Vývojem, který pěkně ilustruje zaměření firmy Bernard na zákazníka, je konstruování inteligentních pohonů. Inženýři od Bernarda odhalili enormní potenciál mikročipů pro snižování břemena prvků v řízení průtoku již v 80. letech. Aubert Maguero o tom říká: "Zapojení Bernarda do uživatelských skupin a účast v uživateli řízených evropských projektech, jako například v projektu Priam, ukázalo, že očekávání zákazníka ohledně moderního řízení procesů se týká i takových funkcí, jako je plánování údržby. Za tímto účelem jsme definovali informaci, jejíž výměna musí probíhat mezi daným zařízením a řídicím centrem, aby se předešlo neočekávaným přerušením provozu. A proto, zatímco klasické pohony mohou jen upozornit na dosažení přednastaveného krouticího momentu ventilu, při kterém často nastává nutnost nouzových oprav, naše pohony jsou schopny trvale monitorovat krouticí momenty ventilu a na možné problémy upozorňují dopředu. Tak se zrodil Bernardův inteligentní polohovač."
V průběhu vývoje Bernard úzce monitoroval potenciál systémů místního sběru informací, aby zajistil, že pohony budou mít z této nové technologie co největší prospěch.
Inteligentní pohon ST 14 Intelli+ je vyráběn ve třech variantách: Standardní Intelli+ lze nastavovat ručně nebo automaticky pomocí laptopu bez nutnosti otevírat kryt. Interaktivní Intelli+ udržuje zákazníky informované, potvrzuje zadané povely a hlásí každý krok. Proaktivní model je založen na průběžném monitoringu, díky němuž lze podchytit jakýkoliv problém s údržbou ještě dříve, než nastane.
Christian Fichtenberg nám dále řekl: "Kapacita komunikace pohonů výrazně vzrostla s příchodem polních sběrnic. Jako všechna instalovaná zařízení i pohony vyžadují dvoucestnou komunikaci se systémy řízení procesu. V minulosti toto znamenalo propojení jednotlivých míst, ale s příchodem digitálních systémů se interakce prostřednictvím dálkového ovládání stala mnohem snadnější. Nástup místních sběrnic byl opravdovou revolucí. My sami jsme dodali pohony pro sběrnicové systémy Profibus a Modbus do rafinerií v Německu a Francii."
Další klíčovou fází ve vývoji inteligentního pohonu byla identifikace spolehlivých a přesných čidel. K dispozici bylo několik různých řešení, jako např. měření parametrů motoru nebo použití tenzometrů. Avšak žádné z klasických řešení nemohlo Bernardovi poskytnout potřebnou přesnost. Výsledkem dlouhého výzkumu bylo nalezení nejlepšího modelu, kterým je vybavení stávajícího systému s pružinou namáhanou krouticím momentem digitálním absolutním kodérem. To zajišťuje přesné a okamžité měření krouticího momentu, vyvíjeného během všech fází provozního zdvihu, zejména v průběhu kritických fází otevírání a uzavírání.