Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Chceme se přiblížit průmyslové sféře, říká rektor Tomáš Zima
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Chceme se přiblížit průmyslové sféře, říká rektor Tomáš Zima

Před rokem založila nejstarší česká univerzita společnost Charles University Innovations Prague, s. r. o. Šlo o první počin, který se uskutečnil na české univerzitní půdě. O zkušenostech a prvním úspěchu z univerzitního podnikání jsme si povídali s rektorem Univerzity Karlovy profesorem Tomášem Zimou.

MM: Pane rektore, co bylo zásadním impulzem pro ustanovení dceřiné společnosti na Univerzitě Karlově a kdy se myšlenka na samostatné podnikání zrodila?

Prof. Zima: Od vzniku myšlenky až po ustanovení samotné společnosti uběhly zhruba dva roky. Byla to nová pionýrská věc, která se ukázala jako dobrý nápad, navíc již půl roku od svého založení, v červnu 2018, přinesla první komerční úspěch. Hlavním motivem a impulzem založení Charles University Innovations Prague, s. r. o., (CUIP) bylo přiblížení univerzity k průmyslové sféře. Procesy v akademickém prostředí a v byznysu jsou naprosto odlišné a CUIP, jako samostatný právní subjekt, je může urychlit a zefektivnit. Zřízením CUIP dochází k přímé komunikaci s průmyslovými odvětvími a k přímému uzavírání smluv v oblasti transferu znalostí a technologií univerzity. K přesvědčení, že děláme správný krok, přispěla i naše zkušenost z již fungujícího Centra pro přenos poznatků a technologií UK (CPPT), které od roku 2014 buduje inovační síť UK propojením členů akademické obce napříč všemi fakultami a součástmi UK, a spolupracuje i s inovativními organizacemi mimo univerzitu. Další pozitivní zkušenosti jsme získali z podobné firmy, která v ČR působí na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd nebo u našich partnerských univerzit v Curychu a Lovani.



Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., rektor Univerzity Karlovy
Narozen v Praze roku 1966. V roce 2005 byl zvolen děkanem 1. lékařské fakulty UK, v roce 2008 byl znovuzvolen. Od února 2014 zastává funkci rektora Univerzity Karlovy, nyní je ve druhém funkčním období, stojí také v čele České konference rektorů. Od roku 1999 je přednostou Ústavu lékařské chemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN, odborně se věnuje klinické biochemii a nefrologii. Má dvě děti.


MM: CUIP si jako jeden z hlavních úkolů stanovila více zefektivnit svoji nabídku v oblasti inovací a komercializace a přenos vědeckých objevů Univerzity Karlovy do byznysu. Daří se jí tento záměr naplňovat?

Prof. Zima: Myslím, že se nám za poměrně krátkou dobu podařilo firmu úspěšně rozjet. Byli jsme mile překvapeni, jelikož půl roku od založení společnosti jsme uzavřeli smlouvu s americkou farmaceutickou firmou Svenox Pharmaceuticals LLC, která od nás koupila vynález pocházející z kolektivu pana profesora Alexandra Hrabálka z Farmaceutické fakulty v Hradci Králové. Tento vynález se týká nového typu látek, které by mohly být využitelné v léčbě tuberkulózy. Prostřednictvím CUIP jsme uzavřeli oboustranně výhodnou smlouvu. Doufáme, že výsledky výzkumu prováděného na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové přispějí k boji s touto, ve světě stále velmi rozšířenou, infekční chorobou. Společnost Svenox Pharmaceuticals LLC se v rámci koupě vynálezu zavázala k zajištění potřebného, finančně i časově náročného, vývoje finálního léčiva a v případě pozitivních výsledků k jeho následnému využití. Případná dostupnost vyvinutého léčiva by měla být nejenom ve Spojených státech amerických, ale také v řadě států Evropské unie, Indii nebo Jihoafrické republice. Univerzita Karlova v zastoupení CUIP, a tedy i čeští vědci, bude mít také v případě úspěchu léčiva finanční podíl na jeho výnosech.

Mimo uzavřený kontrakt s americkou firmou řešila CUIP v loňském roce další čtyři potenciální možností spolupráce. Některé se stále vyhodnocují. V letošním roce řešíme zhruba 16 případů, které nám pro finální fázi komercializace předal tým univerzitního CPPT. Pro ty nyní hledá CUIP využití a investory. Jedná se např. o technologie nanovláken ve spojení s obvazovými textiliemi, diagnostický kit k predikci kardiovaskulárních poruch či o vývoj vzdělávacích počítačových her.
CUIP považujeme díky velmi úzké vazbě na univerzitu za tzv. „spin-off“ firmu. Termín spin-off se běžně používá pro obchodní společnosti, které vznikly v úzké vazbě na akademickou instituci a její vědecké výsledky, se kterými dále pracují a obchodně je využívají. Naše CUIP je vybaveno mandátem, že může jménem univerzity tento proces řešit, a doufáme, že napomůže vzniku dalších spin-off firem UK.

Nyní právě zvažujeme založení první spin-off firmy, kde bude mít podíl univerzita prostřednictvím CUIP i externí investor. Založení spin-off firem byl jeden z našich hlavních cílů, kdy první z nich jsme zamýšleli realizovat do dvou let od vzniku dceřiné společnosti. Aktuálně se pracuje na přípravě byznys plánu pro tuto společnost, a půjde-li vše dobře, mohl by spin-off vzniknout již letos.

MM: Co může CUIP potenciálním investorům konkrétního nabídnout?

Prof. Zima: Univerzita Karlova patří mezi přední evropské univerzity, kde se rodí spousta vynikajících nápadů. Kolegové na 17 fakultách a dalších vysokoškolských výzkumných ústavech mají velký potenciál a v mnohých oblastech spolupracujeme s prestižními světovými univerzitami.

V tzv. katalogu služeb UK jsou prezentovány jednotlivé nápady, výzkumy a myšlenky, které by mohly být pro komerční a jinou sféru zajímavé. Tyto nabídky jsou uveřejněny v českém a anglickém jazyce v elektronické podobě na internetových stránkách UK (https://cppt.cuni.cz/CPPTN-35.html). V tomto seznamu si může zájemce listovat a najít, o co by měl zájem, nebo se může obrátit přímo na CPPT, naše fakultní inovační skauty či danou výzkumnou skupinu, a sám přijít s konkrétní představou a iniciativou.

Co se týká samotné CUIP, tak proces zprostředkuje a komunikuje, jelikož jednání mezi dvěma obchodními společnostmi je z procesního hlediska zcela něco jiného, než kdyby obchod probíhal s univerzitou. Takto nastavené subjekty pak hovoří stejným jazykem a celý průběh komercionalizace se urychluje.



Zřízením CUIP dochází k přímé komunikaci s průmyslovými odvětvími a k přímému uzavírání smluv v oblasti transferu znalostí a technologií univerzity.

MM: Jaké pro investory nabízíte možnosti a formy spolupráce? Co se vám osvědčilo jako oboustranně výhodné a nejméně rizikové? Jaké odpovědnosti má investor a jaké odpovědnosti má CUIP, potažmo UK?

Prof. Zima: Investice do nápadu je riziková věc. Zlomové objevy však vznikají právě takto. Záleží i na osobní odvaze a optimismu investora, zda bude danému badateli nebo výzkumnému týmu věřit. Pak může být spolupráce pro oba zúčastněné subjekty zajímavá a komerčně velice výhodná. Pokud aplikuji tuto myšlenku na UK, tak naším prvořadým zájmem je oboustranný zisk – jak na straně investora, tak na straně univerzity. Společné zájmy chceme propojit. A to je také součástí vyjednávání a uzavření finální smlouvy, včetně dělení případných zisků i rizik.

CUIP aktivně vyhledává české a zahraniční společnosti a produkty jim nabízí. Pasivně nečeká, kdo se ozve. V již zmíněném online katalogu služeb jsou obecné nabídky. Ty, které jsou v procesu vývoje a řešení, se komunikují v bilaterálních jednáních. Řada z nich je však v utajeném režimu, jelikož se často jedná o duševní vlastnictví, které ještě není kupříkladu chráněno patentově.

Co se týká forem smluv, CUIP pracuje v několika formátech. Za prvé je to klasická licenční smlouva, kdy investor nabývá omezených práv k zakoupenému vynálezu. Za druhé je to prodání patentu, což byl příklad prodeje molekuly americké farmaceutické firmě. Za třetí, a to je nejzajímavější forma spolupráce, jde o založení společné spin-off firmy, do které obě zúčastněné strany vkládají prostředky. Sdílíme tedy výhodné i méně výhodné záležitosti. Zvolení formy je pak případ od případu.


„Půl roku od založení dceřiné společnosti jsme uzavřeli smlouvu s americkou firmou Svenox Pharmaceuticals LLC. Ta od nás koupila vynález – nové typy látek, které by mohly být využitelné v léčbě tuberkulózy,“ říká profesor Zima.

MM: Máte po roce působení CUIP zásadní poznatky, případně pozitivní či negativní zkušenosti, které by mohli zájemci z řad českých vysokých škol využít při založení obdobné dceřiné společnosti?

Prof. Zima: Je předčasné hovořit o nějakých konkrétních významných pozitivních nebo negativních zkušenostech. My jsme v začátcích. Na zahraničních univerzitách obdobné projekty běží téměř 30 let. Počítám, že plný rozjezd by mohl být cca do 10 let.

Hlavní přínos založení Charles University Innovations Prague vidím nejen v položení základů samostatného podnikání na české univerzitě, ale také v konstruktivní a progresivní komunikaci uvnitř samotné akademické obce. Domnívám se, že právě tento proces byl často opomíjen. Jsem přesvědčen, že vědci by měli jít za hranice výzkumných laboratoří, vědeckých časopisů a publikací. Výzkumné nápady mají sloužit celé společnosti a dalším oblastem lidského života. Myslím, že se za posledních 10 let akademické prostředí změnilo a mnoho vědců si uvědomuje, že jsou součástí ekonomického prostředí, včetně byznysu. Podnikání by ale mělo zůstat v rukou profesionálů. Výzkumník má bádat, učit studenty a přinášet nové poznatky.

Myšlenku univerzitního podnikání jsme podpořili již zmíněným vznikem Centra pro přenos poznatků a technologií (CPPT). V roce 2018 jsme pak navázali a založili samostatný právní subjekt CUIP, s. r. o., který s univerzitním centrem velmi úzce spolupracuje. Jeho cílem je také osvěta a edukace vědeckého prostředí. Kolegům vysvětlujeme smysl a poslání činnosti CUIP. Jsme připraveni s nimi sdílet poznatky, které z podnikání máme. Funguje to krátce, ale například na transferové konferenci pořádané CPPT a CUIP letos v květnu jsme již informovali o úskalích i pozitivních zkušenostech z fungování CUIP. Domnívám se, že klíčové sdělení, že se české univerzitě podařilo zahájit svébytné podnikání a není třeba se ho bát, se nám daří naplňovat a rozvíjet.

MM: Pane rektore, celý svůj profesní život jste zasvětil vědě a výzkumné činnosti. Jak vnímáte aktuální stav výzkumu a vývoje v ČR? Jaký je váš názor na základní a aplikovaný výzkum, finanční zdroje a jejich čerpání nebo praktické využití vědy a výzkumu? Například prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pro MM Průmyslové spektrum vyjádřil, že striktního dělení na základní a aplikovaný výzkum se nedrží. Rozděluje pouze výzkum na dobrý a špatný. Podle něho by se ve výzkumu mělo daleko více uplatňovat i aplikační hledisko. Co vy na to?

Prof. Zima: Pozitivní zprávou je, že finance na výzkum a vývoj v posledních letech významně stoupají. To, že se málo uplatňuje aplikační hledisko výzkumné činnosti, vidí hlavně kolegové z průmyslu. Základní a aplikovaný výzkum nelze oddělit. Pokud bychom investovali pouze do aplikovaného výzkumu, tak po 10 letech zjistíme, že nemáme žádné nové zlomové objevy. Daný produkt sice vylepšíme, ale radikální přínos nezaznamenáme. Vývoj od základního do aplikovaného výzkumu je často dlouhý proces. Obvykle to není za půl roku nebo za rok.



Zásadní zlom ve vědeckém poznání přichází ze základního výzkumu. Z aplikovaného výzkumu přicházejí inovace. Myslíte si, že zásadní změna pohybu benzinového motoru by byla objevena aplikačním výzkumem? Ne, pouze základní výzkum přinese poznatky, jak vodík pro tuto energii využít. Na začátku je vždy teoretický, základní výzkum, bez kterého se nedostanete dál. Pokud si vzpomenu na další, dnes hojně medializovaný výzkum v oblasti umělé inteligence, tak na počátku byl rovněž základní výzkum obecných algoritmů, z kterých se postupně vyvíjely další aplikace.



Problém českého výzkumu vnímám spíše v rovině alokací finančních prostředků. Dogma, že všechno se musí soutěžit a na vše se musí vypisovat granty, není příliš šťastné. Pokud se podíváme ke svým nejbližším sousedům do Německa, kde se provádí velmi kvalitní základní i aplikovaný výzkum, tak zjistíme, že tato oblast je tam institucionalizovaná 60 až 70 procenty. Vědcům a institucím, které plní určitá kritéria, jsou poskytovány nemalé finanční prostředky. Myslím, že je to dobrý model, který u nás už také funguje. Je naprosto v pořádku, že posílení institucionálního financování se týká jen vědeckých a výzkumných subjektů, které opakovaně prokazují vynikající výsledky. Pro vědecká pracoviště jsou jasně daná kritéria hodnocení, jež probíhá každých pět let. To je dostatek času, aby vědecké instituce byly schopny prezentovat své výsledky. Dalším zdrojem financí jsou granty, které však nejsou pro kontinuální a dlouhodobý výzkum a vývoj jediným a vhodným možným řešením. Vědci nemají jistotu, že grantové prostředky obdrží. Pro jejich práci by bylo pouze grantové financování likvidační.



Jsem rád, že financování výzkumu a vývoje roste a stává se nedílnou součástí inovačního vývoje v ČR. I díky navyšování investic do této oblasti se daří pořizovat špičkové přístroje. Vědecké instituce tak mohou vytvářet kvalitní základnu pro vědce a výzkumné týmy bez obav, že jejich práce bude pozastavena nebo přerušena. Pevně věřím, že vznikem naší samostatné dceřiné společnosti se nám daří a bude dařit tuto stabilitu ještě více posílit a daleko více propojit vědu s praxí.

MM: Děkuji vám za rozhovor

PhDr. Iva Ruskovská

iva.ruskovska@gmail.com


UNIVERZITNÍ SPIN-OFF SPOLEČNOST

Právnická osoba využívající hmotného či nehmotného majetku univerzity k zahájení či rozvoji svého podnikání. Jedná se zejména o inovativní obchodní společnost, na jejímž chodu se v pozici statutárního orgánu nebo kapitálově podílejí studenti, absolventi, akademičtí pracovníci univerzity. Může jít také o společnost bez přímého podílu univerzity, v případě, kdy její založení nebo rozvoj závisí na licencování nebo převedení duševního vlastnictví, které vzniklo na univerzitě. Společnost je dle předchozí věty označována za spin-off, pouze pokud si tak univerzita i spin-off společnost smluvily. Pokud se UK podílí na spin-off společnosti majetkově, ať již přímo, nebo nepřímo, prostřednictvím své dceřiné společnosti CUIP, označuje se taková společnost jako univerzitní spin-off.

Zdroj: UK Praha

 


 

Další články

Inovace
Management a řízení
Strojírenství v lékařství
Výzkum/ vývoj

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: