Náš letecký průmysl po roce 1989
Politické a ekonomické změny, ke kterým došlo ve světě na přelomu osmdesátých a devadesátých let, měly na české letecké podniky velmi negativní vliv. Došlo k celosvětovému snížení výdajů na zbrojení a rozpad trhu SSSR postihl 90 % produkce našeho leteckého průmyslu. Financování našich leteckých podniků včetně výzkumu a vývoje státem bylo maximálně omezeno a muselo být nahrazováno nedostatečným financováním z vlastních zdrojů podniků. Letecký průmysl začal být považován za jedno z mnoha odvětví průmyslu České republiky a ze strany státních orgánů mu byla věnována mnohem menší podpora. Český letecký průmysl nyní tvoří 37 podniků. Asociace leteckých výrobců v čele s Ing. Milanem Hollem, CSc., generálním ředitelem VZLÚ, která reprezentuje současný letecký průmysl, pokládá za svou prioritní činnost akce vedoucí k zapojení našeho leteckého průmyslu se současným počtem přibližně 5 000 zaměstnanců do evropských projektů v 6. rámcovém programu Evropské unie.
Velké letecké podniky
V Aeru Vodochody byla zakončena éra našich proudových cvičných letounů stíhačkou L-159, vybavenou moderními zbraňovými komplexy kompatibilními s vybavením používaným v letounech NATO. Závazná objednávka 72 těchto letounů nebyla naší armádou splněna. Očekávaná pomoc strategického partnera Boeing se neuskutečnila. S ulehčením byl přijat jeho odchod, i když zanechal dluh 9 miliard Kč. K předpokládané výrobě malého dopravního letounu Ae 270 Ibis ve spolupráci s tchajwanskou firmou Aerospace Industrial Development Corp. (AIDC) nedošlo. V Aeru nebyly dodrženy technické parametry letadla schválené oběma partnery. Letoun Ae 270 Ibis vyráběn nebude. O práci v Aeru přichází 450 odborných pracovníků a dochází k miliardovým ztrátám. V roce 2006 nastupuje nový majitel Aera, společnost Oakfield z investičního uskupení Penta. Dosavadní činnost Penty slibuje pozitivní obrat v situaci Aera, nyní se 1 280 zaměstnanci. Nosným programem Aera jsou větší kooperační dodávky. Např. pro výrobce vrtulníků společnosti Sikorski Aircraft Corp. Finální výroba letounů dosud chybí.
V podniku Moravan-Aeroplanes (dříve Moravan Otrokovice) pracuje nyní 170 zaměstnanců. Vyráběny jsou celokovové letouny s obchodními značkami ZLÍN Z142C, Z 242L, Z 143L a Z 143LSi pro sportovní, přepravní a akrobatické účely. Novým majitelem je irská firma QuocomHaps Holdings.
Letecké závody, a. s., (dříve LET Kunovice) zkoušejí pokračovat ve výrobě a prodeji modernizovaných malých dopravních letounů L 410. Odchod strategického partnera Ayres Corp. byl přivítán. Podnik s přibližně 500 zaměstnanci má nyní nového vlastníka Ural Mining z Ruské federace. O jeho budoucích záměrech s rozvojem Leteckých závodů nejsou informace.
Evektor, podnik z Kunovic se 450 zaměstnanci založený v roce 1992, přežil kolaps Moravanu, LETu a Aera. Ročně vyrábí téměř 150 malých sportovních letadel SportStar a TeamEurostar. Ve spolupráci s Leteckým ústavem na VUT Brno dokončil čtyřmístný letoun VUT 100 Cobra v moderním provedení. Je dokončován vývoj malého dopravního letounu EV-55 pro 9 cestujících a jeho další verze. Marketingový průzkum pro oba letouny je příznivý. Pro zahájení sériové výroby se hledá investiční kapitál.
Výzkum a výchova odborníků
Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) udržel potřebný odborný rozsah činností a nezbytnou moderní experimentální základnu. Má přibližně 350 pracovníků a úspěšně se angažuje spoluprací s prestižními leteckými organizacemi Evropské unie. VZLÚ podporuje teoretickými pracemi a experimentální technikou výzkumné ústavy a výrobní podniky v oborech: aerodynamika nízkých a vysokých rychlostí, pevnost letadel, letecké vrtule, letecké motory, hydraulika, akustika, klimatotechnologie, konstrukce, měřicí technika. V současné době koordinuje VZLÚ projekt CESAR (Cost Effective Small Aircraft) v Šestém rámcovém programu EU, kterého se účastní 11 podniků z České republiky.
Letecký ústav Fakulty strojního inženýrství v Brně vzdělává odborníky pro české letectví v oborech letadlová technika a profesionální pilot. Dále zajišťuje doktorandské studium ve specializaci stavba a provoz letadel. Po předchozím projektu letounu VUT 100 Cobra nyní zakončuje stavbu bezpilotního letounu Marabu. Ředitel ústavu Ing. Antonín Píštěk, CSc. je též vedoucím rozsáhlého projektu Centrum leteckého a kosmického výzkumu.
Odbor letadel Fakulty strojního inženýrství na ČVUT v Praze vychovává ročně 120 až 130 studentů v odbornostech: stavba letadel, řídicí a informační systémy v letectví, profesionální pilot, provoz a řízení letecké dopravy. Studenti nyní jen obtížně nalézají uplatnění v leteckých podnicích. V současné době působí tento odbor ve výzkumu aplikací kompozitů v leteckých konstrukcích. Podílí se na řídicí činnosti projektu Centra leteckého a kosmického výzkumu.
Ultralehká a lehká sportovní letadla
V přehledu našeho leteckého průmyslu nelze opomenout pozitivní skutečnost, že v České republice je v působnosti Letecké amatérské asociace (LAA) ročně vyráběno v patnácti podnicích přibližně 500 ultralehkých a lehkých sportovních letounů, které patří do světové špičky. Jsou exportovány do Spojených států a dalších zemí ve všech světadílech. Na tomto úspěchu se podílejí desítky vynikajících odborníků, kteří byli nuceni opustit naše velké letecké podniky.
Závěrem
Pro pozitivní rozvoj našeho leteckého průmyslu hovoří následující tři důvody:
- V příštích letech se očekává několikanásobné zvýšení regionální a dálkové letecké dopravy, a z toho vyplývají zvýšené požadavky na dodávky letecké dopravní techniky.
- Na rozdíl od minulosti je už v České republice podrobněji znám značný vliv leteckého průmyslu na rozvoj dalších technických oborů s vysokou přidanou hodnotou. Je žádoucí této skutečnosti využít.
- Naše zkušenosti potvrzují zvyšující se konkurenci usilující o nejpříznivější technické parametry nabízeného letounu, jeho dlouhodobou spolehlivost, ekonomický provoz a přijatelnou cenu. Nepochybně existují u nás možnosti, jak lze v této konkurenci zvýšit naše šance.