Témata
Reklama

EU je šancí pro připravené

21. 05. 2003

Jiří Svoboda

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to nejen z hlediska marketingu a obchodu, ale i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

Ing. Svoboda: Firma Lubenecké továrny Svoboda, a. s., je ryze českou soukromou strojírenskou společností, jejímž nosným předmětem činnosti je vývoj, výroba a prodej Rootsových dmychadel. Tato zařízení se využívají především v oblastech dodávek vzduchu do aeračních systémů čistíren odpadních vod, čeření pískových filtrů v úpravnách pitné vody, při dopravě a čeření popílku na elektrárnách, dopravě drceného vápence v procesu odsíření elektráren. Speciální zařízení jsou dodávána do jaderných elektráren, do chemického a potravinářského průmyslu. Vstup České republiky do EU jednoznačně vítáme a posuzujeme jej jako jeden z dalších postupových kroků nevyhnutelné integrace ČR do společenství nejvyspělejších zemí evropského regionu a jimi vytvářeného jednotného evropského trhu. Výrazné a rychlé přínosy pro obchodní, marketingové a jiné aktivity firmy neočekáváme. Již v současné době vyvážíme 65 % své celkové produkce. Více než 70 % tohoto vývozu směřuje do zemí EU. Firma má již od roku 1996 certifikovaný systém řízení jakosti dle EN-ISO 9001. V roce 2002 jsme absolvovali certifikaci podle novely EN-ISO 9001/2000. Na své výrobky vystavujeme prohlášení o shodě a označujeme je značkou CE. Vstup do EU tedy vítáme, na druhé straně jsme si vědomi skutečnosti, že pro domácí výrobce a stávající dodavatele na trhy EU jsme, a doufáme, že i v budoucnosti budeme, především konkurencí.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

Ing. Svoboda: Na druhou část otázky jsem částečně odpověděl v předchozím odstavci. Trhy Evropské unie a koupěschopné trhy celého světa jsou v podstatě obsazeny domácími a špičkovými národními výrobci. V tomto smyslu nám nikdo nic zadarmo nedá. I nadále bude o úspěchu na trhu stále více rozhodovat kvalita, rychlost dodávky, špičkové obchodní zabezpečení, servis, inženýrské služby a cena. V oblasti uhájení pozice na domácím trhu vidím určité nebezpečí, neboť naše společnost dosahuje na trhu ČR podílu 65 - 70 %. Již jsem se zmínil, že naše zařízení směřují ve značné míře do oblasti ekologie - čištění odpadních vod, úpravny vod, odsíření elektráren apod. Tyto investice jsou již v současné době ve značné míře financovány ze zdrojů EU a pravidla pro jejich poskytování nejsou vždy nakloněna domácím dodavatelům. Obdobná situace platí i pro poskytování investičních pobídek vládou ČR pro zahraniční investory, kteří si s podporou českých daňových poplatníků v řadě případů nakoupí své subdodávky a zařízení pro investici v ČR v zahraničí.

MM: Po vstupu Irska do společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že se dá něco podobného očekávat i u nás?

Ing. Svoboda: Tato otázka by měla být položena asi některému z odpovědných členů vlády nebo parlamentu. Irsko vstoupilo do EU v roce 1973. Významných ekonomických úspěchů dosáhlo až v 90 letech, která sama o sobě přinesla ve světě ekonomický boom. Irové v té době vsadili na podporu rychle rostoucích oborů informačních technologií, mikroelektroniky a biotechnologií. Souběh růstu ekonomiky a správná volba podpory přinesly ekonomickou prosperitu. Pokud jde o mé konkrétní zkušenosti s výzkumem a vývojem za dobu desetileté existence firmy, pak musím říci, že jsou spíše negativní. Vždy jsem slýchal, že výzkumná a vývojová pracoviště mají ve svých trezorech dostatek dobrých nápadů a výrobků, ale že české firmy o ně nemají zájem. V době, kdy jsme se rozhodli pro zcela zásadní změnu výrobního programu v letech 1993 - 1994, jsme oslovili řadu takových pracovišť a vysokých škol, ale bohužel jsme nikde neuspěli. Vše, co v současné době vyrábíme a co nás živí, jsou vlastní výrobky, jejichž vývoj jsme byli nuceni zajistit vlastními silami, případně ve spolupráci s dalšími privátními konstrukčními kancelářemi.

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

Ing. Svoboda: Bohužel podle vývoje veřejných financí v posledních letech se domnívám, že se i vládě samotné významně zužuje prostor pro poskytování daňových úlev jakéhokoli druhu. Samozřejmě že jako strojírenští výrobci kvitujeme s povděkem veškeré snahy směřující ke zvyšování konkurenceschopnosti českých subjektů. Zde mám na mysli především konkrétní a cílené podpory směřující do oblastí technického školství, učňovského školství, vědy a výzkumu, exportu, snižování daňové kvóty pro exportéry, odpisové politiky apod. Pokud se mám vyjádřit zcela upřímně, pak v diskutované oblasti nevidím v blízké budoucnosti žádné pozitivní posuny a v podstatě jsem si vědom, že si budeme muset pomoci sami, tak jako vždy v uplynulých deseti letech.

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

Ing. Svoboda: V této problematice nejsem renomovaným odborníkem, avšak ekonomická realita nás nutí vyhledávat teritoria s nejvhodnějšími, tedy kvalitními, spolehlivými a lacinými dodavateli a samozřejmě také uvažujeme o možnosti zajišťování výroby nebo části výroby v zahraničí.
Z tohoto úhlu pohledu a našich současných informací jsou zajímavá teritoria Rusko, Čína, Slovensko, Španělsko. Pravděpodobně bychom zde měli uvést také Českou republiku, neboť jde o zemi, která dokáže pomocí svých podpor přilákat velké množství zahraničních investorů. Bohužel tyto podpory nejsou dosažitelné pro domácí výrobce naší velikosti.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale též občana ČR?

Ing. Svoboda: Domnívám se, že pro malou zemi s malým trhem ležící uprostřed Evropy neexistuje lepší řešení než vstup do unie. Staneme se platnými členy jednotného trhu, otevře se nám řada možností a příležitostí, ale také rizik a hrozeb. Naši spoluobčané i spolupracovníci by měli jednoznačně vědět, že vstup do EU není něčím, co nám zaručí samo o sobě lepší podmínky, lepší životní úroveň nebo vyšší míru konkurenceschopnosti. Již jsme se zmínili, že vstup do EU a souhra dalších podmínek napomohly Irsku k výraznému ekonomickému vzestupu. Jsou však země, jako Španělsko a Portugalsko, které jsou ve vztahu k ostatním vyspělým zemím EU ve stejném ekonomickém postavení jako v době jejich vstupu v r. 1996. V případě Řecka je situace ještě o nějaké procento horší. Jinými slovy - vstup do EU je příležitostí pro ty, kteří jsou připraveni a hrozbou pro ty, kteří nejsou ochotni se o svoji budoucnost poprat.
Děkujeme vám za rozhovor.
Reklama
Vydání #5
Kód článku: 30592
Datum: 21. 05. 2003
Rubrika: SST představuje / Strojírenství a EU
Autor:
Firmy
Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Související články
Co přinese rok 2024 v oblasti automatizace?

Řada otřesů v posledních několika letech předznamenala novou éru zvýšených geopolitických a ekonomických rizik. Výrobci jsou nuceni k tomu, aby do obchodních modelů začlenili odolnost a flexibilitu a aby přehodnotili globální dodavatelské řetězce a vztahy. Zároveň stoupá tlak na začlenění principů ESG do rozhodování o provozu (tato zkratka z anglických slov environment, social a governance označuje vliv firmy na životní prostředí, pracovní podmínky ve firmě a její vliv na společnost, celkové fungování firmy uvnitř i navenek a její transparentnost).

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Promluvy Štefana Kassaye: Devalvace vědy vědeckou komunikací?

Užívání cizích slov v běžné řeči ještě nikoho neudělá vědcem ani to nepovýší jeho společenskou úroveň. Přesto má člověk, kromě běžné výměny názorů, svůj záměr, kterému odpovídá i příslušný komunikační styl. Pochopitelně, že vysoce uznávaná osobnost chce mít možnost být šiřitelem svých vlastních názorů.

Promluvy Štefana Kassaye: S novým rokem nové příležitosti

Milý úsměv již z dálky prozrazuje dobrou náladu Janka, mého přítele z dětství. Září radostí, z byť i náhodného setkání. „Štefane, víš, co všechno mě čeká? Tvrdá robota. Počínaje prvním pracovním dnem.“ Řekne mi hned na uvítanou. Jeníček toho má vždy dost na práci. Zlepšovací návrhy, inovace… A navíc, jako představitel podniku, svým dobře míněným posláním oplývá nesmírným zájmem o vše kolem. Chce šířit dobro, a pomáhat lidem realizovat jejich předsevzetí. Není to ale vždy tak jednoduché, vnější svět ovlivňuje ten náš vnitřní. Například, když byl prezentován vládní program, vyslechli jsme různá vyjádření, často i extrémní. Projevoval se určitý osobnostní intelekt. A jak dny plynou, až příliš často odkrývají znova rozdané karty. Do státní ekonomiky pronikají politické názory, a ekonomika je součástí podnikání.

Jak ušetřit za energie: Využijte odpadní teplo

Řada průmyslových provozů využívá různé technologie, při nichž vzniká velké množství odpadního tepla. Tato draze získaná energie často uniká bez užitku, například ve formě odvodu horkých spalin komínem. Na druhé straně teplo potřebujeme na ohřívání vody nebo na vytápění. K tomu, abychom unikající teplo zadrželi a využili je tam, kde je ho potřeba, slouží technologie zpětného získávání neboli rekuperace tepelné energie.

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Promluvy Štefana Kassaye: Sváteční gratulace ve znamení umělé inteligence

O průmyslových revolucích se toho již mnoho napsalo. Na toto téma jsme vyslechli na půdě Intercedu přednášku profesora Klause Mainzera, prezidenta Evropské akademie věd a umění, při příležitosti podepsání memoranda s vytyčením nosných bodů o šíření vědy a vzdělávání.

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

V posledním letošním podcastu hovoří prof. Smejkal o tom, jak se prolíná bezpečnost soukromá a firemní. Upozorňuje na zvýšené nebezpečí kybernetických útoků v předvánočním období v obou oblastech, zejména formou phishingu, vishingu a deepfake. Zmiňuje též doporučení pro zaměstnance a zaměstnavatele, které by měli zařadit do svých novoročních předsevzetí.

Internetový vyhledávač dotací

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky nabízí jednoduchý vyhledávač dotací. Na internetové adrese www.podporapodniku.cz najdete přehlednou webovou aplikaci, která dokáže zobrazit všechny aktuálně platné dotační nabídky. Zadáte stáří firmy, její velikost, místo realizace projektu a zvolíte oblast podpory a aplikace vyhledá nabídky, které zadaným parametrům odpovídají.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit