Praktici a technologové si určitě ještě s husí kůží vzpomenou na počátky upichování a zapichování, hlavně pro téměř nepřekonatelný problém dlouhých, nepřerušovaných a obtěžujících třísek. Ještě nedávno se tento fenomén řešil jednoduchým vybrušováním různých lamačů nebo o něco později se profil vytvářel náročným kopírovacím frézováním přímo na razník. Dnes umožňuje počítačová technologie a nejmodernější CAD/CAM software efektivní vývoj, konstrukci a výrobu prototypů nejrůznějších břitových destiček komplexně a v prostorovém provedení. I při zapichování a upichování hraje řezná hrana a za ní ležící utvářeč třísky při obráběcím procesu svou velmi důležitou roli. Tyto malé, s citem vykonstruované čtvereční milimetry na povrchu rozhodují o dosaženém úspěchu a ovlivňují výrazným způsobem tvorbu třísky, řezný odpor, teplotu, životnost a kvalitu povrchu obrobku.
Od počátku tohoto roku jsou pro modulární zápichový systém k dispozici tyto nové utvářeče třísek:
-systém pro zapichování a soustružení je rozšířen geometrií (M4), vhodnou pro opracování oceli a litiny při posuvech mezi 0,10 až 0,35 mm/ot.;
-pro upichovací systém FX byla vyvinuta vysoce pozitivní geometrie (F1), pro menší posuvy mezi 0,03 a 0,15 mm/ot. Používá se pro obrábění středně pevných ocelí a tam, kde vzniká možnost tvorby nežádoucích otřepů;
-pro větší posuvy mezi 0,10 a 0,35 mm/ot. na ocel i litinu je k dispozici robustní geometrie (R2). Stabilní řezná hrana a velkým rohovým rádiem je řešením pro všechny upichovací operace;
-nejmladší inovací je vývoj systému LX. Byl vyvinut speciálně pro větší rozměry a univerzální použití a pro obrábění ocelí i litiny i při vysokých posuvech mezi 0,15 až 0,50 mm/ot.