Témata
Reklama

Další blok generace III+ jde do provozu

Dlouho očekávané spouštění jaderných elektráren generace III+ pokračuje. Elektřinu do sítě totiž dodává již v pořadí druhý blok typu VVER-1200 na světě – tentokrát je to 1. blok jaderné elektrárny Leningradská II. Z českého pohledu má tento projekt velký význam, protože je přímou referencí pro nabídku ruské korporace pro atomovou energii Rosatom na výstavbu nových bloků v Česku.

Spouštění 1. bloku elektrárny Leningradská II začalo 8. prosince 2017, kdy pracovníci do reaktoru zavezli první kazety s čerstvým jaderným palivem. Tím skončily všechny stavební a montážní práce a začal dlouhý proces uvádění nového bloku do provozu. První etapou bylo fyzikální spouštění, které vyvrcholilo dosažením minimálního kontrolovaného výkonu. Potom následovalo energetické spouštění s důležitým mezníkem v podobě připojení bloku k rozvodné síti, k čemuž došlo 9. března 2018.

Pomyslnou červenou nití, která se vine celým uváděním do provozu, jsou opakované zkoušky jednotlivých komponent i celých systémů bloku. Postupně byla zkoušena čerpadla, ventily, kabelové trasy a další části bloku a později se měření přesunulo k ověřování projektových a skutečných parametrů elektrárny. Prověřovala se správná funkce systému vnitroreaktorového měření, záložního napájení bloku a další důležité systémy. Dne 11. dubna 2018 blok dosáhl 50% výkonu a začaly dílčí zkoušky při této výkonové hladině. Blok dále pokračuje na 75, 90 a 100 % a vše bude zakončeno patnáctidenní komplexní zkouškou při nominálním výkonu.

Reklama
Reklama
Reklama

Generace III+

Po roce 2000 se začalo ve velkém mluvit o tzv. generaci III+ a o tom, jak bude přebírat výrobu po stávajících jaderných elektrárnách, které lze označovat za II. generaci (přistoupíme-li na používání tohoto dělení). Z řady důvodů došlo k tomu, že v rozvinutých zemích byly tyto plány rozjety pouze v omezené formě a jejich realizace se navíc oproti očekáváním dost protahuje. Rosatom je zatím jedinou firmou, která novou generaci bloků již provozuje.

Všeobecně patří mezi rysy generace III+ zvýšená úroveň bezpečnosti oproti II. generaci, vyšší účinnost provozu, optimalizované množství provozního personálu a zlepšené další provozní a ekonomické ukazatele. Všechny nové bloky navíc splňují moderní bezpečnostní požadavky, které byly zpřísněny v reakci na fukušimskou havárii.

Jaderná elektrárna Leningradská II.

Novinka mezi reaktory VVER

Reaktor VVER-1200 vznikl jako nový člen rodiny reaktorů VVER, které se rozšířily do řady zemí světa (Rusko, Česko, Slovensko, Německo, Finsko, Bulharsko, Indie, Čína, Írán ad.) a jsou tak provozovány v nejrůznějších podmínkách od mrazivého severu přes horké subtropické oblasti až po místa s relativně vyšší seizmickou aktivitou. V souhrnu se jedná o více než 1 500 reaktorů v provozu bez vážné havárie. 1200MW verze reaktoru VVER evolučně navazuje na VVER-1000 V320, které stojí například v Temelíně, a modernizované verze AES-91 a AES-92 postavené v Číně a Indii.

Oproti svým předchůdcům má VVER-1200 delší projektovou dobu provozu (60 let oproti 30 letům), vyšší výkon (1 180 MWe oproti 1 000 MWe) a vyšší tepelnou účinnost (34,8 % oproti 31,6 %). Do aktivní zóny se zaváží stejný počet palivových kazet (163 kusů), ale reaktorová nádoba má mírně zvětšený průměr a v aktivní zóně je dosahováno vyššího provozního tlaku, teploty a míry vyhoření paliva. Zachovává si čtyři chladicí smyčky stejně jako VVER-1000.

Projektové kanceláře Rosatomu vyvinuly dvě verze bloku typu VVER-1200, každá z nich je určena pro použití v jiné oblasti světa. Verzi V-392M připravil moskevský Atomenergoprojekt a referenčním blokem je jaderná elektrárna Novovoroněžská II, která byla v únoru 2017 uvedena do komerčního provozu jako první blok generace III+ na světě. Tato verze je uzpůsobena pro seizmicky aktivní oblasti, takže se staví v bangladéšském Rooppuru a v tureckém Akkuyu.

Druhou verzí je V-491, vypracoval ji petrohradský Atomprojekt a referenční bloky vznikají v jaderné elektrárně Leningradská II. Výstavba se dále připravuje v Hanhikivi ve Finsku, v Paks II v Maďarsku a v El-Dabaa v Egyptě a tento projekt je nabízen i pro Česko. Oproti své sesterské verzi byl blok vyprojektován tak, aby splňoval striktní evropské bezpečnostní požadavky, například má čtyři trasy bezpečnostních systémů a větší počet nádrží určených k nouzovému chlazení reaktoru. Počítá se dvěma typy turbíny, s pomaloběžnou Arabelle od francouzského Alstomu a s rychloběžnou od ruského podniku Silovyje mašiny.

Česká stopa

Část komponent, které elektrárna Leningradská II používá, nese nápis Made in Czech Republic. Jde například o armatury od společností Arako, Armatury Group, Modřany Power, Mostro a MPower Engineering. Kabely dodává Kabelovna Kabex, čerpací techniku Sigma Group a servopohony ZPA Pečky.

Jedná se o podobný úkaz jako i v několika dalších elektrárnách stavěných Rosatomem, neboť české firmy patří mezi jeho tradiční dodavatele. Českou produkci tak najdeme ve všech jaderných elektrárnách na území Ruska i ve většině zahraničních projektů typu VVER, včetně exotických zemí, jako jsou Indie a Čína.

Reklama
Související články
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 2. díl: Elektromobilita a emise. Regulace vs. poptávka

Ačkoli je přechod na elektromobilitu motivován zejména snahou o celkové snížení emisí CO2, a tím o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, má podle Evropské unie rovněž podpořit konkurenceschopnost unijního trhu. V minulém díle našeho seriálu jsme upozornili na skutečnost, že zavedený regulační rámec, zejména limity emisí CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla, má pozitivně motivovat automobilky, aby se čím dál tím víc orientovaly na produkci vozidel s nulovými či nízkými emisemi, tedy na produkci elektrických vozidel a dobíjecích (plug-in) hybridů. V tomto díle se podíváme, zda přechod na elektromobilitu tyto emise skutečně globálně sníží.

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Související články
České dodávky pro jádro pokračují i letos

Když byl v únoru 2017 zahájen komerční provoz 1. bloku jaderné elektrárny Novovoroněžská II s reaktory VVER-1200 generace III+, šlo v malé míře i o zásluhu českých firem, které do této elektrárny dodaly zboží v hodnotě přesahující 1,4 miliardy korun. Dodávky pro tento typ reaktorů pokračují také v roce 2018.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jaderné elektrárny ze zakonzervovaných stavenišť

S projekty výstavby jaderných elektráren, které byly na několik let, někdy i desítek let zakonzervovány, se můžeme setkat po celém světě. Některé z nich se podařilo dokončit a mohou tak plnit svou roli v nízkoemisní výrobě elektřiny.

I srdce jaderné elektrárny lze omladit

U velké části zařízení jaderné elektrárny dojde během desítek let provozu k výměně za modernější a účinnější verze. Jednu věc sice vyměnit nelze, ale je možné ji omladit – mluvíme o tzv. vyžíhání reaktorové nádoby, které obnovuje původní fyzikální a mechanické vlastnosti oceli použité při její výrobě.

Dodávky pro nejmodernější jaderné elektrárny světa

Koncem února uvedla ruská korporace pro atomovou energii Rosatom do komerčního provozu první blok Novovoroněžské JE-II, která se řadí k nejmodernějším a nejbezpečnějším jaderným elektrárnám na světě. Tento blok je vybaven hermetickými kabelovými průchodkami z produkce společnosti Kabelovna Kabex, která v minulém roce dodala kabely také pro Leningradskou JE-II se stejným typem reaktorů.

Supravodič, to je 8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Poměrně dobře je známo, že Velký hadronový urychlovač v CERNu používá supravodivé magnety a že je bude používat i tokamak ITER. Jak je to však s použitím supravodičů v dalších vědeckých zařízeních? Kdy byl použit supravodič poprvé?

Hyperrychlost pro superspolehlivost

Rosatom vyvíjí a používá superpočítače schopné provést stovky trilionů operací za sekundu.

Nový urychlovač částic v ruské Dubně za účasti český firem

Nový komplex pro srážení těžkých iontů vzniká ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v ruské Dubně. Nový komplex NICA (Nuclotron based Ion Collider fAcility) pomůže vědcům kromě jiného "podívat se" do nitra neutronových hvězd. První experimenty mají proběhnout v roce 2020.

Multi-D: způsob, jak postavit jadernou elektrárnu včas

Podíváme-li se do světa na průběh výstavby jaderných elektráren, uvidíme, že přístup k řízení projektů se mění, avšak v některých případech až zpětně, což způsobuje zpoždění a nárůst nákladů. Od generálního dodavatele se očekává kromě garance nákladů také garance termínu uvedení do provozu. Jedním ze způsobů, jak toto zajistit, je metodika Multi-D, kterou používá ruská společnost NIAEP-ASE ze struktury Rosatomu.

Novovoroněž II: první reaktor generace III+ na světě

V době, kdy probíhalo aktuální výběrové řízení na rozšíření Temelína, nebyl v provozu žádný demonstrační blok nabízených typů. Dnes se situace mění, protože v prosinci dochází k fyzikálnímu spouštění prvního bloku ruské Novovoroněžské jaderné elektrárny II s reaktorem VVER-1200, který je považován za první reaktor generace III+, jenž bude v provozu.

S jaderným pohonem na Mars jen za měsíc a půl

Doba, která je nutná k dopravení lidské posádky na Mars pomocí současných chemických pohonů, přesahuje rok a půl, což je příliš dlouho, především kvůli působení kosmického záření. Pokud by si loď měla nést palivo potřebné k návratu, doba letu by se navíc ještě prodloužila. V současnosti probíhá testování paliva a komponent pro jaderný reaktor, který by mohl donést lidi k Marsu jen za měsíc a půl.

Mikroelektronika: Atomová baterie

Betavoltaické články využívající radioaktivní rozpad by znamenaly revoluci ve využívání všech systémů, které si vystačí s minimem energie, ale jsou choulostivé na její výpadky. Štafetu výzkumu teď po Američanech přebrali Rusové.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit