.

Právě nyní je ta správná doba, aby vláda firmám s jejich záměry pomohla. Například tím, že zvýší objem peněz na podporu firemního výzkumu a vývoje, a zjednoduší spolupráci podniků s výzkumnými organizacemi.

„Česko potřebuje po koronavirové krizi nastartovat růst. Klíčové bude, aby firmy opět začaly investovat. Stát by jim v tom měl pomoci,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. (Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR)

Inovace a digitální transformace

Soukromé firmy jsou tahounem investic do výzkumu a vývoje. Do hledání nových technologií, produktů či služeb firmy každý rok investují 60 % ze všech výdajů na výzkum a vývoj v ČR. Navíc až do koronavirové krize tyto firemní investice každý rok rostly o 10 %. Letos a příští rok ale budou mít firmy kvůli koronaviru na tyto aktivity méně peněz. Je na vládě, aby dočasný výpadek v celkových investicích do výzkumu a vývoje dorovnala. Pokud si má česká ekonomika zachovat potenciál budoucího růstu, nesmí firmy přestat inovovat.

Podobné je to s digitální transformací. Koronavirová krize ukázala, že podniky, které investovaly do digitálních technologií, se s ní dokázaly vyrovnat mnohem lépe. Proto je třeba, aby vláda podporovala, například z operačních programů, investice do digitalizace a kyberbezpečnosti, které mohou zejména u menších a středních firem zlepšit jejich odolnost a konkurenceschopnost. Zároveň musí stát zrychlit budování potřebné digitální infrastruktury a rozšířit nabídku svých digitálních služeb.

Jistota pro investice

K investicím může vláda firmy motivovat dobrým a jednoduchým nastavením podpůrných programů Evropské unie. Podstatné je, aby se programy v novém rozpočtovém období rozjely co nejrychleji.

Firmy pro investiční plánování potřebují jistotu a stabilitu podnikatelského prostředí. To mimo jiné znamená jednoduchou a předvídatelnou regulaci. První šanci však vláda propásla. Nedokázala přijít se skutečnou rekodifikací povolovacích procesů, která by umožnila podnikům, státu i domácnostem rychleji a efektivněji stavět. Vláda v novém stavebním zákoně rezignovala na vytvoření jednotného systému stavebních úřadů a integraci všech dotčených orgánů do tohoto systému. Nezavedla jednotné řízení o povolení staveb a nestanovila jasné a nepřekročitelné lhůty pro rozhodování úřadů.

Pro rychlejší odeznění nynější krize a zmírnění těch budoucích je nutné také snížit bariéry na trhu práce. Na jedné straně kvůli nepříznivé demografii v některých oborech a oblastech chybí významné množství pracovní síly. Na druhé straně občasné krize, jako je například ta koronavirová, budou způsobovat výpadky zakázek ve firmách a méně práce pro zaměstnance. V těchto krizových případech je potřeba zachovat zaměstnanost ve firmách, které jsou dlouhodobě stabilními zaměstnavateli. Tady by stát měl zavést systémový nástroj kurzarbeitu.

Všechna tato opatření mohou pomoci nejen k tomu, aby se české firmy a celá ekonomika rychle zotavily z nynější krize, ale aby byly lépe připraveny na budoucnost. Protože nikdo neví, kdy se zase nějaká černá labuť objeví.

Ing. Jaroslav Hanák

Reklama
Vydání #9
Kód článku: 200943
Datum: 09. 09. 2020
Rubrika: Trendy / Restart průmyslu
Autor:
Firmy
Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit