Témata
Reklama

Co podle vás pomůže zvýšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Jakou nápravu nedostatků, jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury, shledáváte jako klíčové pro další rozvoj podnikání?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Martin Belza, Strojírny Prostějov, místopředseda představenstva

Pro podporu podnikání u nás především spatřuji výrazné snížení zásahů státu do podnikání, „zmenšení“ státu jako takového a ponechání v gesci státu pouze to, co nemůže zajistit privátní sféra. Státní úředníci a instituce by měli nahlížet na plátce daní bez rozdílu velikosti (a chování se k nim) jako na ty, co stát živí, a ne jako na „sprosté podezřelé“. Dodržovat elementární pravidla slušnosti a poctivého přístupu v životě i podnikání, kodifikované například v desateru.

Reklama
Reklama
Reklama

Josef Kadlec, Wikov Sázavan, generální ředitel

Pro zvýšení konkurenceschopnosti České republiky je potřeba neustále zvyšovat produktivitu. Ale pozor, nejedná se pouze o výrobní produktivitu (robotizace, paletizace…), ale o produktivitu celé naší ekonomiky. Určitě by například pomohlo zjednodušení daňových povinností, daňové správy, nižší daňové zatížení pro české podnikatelské subjekty (včetně odvodů ze mzdových nákladů) apod. To všechno vede k nárůstu všech možných úředníků a státních pracovníků na různých pozicích, kteří z mého pohledu tzv. nepřidávají hodnotu naší ekonomice.

Radovan Karas, SSI Schäfer, vedoucí montáže Automation

V reakci na tento dotaz nechám stát stranou, že pracuji s lidmi. Tedy lidé a jejich zvyklosti. Aby se podnikání zdárně rozvíjelo, je třeba jejich účast, porozumění a souhlas. Potom je vše snazší. Klíčová je firemní kultura jako celek. Velmi často je třeba v tradičních průmyslových firmách měnit myšlení. Ukázat lidem cestu. Změnit nespokojenost, pasivní a reaktivní přístup, odstranit rozpolcenost a vnitřní souboje. Možná ji znáte – bipolarita uvnitř firem, dva světy, mnohdy protichůdné vize. Náprava je velmi dlouhodobý úkol, kdy je důležité držet stanovenou linii. A vydržet. Dr. Červený kdesi napsal: „Udělejte z firmy báječné místo k žití.“

Karel Linert, AM Finance, výkonný ředitel

Obor výroby obráběcích strojů v České republice snese nejvyšší hodnocení světové konkurenceschopnosti. Nechci, aby to vyznělo, že jsme výborní. K tomu vede ještě dlouhá cesta, která by měla zahrnout zlepšování firemní kultury, vedení zaměstnanců k hrdosti a odpovědnosti za vykonanou práci a dávat jim prostor nápady ovlivňovat úroveň a kvalitu výrobku. Někdy mi přijde, že maličkostmi jsme schopni pokazit celkový dojem. Chybí nám pečlivost na méně významných uzlech stroje s komentářem „na tom nezáleží“, a přitom i v maličkostech výrobek dělá hodně muziky. Už od výchovy v rodinách, ve škole a následně ve firmách vzniká vztah k preciznosti a odpovědnosti.

Luboš Malý, Brück AM, emeritní jednatel společnosti

Na cestě pro zvýšení konkurenceschopnosti naší republiky spatřuji především následující tři hlavní milníky. Především je třeba jasně deklarovat vizi naší zahraniční i vnitřní politiky, dále pak, a to podtrhuji, kredibilitu našeho školství a státní správy a v neposlední řadě je nutné klást velký důraz na výzkum a vývoj vlastních produktů. Stát v tomto ohledu pro podporu podnikatelů napomůže především zjednodušením postupem pro zaměstnávání „levné“ zahraniční pracovní síly pro rychlejší růst firem, neboť současná přezaměstnanost je určitou brzdou rozvoje. Dále zásadně volám po transferu informací z vyspělých států s nejrychleji se rozvíjejících ekonomik, jako je například Jižní Korea, Tchaj-wan, Singapur a další.

Petr Novák, Koyo Bearings Česká republika, generální ředitel

České firmy by si měly uvědomit, že i když se zrovna nacházejí v pozici slušné ziskovosti, je stále nutné inovovat a posilovat konkurenční výhodu investicemi do nových technologií, zlepšováním procesů, rozšiřováním záběru podnikání, portfolia výroby aj. Právě hledání nových cest, reinvestování zisků v letech konjunktury a těžení ze získané konkurenční výhody v letech stagnace je podle mě klíčové pro posilování pozice ČR na světových trzích. Klíčovou roli hrají malé a střední podniky, ve kterých vidím největší potenciál pro českou ekonomiku. A v neposlední řadě jsou to start-up společnosti, které otevírají nové příležitosti a generují skvělé nápady.

Jiří Rosenfeld, Slovácké strojírny, ,předseda představenstva

Vyšší konkurenceschopnosti České republiky pomůže zlepšení podnikatelského prostředí, zvýšení míry inovací a efektivity trhu práce. Bez posunu v těchto oblastech se do klubu nejkonkurenceschopnějších zemí světa těžko dostaneme. Domnívám se, že základním úkolem jak na státní, tak na firemní úrovni je pro další období řešení „pracovní síly“ ve své komplexnosti, mezi které zejména patří: flexibilita mezd, úpravy ve zdanění práce, zvýšení pružnosti pracovního trhu, včetně přijímání zahraničních pracovníků, vzdělávání pro budoucí trh práce atd.

Pavel Sobotka, Frentech Aerospace, generální ředitel

Jde o to získat trhy. Česko má zdatné techniky, bohatou tradici, ale bohužel, až na výjimky, nemáme trhy. Naše firmy jsou převážně zapojeny do hodnotových řetězců, ale bohatství vzniká jinde. V centrech výroby. Tato centra výroby mají i trhy. Ztratili jsme schopnost vyvážet investiční celky, a i firmy, které se na takových vývozech podílely, tuto schopnost ztratily. Zásadním úkolem je získat zpět i trhy, které jsme dříve dobrovolně opustili. Stát a politici musí „otevírat dveře“. Zbytek práce je na jednotlivých firmách. Stát by mohl podporovat proexportní politiku malých a středních, ryze českých firem např. daňovými úlevami.

Monika Šimánková, Hestego, statutární ředitelka

Jedním z nejdůležitějších bodů je zaměřit se na produktové a procesní inovace. Cena práce už přestává být výhodou České republiky. Dnes je nezbytné umět zákazníkovi nabídnout nové řešení, výjimečný produkt či nejefektivnější způsob výroby. Podpora produktových i procesních inovací je podle mého názoru nedostatečná. Zejména pro velké podniky. Chytrá konstrukční řešení podporující standardizaci a zároveň zachovávající flexibilitu customizace mohou významně podpořit úspěchy českých firem na zahraničních trzích.

Patrik Vook, Buzuluk, vedoucí technického úseku

Jelikož nejsme žádná světová velmoc ani stát s velkým přírodním bohatstvím, je odpověď na výše uvedené téma dle mého názoru otázka kompromisů a pragmatického určení některých lidských hodnot každého z nás. Co je pro konkurenceschopnost podniků České republiky na světových trzích lepší? Organizovat státní návštěvy do Číny za účasti podnikatelské sféry, nebo vést s Čínou diskuzi o lidských právech a vyvěsit vlajky Tibetu v době návštěvy čínského prezidenta? Věčně kritizovat proruskou politiku prezidenta Zemana a České republiky, vyhostit ruské diplomaty, a uvolnit tím tamní trh pro jiné dodavatele? A co dodávky vojenské techniky do problémových oblastí? Odpovědi nechávám na čitateli.

Reklama
Vydání #4
Kód článku: 180453
Datum: 11. 04. 2018
Rubrika: Servis / Názory
Seriál
Firmy
Související články
Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Nevyléčitelná nemoc českého průmyslu

V současnosti je realita České republiky, jako malé exportní země, která nemá mnoho domácích firem se svými vlastními finálními výrobky prodejnými do celého světa velmi nebezpečná, neboť zkrachují-li naši odběratelé, zkrachujeme s nimi. Jsme pouze zemí nádeníků a hrozí nám novodobé nevolnictví. Z pozice subdodavatele je dnešní výše přijímaného státního dluhu nesplatitelná.

Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

„Kdo neumí řídit sám sebe, neumí obvykle řídit ani druhé,“ říká prezident České manažerské asociace Pavel Kafka

Pavel Kafka je jedním z nejzkušenějších českých manažerů, který mimo jiné v 90. letech vybudoval skupinu Siemens v ČR. O své znalosti z oblasti řízení, kompetenci českých manažerů a připravenosti české ekonomiky měřit se s konkurencí v zahraničí, jsme si povídali v redakci MM Průmyslového spektra.

Knižní tipy

Knižní tipy pro čtenáře MM Průmyslového spektra

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Jak budeme podnikat v roce 2017?

Bude světová, potažmo česká ekonomika navzdory turbulentním geopolitickým změnám a nejistým trhům dále růst? Obstojí český podnikatel v těžké světové konkurenci? Měl by přidat? A v čem? Jaké jsou trendy zdravého podnikání? Doplácejí ženy na genderové stereotypy? O tom všem a dalších aspektech světového a českého podnikání jsme si povídali s vedoucí partnerkou EY v České republice Magdalenou Souček.

Investiční plán pro Evropu představen v Praze

Na pražském Žofíně se uskutečnila mezinárodní konference pod názvem Investiční plán pro Evropu, jež byla realizována Zastoupením Evropské komise ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a Evropskou investiční bankou (EIB). Cílem setkání bylo přiblížit tzv. Junckerův balíček určený k posílení investic a tvorbě nových pracovních míst v Evropě. Konference se konala při příležitosti slavnostního otevření pražské kanceláře Evropské investiční banky, která chce posilovat svou přítomnost ve všech členských zemích EU.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit