Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Co se skrývá za značkou?
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Co se skrývá za značkou?

Již poslední díl našeho seriálu navazující na historickou encyklopedii ostravské rodačky a profesorky Jany Geršlové, vám poodhaluje historická fakta spojená se vznikem světových firem a korporací. Každý měsíc jsme vám předkládali zkrácené ukázky třech vybraných oborově tříděných značek, celkem jsme vás tak zavedli k historickým kořenům téměř 50-ti světových společností napříč všemi různými obory.

Suzuki – auta a motorky z Japonska

Podnik, který založil roku 1909 v japonském Hamatsu Michio Suzuki, vyráběl nejprve textilní tkací stroje. I když Suzuki sám už roku 1936 vyvinul prototyp automobilu (projekt byl mimochodem zastaven zásahem japonské vlády), první vůz značky Suzuki se dostal na trh až v roce 1955 – byl to malinký vůz Suzulight. Firma Suzuki Motor Company začala tato auta vyrábět sériově. První typ vozu Suzuki byl následován roku 1952 motorovým kolem Suzuki, které se velmi dobře prodávalo v celé Asii. To bylo impulzem pro zahájení výroby motocyklů – od roku 1954. Od roku 1961 začal pracovat ve firmě Suzuki Ernst Degner, který emigroval z tehdejší NDR, uznávaný závodník a technik. Jeho přítomnost ve firmě se brzy ukázala – sportovní úspěchy na sebe nedaly dlouho čekat. Suzuki získal do roku 1967, kdy se firma oficiálně z automobilového sportu stáhla, několik titulů z mistrovství světa v závodech třídy kubatur 50 i 125. I potom však byly vozy Suzuki, které byly v majetku různých soukromě jezdících jezdců, úspěšné. Od té doby je značka úspěšná především v oblasti malých terénních vozů – jejich první verzí z roku 1968 byl typ LJ10. Díky nim a jejich následujícím značkám Jimmy (1979), Samurai (1984) a Vitara (1988) se v Evropě rozšířil termín „vozy pro volný čas“, případně „auto pro radost“. Především značka Jimmy vyvolala v Evropě boom terénních vozů. Roku 1981 se podařilo koncernu General Motors získat 5 % Suzuki, v r. 2000 byl zvýšen na 20 %. V USA se prodávaly některé značky Suzuki jako modely Chevroletu.

Volkswagen – ve znamení lidového automobilu

V červnu 1934 pověřila národně socialistická vláda Německa automobilového konstruktéra Ferdinanda Porscheho, aby připravil návrh jednoduchého a cenově dostupného „lidového vozu“ (Volkswagen), který by dokázal zvýšit motorizaci německého národa. F. Porsche, rodák z Vratislavic nad Nisou (1875–1951), tehdy provozoval ve Stuttgartu od roku 1930 svou dílnu. Projekt Volkswagen podle očekávání „nenarazil“. Kromě toho neslibovala plánovaná cena, která neměla přesáhnout 1 000 říšských marek, ani při velkém obratu velké zisky. Navíc – podpora dalších výrobců automobilů včetně Deutsche Automobil Industrie RDA (Německý automobilový průmysl) byla tak chatrná, že F. Porsche první tři prototypy postavil ve své soukromé garáži ve Stuttgartu. Přesto se mu podařilo splnit lhůtu jednoho roku, kterou A. Hitler pro nabídky stanovil. V říjnu 1935 byly první automobily Volkswagen hotové. Výroba Volkswagenu začala v dubnu 1939, název vozu „KdF-Wagen“ se F. Porschemu však nelíbil. Do vzniku druhé světové války jich však bylo vyrobeno pouze několik kusů, protože pak se musel celý závod přeorientovat na válečnou výrobu. V létě roku 1945 se už bývalé město vozu KdF nazývalo Wolfsburg, bylo pod vedením Britů a začala regulérní výroba auta Volkswagen. F. Porsche dostával z každého prodaného vozu tantiémy – jednak tyto peníze pomohly k jeho propuštění po zatčení a jednak si za ně mohla rodina otevřít znovu svůj závod na výrobu aut, ve kterém roku 1947 začala výroba sportovního vozu.

Volvo – automobil ze Švédska

Volvo bylo založeno roku 1915 švédskou firmou na výrobu kuličkových ložisek – Svenska Kugellagerfabriken (SKF) – jako testovací oddělení ke zkouškám nového typu. K tomuto účelu byla postavena auta, ve kterých se ložiska zkoušela a upravovala. Roku 1927 z tohoto oddělení vznikla samostatná firma, kterou založili obchodník Assar Gabrielsson (1891–1962) a inženýr Gustaf Larson (1887–1968). Firma SKF si ponechala do roku 1935 ve firmě Volvo podíly. Nová firma chtěla stavět své automobily tak, aby lépe vyhovovaly drsným klimatickým podmínkám Skandinávie než dosavadní automobily dovážené z USA. Vedení firmy SKF bylo prvními deseti testovacími vozy tak nadšeno, že poskytlo nejen potřebný kapitál, ale také od roku 1915 chráněnou značku Volvo (z latiny, znamená valit se, rolovat). V Göteborgu, kde se továrna nacházela, začala vznikat kvalitní a drahá auta, která se již od počátku své existence vyznačovala mimořádným standardem bezpečnosti. Tyto vozy se však nikdy dobře neprodávaly mimo Švédsko – mohla za to robustní a velmi nápadná vizáž (stejný problém provázel ostatně i druhý automobil vyráběný ve Švédsku, Saab, se kterým bylo Volvo neustále na „válečné noze“). Podstatně úspěšnější bylo Volvo v oblasti nákladních automobilů a užitkových vozů. Od 50. let 20. století se objevily v portfoliu firmy Volvo traktory a stavební stroje. Když v roce 1967 došlo ke změně jízdy na pravosměrný provoz, stoupl také odbyt modelů značky Volvo jak v oblasti osobních vozů, tak i nákladních.

Jana Geršlová

jana.gerslova@vsb.cz

Další články

Zajímavosti ve vědě a technice

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky














Sledujte nás na sociálních sítích: