Témata
Reklama

Fórum děkanů strojních fakult

Podle aktuálně zveřejněných statistik ČSÚ přinesl rok 2018 historicky nejvyšší výdaje na výzkum a vývoj vynaložené z tuzemských veřejných a privátních zdrojů. Celkem se jednalo o 103 miliardy Kč a po dlouhé době se podařilo rozpočtované zdroje na výzkum vyčerpat. Jak podle vás optimálně měřit efektivitu tak-to vynaložených investic? Jakou metodikou na vaší fakultě hodnotíte, zdali daný podpořený VaV projekt, na kterém jste participovali, byl úspěšný, či nikoliv?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum děkanů strojních fakult
Díly
Doc. Ing Milan Edl, Ph.D., děkan Fakulty strojní, ZČU v Plzni

Na naší univerzitě zavádíme systém hodnocení kvality tvůrčí činnosti, jehož součástí je i zpracování sou-hrnné hodnoticí zprávy fakulty za období posledních pěti let, která je vypracována třemi nezávislými hod-notiteli. Efektivitu vynaložených investic také posuzujeme v kontextu dosahované úspěšnosti v hodnocení výsledků v modulu I Metodiky 17+, kdy jsou výsledky klasifikovány z pohledu „Společenská relevance“. Čtvrtletně vedoucí výzkumných oblastí zpracovávají a aktualizují „Status report“, který slouží jako podklad pro jednání vedení fakulty a kolegia děkana. Indikátorem úspěšnosti projektu, která obsahuje investice, je intenzita využití pořízeného vybavení v dalších letech. U projektů smluvního výzkumu považujeme za efektivní opakované zakázky.

Reklama
Reklama
Reklama
Prof. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D., děkan Fakulty strojní, VŠB-TU Ostrava

Naší fakultě se podařilo od roku 2018 získat projekty za více než 650 milionů korun s termínem řešení do roku 2022. Využíváme programy a grantové projekty výzkumu, vývoje a inovací financované ze státního rozpočtu i strukturálních fondů EU. Již ve fázi přípravy projektu musí být jednoznačně definovány jeho cíle a kontrolovatelné výstupy v souladu s podmínkami jednotlivých výzev. Hodnocení každého projektu je dáno formou monitorovacích indikátorů, případně podmínkami následující udržitelnosti. Jinými slovy, měřitelné veličiny a měřitelná efektivita se liší podle projektu či výzkumného úkolu. Velká část projektů VaV spadá do oblasti aplikovaného výzkumu, který je řešen společně s průmyslovými partnery. Samozře-jmě firmy usilují o to, aby se jim prostředky vložené do výzkumu vrátily v podobě nových technických ře-šení, postupů, technologií atd., které přinesou i ekonomický efekt. Pro nás je důležité v této často náročné spolupráci a hodnocení firem obstát. Jako technici tu největší váhu přikládáme užitným vzorům, paten-tům, ověřeným technologiím. Například v projektech pre-seed byly povinným výsledkem patenty, kterých jsme podali osm. Na fakultě jsme zavedli krátce po mém nástupu v roce 2012 metodiku hodnocení VaV výsledků zaměřenou právě na podporu těchto měřitelných výstupů, za které oceňujeme řešitele i finanční odměnou.

Prof. Ing. Lubomír Šooš, Ph.D., děkan Strojníckej fakulty, STU v Bratislave

Žiaľ, ani Slovensko, ani Strojnícka fakulta STU v Bratislave sa v tomto smere nemôže pochváliť väčšími investíciami na vedu a výskum. Zo štrukturálnych fondov čerpá Slovensko len 4,6 %. Navyše Bratislava tieto prostriedky nemôže čerpať, pretože HDP je vyššie ako priemer EÚ. Výhody z týchto fondov z fakúlt STU využíva len Materiálovo technologická fakulta, ktorá ako jediná naša fakulta nie je situovaná v Bratislave. Anomália, slovenské univerzity (UK a STU), najlepšie hodnotené vo svetových rankingoch, nemajú na prístroje a naopak, vidiecke univerzity nestačia rozbaľovať krabice. Určitou náplasťou pre Bra-tislavské univerzity STU a UK je projekt ACCORD za 110 miliónov eúr, ktorý minulý týždeň schválila minis-terka MŠVVŠ. Pre našu fakultu z toho balíka dostaneme necelé 2 milióny. Malá záplata na veľkú dieru.

Prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., děkan Fakultyv strojní, ČVUT v Praze

Měření efektivity investic v základním výzkumu je nastaveno počty impaktů, citací, H-indexem, ale v aplikovaném výzkumu pro vysoké školy nic systematicky nastaveno není. U podniků je to zvýšení obratu a zaměstnanosti. Účinek podílu vysokých škol na aplikovaném výzkumu je těžko přímočaře určitelný. Je to růst HDP díky inovacím, ale i příchod firem do ČR, nabídka dostatku kvalifikovaných odborníků a zacho-vání kompetencí v různých sektorech průmyslu. Vysoké školy vytvářejí prostředí pro vznik ekosystémů a mnohé nadnárodní firmy díky tomu do ČR přišly a zůstaly zde. Vždy se rozhoduji, zda mám publikovat článek v nejlepším časopise v oboru, nebo zda mám pomoci nějaké firmě inovací k udržení se na globál-ním trhu. Na fakultě úspěšnost projektu vedle indikátorů poskytovatele neformálně posuzujeme jeho příspěvkem k rozvoji kompetencí.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Máte ve své výrobě stroje integrovány do sítě, monitorujete jejich provoz? Pokud ano, jaká data z jejich provozu získáváte a jaký mají pro vás význam? V opačném případě, je pro vás otázka monitoringu výrobních zařízení (výrobního procesu) v blízkém horizontu důležitá? Co od něj očekáváte?

Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

Fórum výrobních průmyslníků

Jak zásadně ovlivňuje vaši výrobu totální nedostatek materiálových vstupů a jak tomu čelíte? Jste nuceni kvůli tomu omezovat výrobu? Promítáte skokové navýšení cen surovin do výsledných cen vašich produktů a jak na to reagují odběratelé?

Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Cíle a píle jsou tím, co mě žene stále kupředu

Martin Šula, majitel společnosti MSR Engines, založené roku 2004, vyrábí motorizovaná surfovací prkna JetSurf. Zajímavé na tomto projektu je, že úplně všechno vzniká v Brně – Střelice, kam se firma nastěhovala před dvěma lety. Tak se podařilo zvýšit plánovanou kapacitu na 1 500 výrobků ročně. Ale hned první rok zde vyrobili 1 200 surfovacích prken. Firma už ale přistavěla další objekty a hodlá se rozšiřovat i nadále.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit