Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Fórum děkanů strojních fakult
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Fórum děkanů strojních fakult

Podle aktuálně zveřejněných statistik ČSÚ přinesl rok 2018 historicky nejvyšší výdaje na výzkum a vývoj vynaložené z tuzemských veřejných a privátních zdrojů. Celkem se jednalo o 103 miliardy Kč a po dlouhé době se podařilo rozpočtované zdroje na výzkum vyčerpat. Jak podle vás optimálně měřit efektivitu tak-to vynaložených investic? Jakou metodikou na vaší fakultě hodnotíte, zdali daný podpořený VaV projekt, na kterém jste participovali, byl úspěšný, či nikoliv?


Doc. Ing Milan Edl, Ph.D., děkan Fakulty strojní, ZČU v Plzni
Na naší univerzitě zavádíme systém hodnocení kvality tvůrčí činnosti, jehož součástí je i zpracování sou-hrnné hodnoticí zprávy fakulty za období posledních pěti let, která je vypracována třemi nezávislými hod-notiteli. Efektivitu vynaložených investic také posuzujeme v kontextu dosahované úspěšnosti v hodnocení výsledků v modulu I Metodiky 17+, kdy jsou výsledky klasifikovány z pohledu „Společenská relevance“. Čtvrtletně vedoucí výzkumných oblastí zpracovávají a aktualizují „Status report“, který slouží jako podklad pro jednání vedení fakulty a kolegia děkana. Indikátorem úspěšnosti projektu, která obsahuje investice, je intenzita využití pořízeného vybavení v dalších letech. U projektů smluvního výzkumu považujeme za efektivní opakované zakázky.
 


Prof. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D., děkan Fakulty strojní, VŠB-TU Ostrava
Naší fakultě se podařilo od roku 2018 získat projekty za více než 650 milionů korun s termínem řešení do roku 2022. Využíváme programy a grantové projekty výzkumu, vývoje a inovací financované ze státního rozpočtu i strukturálních fondů EU. Již ve fázi přípravy projektu musí být jednoznačně definovány jeho cíle a kontrolovatelné výstupy v souladu s podmínkami jednotlivých výzev. Hodnocení každého projektu je dáno formou monitorovacích indikátorů, případně podmínkami následující udržitelnosti. Jinými slovy, měřitelné veličiny a měřitelná efektivita se liší podle projektu či výzkumného úkolu. Velká část projektů VaV spadá do oblasti aplikovaného výzkumu, který je řešen společně s průmyslovými partnery. Samozře-jmě firmy usilují o to, aby se jim prostředky vložené do výzkumu vrátily v podobě nových technických ře-šení, postupů, technologií atd., které přinesou i ekonomický efekt. Pro nás je důležité v této často náročné spolupráci a hodnocení firem obstát. Jako technici tu největší váhu přikládáme užitným vzorům, paten-tům, ověřeným technologiím. Například v projektech pre-seed byly povinným výsledkem patenty, kterých jsme podali osm. Na fakultě jsme zavedli krátce po mém nástupu v roce 2012 metodiku hodnocení VaV výsledků zaměřenou právě na podporu těchto měřitelných výstupů, za které oceňujeme řešitele i finanční odměnou.



Prof. Ing. Lubomír Šooš, Ph.D., děkan Strojníckej fakulty, STU v Bratislave
Žiaľ, ani Slovensko, ani Strojnícka fakulta STU v Bratislave sa v tomto smere nemôže pochváliť väčšími investíciami na vedu a výskum. Zo štrukturálnych fondov čerpá Slovensko len 4,6 %. Navyše Bratislava tieto prostriedky nemôže čerpať, pretože HDP je vyššie ako priemer EÚ. Výhody z týchto fondov z fakúlt STU využíva len Materiálovo technologická fakulta, ktorá ako jediná naša fakulta nie je situovaná v Bratislave. Anomália, slovenské univerzity (UK a STU), najlepšie hodnotené vo svetových rankingoch, nemajú na prístroje a naopak, vidiecke univerzity nestačia rozbaľovať krabice. Určitou náplasťou pre Bra-tislavské univerzity STU a UK je projekt ACCORD za 110 miliónov eúr, ktorý minulý týždeň schválila minis-terka MŠVVŠ. Pre našu fakultu z toho balíka dostaneme necelé 2 milióny. Malá záplata na veľkú dieru.


Prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., děkan Fakultyv strojní, ČVUT v Praze
Měření efektivity investic v základním výzkumu je nastaveno počty impaktů, citací, H-indexem, ale v aplikovaném výzkumu pro vysoké školy nic systematicky nastaveno není. U podniků je to zvýšení obratu a zaměstnanosti. Účinek podílu vysokých škol na aplikovaném výzkumu je těžko přímočaře určitelný. Je to růst HDP díky inovacím, ale i příchod firem do ČR, nabídka dostatku kvalifikovaných odborníků a zacho-vání kompetencí v různých sektorech průmyslu. Vysoké školy vytvářejí prostředí pro vznik ekosystémů a mnohé nadnárodní firmy díky tomu do ČR přišly a zůstaly zde. Vždy se rozhoduji, zda mám publikovat článek v nejlepším časopise v oboru, nebo zda mám pomoci nějaké firmě inovací k udržení se na globál-ním trhu. Na fakultě úspěšnost projektu vedle indikátorů poskytovatele neformálně posuzujeme jeho příspěvkem k rozvoji kompetencí.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Další články

Inovace
Management a řízení
Financování stroj. výroby/Podniková ekonomika
Výzkum/ vývoj

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: