Témata
Reklama

Facelift pro staré stroje

Opravy a modernizace starých strojů s využitím současných technologií tak, aby jejich užitná hodnota byla posléze srovnatelná s novým strojem. To je náplň práce 35členného týmu společnosti Fermat Pressl, která sídlí v romanticky industriální budově v Rokycanech. Jejich práce by se dala přirovnat k plastické chirurgii u lidí, výsledek je však rozhodně trvanlivější i užitečnější. Na podrobnosti jsme se zeptali Ing. Vojtěcha Vlka, jednatele společnosti.

MM: Které značky strojů patří k vašim „pacientům“?

Vojtěch Vlk: Věnujeme se nejrůznějším značkám, ale pochopitelně máme určitou preferenci. To jsou především těžké škodovácké horizontky a stroje z produkce TOS Varnsdorf, zejména WHN 13. Nebráníme se však ani jiným značkám a typům. Mezi stroji, které prošly naší dílnou, jsou například soustruhy českých a německých výrobců, horizontky jak české, tak zahraniční výroby a můžeme provádět modernizace a generálky na mnoha dalších strojích.

MM: Existuje nějaké omezení? Výrobce nebo typ stroje, který byste nevzali?

Vojtěch Vlk: Nemůžeme opravovat super těžké stroje. Důvodem je jednak rozměr naší haly a vstupů, takže by se sem takový stroj nemusel vůbec dostat. A také nosnost našich jeřábů, které by nemusely být schopné manipulovat se zvlášť těžkými díly. Ale běžný stroj, který váží kolem 100 nebo 150 tun, je zcela v našich možnostech vzít a zmodernizovat, protože jednotlivé jeho díly nepřekročí váhu 30 tun.

Reklama
Reklama
Reklama
WD 160 Kovofiniš před modernizací

MM: Co si můžeme představit pod pojmem modernizace stroje? Jak probíhá?

Vojtěch Vlk: Modernizace znamená, že stroj rozebereme na jednotlivé díly, obrobíme jejich mechanické části a velké díly osadíme novými komponenty, protože ty stávající už jsou za svou životností. Obrábění hlavních dílů stroje nám provádí mateřská společnost Fermat v některém ze svých provozů - v Praze nebo Brně. My se zde soustředíme na montážní práce související s prováděnou modernizací. Každá modernizace je samostatným projektem. Jeho součástí je obvykle rozebrání stroje u zákazníka, přivezení všech dílů sem k nám, očištění, odeslání na obrobení. Následuje objednání potřebných dílů, třeba nové sady elektrického vybavení stroje a nové agregáty a komponenty hydrauliky. Veškerý materiál od dodavatelů se sejde u nás společně s obrobenými díly z Fermatu. V naší firmě stroj smontujeme, vyzkoušíme, a nakonec mu dáme i nový „kabát“, aby byl designově na úrovni současných nových strojů. Poté pozveme zákazníka, aby si ho převzal, a následně stroj demontujeme a dopravíme k instalaci u zákazníka.

MM: Jak staré stroje jste schopni ještě obnovit?

Vojtěch Vlk: Většinou se zaměřujeme na stroje, které jsou vyrobeny od roku 1960 do současnosti. Starší stroje jsou totiž již mechanicky tak zastaralé, že modernizace by byla příliš náročná, a už by tedy nebyla ekonomická.

MM: Kolik strojů vám ročně projde rukama? Modernizaci strojů přece nelze – jak se říká – „sekat, jak Baťa cvičky“?

Vojtěch Vlk: Jsme schopni ročně realizovat zhruba čtyři komplexní modernizace větších strojů. Záleží to právě na jejich velikosti. Pokud by šlo o samé menší stroje, mohli bychom mluvit zhruba o 10 ročně. To se však jedná o komplexní projekty. Jejich realizací ale nemáme stoprocentně vytížené montážní kapacity, tak současně poskytujeme ještě servisní služby menšího rozsahu. Například jestliže zákazník nahlásí, že má problém s vřeteníkem, že se mu nepřiměřeně zahřívá, vyjedou k němu naši montéři. Na místě zjistí, co je příčinou, objednají se díly a vymění se. Tyto servisy menšího rozsahu se provádějí přímo u zákazníka.


WD 160 Kovofiniš po modernizaci s novým vřeteníkem Fermat WRF 160

MM: Kdo patří mezi vaše stěžejní zákazníky?

Vojtěch Vlk: Určitě významné strojírenské podniky v České republice jako ArcelorMittal, Doosan ŠKODA Power, Unex, Třinecké strojírny, Vítkovice a mnoho dalších. Například v loňském roce jsme realizovali dva projekty. Jeden, modernizaci stroje Škoda typu WD 160 pro českého zákazníka Kovofiniš, je modernizací, kde implementujeme nový vřeteník s technickými parametry srovnatelnými s moderními stroji. Jedná se o vřeteník ze stroje typu WRF 160 vyráběného společností Fermat. Starý vřeteník v tomto případě byl totiž technicky nevyhovující. Měl nízké otáčky, což neodpovídá technologickým potřebám současné doby. Starý vřeteník byl tedy odvezen do šrotu, stroj se přizpůsobil a byl na něj namontován vřeteník ze současné produkce od Fermatu.

MM: Jestliže se měnil jenom vřeteník, jak je možné, že stroj nyní vypadá úplně jinak?

Vojtěch Vlk: Hodně dělá právě nový kabát a barva. Udělali jsme na něm také jiné krytování. Z vlastního stroje toto tedy v podstatě moc nevidíte. Dominantní je právě zmíněný vřeteník, vše ostatní, co je vidět, jsou nové kryty. Zcela nová je i kabina pro operátora, takže současný vzhled stroje je skutečně úplně jiný, obsahuje například i ohrazení, které okolo stroje původně nebylo. Modernizovaly se i otočné stoly, které se dovybavily teleskopickým krytím. Samozřejmě stroj musí splňovat také bezpečnostní normy podle posledních standardů. Vystavujeme na něj CE certifikát. To je také hlavním důvodem instalace nových krytů, i když vzhled je samozřejmě také důležitý. A po modernizaci stroj deklarujeme a garantujeme stejně jako nový. Tento konkrétní stroj jsme modernizovali pro firmu Kovofiniš v Ledči nad Sázavou. Musím ocenit, že s kolegy z Kovofiniše, odpovědnými za realizaci tohoto poměrně náročného projektu, byla skutečně velmi dobrá spolupráce a myslím si, že se nám tento projekt povedl. Posuďte sami na fotografiích změnu mezi tím, jak stroj vypadal před modernizací a po předání pracoviště do pravidelného provozu.


W 160 G Böhler Edelstahl po modernizaci se stávajícím vřeteníkem.

MM: Byl tento případ výjimečný, nebo je takový projekt vaší běžnou praxí?

Vojtěch Vlk: Výjimka to rozhodně není. Například druhý projekt, který bych rád zmínil, je podobného rozsahu a opět se jedná o modernizaci těžké horizontky pro rakouského výrobce speciálních ocelí, firmu Voestalpine Böhler Edelstahl. Jednalo se o škodováckou horizontku W160G. Tento stroj pracoval zhruba 30 let u českého zákazníka a také podle toho vypadal. My jsme jej rozebrali, přivezli k nám a zmodernizovali. A výsledek vidíte na fotografii.

MM: To vypadá, že to je úplně jiný stroj než původně...

Vojtěch Vlk: Přesně tak. Zákazník věděl, že kupuje stroj tohoto typu, zcela nám důvěřoval, že použijeme pouze velké litinové komponenty a vše ostatní dodáme nové. Ten stroj, který nyní vidíte, je osazený kompletně současnou elektrickou výbavou, zejména řídicím systémem Sinumerik 840 Dsl od firmy Siemens. Dodali jsme s ním také dva nové otočné stoly s nosností 25 tun. Ty nám vyrobila společnost Fermat. Součástí dodávky byly i nové frézovací hlavy a v podstatě zcela nové zkompletované pracoviště. A co bylo důležité pro zákazníka –stejně jako pro ostatní naše zákazníky – že za 10 měsíců jsme předávali zmodernizovaný stroj do zkušebního provozu.

(Zleva) Ing Luboš Janoušek, výrobní ředitel a Ing. Vojtěch Vlk, jednatel společnosti ve výrobní hale.

MM: To znamená, že zákazník dostane fakticky nový stroj, ale za významně nižší cenu, než kdyby si skutečně nový koupil?

Vojtěch Vlk: Přesně tak a zároveň ušetří další náklady se stavebními pracemi, protože v tomto případě využíváme starý základ, který je „vyzrálý“ a je kvalitní. U těchto typů strojů jsou totiž základy velmi důležité. A v neposlední řadě, pokud je zákazník ekologicky zaměřený, tak je pro něj velmi důležité také to, že stroj je „zelený“. Vzhledem k tomu, že nevyrábíme velké litinové díly rámu stroje, které po modernizaci slouží další desítky let, neplodíme exhalace. Je to tedy „bio stroj“, v tomto případě „bio horizontka“. Každý strojař navíc potvrdí, že čím je litina starší, tím je kvalitnější. Ona se určitým způsobem přeměňuje a uklidňuje, takže ten stroj je pak stabilnější, lépe se chová v průběhu řezného procesu během obrábění.

MM: Když se ohlédnete zpět, který váš projekt považujete za nejzajímavější?

Vojtěch Vlk:
Zajímavých projektů je hodně, vedle zmíněného projektu WD 160 pro Kovofiniš to určitě byla v loňském roce dodávka horizontky W160G pro Voestalpine Böhler Edelstahl. Zákazník z Rakouska si vybral starý typ škodovácké horizontky prostě proto, že je tam mají rádi. Vedoucí výroby říkal: „Já chci ten starý traktor, my jsme kovárna, na tom budeme dělat!“ Pak ale, když jsme jim sdělili termín dodání, říkali: „Pánové, to nemůžete stihnout. Tomu nevěříme...“ Ale stihli jsme to a ta firma dnes s horizontkou funguje ve čtyřsměnném provozu. Má od nás záruku i veškeré servisy. Přivezli jsme pak do té firmy i majitele Fermatu, aby přímo jemu mohli říci: „To se vám povedlo.“

MM: Působíte po celém světě, nebo jen v některých destinacích?

Vojtěch Vlk: Preferujeme zákazníky z oblastí, kam můžeme dojet autem. Kdybychom museli letět do Indie nebo na Dálný východ, bylo by to pro nás ekonomicky hodně složité. Znamená to tedy například Polsko, Německo, Rakousko, Maďarsko, Slovensko, kde není doprava problém a projektům i zákazníkům se můžeme intenzivně věnovat. Ve vzdálenějším zahraničí má skupina Fermat servisní týmy, například v Číně nebo Indii a v USA vlastní firmu Lucas Precision, která vyrábí stroje Lucas.

MM: Velkým problémem je v současné době v mnoha firmách nedostatek technicky fundovaných pracovníků. Jak jste na tom po této stránce?

Vojtěch Vlk: Jsme malá rodinná firma, všichni si tu tykáme a známe se, tak se nám pracuje mnohem lépe, jsme pružnější a flexibilnější pro zákazníka a myslím si, že ta kvalita, kterou poskytujeme, je na solidní úrovni. Kvalita je pro nás stěžejní, a musím zaklepat, že se nám ji daří držet. Svým pracovníkům a technikům nabídneme trochu větší seberealizaci a zapojujeme je i do řešení složitějších problémů, a to mladé kolegy baví.

Společnosti Fermat Pressl je součástí skupiny Fermat, jednoho z předních českých výrobců obráběcích strojů, funguje však zcela samostatně. Zabývá se modernizacemi, generálními opravami, servisními službami. Historie společnosti se začala psát v 90. letech minulého století, kdy jeden ze dvou zakladatelů, p. Stanislav Pressl, původně montér ve Škodovce, se společníkem založili vlastní firmu na servis obráběcích strojů. Později však p. Pressl vážně onemocněl, proto v roce 2010 firmu Pressl s.r.o. společníci prodali majiteli Fermatu. Firma nadále pokračovala tak, jak ji původní majitelé nastartovali, avšak později začala více a více využívat nové prvky strojů Fermat, což je dnes v dané oblasti její velkou konkurenční výhodou.

Hana Janišová, Rokycanyjanousek@pressl.cz

Reklama
Vydání #3
Firmy
Související články
Jak se stát leaderem ve výrobě důlního zařízení

Moravská společnost Ferrit, s. r. o., se za 25 let působení v těžařském průmyslu stala světovou firmou v projektování a výrobě důlní závěsné dopravy. Zároveň je průkopníkem v oblasti vývoje a výroby důlních akumulátorových lokomotiv a jako jediná na světě vyrábí speciální lokomotivu, tzv. lokobagr, pro údržbu a čištění kolejové tratě a prostoru kolem kolejiště v hlubinných šachtách. Jejich stroje pracují v uhelných a rudných dolech napříč všemi kontinenty.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Související články
Transparentní továrna usnadňuje přístup k datům z výroby

Před pěti lety prošel vrchlabský závod Škoda Auto kompletní proměnou z výroby automobilů na výrobu high-tech automatické dvouspojkové převodovky DSG. Samozřejmě musel být vymyšlen zcela nový layout všech jednotlivých výrobních úseků, důkladně byl navržen tok materiálu až do posledního centimetru a myšleno bylo již od počátku také na přicházející digitalizaci a éru Průmyslu 4.0. Postupné zavádění prvků moderní výroby později pomohlo k vyšší efektivitě. Dnes se namísto původního 1 000 převodovek denně vyrábí více než dvojnásobek.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Obráběcí stroje pro produkční výrobu

Po sérii článků v minulém vydání se v posledním poohlédnutí po letošním hannoverském veletrhu EMO věnujeme důležité oblasti, a to jednoúčelovým strojům. I v letošním ročníku byla část expozic věnována této komoditě pro produkční výrobu a my se podíváme, co trh zákazníkům nabídl. Proč? Menším dílem proto, že se jim dlouhá léta autor (nejen) profesně věnuje, dílem podstatným proto, že jsou na nich „bytostně“ závislé veškeré obory nejen strojírenské či technické, ale i stavebnictví, telekomunikace, zdravotnictví a další.

CIMT je v Číně, Čína je na CIMTu

Při letošním ročníku došlo na CIMT k významné změně. Evropští i američtí vystavovatelé byli přemístěni z hal tzv. západních do východních. Proč, to se mi nepodařilo zjistit. V reportáži před čtyřmi lety jsem umístění evropských a asijských firem popisoval s notnou nadsázkou, a tak si tuto změnu vysvětluji po svém – vystavovatelé si přečetli mé zpravodajství z výstaviště?. Také platí, že není pavilon jako pavilon. Standardy úklidu v halách, stravovacích prostorech, na toaletách byly v pavilonech, kde byla německá a švýcarská expozice, bližší evropským zemím než asijským. A o tom je jedna z čínských mentalit – jaké standardy mají být, ty jim musejí být ukázány, resp. nadiktovány či nařízeny.

Veletržní kaleidoskop

Strojírenské veletrhy jsou přehlídkou novinek a inovací v široké paletě oborů. Nejinak tomu bylo i letos v Brně, kdy akce opět poskytla návštěvníkům ucelený pohled na současnou úroveň strojírenství. Přesto, že od konání veletrhu již určitá doba uběhla, na aktuálnosti prezentovaného to bezesporu nemá žádný vliv. Nabízíme výběr zajímavostí z výrobní a měřicí techniky.

Zákaznické dny v Bielefeldu

Před prázdninami se konaly tradiční zákaznické dny v montážním závodě DMG Mori v Bielefeldu. Na pozvání brněnské pobočky DMG Mori Czech se této akce se zúčastnilo též na 50 hostů z České a Slovenské republiky. Všichni účastníci společně odletěli do Paderbornu nacházejícího se nedaleko výrobního závodu.

Technologie soustružení na CIMT 2015

Na veletrhu CIMT bylo možné vidět různé typy a velikosti výrobních zařízení. V tomto článku se budeme věnovat strojům provádějícím primárně soustružnické operace. Svislé soustruhy a svislá obráběcí centra na rotační součástky jsou v Číně, ale i v Indii, specifickou skupinou. Z hlediska výroby lze konstatovat, že je vyrábí každá firma mající ve výrobním programu více než dva typy obráběcích strojů. Samozřejmě vedle těchto existují firmy, které se na svislé soustruhy specializují.

Úspěšný vývoj technologií pro zpracování termoplastových kompozitů

Konstruktéři tlačení požadavky na nižší hmotnost a lepší parametry svých konstrukcí stále více neváhají využít ve svých návrzích materiály, které byly dříve vyhrazeny pouze pro nejnáročnější high-tech aplikace. Díky tomu roste také poptávka po nenáročných výrobních technologií na výrobu konkrétního dílce z určitého materiálu.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Zero point - efektivní způsob upínání obrobků

Soustava stroj–nástroj–obrobek předurčuje, jak přesné a kvalitní bude obrobení polotovaru obrobku. K významným, ale bezesporu velmi podceňovaným prvkům tohoto procesu patří také upínání obrobku. O trendech v upínání obrobků pomocí technologických palet pojednává tento příspěvek.

Na cestě k nulové chybě upínání

I ta nejmenší cizí tělíska (prach, třísky apod.) mezi dutinou vřetena a stopkou nástroje mohou zapříčinit nepřesnost upnutí vrtáku nebo frézy, což má za následek výrobu zmetků nebo poškození nástroje a tím přerušení výroby. Toto mohou odstranit měřicí systémy se senzory.

Monitorování obráběcího procesu přináší přidanou hodnotu

Slovy Garyho Kinga z Harvardovy univerzity, zatímco dat je bezpočtu a je snadné je shromáždit, skutečná hodnota spočívá v tom, co s nimi uděláte.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit