Témata

Digitální podnik budoucnosti, Část 6. Leaderhip pro digitální podnik

Klíčovým faktorem pro úspěšnou transformaci firmy jsou lidé. Manažeři a zaměstnanci, jejich aktivní zapojení a zapojení spokojených zákazníků a dodavatelů do týmu, který bude fungovat jako dobře vyladěný orchestr.

Tento článek je součástí seriálu:
Digitální podnik budoucnosti
Díly
Libor Witassek

Dlouhodobě se specializuje na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organizmu. Působil jako poradce americké Wharton University of Pensylvannia pro programy podnikání ve střední Evropě. Rovněž působil jako Chairman of Managing Partners přední poradenské skupiny Allied Consultants Europe e.V. Libor je expertem v budování soustav podnikového řízení. S metodou Lean Six Sigma pomohl již několika desítkám globálních firem, například Siemensu, Foxconnu, nebo Johnson & Controls. Působil jako transformační manažer v globálních korporacích GCE Group a Vítkovice Machinery Group. 

Liborovýn přáním je pomoci vrátit české firmy mezi podniky světové třídy s vlastním vývojem, vlastními produkty a službami a s přímou vazbou na koncové zákazníky. Podporuje podnikatelské aktivity, které jsou na principech trvalé udržitelnosti, zajímám se o využití vodíku v čisté energetice a elektromobilitě.

Transformace na digitální podnik vyžaduje řadu rozhodnutí pro ty či ony cesty. Je potřeba z úrovně nejvyššího vedení firmy indikovat rychlost požadované změny, specifikovat indikátory úspěšnosti, které musí ladit s cíli společnosti. Teprve poté je potřeba definovat klíčové členy týmu, definovat a vytvořit kulturu sdílených firemních hodnot a cílů, samozřejmě v souladu s potřebami digitální ekonomiky. Nadále platí klíčové manažerské heslo „na měření záleží!“, aneb co neměříte, to neřídíte. K tomu všemu je potřeba mít silné leadery, kteří se postaví do čela týmu a nahlas sdělí: „Všechno, co může být digitální, bude jednou digitální!“ jako to například učinil lídr HP Indigo.

Komunikace je klíčem

Komunikace transformačního procesu musí být široká, a to jak interně, tak externě, aby se vytvořil tlak a patřičná očekávání. To vše je nutno podpořit tréninkem zaměstnanců, posílením jejich kompetencí a samozřejmě novým motivačním plánem, který povede k potřebné změně motivace a vzorců chování. Trénink musí obsahovat prvky online vzdělávání, i v detailech je nutno podpořit digitalizaci procesů. Výsledkem často bývá značný nárůst iniciativy odspoda nahoru, návrhy na zlepšování (Kaizen), které pomáhají dosažení cíle transformace. Ze zkušeností z českých podniků může dojít k nárůstu zlepšovacích návrhů zaměstnanců od průměrných 0,2 až 0,5 námětů na zaměstnance za rok až po pět až šest zlepšovacích návrhů na zaměstnance za rok. Zlepšovací návrhy by měli zaměstnanci mít možnost podávat jakýmikoliv elektronickými prostředky, i pomocí hlasového zadávání do svého chytrého telefonu, protože řada zaměstnanců má bariéry ve vypisování formulářů, třeba jen z obavy z gramatických chyb.

Autor šestidílného seriálu o úskalích budování digitálního podniku Ing. Libor Witassek, MBA, je transformačním manažerem firem. Dlouhodobě se specializuje na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organismu. Zastával posty transformačních manažerů v globálních korporacích, byl poradcem řady prestižních společností. V loňském roce byl jmenovaný výkonným ředitelem Nadace ZET prof. Zeleného, kde inicioval podnikatelské aktivity zajišťující dlouhodobou udržitelnost Nadace a trvalou podporu nových podnikatelských záměrů nejen v ČR, ale i ve světě. Libor Witassek vydal knihu poznámek ze své manažerské praxe nazvané Tajemství managementu v éře turbulencí. Kniha je k dispozici jak v digitální formě, tak nově i v tištěné podobě. Zájemci si ji mohou zakoupit na příslušných portálech e-knih nebo na

Leadership je z definice o firemní kultuře

Již z definice je k jakékoliv úspěšné transformaci firmy potřeba změnit firemní kulturu. Změna firemní kultury je nejtěžší částí firemní transformace, i s ohledem na skutečnost, že řada faktorů v současné firemní kultuře může být velice efektivních. Zde je vhodné se inspirovat v přírodě a autonomních systémech v ekonomice. Je potřeba definovat jádro podniku, to znamená klíčové schopnosti podniku, ve kterých firma exceluje, a tyto zachovat. Změnit je potřeba ty faktory ve firemní kultuře, které nefungují, případně nejsou v souladu s potřebami digitální ekonomiky, a to v inovačním modelu posuvné organizace „Tři v jednom“.

Sociální sítě – ano, či ne?

Sociální média mohou pomoci šířit myšlenky transformace, osvědčily se pro ploché organizační struktury, obecně podpoří přímou komunikaci napříč firemní hierarchií, sdílení postupných rychlých výher a úspěchů v digitální transformaci. Sociální sítě mohou rovněž efektivně podněcovat diskuzi o postupných změnách firemní kultury, a to i za podpory sociálních profilů svých leaderů. V první fázi transformace je vhodné udržet komunikaci na sociálních sítích v interní rovině, v případě rozšíření komunikace do veřejného prostoru je pak nutné mít zajištěny procesy krizové komunikace a eliminace možné negativní kampaně proti firmě. Pro poučení by mohl stačit důsledek nevhodné komunikace na Twitteru pana Elona Muska, který vyústil až v jeho odvolání z představenstva ze strany akcionářů.

Z pozice kybernetika považuji za klíčové umět pozorovat prostředí a změny uvnitř i v okolí podniku, tj. signály interního i externího zákazníka, k tomu je potřeba mít systémově podchyceny nástroje monitorování akce v prostředí.

Prostředí pozoruje rovněž vrcholového leadera, musí z něj na první pohled být cítit, že ho digitální ekonomika baví a digitální podnik je jeho/její vášní. A pokud to leadera opravdu baví, pak je vysoká pravděpodobnost, že se transformace na digitální podnik podaří!

Tímto končí nás šestidílný seriál o transformaci podniku na digitální podnik budoucnosti. Děkuji, že jste dočetli až sem, a někdy zase na shledanou!

DC Vision, Nadace ZEt

Ing. Libor Witassek, MBA

libor.witassek@dcvision.cz

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit