Témata

Design jako značka českého průmyslu

Vydavatelství MM publishing je hrdým partnerem designéra Martina Tvarůžka a blahopřeje mu k dalšímu úspěchu v prestižní soutěži Red Dot Award.

Tento článek je součástí seriálu:
Podnikatelské příběhy
Díly
Karel Sedláček

Celý život se věnuje popularizaci vědy a techniky. Promoval na Fakultě sociálních věd UK v Praze. 
V letech 1960 až 1968 pracoval v plzeňském rozhlasovém studiu, potom až dokonce roku 1989 byl nejprve redaktorem pro vědu a techniku a později zástupcem šéfredaktora deníku Svobodné slovo. Po krátkém působení jako šéfredaktor nakladatelství Melantrich byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa až do ukončení vysílání české redakce v roce 2002. Externě spolupracoval s celou řadou českých a slovenských odborných časopisů a s Českým rozhlasem.  
Vědeckotechnická témata popularizoval v knihách Laser v mnoha podobách (Praha, 1982), Pod šifrou 2001 (Praha 1984), Atom skrývá naději (Praha 1987 - spolu s Janem Tůmou). Historii unikátní rozhlasové stanice shrnul v knize Volá Svobodná Evropa (Praha 1993). Vzpomínky na konec komunistického režimu ve Svobodném slově a vydavatelství Melantrich obsahuje publikace Balkon, fenomén listopadu 1989 ( Praha 2010 - spoluautor Milan Nevole). Události okupace Československa v srpnu 1968 přibližuje publikace Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů (Praha 2011). V roce 2018 vydal soubor cestopisných reportáží a fejetonů Toulky s Karlem Amerikou.

Jak získat designérského Oscara

Naše setkání před dvěma lety jsme mohli začít radostně, a sice upřímnou gratulací. Martin Tvarůžek totiž získal ocenění v kategorii Industry, machinery and robotics v prestižní celosvětové soutěži designérů Red Dot Design Award, kterou vypisuje Design Zentrum Nordshein Westfalen pod názvem Červený bod. Už řadu let nabízí platformu měřit se s nejlepšími ve svém oboru.

Soutěž, jež má domicil v Německu, bývá někde nazývána designovým Oscarem. Může se pochlubit dlouholetou tradicí. Vznikla v Essenu v roce 1954 a v porotě zasedají uznávaní odborníci a specializovaní žurnalisté. Oceněné práce jsou celý rok vystaveny v jejím muzeu designu.

Mgr. art. Martin Tvarůžek, průmyslový designér. (Foto: Marek Jenšík)Dvojnásobný držitel ocenění Red Dot Design Award ve strojírenské kategorii:


„Celý život jsem fascinován bezchybně fungujícím systémem, dokonalými celky a propracovanými detaily rostlinné i živočišné říše. Největší obdiv a respekt chovám ke kočkovitým šelmám. Jejich hravost, zvídavost, svobodomyslnost a výjimečné fyzické parametry jsou pro mne velkým zdrojem inspirace. Při tvorbě designu obráběcího centra TOS FRU jsem se snažil propojit svět vyspělé techniky a těchto emocí. Také proto se kontury kočičích vousků odrážejí v designu nosné části opláštění dominantního uzlu saně–vřeteník.“

Podpora schopnosti konkurovat

Nyní jsme opět měli příležitost k blahopřání. Tento špičkový designér totiž znovu získal vítězství za návrh obráběcího stroje pro TOS Kuřim. Designové řešení podtrhuje kvalitu výroby a řeší její praktičnost, životnost či nákladovost.

Portálové obráběcí centrum TOS FRU, výrobce: TOS Kuřim, ocenění: Red Dot Winner 2017. (Foto: Filip Šlapal)

Je to zasloužené vítězství, protože konkurence byla opravdu silná. V letošním roce přihlásilo do 47 kategorií svoje inovace produktů více než 5 500 výrobců a designérů z 54 zemí. Na několik dní byla do Essenu svolána hodnotitelská komise tvořená 39 experty z celého světa, která individuálně posuzovala každý z přihlášených projektů.

České strojírenství se díky Tvarůžkovi na světové scéně zaskvělo. Máme nejen silnou tradici, ale také moderní produkci a chytrý průmyslový design zvyšuje konkurenceschopnost českého průmyslu. Díky kvalitnímu designu strojírenského stroje může například dojít k úspoře energie, zrychlení výrobního procesu či snížení nemocnosti zaměstnanců, kteří stroj obsluhují. Samozřejmou součástí kvalitního designu je i estetická a kreativní složka. Spolupráce s průmyslovými designéry na vývoji produktů firmám pomáhá produkci inovovat a modernizovat, proto je podle Svazu průmyslu a dopravy ČR důležitá.

Design je komplexní péčí o produkt a integrujícím prvkem vývojového projektu. S ohledem na tento fakt jsem při tvorbě designu stroje vycházel z poznatků a kritérií, která jsme stanovili v úvodní analytické fázi projektu. Patří mezi ně ergonomie, funkční a uživatelské aspekty a v neposlední řadě také ambice produktu. Mojí úlohou proto bylo vytvořit design obráběcího centra, který odrazí výjimečné postavení TOS FRU v portfoliu výrobce a v kontextu současných strojů na světových trzích zákazníka zaujme nejen svými technickými parametry,“ zhodnotil úspěch v soutěži Martin Tvarůžek.

Připomeňme, že Tvarůžek obdržel cenu ve stejné kategorii jako první Čech v historii poprvé v roce 2015 za design horizontálního obráběcího a frézovacího stroje Škoda FCW150, jehož výrobcem je Škoda Machine Tool. Ve stejném roce se také stal ambasadorem osvětové kampaně SP ČR Rok průmyslu a technického vzdělávání, aby prohloubil spolupráci firem se školami a podpořil technické vzdělávání.

Horizontální frézovací a vyvrtávací stroj Škoda FCW150, výrobce: Škoda Machine Tool, ocenění: Red Dot Winner 2015. (Foto: Filip Šlapal)

Oceněné obráběcí centrum TOS FRU s unikátní konstrukcí pojezdového portálu umožňuje jak soustružení, tak frézování. Multifunkčnost, která je jednou z hlavních konkurenčních výhod na světových trzích, je doplněna portfoliem automaticky výměnných vřetenových hlav. Základ stroje zůstává stejný, ale vždy je maximálně přizpůsoben potřebám zákazníka a jeho technologii obrábění.

Toto centrum umožňuje opracovat technologicky náročné a objemné součásti, jako jsou parní turbíny, lodní motory nebo součásti letadel při minimální manipulaci s obrobkem. Tím výrazně zkracuje celkový čas obrábění i velmi složitých součástí. Interiér prostorné kabiny operátora, která je vybavena vertikálním posuvem, poskytuje obsluze vysoký komfort i bezpečnost.

Robustní stroje FRU již našly svoje uplatnění např. v Kanadě, Rusku, Indii, Turecku, ale i v dalších evropských zemích.

Spolupráce s kuřimskou Toskou byla mimořádně intenzivní,“ řekl nám Martin Tvarůžek. „Ředitel společnosti Karel Linert měl jasnou vizi, kam společnost novým designem směrovat, účastnil se našich diskusí nad každým dílčím problémem, což není zcela obvyklé, ale je pro projekt samotný vždy velkou výhodou. Design stroje od počátku vedl k poměrně nekonvenčnímu tvarovému řešení v kontextu produkce dnešních výrobců a jeho vklad a rukopis je z tohoto hlediska na výsledku velmi patrný. O kvalitách šéfa technického úseku Jiřího Marka se nemusím nijak obšírně zmiňovat, jeho nespornou výhodou jsou kromě odbornosti také bohaté zkušenosti z podobných procesů, a především pak vnímání designu jako důležitého střípku v mozaice. Celý vývoj oceněného stroje TOS FRU byl i díky tomu veden správně metodicky, měl velkou dynamiku, i přesto, že se občas za pochodu některá rozhodnutí měnila, přesně to však k vývoji také patří. Moc mě potěšila také skutečnost, že se skupině Alta podařilo již podruhé s výsledky jejich práce v této prestižní soutěži uspět. To je impozantní!“

Plody spolupráce

Martin Tvarůžek spolupracuje již více než patnáct let s výrobními firmami při inovaci výrobků, strojů a zařízení. Těžištěm jeho práce je detailní studium zákaznických skupin, uživatelských, funkčních, obchodních souvislostí a jiných přesahů produktu, které pak odráží v jeho novém formálním zpracování.

Za svoji činnost byl mnohokrát oceněn v soutěži Národní cena za design, na odborných mezinárodních veletrzích aj. V Ateliéru Tvarůžek/Fiala na Fakultě architektury ČVUT v Praze vede své studenty v souladu s metodickými postupy, které si osvojil ve vlastní praxi a motivuje je rovněž k účasti v různých soutěžích. O jeho úspěších na poli pedagogickém svědčí postup šesti z nich do TOP 100 v celosvětové soutěži Electrolux Design Lab 2015 i výběr návrhů topenářské techniky Viadrus k prezentaci na festivalu designu Prague Design Week 2017 podtržený ziskem třetího místa v Ceně návštěvníka.

Výdejní stojan pro LNG, výrobce: Chart Ferox

Martin Tvarůžek objasňuje: „V případě výrobní firmy považuji produkt za základní položku v jejím budování. Vývoj každého z nich, od kartáčku na zuby, příboru až po automobil nebo obráběcí stroj je složitý proces, ve kterém hraje kreativita, v tomto případě aplikované umění čili design, klíčovou roli. Podle mých zkušeností jsou naše firmy schopny vytvořit špičková a konkurenceschopná funkční řešení. Prodeje a zisky však často neodpovídají představám majitelů a ředitelů firem. Ti si bohužel často neuvědomují, že vyspělé technické řešení je na dnešních náročných trzích samozřejmostí a bez inovací a komplexní péče, kterou je schopen poskytnout kvalifikovaný designér, se firmě nemusí dařit dobře. Je tomu tak proto, že kvalitní technické řešení nemusí zákonitě obsahovat konkurenční výhody, které mohou při výběru rozhodovat. Jejich objevování často nad rámcem samotného produktu je také mimo odbornost technického úseku. Je tedy nutné, aby se na vývoji podíleli lidé, kteří znají zákazníky a budou jim výrobky nabízet, tzn. především obchodníci, ale také kreativní složka. V úvodu projektu proto hledáme formou analytických workshopů a místních šetření negativní vlastnosti stávajícího řešení a současně jeho možné budoucí výhody. Stavíme tím vlastně zadání projektu a designér může být již v této fázi výrobci hodně prospěšný. Právě jeho nezatížený pohled, kreativní myšlení, mnohaleté studium a znalosti z oborů, jako je ergonomie, psychologie, zkušenosti z řady jiných produktových odvětví a v neposlední řadě cit a výtvarné dovednosti jsou pro úspěch většiny výrobků nepostradatelné. Komplexní péče produktu, jak se designu v nejvyspělejších zemích říká, není totiž jen o jeho tvarování. Představuje úvahu o procesech a poznatcích v celé řadě okruhů, jako je popis cílových skupin, popis prostředí, teritoriální nebo jiné odlišnosti, uživatelský komfort, konfigurace, servis atd. V každém z těchto okruhů a v mnoha dalších je možné hledat konkurenční výhodu. Tento fakt nijak nesnižuje kvalifikaci či kompetence českých konstrukčních kanceláří, vyspělý trh a nároční zákazníci však žádají od většiny výrobků přidanou hodnotu v podobě vlídných uživatelských vlastností, snadné obsluhy a manipulace, emoce a adekvátní estetiku nevyjímaje. Jak jsem měl možnost v praxi poznat, benefitů aplikace designu je rovněž několik desítek. Od zvýšení ziskovosti produktu, podpory budování značky přes průnik ke klíčovému zákazníkovi, zkrácení dodacích lhůt, zvýšení uživatelského komfortu, penetrace nových trhů, zkrácení doby montáže, snížení nákladů spojených s expedicí až ke zvýšení loajality a motivace zaměstnanců. Odmítám proto u nás celkem běžný názor, že je jakékoliv zařízení definováno svými technickými parametry a prodejní cenou. V tomto ohledu musíme mnohé zlepšit, jinak bude řadu firem i nadále sužovat věta: Máme špičkové technické řešení, neprodáváme však tolik, kolik bychom si přáli.“

Krásnou pomyslnou třešničkou na dortu v paletě nejnovějších plodů Tvarůžkovy spolupráce s průmyslem je jeho podíl na atraktivní novince mobilního operátora. Přístroj O2 Smart Box je první zařízení, které operátor vyvinul od prvotní skici až po finální podobu zcela ve vlastní režii. Spojuje nejvýkonnější modem na trhu, Wi-Fi router a zařízení pro připojení chytré domácnosti. Vše se navíc jednoduše ovládá pomocí speciálně vyvinuté mobilní aplikace.

O2 Smart Box, výrobce: O2 Czech Republic
Přepěťová ochrana MainsPro, výrobce: ComAp. (Foto: Filip Šlapal)

Prague Design Week 2017, expozice designu topenářské techniky ve spolupráci s firmou Viadrus, vystavující: Ateliér Tvarůžek/Fiala, Fakulta architektury ČVUT v Praze, termín a místo konání: 10. 4.–16. 4. 2017, Praha, Tančící dům, ocenění: Cena návštěvníka (3. místo)

Podle průzkumu má 70 % českých rodin problém s kvalitou Wi-Fi připojení, přestože má dostatečně rychlou přípojku. Zároveň mají obavy z přechodu na chytrou domácnost, kterou mají spojenou s vysokými investicemi a náročnými stavebními pracemi. Zhruba před rokem jsme se to rozhodli změnit a odhodlali jsme se k tomu, že od začátku do konce vyvineme vlastní řešení. Výsledkem je O2 Smart Box – supervýkonný modem, Wi-Fi router a zařízení pro chytrou domácnost v jednom, včetně mobilní aplikace,“ popisuje Jindřich Fremuth, ředitel Komerční divize v O2.

Kromě vynikajících technických vlastností O2 při vývoji kladlo důraz také na design. „Nechtěli jsme, aby lidé svůj modem dál schovávali na místa, odkud hůř vysílá signál. Vytvořili jsme proto vertikálně postavený modem v matně černé barvě, jehož součástí je i displej s hodinami a také jedno z nejprodávanějších zařízení u nás – meteostanice s předpovědí počasí. Pro mne je tento projekt kromě inovačního přístupu a silného vnímání potřeb zákazníka výjimečný právě tím, že se u tak technicky vyspělého zařízení jedná o český vývoj, český design a český výrobek. Od mobilního operátora bych takovou schopnost před rokem dvěma navíc stěží očekával a O2 výsledky svého vlastního výzkumu a vývoje naznačilo, jakou podporu může v budoucnu poskytovat našim výrobcům ve strojírenství například v oblasti diagnostiky nebo predikce poruch. V rámci vývojových projektů, na kterých s domácími firmami pracujeme, již o takové možnosti uvažujeme a věříme, že by se mohla stát jednou z konkurenčních výhod českých výrobců z řad strojírenství,“ doplňuje Martin Tvarůžek.

Kromě podpory při tvorbě zadání a vytvoření designu se svými partnery zpracovává řadě firem také konstrukci opláštění strojů a zařízení a zajišťuje výrobu prototypů. Nyní pokračuje se společností O2 na designu dalších zařízení a započal spolupráci se Škoda Machine Tool. Vedle toho v jeho designérském studiu probíhají s týmem lidí kolem Jána Košturiaka dokončovací práce na dvou ambiciózních projektech. „Pod vedením korporátního šéfa vývoje společnosti Embraco Norberta Bratha pracujeme na designu portfolia kondenzačních jednotek a dokončujeme design kolekce ultrazvukových čističek společnosti Notus. Ty nacházejí využití v širokém spektru služeb a provozů od optik až například k výrobcům gumových komponent pro automotive,“ doplňuje designér.

Ultrazvuková čistička NPS, výrobce: Notus, ocenění: Cena MSV Nitra 2017

První z čističek NPS byla na jaře uvedena na trh a šéf projektového týmu Ladislav Patay za ni v Nitře převzal hlavní cenu Mezinárodního strojírenského veletrhu.

Karel Sedláček

Sedlacek.Kar@seznam.cz

Vydání #10
Kód článku: 171013
Datum: 03. 10. 2017
Rubrika: Servis / Rozhovor
Seriál
Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit