Témata
Reklama

EU se nesmí stát byrokratickým molochem

23. 04. 2003

Milan Potenec

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to jak z hlediska marketingu a obchodu, tak i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

Ing. Potenec: Často mám pocit, že se dopady vstupu do EU na české firmy démonizují. CETOS, a. s., je firmou, která 80 % své produkce dodává do zemí EU, a tudíž naše výrobky již dnes musí splňovat veškeré platné normy v EU. Náš systém řízení jakosti byl v roce 1998 certifikován britskou firmou Lloyd's Register Quality Assurance dle norem ISO a koncem roku 2002 jsme provedli novou certifikaci tohoto systému podle novelizované normy ISO 9001:2000. Od 1. ledna 2003 jsme prodloužili záruční lhůty u většiny našich výrobků na 24 měsíců, i když to nebylo zatím naší povinností. Tvrdé podmínky plníme již nyní také v oblasti životního prostředí.
Co tedy od vstupu do EU očekáváme? Především odstranění určitých celních bariér. Jako příklad uvedu situaci, kdy náš zákazník požaduje provedení generální opravy či modernizace svého staršího výrobního stroje v našem závodě. Při dovozu tohoto zařízení do opravy jsme nuceni zcela nesmyslně složit na celnici tzv. celní jistinu ve výši min. 22 % ceny stroje dováženého k opravě a tyto prostředky jsou nám uvolněny až po zpětném vývozu stroje. Dnes se setkáváme i s případy, že náš montér není vpuštěn do Německa k provedení servisního zásahu na námi dodaném stroji bez získání pracovního povolení, i když servisní zásah musíme nabízet do 24 hodin od oznámení závady. Proto často naši servisní montéři jezdí s auty bez firemního označení, aby nebudili pozornost na celnici. Očekávám také, že se zlepší možnost čerpání některých dotací z fondů EU, ale zde bude velmi záležet na naší schopnosti prosadit své záměry.
Na druhé straně lze počítat s tím, že vstupem do EU dojde k růstu cen v oblasti spotřeby, čímž vznikne větší tlak na růst mezd a tudíž našich výrobních nákladů. Bude záležet na tom, jak budeme schopni eliminovat tento růst nákladů nasazením nových investic, které by měly zvýšit naši produktivitu. Pro vývoj našeho obchodu by bylo velmi nevýhodné, kdybychom museli skokově upravit ceny výrobků. Dále od vstupu ČR do EU očekávám, že bude postupně zanikat názor odběratelů ze zemí EU, že český výrobce musí mít nutně své zboží výrazně lacinější než výrobce z EU.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

Ing. Potenec: Většího otevření českého trhu se nebojíme, neboť už dnes nemá naše konkurence v oblasti výroby brousicích strojů při prodeji na český trh žádné omezení. Naopak mnozí investoři v ČR kupují stroje ze zahraničí, neboť o uvolňování investic se rozhoduje většinou u mateřské společnosti, která má z různých důvodů blíž ke svým dosavadním dodavatelům. Takže naše prodejní úspěchy nebudou výrazně ovlivněny vstupem do EU, ale jedině naší schopností vyvíjet, vyrábět a prodávat naše výrobky.

MM: Po vstupu Irska do Společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že lze něco podobného očekávat i u nás?

Ing. Potenec: Bohužel tomu moc nevěřím. Nejsem totiž přesvědčen, že naše vlády mají jasno o prioritách naší hospodářské politiky a v obavách z negativního vývoje zaměstnanosti se pak snaží podporovat vše. Tato politika vede k rozmělňování podpory na mnoho "hřišť" a výsledkem je to, že pak máme malou šanci stát se alespoň ve vybraných oborech světovou špičkou.

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

Ing. Potenec: Jde také o podporu rozvoje určitého oboru a i zde jsem spíše pesimista. Znovu opakuji, že nejdříve musí být v ČR zřetelně rozhodnuto o prioritách hospodářské politiky, a pak je teprve možné řešit podporu stanovených priorit. Jinak stávající stav je obrovskou chybou, neboť výrobci potřebují investovat, aby co nejrychleji smazali rozdíl v produktivitě výroby proti firmám v zemích EU. Mám však pocit, že při stavbě státních rozpočtů se dohlédne pouze na nejbližší rok a vůbec se nehledí na podporu rozvoje, což by mohlo výrazně pomoci v řešení rozpočtů v příštích letech.

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

Ing. Potenec: Asi nejsem schopen na tuto otázku odpovědět jednoznačně. Výroba obráběcích strojů je proces vyžadující tradici, stálou reprodukci pracovní síly v oboru, pracovní síly v přiměřené ceně, kvalitní subdodavatele, přiměřené ceny základních energetických vstupů, silné finanční zázemí výrobce atd. Je téměř vyloučeno, aby všechny tyto podmínky byly ideální. Já bych tudíž asi dal přednost podnikání v zemi, která vykazuje makroekonomickou a politickou stabilitu, přičemž bych v ekonomicky potřebné míře kooperoval s výrobci z jiných teritorií. Je to prostě o hledání optimálních podmínek pro zajištění výkonnosti naší firmy.
Pokud však otázka míří do uplatnění našich výrobků, pak se v současné době jeví perspektivně trhy Ruska a Číny. Jde však o trhy obchodně náročně a otázkou také zůstává dlouhodobá stabilita těchto trhů.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale též občana ČR?

Ing. Potenec: Na vstup ČR do EU mám kladný názor. Jde o společenství vyspělých států a členství v něm bude na naši společnost působit zcela určitě motivačně, urychlí to náš rozvoj. Z pohledu manažera firmy si myslím, že zásadní negativní vlivy by vstupem neměly vzniknout, ale zároveň nelze očekávat, že vstup do EU vyřeší některé negativní faktory v našich firmách. Otázkou je, jak zabránit tomu, aby se EU nestala v budoucnosti byrokratickým molochem a nestala se tak sama sobě brzdou. Ale i z tohoto pohledu je lepší působit v tomto směru jako člen
Reklama
Vydání #4
Kód článku: 30440
Datum: 23. 04. 2003
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Související články
Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Matematiku považuji za základ všeho

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Modulárne mikrofabriky a modulárne roboty

V sieti Inovato vzniklo medzinárodné zoskupenie, ktoré vyvíja koncept modulárnej mikrofabriky. Mikrofabrika je malé až stredne veľké, vysoko automatizované a technologicky vyspelé výrobné zoskupenie so širokou škálou procesných možností. Mikrofabrika vyžaduje menej energie, menej materiálu a malú pracovnú silu, a to vďaka high-tech automatizovaným procesom.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Průmysl a jeho lidé: Nikdy nepolevující zodpovědnost

Jen málo firem dnes disponuje tolika lidmi a takových profesí, které potřebuje, a to včetně pozic vrcholových manažerů. Přitom bez fundovaných lidí se žádná firma neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělila Lucie Teisler, CEO společnosti Anderson Willinger.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit