Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Finanční podpora exportu
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Finanční podpora exportu

Financování vývozu a jeho pojištění tvoří jen jeden z předpokladů úspěšného exportu. Důležitými atributy úspěšné vývozní transakce jsou především kvalita a cena vyvážených výrobků, rychlé přizpůsobení technickému pokroku a požadavkům zákazníků, servis, spolehlivost a rychlost dodávek.

Rostoucí konkurence na domácím trhu, jeho úzký prostor a nasycenost spolu s probíhající politickou a hospodářskou integrací národních ekonomik a vznikem nových hospodářských seskupení - to vše představuje výzvu k hledání možností odbytu na zahraničních trzích. Strategie odbytu zacílená na zahraniční trhy neskýtá příležitosti jen pro velké firmy s rozsáhlými objemy produkce, ale nabízí značný potenciál efektů i pro podniky malé a střední velikosti.

Podpora exportu

Úspěšnost vývozu je především dílem samotných vývozců, jejich vývojových, výrobních, marketingových a finančních schopností a možností. Určitý podíl na úspěšnosti vývozu může mít i podpora nabízená různými státními či nestátními institucemi.
Podpora exportu sahá od klasických nástrojů v podobě poradenství a poskytování zahraničněobchodních informací přes nepřímé zásahy do tržního dění, jako jsou financování a pojištění exportu, garance, kurzová a daňová opatření, až po nestandardní přímé zásahy do tržního dění, založené na cenové a kvantitativní regulaci exportu.
Podobně jako ve světě je i u nás podpora exportu především v ingerenci státu a je doplňována proexportními aktivitami nestátních institucí.
Proexportní politika našeho státu má charakter nepřímé podpory, zachovává soutěžní prostředí a je plně konsistentní s mezinárodními standardy (Konsensus OECD apod.). Zaměřuje se především na odstraňování bariér vývozu, na financování a pojišťování vývozu, informační podporu, poradenství, marketingové služby, propagaci českých výrobků v zahraničí apod.
Nestátní sektor zastupovaný institucemi, jako jsou Hospodářská komora, Czech Trade, Mezinárodní obchodní komora a Svaz průmyslu a dopravy, napomáhá vývozu především nabídkou informací o ekonomické a obchodní situaci jednotlivých zemí, ověřováním bonity zahraničních firem, prezentací nabídek tuzemských firem v zahraničí, vyhledáváním a zprostředkováváním obchodních kontaktů, udržováním databází potenciálních obchodních partnerů, poradenstvím a marketingovými službami.

Rizika exportu

Stále více komplexnější a složitější svět obchodu spolu s dynamicky se měnícími podmínkami světového hospodářství staví exportéry do nepřehledných a rizikových situací. Nejde jen o rizika spojená s chováním samotného zákazníka, ale i o rizika země, z níž pochází. Jedná se např. o rizika v podobě odstoupení odběratele od kontraktu či jeho snahy kontrakt modifikovat ve svůj prospěch, neschopnosti či neochoty odběratele uhradit odebrané zboží, nebezpečí politické nestability, válek, přírodních katastrof, omezení transferu plateb, vyhlášení moratoria, znehodnocení smluvní měny, devizových a celních omezení.
Možnosti vývozců monitorovat a hodnotit rizika spojená s vývozními transakcemi jsou omezené. Je to proces velice náročný na sběr, správu, analýzu a aktualizaci dat, který je ve světě zajišťován specializovanými institucemi disponujícími rozsáhlými databázemi informací, které jsou relevantní pro hodnocení bonity podniků. Jako příklad lze uvést německou pojišťovací společnost Hermes-Kreditversicherung A. G., disponující celosvětovým systémem včasného varování vybaveným databázi v rozsahu tří milionů podniků.

Financování exportu

O realizaci vývozního kontraktu nerozhoduje jen cena a kvalita vyváženého zboží, ale také platební, respektive úvěrové podmínky nabízené odběrateli. Zahraniční odběratelé vyžadují odklad splatnosti platby pohybující se případ od případu v řádu měsíců či let. Úměrně s prodlužováním splatnosti vyváženého zboží roste spokojenost dovozce, vývozci však narůstají obavy z nedobytnosti pohledávek a problémy s cash-flow. To platí zejména pro podniky malé a střední velikosti, které mají ve srovnání s velkými podniky nižší vyjednávací sílu, omezenější přístup k úvěrům a ke zdrojům na kapitálovém trhu.
Vývozci zde může významně pomoci financování vývozních transakcí formou odběratelských úvěrů nabízených jak velkými bankovní domy, tak i státními institucemi. Banky nabízejí financování vývozu zpravidla jako součást celkové obsluhy exportní transakce, do níž patří i předexportní financování, platební styk a záruky. Stát poskytuje exportní úvěry prostřednictvím České exportní banky.

Česká exportní banka (ČEB)

ČEB představuje nástroj státní podpory vývozu srovnatelný se způsoby podpory vývozu rozvinutých tržních ekonomik, který je konstruovaný plně v souladu s přístupy WTO a regulemi OECD a EU. Poskytování vývozních úvěrů a finančních služeb spojených s vývozem se děje za zvýhodněných podmínek, zejména pokud jde o úrokové sazby a dobu splatnosti úvěru. Předmětem podpory jsou především dodávky investičních celků a strojírenských výrobků do rozvojových zemí či do zemí s probíhající transformací, tedy do teritorií, kde mají dovozci obecně obtížnější přístup k finančním zdrojům potřebných k finančnímu krytí dovozu. Vývozní úvěr je zpravidla poskytován zahraničnímu dovozci, a to přímo v jeho prospěch nebo je úvěr použit bankou (ČEB) k přímé úhradě plateb za dodávky ve prospěch vývozce.

Výhody pro exportéry

Vývozní úvěr přináší vývozci celou řadu výhod, z nichž nejpodstatnější jsou:
  • rychlé zaplacení za dodávku zboží z poskytnutého bankovního úvěru - zrychlení cash-flow;
  • důkladné prověření bonity zahraničního odběratele bankou;
  • eliminace rizika nezaplacení zahraničním odběratelem (v kombinaci s pojištěním vývozu);
  • nezvyšování úvěrové zátěže vývozce (úvěrovým dlužníkem je dovozce);
  • získání nadějnějšího postavení v tendrech nabídkou výhodného financování kontraktu.
  • Podmínky pro získání úvěru ČEB
    K získání vývozního úvěru je třeba splnit řadu podmínek. V případě ČEB je vyžadováno:
  • pojištění vývozních rizik u EGAP;
  • dosažení požadovaného podílu domácí produkce na hodnotě vývozu (min. 60 % - nutno prokázat osvědčením o původu zboží ve smyslu celního zákona);
  • spoluúčast dovozce na financování (min. 15 % hodnoty kontraktu by mělo být hrazeno ve formě akontace nebo plateb při dodávce zboží, maximální výše poskytnutého úvěru pak činí 85 % hodnoty vývozu);
  • prokázání návratnosti poskytnutých zdrojů;
  • délka splatnosti úvěru podle druhu zboží a teritoria odbytu v rozmezí 2 - 10 let.
  • Pojištění exportu

    Význam pojištění vývozních transakcí proti teritoriálním a komerčním rizikům doceňuje stále více domácích vývozců. Jen pomalu se odbourává postoj, kdy je pojistné pojímáno jen jako dodatečný náklad, aniž by se plně vnímala potřeba a výhoda zaplacení poplatku (pojistného) za "úlevu" od rizika platební neschopnosti odběratele.
    V ČR je pojištění vývozních transakci zajišťováno monopolně státem prostřednictvím společnosti EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společnost). Za dobu své téměř 10leté existence pojistil EGAP vývozní úvěry za více než 300 mld. Kč. V roce 2001 činila výše pojištěných úvěrů zhruba 85 mld. Kč, což představuje nárůst oproti roku 2000 o 19 %, přičemž cca 34 mld. Kč úvěrů bylo pojištěno se státní podporou a cca 51 mld. Kč činilo komerční pojištění. Mezi nejznámější obchodní případy pojištěné EGAP patří např. vývoz tepelné elektrárny do Shen Tou v Číně, hliníkárny do Iránu, tramvají a autobusů do Uzbekistánu, telekomunikačního zařízení Strom Telecom do Ruska. EGAP pojišťuje vedle úvěrů ČEB i vývozní úvěry poskytnuté komerčními bankami. Tím usnadňuje vývozcům získání bankovních úvěrů v situacích, kdy jsou rizika spojená s financováním vývozních kontraktů bankami neakceptovatelná.
    Význam pojištění vývozu celosvětově roste. Jen německá státní pojišťovna Hermes pojistila v roce 2000 objem úvěrů ve výši 100 mld. eur. Předmětem pojištění přitom nejsou jen vývozy směrované do rizikovějších teritorií, ale rovněž i vývozy realizované mezi partnery vyspělých tržních ekonomik. Statistiky ukazují, že obchody realizované v rámci zemí OECD zaujímají v celosvětovém objemu pojištěných vývozů značnou část. Vývozci by neměli vždy spoléhat na proklamovanou vyšší morálku a kultivovanost podnikatelských subjektů těchto zemí. Čísla konkurzů podniků jdoucí v jednotlivých zemích OECD do desetitisíců ukazují, že riziko platební neschopnosti je i v tomto regionu velmi naléhavé.

    Výhody pojištění pro vývozce

    Výhody pojištění pro vývozce lze spatřovat v jeho zajišťovací a preventivní funkci. Pojištěním si vývozce zajišťuje jistotu zaplacení pohledávky. Vznikne-li pojistná událost, EGAP odškodní pohledávku v souladu s uzavřenou smlouvou a všeobecnými pojistnými podmínkami. Zároveň vývozce získává uzavřením pojistné smlouvy vhodné zajištění úvěrů, což mu otevírá přístup k vývoznímu úvěru, neboť banky zpravidla podmiňují poskytnutí úvěru úvěrovým pojištěním EGAP.
    Preventivní funkce pojištění spočívá v pomoci při výběru spolehlivých obchodních partnerů. Při pojišťování vývozních úvěrových rizik se posuzuje především riziko návratnosti úvěru dané platební schopností kupujícího (dlužníka) a stabilitou země, z níž má být pohledávka uhrazena. EGAP rozděluje země podle teritoriálního rizika do sedmi skupin. Od zařazení země do určité skupiny, výše pojistné hodnoty a rozsahu spoluúčasti pojištěného se odvíjí nejen výše pojištění, ale i požadavky na případné dodatečné zajištění vývozního kontraktu.
    Při určování výše sazeb pojistného vychází EGAP z harmonizovaného systému pojistných sazeb dohodnutých mezi členy OECD. Tyto sazby představují minimální úroveň a je v kompetenci každé země stanovit i sazby vyšší. Nejnižší sazby se přiznávají tzv. suverénním dlužníkům (Ministerstva financí a Centrální banky), vyšší sazby se uplatňují u veřejnoprávních dlužníků a nejvyšší sazby jsou přiznány soukromým dlužníkům.

    Další články

    Financování stroj. výroby/Podniková ekonomika

    Komentáře

    Nebyly nalezeny žádné příspěvky

    Sledujte nás na sociálních sítích: