Témata
Reklama

Devadesát let našeho leteckého průmyslu

Na počátku byla známá jména: Šmolík, Beneš, Hajn, Husník, ohromné nadání a zaujetí pro vývoj a výrobu letadel, desítky šikovných dělníků, techniků a šťastné rozhodnutí Ministerstva národní obrany. Tak to vše začalo.

Před devadesáti lety, na počátku roku 1919, byl v Praze-Letňanech založen podnik Letov, který se tak stal naším nejstarším leteckým výrobcem. Původní název Letecký arzenál byl v roce 1922 změněn na Hlavní letecké dílny a ještě v témž roce na Československou vojenskou továrnu na letadla.

Československý letecký průmysl mezi světovými válkami

Už v roce 1920 řešilo tehdejší Ministerstvo národní obrany (MNO) závažný problém, zda ve standardní výzbroji našeho letectva budou využívány francouzské stroje, nebo zda budeme využívat vlastních konstrukcí. Předběžně bylo rozhodnuto už v létě roku 1919 na základě úspěšných zkoušek prototypu dvoumístného dvouplošníku Š.A., který zkonstruoval poručík Alois Šmolík. Na objednávku MNO bylo dodáno 26 těchto letounů se značkou Šm-1. Poručík Alois Šmolík pak úspěšně konstruoval další typy dvouplošníků. Některé z nich byly exportovány například do Turecka a Lotyšska. Do roku 1928 odebralo MNO celkem 115 letounů různých verzí konstruktéra Šmolíka. Letoun Š-328 se stal druhým nejrozšířenějším letounem československého vojenského letectva (po stíhacím letounu AVIA B-534). Tento letoun byl nasazen v boji proti fašismu během Slovenského národního povstání. Po okupaci České republiky v roce 1939 ukořistila německá armáda více než 330 letounů zkonstruovaných poručíkem Šmolíkem. Část z nich převzala jako svou výzbroj. Za druhé světové války pak Letov působil jako opravna letadel Luftwaffe.

Reklama
Reklama
Reklama
Alois Šmolík, konstruktér našeho prvního letounu Š.A.

V roce 1919 zakládají dva inženýři Pavel Beneš a Miroslav Hajn firmu na opravy letounů. Nejprve se skutečně zabývali opravami, ale už za rok zkonstruovali dvousedadlový dolnokřídlý jednoplošník AVIA BH-1. Usilovně pokračovali ve vývoji a v roce 1924 vznikají slavné jednoplošníky BH-7, BH-9 a později několik dalších dvouplošníkových stíhaček. Typ BH-33 je považován za jeden z nejlepších stíhacích letounů té doby. V roce 1926 je zaváděn do sériové výroby dopravní letoun BH-25 pro dvoučlennou posádku a pět cestujících. Avii koupil v roce 1921 milionář Miloš Bondy a poskytl podniku potřebné prostředky pro jeho rychlý rozvoj. V roce 1931 se Avie stěhuje z provizorních prostorů ve Vysočanech a později v Holešovicích do moderních prostor v Letňanech. V té době se Avie stává největším leteckým podnikem v zemi. Vývoj stíhacích letounů dospěl k typu AVIA B-534, kterým byla postupně vybavena naše armáda. Avie poprvé přerušila leteckou výrobu v roce 1933. To už měla za sebou vývoj a výrobu několika desítek typů letounů: bojové letouny pro naši armádu, sportovní a malé dopravní letouny. Za druhé světové války byly v Avii vyráběny německé letouny Arado a letecké motory Daimler.

V roce 1919 byla založena továrna Aero sídlící v letech 1923–1954 v Praze-Vysočanech. Výrobu zahájila cvičným letounem A-1. Dalším sériově vyráběným strojem byl náš první dopravní letoun A-10. Hlavní vynikající konstruktér Antonín Husník se později stal technickým ředitelem Aera.

Konstruktéři prvních československých letadel, zleva: inženýři Alois Šmolík, Miroslav Hajn, Antonín Husník a Pavel Beneš

Náš letecký průmysl od roku 1945 do roku 1989

Náš letecký průmysl v průběhu druhé světové války stagnoval. Brzy po jejím ukončení byly všechny letecké podniky znárodněny. Československý letecký průmysl se stal strategickým odvětvím státních, politických a ekonomických aktivit. Vedle rozsáhlé licenční výroby moderních proudových cvičných stíhacích letounů MiG v Aeru Vodochody tam probíhal i vývoj našich cvičných proudových letounů L-29 a L-39. Letov na výrobě těchto letounů spolupracoval. Letoun L-29 byl vybrán jako cvičný vojenský letoun pro SSSR a země Varšavské smlouvy. V Aeru bylo vyrobeno více než 6 000 cvičných proudových vojenských letounů – v roce 1988 činil objem jejich roční výroby 250 kusů. Nutno zdůraznit, že naše letectvo disponovalo vynikajícími piloty, kteří často vítězili v různých mezinárodních soutěžích.

V Avii byla v roce 1954 zahájena licenční výroba letadla IL-14 pro 18 cestujících. Tento základní typ byl našimi konstruktéry přepracován na verzi pro 42 cestujících. Činnost Avie jako finálního leteckého podniku byla ukončena v roce 1960. V šedesátých letech byl v tehdejším podniku LET Kunovice vyvinut dopravní letoun L 410 s českým motorem M 601 pro 19 cestujících. Celkem bylo vyrobeno a zákazníkům ve více zemích dodáno více než 1 000 těchto strojů. Moravan Otrokovice vyrobil od zahájení letecké výroby v roce 1934 více než 5 000 cvičných sportovních, akrobatických, zemědělských letounů a větroňů dodávaných do více než čtyřiceti zemí na všech kontinentech. U většiny našich strojů byly použity motory vyvinuté a vyráběné v našem leteckém průmyslu. Podnik Walter zajišťoval výrobu leteckých motorů od roku 1923. Pro letouny typu MiG to byly motory M-05. Pro cvičný proudový letoun L-29 byl používán motor M-701, kterých bylo vyrobeno více než 10 000. Pro letoun L-410 a některé další typy byl používán motor M-601. Těchto motorů bylo vyrobeno více než 4 500.

Je třeba zdůraznit, že technická úroveň našich vyvíjených letounů byla naprosto srovnatelná s úrovní letounů stejné kategorie provozovaných kdekoliv na světě. Československý letecký průmysl byl před rokem 1989 tvořen devatenácti samostatnými podniky, z nichž tři – Aero Vodochody, LET Kunovice a Moravan Otrokovice – zajišťovaly vývoj i rozsáhlejší následnou sériovou výrobu. Prioritně byly zabezpečovány dva nosné programy: cvičné proudové letouny pro výcvik pilotů a malé dopravní letouny. V leteckém průmyslu pracovalo 35 000 zaměstnanců.

Výzkum v oblasti aerodynamiky, pevnosti a únavy, aeroelasticity včetně potřebných zkoušek zajišťoval Výzkumný zkušební a letecký ústav (VZLÚ) vybavený moderní experimentální technikou. Jeho dalším posláním byla účast na zabezpečování rozvojové koncepce a na všeobecném zvyšování technické úrovně a efektivnosti výroby v našich leteckých podnicích.

Stíhací letoun Avia BH-21 (zdroj: http: //letectvi.wz.cz)

Náš letecký průmysl po roce 1989

Politické a ekonomické změny, ke kterým došlo ve světě na přelomu osmdesátých a devadesátých let, měly na české letecké podniky velmi negativní vliv. Došlo k celosvětovému snížení výdajů na zbrojení a rozpad trhu SSSR postihl 90 % produkce našeho leteckého průmyslu. Financování našich leteckých podniků včetně výzkumu a vývoje státem bylo maximálně omezeno a muselo být nahrazováno nedostatečným financováním z vlastních zdrojů podniků. Letecký průmysl začal být považován za jedno z mnoha odvětví průmyslu České republiky a ze strany státních orgánů mu byla věnována mnohem menší podpora. Český letecký průmysl nyní tvoří 37 podniků. Asociace leteckých výrobců v čele s Ing. Milanem Hollem, CSc., generálním ředitelem VZLÚ, která reprezentuje současný letecký průmysl, pokládá za svou prioritní činnost akce vedoucí k zapojení našeho leteckého průmyslu se současným počtem přibližně 5 000 zaměstnanců do evropských projektů v 6. rámcovém programu Evropské unie.

Velké letecké podniky

V Aeru Vodochody byla zakončena éra našich proudových cvičných letounů stíhačkou L-159, vybavenou moderními zbraňovými komplexy kompatibilními s vybavením používaným v letounech NATO. Závazná objednávka 72 těchto letounů nebyla naší armádou splněna. Očekávaná pomoc strategického partnera Boeing se neuskutečnila. S ulehčením byl přijat jeho odchod, i když zanechal dluh 9 miliard Kč. K předpokládané výrobě malého dopravního letounu Ae 270 Ibis ve spolupráci s tchajwanskou firmou Aerospace Industrial Development Corp. (AIDC) nedošlo. V Aeru nebyly dodrženy technické parametry letadla schválené oběma partnery. Letoun Ae 270 Ibis vyráběn nebude. O práci v Aeru přichází 450 odborných pracovníků a dochází k miliardovým ztrátám. V roce 2006 nastupuje nový majitel Aera, společnost Oakfield z investičního uskupení Penta. Dosavadní činnost Penty slibuje pozitivní obrat v situaci Aera, nyní se 1 280 zaměstnanci. Nosným programem Aera jsou větší kooperační dodávky. Např. pro výrobce vrtulníků společnosti Sikorski Aircraft Corp. Finální výroba letounů dosud chybí.

V podniku Moravan-Aeroplanes (dříve Moravan Otrokovice) pracuje nyní 170 zaměstnanců. Vyráběny jsou celokovové letouny s obchodními značkami ZLÍN Z142C, Z 242L, Z 143L a Z 143LSi pro sportovní, přepravní a akrobatické účely. Novým majitelem je irská firma QuocomHaps Holdings.

Letecké závody, a. s., (dříve LET Kunovice) zkoušejí pokračovat ve výrobě a prodeji modernizovaných malých dopravních letounů L 410. Odchod strategického partnera Ayres Corp. byl přivítán. Podnik s  přibližně 500 zaměstnanci má nyní nového vlastníka Ural Mining z Ruské federace. O jeho budoucích záměrech s rozvojem Leteckých závodů nejsou informace.

Evektor, podnik z Kunovic se 450 zaměstnanci založený v roce 1992, přežil kolaps Moravanu, LETu a Aera. Ročně vyrábí téměř 150 malých sportovních letadel SportStar a TeamEurostar. Ve spolupráci s Leteckým ústavem na VUT Brno dokončil čtyřmístný letoun VUT 100 Cobra v moderním provedení. Je dokončován vývoj malého dopravního letounu EV-55 pro 9 cestujících a jeho další verze. Marketingový průzkum pro oba letouny je příznivý. Pro zahájení sériové výroby se hledá investiční kapitál.

Výzkum a výchova odborníků

Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) udržel potřebný odborný rozsah činností a nezbytnou moderní experimentální základnu. Má přibližně 350 pracovníků a úspěšně se angažuje spoluprací s prestižními leteckými organizacemi Evropské unie. VZLÚ podporuje teoretickými pracemi a experimentální technikou výzkumné ústavy a výrobní podniky v oborech: aerodynamika nízkých a vysokých rychlostí, pevnost letadel, letecké vrtule, letecké motory, hydraulika, akustika, klimatotechnologie, konstrukce, měřicí technika. V současné době koordinuje VZLÚ projekt CESAR (Cost Effective Small Aircraft) v Šestém rámcovém programu EU, kterého se účastní 11 podniků z České republiky.

Letecký ústav Fakulty strojního inženýrství v Brně vzdělává odborníky pro české letectví v oborech letadlová technika a profesionální pilot. Dále zajišťuje doktorandské studium ve specializaci stavba a provoz letadel. Po předchozím projektu letounu VUT 100 Cobra nyní zakončuje stavbu bezpilotního letounu Marabu. Ředitel ústavu Ing. Antonín Píštěk, CSc. je též vedoucím rozsáhlého projektu Centrum leteckého a kosmického výzkumu.

Odbor letadel Fakulty strojního inženýrství na ČVUT v Praze vychovává ročně 120 až 130 studentů v odbornostech: stavba letadel, řídicí a informační systémy v letectví, profesionální pilot, provoz a řízení letecké dopravy. Studenti nyní jen obtížně nalézají uplatnění v leteckých podnicích. V současné době působí tento odbor ve výzkumu aplikací kompozitů v leteckých konstrukcích. Podílí se na řídicí činnosti projektu Centra leteckého a kosmického výzkumu.

Ultralehká a lehká sportovní letadla

V přehledu našeho leteckého průmyslu nelze opomenout pozitivní skutečnost, že v České republice je v působnosti Letecké amatérské asociace (LAA) ročně vyráběno v patnácti podnicích přibližně 500 ultralehkých a lehkých sportovních letounů, které patří do světové špičky. Jsou exportovány do Spojených států a dalších zemí ve všech světadílech. Na tomto úspěchu se podílejí desítky vynikajících odborníků, kteří byli nuceni opustit naše velké letecké podniky.

Závěrem

Pro pozitivní rozvoj našeho leteckého průmyslu hovoří následující tři důvody:

  • V příštích letech se očekává několikanásobné zvýšení regionální a dálkové letecké dopravy, a z toho vyplývají zvýšené požadavky na dodávky letecké dopravní techniky.
  • Na rozdíl od minulosti je už v České republice podrobněji znám značný vliv leteckého průmyslu na rozvoj dalších technických oborů s vysokou přidanou hodnotou. Je žádoucí této skutečnosti využít.
  • Naše zkušenosti potvrzují zvyšující se konkurenci usilující o nejpříznivější technické parametry nabízeného letounu, jeho dlouhodobou spolehlivost, ekonomický provoz a přijatelnou cenu. Nepochybně existují u nás možnosti, jak lze v této konkurenci zvýšit naše šance.
Reklama
Vydání #12
Kód článku: 81202
Datum: 17. 12. 2008
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Firmy
Související články
Made in Česko: Kde rostou srdce laserů

Že se dá pěstovat kdeco, je jasné – žampiony ve sklepě počínaje a vzácnou orchidejí konče. A není vůbec vyloučeno, že se snadno stanete světově proslulými pěstiteli. Stačí, aby vaše orchidej chytila nějak výjimečnou, netypickou barvu nebo byla větší než jiné, a je to, budete v novinách a stanete se světově známým pěstitelem. Existuje však jedno pěstování, které na hobby úrovni realizovat a dosáhnout v něm světového věhlasu nelze. Jde o pěstování monokrystalů pro vědu, výzkum, inovace a průmysl.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu:
Divoká jízda sondy Pathfinder

Sonda Mars Pathfinder, která 4. července 1997 přistála na rudé planetě, se může pyšnit několika prvenstvími. Třeba tím, že šlo o první mimozemský výsadek masově sledovaný uživateli internetu. Nebo tím, že jako první dopravila na Mars kolové průzkumné vozidlo, rover Sojourner.

Související články
Stroje v pohybu: Protipožární letadlo

Uprostřed letošního léta byl národní park České Švýcarsko zasažen rozsáhlým lesním požárem, proti němuž zasahovali hasiči z celé republiky. Velké pozornosti se v této souvislosti dostalo mimo jiné protipožárním letadlům Canadair CL-415, zapůjčeným z Itálie. Pojďme si tento letoun blíže představit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Stroje v pohybu:
Webbův teleskop ve vesmíru

Pětadvacátého prosince loňského roku odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5, v jejímž nákladovém prostoru byl na svou misi připraven vesmírný dalekohled Jamese Webba. Právě začala nová etapa poznávání vesmíru. Vědci si od ní slibují nové informace o vzniku vesmíru, černých dírách a temné hmotě.

Stroje v pohybu – Pražská mobilní zvonohra

Tentokrát vám představíme stroj veskrze zvláštní a jedinečný. Vlastně jde o hudební nástroj. Je to však takový nástroj, jehož schopnost hýbat se je jen velmi obtížně představitelná, i když má v názvu slovo „mobilní“. Je to totiž zvonohra, jejíž hlavní součástí je soubor 57 zvonů. Jen samy zvony váží dohromady bezmála pět tun, hmotnost celého nástroje je 12 000 kg. Takový kolos byste čekali spíš v mohutných zdech chrámové věže než na korbě nákladního automobilu.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit